Budeme volat zadarmo?

1. 5. 2000

Sdílet

MonopolyJe to jako bychom žili v jiném světě. Český Telecom má problémy se zaváděním přenositelnosti telefonního čísla, zatímco telekomunikační firmy "svobodné ekonomiky" zavád...

Monopoly
Je to jako bychom žili v jiném světě. Český Telecom má problémy se zaváděním

přenositelnosti telefonního čísla, zatímco telekomunikační firmy „svobodné

ekonomiky“ zavádějí celosvětovou přenositelnost jste k zastižení na jednom

telefonním čísle po celém světě. Na pevné lince, samozřejmě. Zatímco se u nás

zdražují hovory, na západ od našich hranic ceny padají dolů a mnozí analytici

celosvětových telekomunikačních trhů považují zahraniční volání za nepodstatný

zdroj příjmů a předpokládají, že v krátkém časovém období může být zadarmo

hlavní zdroj příjmů budou poplatky za datové přenosy. Opravdu žijeme v jiném

světě? Nebo jen ve světě, kde monopoly ukazují svou sílu? Podívejme se o pár

let zpátky.

Na přelomu let 1992/93 začala v Saúdské Arábii provozovat své služby v

doposavad monopolním prostředí americká telekomunikační firma IDT, a za volání

do zahraničí si účtovala zlomek ceny místního monopolu. O šest měsíců později

do její pobočky vtrhli saúdskoarabští vojáci, sebrali zařízení a odjeli. A když

po několika týdnech bylo vše vráceno do původního stavu, jasně vyplynulo, kdo

za celou akcí stál v pozadí národní monopolní provozovatel. Dnes je v Saúdské

Arábii telekomunikační trh již úplně jinde v dnešní době je totiž sedm let jako

v minulém století sedmdesát.

Když už jsme v historii současné schéma, kdy v každém státě byl státem

kontrolovaný telekomunikační úřad, tenkrát telegraf, je staré 135 let. Od té

doby si mohou státní monopoly určovat ceny jak za vnitrostátní volání, tak za

volání mezinárodní na základě bilaterálních smluv, přičemž ani jedna strana

přirozeně nemá zájem na tvorbě nízkých cen. Demonopolizace v evropském

prostředí způsobila, že v sousedním Německu můžete v určité době volat zadarmo,

a když si MCI, jedna z největších amerických telekomunikačních firem, vybírala

partnera pro mezinárodní hovory v Německu, nemusela jednat jen s firmou

Deutsche Telecom, ale mohla si vybírat z více než stovky menších

telekomunikačních firem, které se jedna přes druhou snažily nabídnout co

nejnižší ceny ve snaze dostat tuto výbornou zakázku.

Další příklad? Cena telefonního spojení mezi USA a Velkou Británií spadla za

poslední tři roky z 58 centů (20 Kč) na centů 12 (4,20 Kč) za minutu volání.

Technologie

Pokud se k pádu monopolů přidá nástup nových vyspělých technologií, ze

současného cenového schématu nezůstane kámen na kameni. V současnosti je to

nástup internetových technologií, v blízké budoucnosti to mohou být satelitní

komunikace. V roce 1993, kdy internetová telefonie začínala, byl potřeba k

volání zdarma počítač na obou koncích drátu. Možnosti volat přes Internet se

však rychle ujaly telekomunikační firmy, a i když telefonování zdarma není,

nepotřebujete k němu žádné další složité vybavení. A ceny jsou daleko nižší než

na klasických telekomunikačních obvodech. Minuta volání z USA do Francie přes

firmu Net2Phone, jedničku mezi internetovými telekomunikačními společnostmi

dneška, spadající pod zmiňované IDT, vás vyjde na 9 centů (3,20 Kč, srovnejte s

vnitrostátní cenou hovoru z Prahy do Ústí nad Labem, nebo z Brna do Přerova!),

stejný čas vás přijde u klasické mamutí americké společnosti na více než

dvojnásobek (22 centů, 7,70 Kč). A pokud se zatím klasické společnosti nemusely

internetového volání obávat, neboť ač v roce 1999 činilo něco málo přes jednu

miliardu provolaných minut, v celkovém objemu to bylo jen okolo 1%, v roce 2002

to bude podle odhadu analytiků 7 %. A to už je pořádné sousto.

Ve hře není jen Internet. Pokud se podaří naplnit Boeingu a společnosti Elipso

jejich záměr s jejich satelitním systémem, mohly by nás hovory odkudkoli

kamkoli stát pouhých 12 centů (4,20 Kč) za 1 minutu. Ale to už je téma jiného

článku.

U nás?

Pokud by někdo čerpal jen z českých informačních zdrojů, mohl by snadno

propadnout dojmu, že ne my, ale ostatní svět to dělá špatně. Od některých

státních úředníků a nezávislých „odborníků“ lze na dotaz, proč může být v

paušálu (okolo 20 USD) placeném telekomunikačním společnostem v USA neomezený

počet lokálních volání zdarma tedy i připojení k Internetu a proč to nejde i u

nás, slyšet odpověď, že telekomunikační firmy v USA mají s tímto systémem

problémy a že uvažují o systému evropském. Uvidíme, jak se cenová politika

změní po 1. lednu 2001 už je to prakticky za dveřmi. V letech 2001 a 2002

budeme v oblasti komunikací určitě svědky dalších velmi zajímavých změn.