Autorská práva

1. 4. 2002

Sdílet

Budeme poslouchat hudbu a sledovat filmy v příšeří sklepení rodinného domku,aby nás někdo neudal? Jsme všichni zloději? Bude vláda špehovat v každém počítači? Bude i přesměrován...

Budeme poslouchat hudbu a sledovat filmy v příšeří sklepení rodinného domku,
aby nás někdo neudal? Jsme všichni zloději? Bude vláda špehovat v každém

počítači? Bude i přesměrování domén nelegální? Zbláznil se jenom autor, nebo

snad úplně všichni? A co na to Jan Tleskač?!



Ve Švédsku se firmy Adobe, Autodesk, Macromedia a Microsoft soudně domáhaly

povolení k domovní prohlídce u Maximaliana Andersona, který je správcem serveru

http://kickme.to ten umožňuje používat stálou, snadno zapamatovatelnou webovou

adresu bez ohledu na změnu providera či zrušení domény; prostě zájemce o dané

stránky přesměruje na jinou adresu. Podle BSA je ale tato služba nelegální a

její správce je vinen porušováním autorských práv, neboť na některých

stránkách, kam jsou návštěvníci přesměrováni, je distribuován nelegální

software. Soud však měl naštěstí na věc odlišný názor a žádost zcela zamítl

(http://ns2.dynamicname.com/cou­rt/page1.html). Anderson se dal poté slyšet, že

nechápe, co vlastně chtěla BSA u něj doma najít a celou záležitost označil za

zastrašování a obtěžování.



V Rakousku Microsoft žaloval jistého vídeňského občana za používání

nelicencovaných kopií svých produktů. Pirátské kopie celkem 10 CD mu daroval

jeho bratr. Vše bylo v pořádku až do doby, kdy se nešťastník nepohodl se svojí

družkou a začal se s ní soudit o dítě. Zhrzená partnerka dala policii tip na

„softwarového piráta“ a ten byl odsouzen k pokutě deset tisíc šilinků alespoň

za neoprávněné užívání software. Tip pro naštvaného milence: rozešli jste se

nedávno s partnerem, a chcete se mu pomstít? Není nic jednoduššího. ;-)

Advokátovi se však podařilo zainteresovat do věci Nejvyšší soud, který jeho

mandanta po čtyřech letech zcela osvobodil. Odůvodnění rozhodnutí zní:

„Neoprávněné rozmnožování počítačových programů není trestné tehdy, pokud

slouží výhradně pro vlastní potřebu.“ (http://

www.pcwelt.de/news/softwa­re/21933/3.html)



Ne všude ale má zdravý rozum na růžích ustláno. Američtí senátoři Fritz

Hollings a Tod Stevens hodlají špiclovat přímo ve vašem počítači, pochopitelně

na popud a za bouřlivé podpory zábavního průmyslu. Jejich orwellovský návrh

zákona Security Systems Standards and Certification Act (SSSCA) směřuje k tomu,

aby se zákazník stal zcela bezprávným rukojmím kamenických firem, jimž jinak

vzhledem k jejich strnulému myšlení hrozí vážné problémy. Netřeba však měnit

myšlení a obchodní modely, od čeho máme své zákonodárce. Stačí říci: „Je

nezákonné vyrábět, dovážet, nabízet veřejnosti, poskytovat nebo jinak šířit

libovolné digitální interaktivní zařízení, které neobsahuje a neužívá

certifikované bezpečnostní technologie, jež odpovídají normám pro bezpečnostní

systémy.“



Vaše MP3 soubory, DVD, elektronické knihy, videoklipy, to všechno by mohlo být

nezákonné. Nainstalujeme na každém počítači také aplikaci, která nám každé

porušení pěkně rychle zaznamená a nahlásí. A smazat onoho nainstalovaného

policajta?! Takový pokus se rovněž bude trestat až pěti lety vězení a pokutou

do výše půl milionu dolarů. A proč se spokojit jen se sledováním filmových nebo

hudebních fanoušků? Jak by takový špión v každém počítači usnadnil „boj proti

terorismu.“ Není ale vše ztraceno, proti je kromě linuxářů dokonce i Microsoft,

Intel nebo IBM.



Myslíte, že se to nás v Evropě netýká? Ale kdeže, zábavní průmysl má dlouhé

prsty. Norská prokuratura obvinila Jona Johansena

(http://www.eff.org/IP/Vi­deo/DeCSS_prosecutions/Jo­hansen_DeCSS_case/20020110_eff

_pr.html) za vytvoření softwaru zvaného DeCSS; ten napsal v roce 1999

patnáctiletý mladík s cílem umožnit přehrávání DVD pod Linuxem. Obvinění je

opravdu pikantní měl se tak dopustit trestného činu „násilného vniknutí do

cizího chráněného systému s cílem získat neoprávněný přístup k datům.“ Dejte si

tedy všichni pozor, abyste se nepokusili náhodou vniknout neoprávněně do svého

vlastního počítače, mohly by vám totiž hrozit stejně jako Johansenovi až dva

roky vězení…



A až si koupíte předražené hudební CD, jen abyste po vložení do mechaniky

zjistili, že si jej bohužel neposlechnete, zajisté vás uklidní slova Karla

Koláře, ředitele české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu

(IFPI). Ten se totiž nedávno vyjádřil

(http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1020306981&t=it), že prodej podobných

zmetků je „celosvětovým trendem, ke kterému přispěl neustálý nárůst objemu

nelegálních pirátských kopií.“ Hned poté se v očích pana ředitele stáváme

všichni potenciálními piráty, protože „zkušenosti pracovníků protipirátského

oddělení [IFPI] jasně svědčí o tom, že … je plných 80 % kopií vytvářeno ne z

důvodu pořízení si vlastní kopie, … ale za účelem dalšího nelegálního šíření

zvukového záznamu…“ O metodice, jak se ke zjištění dopracovali, se nedozvíme

nic. Že podle autorského zákona máte právo na vytvoření záložní kopie? Podle

pana Koláře se jedná pouze o „možnost, s tím, že výrobce není povinen umožnit

vlastníkovi originálu tuto kopii vytvořit.“ A že jste za její vytvoření

zaplatili vlastníkům práv odměnu již v ceně média, a dokonce i v ceně CDRW

mechaniky? „Skutečnost, že je záznam proti určitému kopírování chráněn,

neznamená, že nenahraný nosič nemůže být použit pro pořízení kopie jiného

záznamu, a dokonce ani to, že CD s ochranným softwarem bude předmětem

kopírování v jiné než PC mechanice.“



Vůbec tomu nerozumíte? Nic si z toho nedělejte. Jiný názor na tento „světový

trend“ má totiž nejen americký soud

(http://story.news.yahoo.com/new­s?tmpl=story&u=/zd/20020223/tc_zd/­5103674),

americký kongresman Rick Boucher (http://www.wired.com/new­s/politics/0,1283,

50886,00.html) či firma Philips, která vážně uvažuje o odebrání loga CD-DA

výrobcům chráněných CD kvůli porušování licence

(http://silicongod.com/fra­me.asp?aid=2548), ale především česká skupina Tři

sestry*, která se k problematice vyjádřila velmi jednoznačně…

(http://www.trisestry.cz)