Cesta do hlubin PDA

Organizéry, osobní digitální asistenty či PDA, to všechno jsou názvy pro malá
zařízení, která mnohé z nás provázejí jako věrní souputníci v profesním a

leckdy i v osobními životě. Co se však skrývá uvnitř schránky velikosti

peněženky?



Procesor

Vzhledem k tomu, jak jsou moderní PDA komplikovaná a do značné míry i vnitřně

podobná klasickým počítačům či notebookům, je také jejich struktura blízká

třeba notebooku. Základem je jako u každého počítače procesor spojený s

operační pamětí. Poté, co společnost Intel získala výměnou od jednoho z

nejvýznamnějších hráčů na tomto poli, ARM Holdingu, technologie pro návrhy čipů

pro PDA, zaujala pozici lídra na trhu ona. Mimo procesorů Intel XScale nabízejí

své produkty též firmy jako Texas Instruments, Samsung, Motorola a další, ale

jejich podíl je v tomto segmentu nevelký. Frekvence procesorů současných PDA se

pohybuje mezi 100 a 400 MHz.



Paměti

Důležitou roli v PDA hrají pochopitelně také paměti, neboť umožňují nejen

aplikace spouštět, ale na rozdíl od klasických počítačů či notebooků, jsou

primárním místem k jejich instalaci a uložení. Ve většině handheldů jsou

operační systém a s ním spojené programy pro základní funkce PDA uloženy v

paměti typu flash ROM. Výhodou použití této technologie je jednak odolnost

proti vnějším vlivům flash ROM paměť je nevolatilní a nepotřebuje k udržení

svého obsahu žádné napájení a pak i relativně snadná možnost úpravy či náhrady

uložených aplikací. Flash ROM lze totiž za určitých okolností mazat a

přepisovat. Kapacita této paměti se pohybuje kolem 32 megabajtů, u špičkových

modelů s možností upgradu na nové verze operačního systému může dosáhnout až 64

MB.

Druhým typem paměti je RAM, kterou PDA používají jak ke spouštění aplikací, tak

i k ukládání uživatelských programů a dat. Právě všechny aplikace dodatečně

instalované na PDA jsou uloženy na virtuálním disku v paměti RAM. Ta musí být

po celou dobu provozu a dokonce i ve chvíli, kdy je organizér „vypnut“, stále

napájena, aby si udržela data. Na platformě Pocket PC lze poměr mezi objemem

paměti určené pro spouštění aplikací a částí, která slouží k jejich

nainstalování a uložení, volně měnit v nastavení samotného PDA; například

produkty s Palm OS tuto volbu uživateli přímo nenabízí. Vzhledem ke zcela

odlišnému způsobu práce obou systémů a různým paměťovým nárokům jednotlivých

programů to ale snadnost použití PDA ani výkon obou platforem nijak zásadně

neovlivňuje.

Problémem při práci s daty na RAM disku zůstává to, že pokud se zcela vybije

akumulátor nebo je nutné provést tvrdý reset celého zařízení, data v paměti RAM

se smažou a zůstanou pouze systémové aplikace uložené v paměti flash ROM.

Situace je tedy zcela identická, jako po nákupu nového PDA systém pracuje, ale

neobsahuje žádné dodatečné aplikace, dokumenty ani uživatelské nastavení. PDA

proto spolupracuje s hostitelským PC, na kterém je paralelně uložen obsah

paměti, a navíc existují i volitelné nástroje umožňující přímo v organizéru

zálohovat obsah RAM na nějaký typ paměťové karty, kterou výpadek napájení či

reset nemohou ohrozit.



Displej

Důležitou součástí PDA je rozhodně displej. V tomto směru se velmi liší jak obě

dvě hlavní platformy Pocket PC a Palm OS, tak jsou rozdíly i mezi použitými

technologiemi samotných zobrazovacích jednotek. Pocket PC standardizoval bodový

rozměr na 320 × 240 pixelů, a všechna PDA s tímto systémem tak nabízejí shodné

rozlišení. Nevýhodou tohoto řešení je pochopitelně leckdy už nedostačující

prostor na displeji a příliš velký bod, výhodou naopak velmi snadná tvorba

aplikací kompatibilních se všemi dostupnými zařízeními. Na druhé straně Palm

podporuje displeje monochromatické i barevné s rozlišeními 160 × 160, 320 × 320

či 320 × 480 bodů, a to dává zákazníkům mnohem lepší nabídku různě pozicovaných

zařízení. Z pohledu softwaru ale přinášejí tato rozlišení nepříjemnosti spojené

s nutností optimalizovat programy pro odlišné bodové rozměry obrazovky.

Technologie displejů už velmi pokročily a dnes se dají koupit zařízení s

reflexními i transreflexními barevnými zobrazovači, kromě nichž můžete sáhnout

také po pasivním monochromatickém displeji. Jednotlivé modely se mimo

rozlišení, použité technologie a kvalitu zobrazení liší také výrazně svou

energetickou náročností, a tak je na uživateli, aby si ujasnil své priority.

K samotnému displeji je často připojen přímo procesor s integrovaným obrazovým

jádrem, ovšem někteří výrobci sahají po diskrétním grafickém čipu. Na rozdíl od

stolních počítačů či notebooků je však způsob použití PDA bližší klasickému

organizéru a trojrozměrné akční hry s vyspělou grafikou, které jsou v běžných

PC hlavním motorem vývoje nových grafických čipů, zde prakticky nenalezneme.

Rozhodně to však je oblast, která bude během následujících let jak výrobci, tak

určitě i zákazníky pečlivě sledována a v souvislosti s nástupem osobní zábavy

bude muset dojít k vývoji specializovaných 3D čipů, obdobně jako je tomu v

herních počítačích současnosti.



Rozšiřující sloty

Základní metodou, jak je možné snadno rozšířit funkčnost PDA, zůstává SDIO,

resp. CFIO slot. Slouží především ke čtení a zápisu na paměťové karty typu

SD/MMC, resp. CompactFlash, které jsou nejjednodušší možností, jak rozšířit

kapacitu paměti PDA. Karty lze mít zasunuté v PDA trvale a používat je jako

dlouhodobou expanzi paměti, anebo je číst pouze příležitostně, například ve

spolupráci s digitálním fotoaparátem. Příslušné programy pro čtení a

zobrazování digitálních fotografií si se strukturou karty, kterou produkují

právě digitální fotopřístroje, snadno poradí.

Mimo instalace paměťové karty lze často sloty SDIO či CFIO využít k zasunutí i

jiných typů periferií, které disponují vstupně-výstupním rozhraním

kompatibilním s těmito standardy. Nejčastěji můžeme nalézt karty pro Wi-Fi,

GPS, Bluetooth rozhraní a další.



Zvukový výstup

Multimédia k dnešním PDA, zejména tedy střední a vyšší třídy, už neodmyslitelně

patří. Jednodušší zvuky vyvolávají systémové aplikace agendového typu, ale

například i soubory MP3 lze přehrávat s dodatečným (RealPlayer pro Palm) či

standardně dodávaným (MediaPlayer pro Pocket PC) softwarem. Zvukový výstup mají

také mnohé hry, a pokud je možné na PDA přehrávat videosekvence či celé filmy,

je zřejmé, že i zde je nutné řešit otázku zvuku. Ke konverzi digitálních dat na

zvukový výstup slouží nejčastěji specializované audiočipy. Vestavěné

reproduktory slouží ve většině případů pouze k orientačnímu zvukovému vjemu,

pro serióznější poslech třeba písniček lze téměř vždy použít sluchátka

prostřednictvím standardního (3,5mm) či méně standardního (2,5mm) jacku.



Porty

Rozšiřující porty slouží u většiny PDA především ke snadné a rychlé

synchronizaci se stolním počítačem. Mimo této funkce je ale možno zmíněné

konektory použít i jako univerzální datové rozhraní, i když je fakt, že tomuto

způsobu práce poněkud brání výrazná nekompatibilita jednotlivých výrobců.

Naštěstí je ale vyvedený sériový port po elektrické stránce relativně

standardizován, a tak se liší hlavně mechanické provedení jednotlivých

konektorů. Nejčastějším zařízením, které využívá systémový konektor, je GPS

přijímač, někdy lze zapojit i externí klávesnici pro snadné zpracovávání

dokumentů.



Napájení

Základem napájení všech PDA je akumulátor. Používají se technologie Li-Ion a

Li-Pol, jež dnes reprezentují to nejlepší, ale stále ještě cenově přijatelné

řešení. Jak ale roste výkon použitých procesorů a jak se zvedají nároky na

kvalitu zobrazení na velkých barevných displejích, pochopitelně roste také

spotřeba energie. Z tohoto důvodu je výdrž dnešních PDA výrazně horší, než tomu

bylo u starších modelů. Mnoho uživatelů to považuje za významný problém, a tak

existují metody, jak spotřebu nových organizérů alespoň trochu snížit. K

nejčastějším metodám patří softwarové snížení frekvence procesoru, intenzivní

kontrola podsvícení a regulace výkonu bezdrátových technologií. Při vybití

baterie se za určitých okolností může stát, že veškerá uživatelská data v PDA

budou smazána.



Bezdrátové technologie

Ačkoliv některá PDA (a pochopitelně také Smart Phones či přístroje třídy XDA)

disponují připojením k síti typu GSM/GPRS, není to technologie, která úplně

patří do tohoto článku. Zaměříme se spíše na Wi-Fi a Bluetooth. Také tyto

komunikační nástroje mají uvnitř PDA (pokud je samozřejmě přístroj obsahuje)

speciální obvody a rovněž odpovídající typ miniaturní antény. Bluetooth je i

přes svou nevelkou rychlost univerzálním způsobem komunikace zejména s

periferiemi typu bezdrátového handsfree či mobilního telefonu. Naopak Wi-Fi

nabízí sice v tomto kontextu relativně vysoký přenosový tok, ale je určeno

čistě pro internetovou komunikaci.



Ovládání PDA



K displeji ještě z pohledu uživatele patří i dotyková plocha, určená k ovládání

PDA a vkládání znaků či přímo psaní. V rámci logické struktury organizéru jsou

však dotykově citlivý senzor a stylus (tužka k ovládání) zcela odděleným

vstupním zařízením, které odpovídá více klávesnici nebo myši u klasických

desktopů nebo notebooků. V tomto směru se od sebe opět liší platformy Pocket PC

a Palm, neboť na Palmech je již tradičně oddělená ploška pro psaní znaků

(Graffiti) a rychlé vyvolávání častých aplikací, zatímco Pocket PC má tuto

plošku pouze virtuální a tedy jen zobrazenou přímo na displeji, takže ji lze

libovolně skrývat a zobrazovat podle potřeby, což zvyšuje užitnou plochu

displeje. Novější PDA na platformě Sony (například Clie PEG-TH55) či poslední

Palm Tungsten T3 nabízejí obdobné řešení, a také zde je možnou dynamickou

vstupní oblast (DIA) skrývat podle potřeby.

Na povrchu PDA či po jeho stranách jsou umístěna další tlačítka, standardem se

dnes stává čtyřsměrný ovladač pohybu s možností potvrzení, Sony nabízí tradičně

svůj Jog Dial. Ve většině případů je možné funkce těchto kláves softwarově

upravit, a rovněž v mnoha programech mohou pracovat tlačítka pracovat odlišně

od standardního způsobu.

Další metodou vstupu může být i klávesnice, a to buď vestavěná přímo v PDA, což

je řešení nepříliš časté (Handspring Treo 600, Palm Tungsten C), anebo externí

připojená do komunikačního konektoru. Bezdrátové klávesnice pro PDA jsou zatím

stále výjimečnou záležitostí.