Čipové sady

Velmi důležitou částí základní desky jsou čipové sady, zprostředkovávající
možnosti komunikace mezi procesorem, pamětí a ostatními komponenty. Na tomto

poli se za poslední rok či dva událo mnoho změn, a tak se u nich musím

zastavit.

Vzhledem k tomu, že Intel opustil platformu Socket7/Super7, zůstaly v této

oblasti už pouze konkurenční výrobci. Od podezřele vypadajících čipových sad,

nazývaných (snad z piety) TXPro, přestože s Intelem nemají nic společného se

raději přesuneme k současným top-produktům, tedy dílům firem ALi a Via.

Poslední verze jejich čipsetů totiž umožňují téměř vše, co se očekává od boardu

s Pentiem II, přesto však stojí mnohem méně a stačí jim procesor Cyrix či K6–2.

Zmíněnými zástupci jsou ALi Alladin V a Via Apollo MVP3. Podporují všechny

současné procesory pro patici Super7, tedy Intel Pentium MMX (P55C), Cyrix 6×86

a 6×86MX, IDT C6 a také AMD K6 a K6–2 ve frekvencích do 350 MHz. Součástí

výbavy základní desky mohou být jak sloty PCI a ISA, ale také AGP 2×.

Samozřejmostí se staly různé podpůrné napájecí funkce a podobně.

Z architektury Slot 1 byla převzata podpora pamětí SDRAM DIMM pracujících na

frekvenci 100 MHz, stejně jako 100 FSB (front side bus sběrnice mezi

procesorem, pamětí a prvním bridgem na základní desce). Tyto parametry se

týkají především nejnovějších AMD K6–2 schopných běžet na 300 až 400 MHz, kde

je právě využito jak 100MHz sběrnice, tak 100MHz paměti.

Mimo těchto vymyšle-ností je už samozřejmou vlastností přítomnost konektorů

USB, stejně jako klávesnice a myši na PS/2 (ne vždy, ale velmi často) a deska

má často formát ATX. Tyto čipové sady umožňují také roztodivné teplotní a jiné

analýzy, tak aby počítač odpovídal specifikaci Advanced Power Management PC97.

Jednoznačným lídrem v této oblasti je Intel, a proto nesmíme opomenout ani jeho

čipové sady, dnes už vyvíjené jen pro procesory Pentium II, Xeon a

Celeron/Mendocino.

Nejdříve se objevily desky pro Pentium II s čipovou sadou Intel 440FX. Ta

pochází ještě z dob Pentia Pro a to se do značné míry podepsalo na jeho

vlastnostech. Neexistuje podpora pamětí typu DIMM, natož SDRAM nebo SDRAM 100

MHz, stejně tak jako chybí sběrnice AGP. Podpora procesorů končí někde mezi PII

233 a PII 266 MHz, což v dnešní uspěchané době věru není mnoho. Desky s tímto

čipsetem jsou dnes už vzácností, nové se nevyrábějí a nikdy už nebudou.

Dalším, sice dobíhajícím, ale stále ještě aktuálním čipsetem Intelu je 440LX.

Desky s touto čipovou sadou umějí pracovat s procesory Intel Pentium II na

frekvencích, které nevyužívají rychlost sběrnice 100 MHz. Dnes mezi ně patří

Pentium II 233, 266, 300 a 333 MHz. Některé z desek mohou, ale také nemusí

podporovat procesory Celeron. Hlavním problémem s těmito deskami je již zmíněná

jen 66MHz sběrnice, která nepodporuje poslední a nejvýkonnější Pentia II 350,

400 a 450 MHz. Další potíží je sběrnice AGP, jež často umí pracovat pouze při

režimu 1×, tedy s rychlostí 266 MB/s. Finančně lépe vyjdou paměti pouze

66megahertzové, avšak pro další rozšiřování se vyplatí koupit čipy běžící i na

100 MHz, samozřejmě typu SDRAM DIMM.

Zvláštní odlehčenou verzí čipsetu 440LX je 440EX. Tato sada přišla s procesorem

Celeron, jako volba pro nejnižší stanice, které by měly konkurovat klonovým

procesorům AMD K6–2 a Cyrix 6×86MX. Omezení se týká hlavně možností

rozšiřování, pouhé 3 sloty PCI a sběrnice AGP v režimu 1× nedávají moc šancí, a

tak se 440EX vyplatí skutečně jen u nejlevnějších stanic.

Čipová sada Intel 440BX je určena do hi-end pracovních stanic s procesory

Pentium II 350 a vyšších. Desky s tímto čipsetem podporují všechny běžné

funkce, mimo nich mají také mnoho dalších vylepšení hlavním přínosem je

bezesporu 100MHz sběrnice FSB. Díky ní se (teoreticky) zvýšil výkon o 30 %

proti klasicky taktovaným Pentiím na stejné frekvenci. V praxi znamená 100 MHz

především možnost používat takto navrhnuté procesory, tedy dnes Pentium II 350,

PII-400 a PII-450 (a následně PIII-450 a PIII-500). S tím souvisí nutnost

instalace příslušných paměťových obvodů určených pro tento čipset samozřejmostí

jsou paměťové sloty jen na typ SDRAM DIMM, případně s funkcí ECC.

Další příjemnou změnou je plná podpora AGP ve verzi 2×, z čehož jasně vyplývá,

že BX čipsety jsou určeny také pro grafické pracovní stanice. Další nové fce,

které se často na deskách s BX čipsetem vyskytují, je zapínání počítače z

klávesnice, vzdálená konfiguraci stanice a funkce „suspend to disk“, tedy

uložení aktuálního rozpracovaného stavu všech programů na disk.

Desky s tímto čipsetem podporují procesory Pentium II 233 až Pentium III 500

MHz, mnoho z nich také různé varianty Celeronů.

Mezi čipsety pro procesory Intel Xeon patří typy Intel 440GX a 440NX. Typ GX je

určen pro nejnáročnější grafické stanice, zatímco 440NXnajde své místo

především v serverech.

Úplně nové jsou pak sady 440ZX pro stolní počítače a 440DX do notebooků s

Celerony.

Mimo Intel stojí celá řada dalších výrobců čipových sad, jejichž produkty

většinou snesou srovnání s čistými intelovskými výrobky.

Za zmínku stojí nejen čipy VIA Apollo Pro nebo ALi Aladdin Pro II, ale třeba

též SiS 620. Svými vlastnostmi se pohybují přibližně mezi intelovskými 440LX a

440BX, v některých specialitkách je však překonávají. Například SiS 620 má

zabudovanou podporu protokolu UltraDMA/66 pro přenosovou rychlost na rozhraní

ATA až 66 MB/s. Jinak jsou u všech těchto čipsetů samozřejmostí podporované

procesory Intel Pentium II ve frekvencích do 450 MHz se 100MHz FSB, 100MHz

přístup do paměti, paměťové moduly SDRAM, EDO a FP, USB, AGP x2 a podobně.

Nejedná se tedy o žádné druhořadé a špatné obvody, ale spíš o zajímavou

variantu pro levnější počítače s Pentiem II.



9 0017/DĚD