Budeme platit za odeslaný e-mail? - Analogie s dopisy více než náhodná

Nadpis tohoto článku zní možná děsivě. Představa, že v současné vlně
zpoplatňování služeb na internetu přijde řada i na e-mailové schránky, jistě

příliš lákavá není. Přesto je možné, že se doba, kdy za použití elektronické

pošty budeme muset nějakým způsobem platit, pomalu blíží. A nikoliv samoúčelně.





Dvě pojetí e-mailu



Abychom mohli využívat elektronickou poštu, potřebujeme přinejmenším dvě věci.

První z nich je samotná schránka, tedy místo na serveru provozovatele, kam se

nám budou ukládat došlé zprávy a které má svůj vlastní, unikátní název adresu.

To nám umožní e-maily přijímat, pro jejich odesílání ještě potřebujeme přístup

k SMTP serveru. Obojí je na sobě nezávislé, většinou se však poskytuje jako

jednolitý balík.



K e-mailové schránce můžeme přijít různě. Tradičně se e-mail poskytuje jako

doplňková služba ISP, tedy fyzického připojení k internetu. Není to náhodou,

ISP musí být vybaven patřičným serverem. Název jeho domény v e-mailové adrese

klienta působí jako skrytá reklama, klient má jistotu, že jeho schránka je s

ohledem na topologii sítě „blízko“ a že bude spolehlivě fungovat. V případě

potřeby přestěhovat se, nebo změnit providera je s takovýmto e-mailem ovšem

velký problém. Obvykle si jej totiž nelze vzít s sebou. Spolu s dalšími

nedostatky tak mohou existovat specializované e-mailové služby, v našich

podmínkách freemaily.



Principem freemailu je kombinace základních funkcí schránky elektronické pošty

s aplikací, která umožňuje její management. Díky této aplikaci, webovému

rozhraní, můžeme pracovat se svou poštovní schránkou prakticky odkudkoliv, a

nejsme vázáni na obslužné aplikace. Podobné aplikace nabízejí v rámci svých

schránek i někteří ISP, ve skutečnosti ale nejsou příliš rozšířené.



Bezplatná (freemailová) schránka může existovat díky přítomnosti reklamy.

Krátký reklamní text se vkládá do každé zprávy, která je jejím prostřednictvím

zpracována. Reklamní proužky různých velikostí a tvarů můžeme najít v obslužném

rozhraní. Je proto pochopitelné, že majitelé těchto schránek, kteří využívají

konvenční klienty, si jich příliš neužijí. Kromě toho může provozovatel

freemailu čas od času vysílat do svých schránek specializované, reklamní

zprávy. Smyslem reklamy je zaplatit udržení služby, její provoz, a ještě něco

vydělat.





Provoz a ne-provoz



Zajímavou, ale velmi individuální otázkou je, jak jsou vlastně freemailové

adresy využívány. Dá se předpokládat, že adresu přidělenou zaměstnavatelem nebo

domácím ISP dáme jen známým s tím, aby ji nešířili dál. Je to totiž schránka,

která je s námi mnohem více svázána, již nemůžeme jen tak snadno opustit a za

kterou si mnohdy platíme. Freemailová tuto hodnotu nemá. Teoreticky si jich na

různých serverech můžeme zřídit nepočítaně. Bezplatné schránky si mohou zprávy

mezi sebou přeposílat, mnoho jich tak můžeme vybírat pomocí jednoho účtu.

Odesilatel zprávy dokáže z názvu bezplatného e-mailu jen velmi stěží vyvodit,

kdo je doopravdy jeho majitelem, ten je taky prakticky nedohledatelný. Velmi

stěží se určuje, zda dotyčná osoba svůj freemail ještě vůbec používá, nebo ne.

To komplikuje život uživatelům pošty, ale také provozovatelům těchto služeb.

Objem provozu na serverech narůstá, využití jejich diskové kapacity jakbysmet,

množství zpracované reklamy stoupá. Otázkou je, zda to platí i o její

účinnosti, a tedy i ceně. Freemailové schránky jsou tradičním cílem spamu,

nevyžádané reklamy přicházející povětšinou ze zámoří, čas od času i z našich

končin. Takový spam firmě provozující freemail pochopitelně nic nezaplatí,

naopak ještě ubere. Efektu ani nepřidává, když se díky mnohonásobnému

přeposílání, například v konferenci začnou reklamní zprávy na konci e-mailu

hromadit. Počet uživatelů, kteří na ně mohou kladně zareagovat, tak samozřejmě

klesá. Navíc, ve značném objemu provozu automaticky generovaných zpráv, spamu,

odpovědí, potvrzení a chybových hlášení je stále obtížnější hledat to důležité,

tedy původní elektronickou komunikaci uživatel uživatel, člověk člověk.





Dneska zdarma, zítra za peníze



V poslední době dochází k pozvolné transformaci webových služeb všeho druhu od

bezplatných nebo sponzorovaných k placeným. Je to logické. Mnohé z toho, co

dnes na internetu funguje, vzniklo bez konkrétní představy, jak se to zaplatí.

Moderní technologie umožňovala vytvořit zpravodajský server nebo komunikační

systém a tak tyto služby vznikaly s tím, že někdy v budoucnu začnou svým

tvůrcům vracet nemalé vložené náklady. Dnes, kdy pro stále více uživatelů

přestává být cena za pevné připojení do sítě problematickou částkou, nastává

okamžik, kdy je třeba si investice nějak vybrat. Využití reklamy je sice

efektivní, ale není to samospasitelné řešení. Pokud je jí moc, stává se

ignorovanou, respektive snadněji ignorovatelnou. Může kromě toho působit

technické problémy na straně uživatele. Nároky na místo nejsou rovněž malé,

uživatelé je u freemailů i u ISP schránek využívají k archivaci starých zpráv,

nepotřebně dlouhého adresáře a tak dále. Proto již před nějakou dobou nastal

čas omezování.



Zřejmě nejpoužívanější freemailová služba na světě, Hotmail patřící společnosti

Microsoft, již před nějakou dobou zavedla omezení v bezplatné verzi svých

služeb s tím, že většině uživatelů postačí. Některé freemaily si vyhrazují

dobu, po které zruší účet, pokud je neaktivní. To by jim mělo pomoci udržet na

serverech pořádek, protože jsou ale schránky cílem spamu, příliš toto opatření

pomáhat nebude. Uživatelů, kteří vlastní několik schránek u různých

poskytovatelů, je spousta a tak se není co divit, pokud systém vytvořený

původně k tomu, aby byl jednoduchý a přehledný, poněkud přesycují. Postupné

zavádění různých druhů restrikcí, jež mají oddělit vedlejší nepoužívané

schránky od těch aktivních, je sice v pořádku ze strany provozovatele, pro

uživatele však může být velmi znepříjemňující.





Hrozící peníze



Zástupci provozovatelů českých freemailových služeb zatím tvrdí, že jim

bezplatnost používání vyhovuje. Je otázkou, jak dlouho bude vyhovovat samotným

uživatelům. Představa schránky, která by za malý měsíční poplatek byla

provozovatelem, respektive smluvním vztahem s ním garantována, není zase tak

špatná. Také odstínění vůči spamu, kvalitnější antivirová kontrola na serveru a

vyšší bezpečnost stojí za úvahu. To vše jsou zajímavě znějící lákadla, jimž

typický zákazník, který svůj freemail skutečně využívá, jistě jednou podlehne.

Tím se ale sníží počet schránek, jež používá, zvýší se provázanost jeho osoby

se schránkou, umožní se jeho jednoznačná identifikace. Jinými slovy, původní

účel freemailů zvolna vymizí.



Kromě toho se testují i systémy, které by umožnily nějakým způsobem platit za

odeslaný, respektive přijatý e-mail. Ačkoliv jsou v současné době spíše

utopické, a v našich podmínkách po zrušení mikroplatebních systémů také

nerealizovatelné, jsou zde. Tak jako jsme ochotni platit za informační SMS na

mobilní telefon, proč bychom nemohli i za zprávy z nějakého serveru? Nebo za

příspěvek do konference, odpověď na dotaz? Internet je zde pro své uživatele,

aby je ale měl, musí být poskytovatelé služeb. A služby jako takové. Bez nich

by nebyl ničím. A protože průkopnické období již dávno skončilo, doby, kdy se

pád serveru a ztráta dat uživatelů promíjely, jsou ty tam a zákazník žádá

kvalitu, je čas sáhnout si pro ni do peněženek. Prozatím formou placení za

obsah zpravodajství nebo inzertních novin, již brzy ale i za použití věcí tak

jasných a na první pohled zcela bezplatných, jako je e-mail. I když toto téma

způsobí ještě hodně nářků, zcela jistě na ně dojde.





Co je to?



Freemail – e-mailové služby poskytované zdarma pro uživatele, dotované reklamou



ISP – Internet Service Provider, firma poskytující připojení k internetu



SMTP – protokol pro přenos e-mailových zpráv



Spam – nevyžádaná, obtěžující reklamní pošta







Budeme platit za e-mail?



- Freemaily nelze provozovat donekončena

- Jedna osoba může mít hodně účtů, některé z nich jsou „spící“

- S přílivem spamu dochází k akumulaci provozu

- Zatěžování systémů, sporná hodnota reklamy a požadavky na kvalitu zvyšují

náklady

- Přesunutí části nákladů na uživatele je jen otázkou času