Co nového v IT - aneb ohlédnutí TestCentra IDG za rokem 1999

1. 12. 1999

Sdílet

Konec dalšího ročníku časopisu, ať již jde o jakýkoli titul, bývá již tradičněmístem pro rekapitulace uplynulého období. Objevují se nejen různé ročenky, přehledy uveřejněnýc...

Konec dalšího ročníku časopisu, ať již jde o jakýkoli titul, bývá již tradičně
místem pro rekapitulace uplynulého období. Objevují se nejen různé ročenky,

přehledy uveřejněných článků apod., ale i řada dalších souhrnných informací.

Proto když se redakce PC WORLDu obrátila s podobným úkolem na TestCentrum IDG,

je nasnadě, že hlavní náplní následujících řádků by mělo být ohlédnutí za

uplynulým rokem se zaměřením na realizované testy. Protože však nechceme

předkládat pouze prostý seznam testované techniky, dovolili jsme si připravit

komentovaný pohled na vývoj v hardwarové oblasti IT z pohledu nás techniků, ale

i se snahou naznačit, co zajímavého přinesl minulý rok běžnému uživateli.



Stále rychlejší a rychlejší

Ačkoli svět IT není zdaleka pouze o počítačích samotných, přesto se domníváme,

že bychom měli začít právě tímto tématem. Většinou totiž jde v rámci

výkonnostních testů o jednu z nejsledovanějších kategorií. Je logické, že se na

jejich výsledcích a umístěních v různých tabulkách mimo jiné podepisují hlavně

procesory. Jak se celkem oprávněně dalo očekávat, docházelo u procesorů Intel v

průběhu roku ke stálému zvyšování výkonu, a to převážně nárůstem dostupných

taktovacích frekvencí a sem tam také i změnou technologie, viz Pentium II a

Pentium III. Reálně je nyní možné setkávat se s procesory Pentium III,

pracujícími s frekvencí 600 MHz, a procesory Celeron s frekvencí 500 MHz.

Nejnovější procesory Pentium III již ale dnes pracují i s frekvencemi 733 MHz,

ovšem jde technologicky o jiné řešení. A jelikož i v IT platí, že konkurenční

prostředí je jedině ku prospěchu věci, lze na tomto trhu najít alternativní

řešení. Situace se totiž radikálně změnila ve druhé polovině roku, protože vody

rozčeřila značka AMD, která přestala pouze „dotahovat“ náskok svého soupeře,

tak jak tomu bylo převážně v minulosti, ale novou řadou procesorů Athlon

vhodila rázně do arény rukavici. Hned první takto vybavené a testované počítače

ukázaly nejen svou životaschopnost, ale mnohdy předčily i konkurenci s vyšší

taktovací frekvencí. To vše navíc již tradičně podporuje i velice zajímavá

cenová politika AMD. Pokud se tedy uživatel rozhodne pro značku AMD, může si

dnes mezi aktuálními procesory vybírat v rozmezí frekvencí 500 až 700 MHz.

Ovšem nejen klady přináší uvedený vývoj v oblasti procesorů, naopak může mnohým

působit i vrásky. Převážně se bude zřejmě jednat o nadšence, kteří si své

stroje sestavují nebo vylepšují sami. Jak všichni dobře víme, není v našich

zemích počítač zdaleka ještě spotřební zboží, jež lze bez větší finanční újmy

„zahodit“ a pořídit si jiný výkonnější. Po úvodním

nástupu verzí procesorů Intel Pentium II a procesorové patice s označením „Slot

1“ se dále začal používat pro Celerony alternativní „Slot PPGA“. Firma AMD pak

následně sáhla k vlastnímu řešení a používá slot s názvem „Slot A“ pro Athlony.

Tato rozmanitost samozřejmě do jisté míry komplikuje i morální životnost

počítačů, které již v některých případech není možné dále zrychlovat použitím

nových procesorů.



Méně sklerózy za méně peněz

Dalším ze základních stavebních kamenů je bezesporu při současné koncepci

počítačů operační paměť. Doby, kdy byl jeden MB ceněn na 1 000 Kč i více, jsou

již naštěstí pryč, přesto však současné cenové vzedmutí není pro běžného

uživatele právě příjemné. Skutečností je fakt, že aplikace, ale i operační

systémy samotné jsou stále náročnější a dostatek operační paměti si doslova

vynucují. To je patrné i z výsledků a především trendů v našich hitparádách,

kde stroje s rychlými procesory a dostatečně kapacitou paměti vítězí. Pokud se

podíváme z hlediska hitparád na začátek a konec roku, zvětšila se kapacita

paměti dvojaž čtyřnásobně u shodného určení počítačů. Zatímco například v

porovnání s tím frekvence procesorů narostla jen částečně, zhruba o 30 až 50 %.

Tato čísla bezesporu poukazují na vysoký význam instalované kapacity operační

paměti.



Disky se stávají většími a ještě většími

Pojďme se však zaměřit na další z komponent, která je mimochodem i terčem

samostatné hitparády a mnoha testů. Pevné disky prodělaly za uplynulý rok velmi

bouřlivý vývoj, a tak se současné nejvyšší kapacity snadno přehouply přes

nedávno ještě těžko představitelnou hranici 20 GB. Navíc se ve svém „růstu“ ani

zdaleka nezastavily. Výrazné zvýšení kapacity ale naštěstí zároveň doprovází i

opačný trend v prodejních cenách. Kromě kapacity se zlepšují také výkonnostní

parametry, dané mimo jiné i rychlostí rotace disků. Klasických 5 400 otáček za

minutu, typických pro konec loňského roku, dnes velmi často nahrazuje 7 200

otáček. Mimo to se jako základní rozhraní ustálil standard UDMA-66, schopný

přenést až 66 Mb/s. Bohužel však až na ojedinělé výjimky nebyly v průběhu roku

základní desky vybavovány odpovídajícím typem IDE řadičů, takže plný výkon

nebylo vždy možné využívat. Jinak tomu už je v současnosti, kdy potřebné řadiče

jsou u mnoha výrobců již na základních deskách. Reálné přenosové rychlosti se

přitom u takovýchto disků pohybují okolo 0 MB/s oproti 11 až 13 MB/s z počátku

roku, což již velmi úspěšně konkuruje běžným modelům se SCSI rozhraním. Jako

příklad popsaného vývoje lze uvést disky Quantum řady KX, které s kapacitou až

27 GB a zmíněnými 7 200 otáčkami za minutu dokáží uspokojit mnohé uživatele i

do budoucna. A protože cenové relace srovnatelných modelů EIDE/SCSI vyznívají

stále a stále příznivěji pro EIDE, má to samozřejmě vliv i na dosud poměrně

poklidnou skupinu výkonnějších stanic, které se tak za uplynulý rok staly opět

přístupnějšími.



Rychlejší a barevnější obraz

Čtvrtým důležitým prvkem počítače je bezesporu grafická karta. Opět jde mimo

jiné i o samostatně testovaný prvek, a to včetně našich hitparád. Zde uplynulý

rok přinesl především drtivý nástup technologie AGP, která navíc po verzi 1X a

2X existuje již i ve verzi 4X. Dalším trendem je nárůst instalované operační

paměti grafické karty, což dokladuje fakt, že kdysi špičkové karty se 4 MB

paměti, nehledě na použitou sběrnici, se dnes stávají pouze základními modely.

Naopak se velmi výrazně prosazují verze se 16 a 32 MB, které i díky nástupu

nových a rychlých grafických procesorů jako jsou TNT 2, Woodoo3, G400 či jiné

daleko lépe vyhovují jak náročným profesionálním účelům, tak i hráčům moderních

3D her. Příkladem takovéto grafické karty nové generace může být GeForce256 z

dílny firmy nVidia. Ta obsahuje zcela nový grafický čip, implementující další

funkce, jež výrazně snižují zátěž procesoru při renderování grafiky a povyšují

jej na první skutečně samostatný grafický procesor (GPU). Z uvedeného je tedy

patrné, že předchozí klasika PCI je již v oblasti grafických karet prakticky

historií. Výjimku snad tvoří pouze některé speciální karty pro digitální LCD

monitory či jiné rozšiřující doplňky, jako TV tunery, karty pro střih atd.,

které zase v souladu s vývojem opustily standard ISA a využívají výkonnější PCI.



Jak rychle přečíst a zapsat CD

Další, rovněž samostatně testovanou kategorií, jsou CD-ROM mechaniky. Zde

bychom pro vysokou příbuznost připojili i pohled na jednotky CD-R, CD-RW a

DVD-ROM. A tak zatímco koncem loňského roku kralovaly jednotky CD-ROM s

rychlostí otáčení 32×, jsou dnes aktuální mechaniky s 48i 50násobnou rychlostí.

Je potěšitelné, že již zcela vymizely problémy se čtením některých druhů médií,

zvláště „vypalovaných“, což značně usnadňuje přenosy větších objemů dat. Cenové

hladiny se přitom běžně ustálily pod 2 000 Kč, což v porovnání s nedávnou

minulostí je opět výrazný přínos pro uživatele. Podobný cenový pád však

zaznamenaly i další verze CD jednotek. Konkrétně mechaniky pro zapisování CD-R

a CD-RW, které dnes cenově odpovídají trojaž čtyřnásobku běžných jednotek, dle

svého vybavení a parametrů. Výrazně však u nich také vzrostl výkon. Zatímco u

druhé skupiny se při přepisování ustálila rychlost na čtyřnásobku, v oblasti

zápisu na média CD-R se vyšplhala na šestiaž osminásobek. Pozadu ale nezůstala

ani část čtecí, která se svými 32násobnými otáčkami dohání i klasické mechaniky

CD-ROM. Příkladem takto výkonné jednotky může být novinka HP CD-Writer Plus

9110 s parametry 8/4/32 (zápis/přepis/čtení). Zatímco u jednotek CD-ROM a CD-R,

RW šlo tedy spíše o evoluční vývoj, výrazný nástup zaznamenaly v uplynulém

období především mechaniky DVD-ROM. Na rozdíl od loňského roku, kdy z důvodu

téměř neexistence nabídky musel být odvolán i jeden z testů, je dnes k

dispozici řada těchto produktů, a to jak samotných, tak i v kompletních kitech.

Navíc podobně jako u klasických CD-ROM mechanik i DVD jednotky zrychlují. Běžně

je tedy dnes k dispozici pětinásobná rychlost čtení DVD a 32násobná rychlost

při čtení CD-ROM médií. Aktuálně pak jako novinka až desetinásobná rychlost pro

DVD a 40násobná pro CD-ROM média. Tyto posledně uváděné parametry konkrétně

nabízí například mechanika Pioneer DVD-104S.



Stolní PC – každý může najít něco

Pokud se na doposud uvedené poznatky podíváme souhrnně, pak aktuálně nabízený

počítač nabízí za cenu shodnou jako v loňském roce řádově vyšší výkon. To se

samozřejmě projevuje i v našich testech, kde moderní a výkonné stroje obsazují

čelná místa tabulek. Příkladem takovéhoto zajímavého a velice výkonného

počítače může být Integra 7000 od společnosti AutoCont, která uspokojí i velmi

náročné uživatele. Na opačném konci z hlediska svého určení pak stojí celá řada

prodejců se svými nabídkami pro kancelářské aplikace, schopnými však uspokojit

díky používaným procesorům a osazené operační paměti i náročnější činnosti,

jako například model Abacus C400 od firmy Abacus Electric.



Notebooky s výkonem i komfortem

Podobně jako v oblasti stolních PC se znatelný pokrok objevil i u přenosných

počítačů. Nárůst výkonů má v této kategorii na svědomí především uvedení

„mobilních“ verzí procesorů a rovněž větší dostupnost operačních pamětí, ačkoli

speciální tvary paměťových modulů jsou stále ještě využívány k držení neúměrně

vysokých prodejních cen. Pozadu za standardním vývojem v IT však nezůstávají

ani pevné 2,5" disky, které se sice svou kapacitou pohybují zhruba na polovině

svých stolních kolegů, přesto však dnes běžnými 10 GB poskytují dostatek

prostoru. Výrazný posun u notebooků nastal i ve kvalitě zobrazování. Na rozdíl

od integrovaných grafických karet, jež dnes běžně existují jen se 4 MB paměti,

se hodně zlepšila kvalita LCD panelů. Jednak jsme se již u nového stroje

nesetkali s výrobními vadami, a dále silně převažují LCD displeje s aktivní

matricí TFT. Růst výkonu procesorů a kvalitní zobrazení si zároveň vyžaduje i

nárůst schopnosti akumulátoru nezávisle napájet počítač. Zvláště pak u

notebooků vyšších kategorií se již nelze setkat s horšími než li-iontovými

akumulátory, splňujícími dané požadavky a zároveň řešícími dříve tak nepříjemný

paměťový efekt. I při narůstajícím

výkonu, a tím mnohdy i spotřebě, se proto dokázala udržet na konstantní na

hladině mezi dvěma a třemi hodinami při plné zátěži i doba skutečně nezávislého

provozu. Oproti loňskému roku se však do standardní výbavy téměř všech

notebooků dostala mechanika CD-ROM, a pokud není přímo součástí dodávky, pak je

nabízena jako volitelný doplněk. Ještě zajímavější je nabídka u špičkových

modelů, kde mechaniku CD-ROM již zcela vytlačily jednotky DVD-ROM. Tím lze díky

výkonným procesorům, dostatku paměti a přítomnosti DVD mechaniky získat doslova

kino na klín. Příkladem takovéhoto typu pro náročné může být Asus Ferrari

F7400. Kromě běžných typů notebooků se ale také začaly častěji objevovat i

různé vylehčené, případně malé verze notebooků, určené převážně na cesty.

Příkladem takovéhoto zařízení může být Fujitsu B-110 Biblo ve velikosti

subnotebooku, poskytující plný komfort běžného počítače, nebo TOSHIBA Portégé

3110CT, který byť půdorysně odpovídá klasickému notebooku, svou nízkou

hmotností a plochou konstrukcí uspokojí i hodně náročného uživatele na cestách.



Nebo je libo něco do dlaně?

Uživatelům, kterým jsou i různé subnotebooky příliš velké, přinesl uplynulý rok

také celou řadu zajímavostí. Na své si pak v našich testech mohli přijít jak

zastánci kapesních počítačů s klávesnicí, tak i moderních perem ovládaných

modelů. V případě prvních z nich došlo ke zvláště silnému rozšíření operačního

systému Windows CE, který v nové verzi přišel i s podporu barevných displejů,

ale také perem ovládaných strojů. Bohužel však podobné „vymoženosti“ jako

barevné displeje a jiné doplňky například modemy, integrované do kapesních

počítačů přinesly poměrně výrazné zkrácení provozu na akumulátory v porovnání s

některými staršími modely. V případě klávesových verzí došlo k zajímavému

posuvu, kdy dosud čistě kapesní velikosti doplňují i modely vhodné spíše do

tašky. Ty totiž mnohdy odpovídají svými rozměry subnotebookům, ovšem nabízejí

prakticky okamžitě použitelná Windows CE, a díky absenci některých spotřebičů

jako je pevný disk apod. i v porovnání s nimi řádově delší životnost na

akumulátory. Typickým představitelem této třídy pak je například HP Jornada.

Jestliže však přeci jen máte raději něco do dlaně, pak „perové“ systémy jsou

tím pravým. A ačkoli Windows CE pro palmtopy již urazila hezký kus cesty,

přesto je velkým konkurentem jednoduchý systém s dlouhou životností na

akumulátory, nesoucí značku PalmV.



Ani kvalitní obraz není na škodu

Monitory jako jedna z nejdůležitějších částí PC sestav se v uplynulém roce také

do jisté míry změnily. Již téměř vymizely nabídky na výrobky s klasickou

technologií obrazu a úhlopříčkou 14", větší 15" rozměry už nenápadně také

začínají ustupovat a nepsaným standardem se stávají monitory s úhlopříčkami

17". Přitom jak nenároční uživatelé, tak i profesionálové si v této kategorii

vyberou, protože z hlediska parametrů a užitných vlastností je v nabídce celá

řada modelů s horizontálními frekvencemi od 70 do 95 kHz. Ještě větší hodnoty

úhlopříček jako 19, 21 a 22 " jsou již jednoznačně zaměřeny na náročné

uživatele nebo profesionály. Obecně se ale dá říci, že se značně vylepšila

průměrná kvalita obrazu, což je především intenzivnějším používáním obrazovek

se systémy odvozenými od technologie Trinitron nebo CromaClear, nabízejícími

vysokou ostrost a kontrast obrazu. Nezanedbatelným je stále častější aplikace

tzv. „plochých“ obrazovek, které z hlediska uživatelského komfortu opět

znamenají posun k lepšímu. Co se týká frekvenčních parametrů, zůstaly hodnoty

velmi blízké loňským údajům, až na opravdu špičkové monitory, jako je například

21" ViewSonic P817 s frekvencí každého bodu až 360 MHz. Opravdový rozvoj ale

nastal v nabídkách 15" verzí LCD displejů. Ty se díky příznivému vývoji cen na

trhu stávají opět dostupnějšími, a rovněž kvalita zobrazení jde trvale nahoru.

Kdysi problematické chování spojené se zorným úhlem již je snad minulostí,

protože moderní konstrukce se zornými úhly 170 ? v obou hlavních osách jsou již

plně postačující. Velmi často jsou navíc LCD monitory vybaveny kloubem pro

otáčení displeje, čímž se dále znásobuje užitná hodnota těchto zařízení. Otočné

LCD panely ve svislé poloze totiž umožňují pracovat na tiskovinách formátu A4

ve velikosti 1:1, což obsluze výrazně usnadňuje orientaci pohled na výsledný

produkt.



USB – řešení mnoha problémů

USB se po nesmělých krůčcích začalo výrazně prosazovat právě v uplynulém

období. Je sice pravdou, že řada počítačů disponuje tímto rozhraním již delší

dobu, a dokonce jakáž takáž podpora existovala i ve Windows 95 OSR2, ale

opravdového rozmachu se dočkalo až v roce 1999 i díky rozšíření Windows 98.

Prozatím byli o možnost využívat tento druh komunikace ošizeni vyznavači

platformy Windows NT, ovšem nová verze Windows 2000 již potřebnou podporu také

zahrnuje. Existence takovéhoto univerzálního rozhraní, spojujícího řadu

vzájemně odlišných zařízení a dávajícího možnost komunikovat s nimi bez

nutnosti znalosti některých specifických konfigurací, přináší řadovému

uživateli nesporné množství výhod. Odpadá navíc trápení s omezeným počtem

volných přerušení systému, neboť 127 připojitelných (adresovatelných) periferií

hned tak nějaký uživatel nepřekročí. Jednoduchost použití je navíc i v tom, že

kromě instalace ovladačů při prvním použití některých periferií není nutné pro

připojení restartovat počítač, což teprve znamená skutečný nástup PnP

technologie, jak je známa z rozhraní PCMCIA, i v klasických periferiích jako

jsou tiskárny, skenery, externí disky, modemy, síťové karety, myši, klávesnice,

digitální fotoaparáty a některé další. Ačkoli se prozatím může zdát, že jde o

vyhovující rozhraní, již nyní se ukazuje v některých případech jako limitující

pro jeho širší využití přenosová rychlost, která dosahuje maximálně 12 Mb/s.

Proto je také třeba myslet na skutečnost, že intenzivní komunikace pomocí

síťového USB adaptéru a současné zpracovávání obrazu ze skeneru jsou sice

možné, ovšem uvedená přenosová rychlost je společná pro všechna připojená

zařízení, která se o ni dělí. Zároveň naše testy obecně ukázaly na ne zcela

dobrou funkčnost podpory USB ve Windows 95 OSR, neboť jen zanedbatelný počet

periferií, respektive jejich ovladačů je ochoten spolehlivě pracovat v této

verzi Windows. Naproti tomu verze 98 je z tohoto pohledu zcela bezproblémové

prostředí, a někdy dokonce jediné použitelné. Přesto je potěšitelné, že výrobci

periferií konečně začali toto rozhraní podporovat a běžný uživatel pouhým

zasunutím kabelu může ke svému notebooku připojit modem, odeslat důležité

zprávy, načež jej zamění za skener nebo digitální fotoaparát, aby o několik

minut později tiskl na barevné inkoustové tiskárně výsledky svého snažení, a to

vše samozřejmě bez sebemenších potíží s aktivací toho kterého zařízení.



Fotografie přímo do počítače

Digitální fotografie v tomto roce zaznamenala spíše jen evoluční vývoj, ovšem

ani tento nelze přehlédnout. Nejvýraznějším přínosem letošního roku je

bezesporu další nárůst počtu bodů na CCD prvcích, které v současnosti již

dosahuje 2,5 milionu bodů. To znamená opět přiblížení o krůček ke klasické

fotografii, za níž sice stále ještě zaostává, avšak o použitelnosti a

budoucnosti digitální technologie již nelze pochybovat. Jako příklad zařízení,

které opět na čas převzalo královské žezlo v kategorii pro náročné uživatele,

je Olympus Camedia C-2500L. Kvalita výsledných snímků u tohoto modelu, zvláště

pak při použití ukládání v nekomprimovaném formátu, uspokojí nejednoho

uživatele. Zároveň s kvalitou snímků ale rostou i nároky na kapacitu paměťových

médií. Proto je logické, že se v našich testech až na jednu výjimku již

neobjevily aparáty s pevně zabudovanou pamětí. Jako standardy se v tomto

okamžiku prosadily v podstatě dva typy, a to Smartmedia a CompactFlash. Oba se

od sebe liší nejen kapacitami, ale i způsobem komunikace se zařízením. V

případě SmartMédií jde o jednodušší paměťové karty, které nejsou vybaveny

vlastním řadičem, a tak musí již zařízení samotné podporovat jejich kapacitu.

To brání u starších produktů využít současné, kapacitně často vyšší média.

Opakem jsou sice o něco dražší, ale také vlastním řadičem vybavené paměti typu

ComnpactFlash, jež navenek komunikují prostřednictvím univerzálního rozhraní a

nijak tak neomezují použití vyšších kapacit i v budoucnu, beze změny konstrukce

vlastního zařízení. Je tedy pouze na výrobci, kterou z technologií zvolí, ovšem

některé produkty, stejně jako výše jmenovaný aparát Olympus Camedia C-2500L

řeší tuto situaci podporu obou typů médií.



Snímání dokumentů hračkou

Jak jste si mohli v několika předchozích vydáních našeho časopisu všimnout,

naším TestCentrem prošla v uplynulém období také řada skenerů a multifunkčních

zařízení. Výsledky testů jsme vám pravidelně přinášeli, proto můžeme i

kategorii skenerů stručně rekapitulovat. Během roku 1999 nebyl problém zakoupit

levný skener, ovšem ne každé cenově výhodné zařízení uspokojilo svého nového

majitele kvalitou, přesností a rychlostí zpracování snímků zároveň. Zpravidla

tak musel zákazník v některém měřítku něco slevit. Mezi čestné výjimky bylo

možno zařadit skenery Umax Astra s téměř bezchybným barevným podáním. U modelů

1220 a 2000 se navíc uživatel setkává s příjemným, přehledným a zejména českým

ovládáním. Rychlostí, získanou díky rozumnému zpracování náhledu snímku,

překvapila zařízení značky Hewlett-Packard, která si i nadále zachovávají

vysoký standard.



Rychleji a barevněji na papíře

Mezi periferie, jež se postupně usidlují na pracovních stolech v mnoha

domácnostech a kancelářích, patří samozřejmě také tiskárny. Jistě není žádným

překvapením, že jsme sledovali, kudy se ubírá kvalita i rychlost tisku. Obecně

lze uvést, že rozlišení 600 dpi je v současnosti u stránkových tiskáren

skutečně minimem, které jednotliví výrobci nabízejí. Většinou je k dispozici

rozlišení vyšší, nezřídka dosahující hranice 2 400 dpi. Vlastní kvalitní tisk

však uživatele nepotěší, pokud na zpracování musí čekat dlouhou dobu. Nelze se

tedy divit, že výzkum a výroba směřovaly k rychlejším procesorům, doprovázeným

pamětí s vyšší kapacitou. Dávno pryč je doba, kdy se pro první výtisk muselo

počítat s časem 30 sekund nebo více. Současné výrobky dokáží běžné dokumenty

zpracovat do 15 sekund, nejrychlejší tiskárna OKIPAGE 24 dx/n dokonce za 8

sekund. Rychlost opakování tisku se rovněž mírně zvyšovala. Většina výrobců tak

představila produkty schopné zpracovat 24–32 stran za minutu.

Barevné laserové tiskárny se vyvíjely trochu odlišně. Již dříve dosažená

rychlost opakování 4–6 v barvě a 16 stran černobíle se nezměnila. Nové produkty

však podporují tisk na rozličná média s vyšší gramáží, než tomu bylo v

minulosti a pro různá grafická studia jsou nabízeny tiskárny, které podporují

maximální formát A3+, tedy včetně ořezových značek.

U inkoustových tiskáren jsme sledovali, zda budou výrobci „pouze“ vylepšovat

své dříve představené produkty, nebo zda se opět podaří překvapit uživatele

horkými novinkami. Na začátku roku se mohlo zdát, že Hewlett-Packard, uvádějící

tiskárny HP 2500CN se 76 MB operační paměti a oddělenými zásobníky inkoustu,

nenajde zdatného soupeře. Ovšem již za několik měsíců společnost Epson

představila model s označením Stylus Color 900, který dokázal mezi testovanými

modely vyvinout při tisku nejvyšší rychlost. V tiskárnách Canon a Xerox jsme

pak mohli sledovat návrat k technologii oddělených zásobníků s „lihovými“

inkousty, které jsou sice cenově méně náročné, ovšem velmi citlivé na kvalitu

papíru. Konec sledovaného období přinesl opět prvenství společnosti

Hewlett-Packard. Představený model HP DeskJet 970 CXi se totiž stal první

inkoustovou tiskárnou s možností oboustranného zpracování dokumentů, navíc

vybavený novou technologií HP PhotoREt III či maximálním rozlišením 2 400 × 1

200 dpi.

Jak je patrné, kvalitních zařízení se objevilo celkem dost. Příznivým signálem

k jejich nákupu byl trvalý pokles jejich pořizovacích cen. U laserových

zařízení se podařilo stlačit také cenu spotřebního materiálu a nákladů na tisk.

Levnější inkoustové tiskárny však na výrazně lacinější provoz čekají.



Spojení se světem a telefonní budka v kapse

Internet zadarmo! Jistě si pamatujete heslo, s nímž prolomila společnost Czech

On Line trochu stojaté vody neustálých diskusí o nutnosti měsíčních poplatků.

Je pravda, že ostatní poskytovatelé nepřivítali tuto iniciativu vždy s

maximální radostí. Na druhou stranu je třeba přiznat, že lavina zájemců o

připojení k celosvětové pavučině již byla stržena. Objevily se také nabídky

společností, které poskytovaly připojení i s osobním počítačem. V rámci

objektivity bychom rádi zmínili, že tyto nabídky byly většinou připravovány

dlouhodobě a krok k Volnému Internetu jejich spuštění urychlil.

Čím se připojit, či spíše jaký modem si vybrat? Má cenu kupovat drahý modem s

možností připojení na 56 Kb/s? To byly otázky, s nimiž jsme se setkávali koncem

prázdnin a začátkem školního roku. Odpovědi jsou i dnes celkem složité. I

kvalitní modem totiž mívá problémy s nekvalitní telefonní linkou. Přestože se

na mnoha přebalech výrobků setkáte s informacemi o podpoře protokolu V90,

nemusí to automaticky znamenat, že nový modem bude pracovat rychlostí 56 000

b/s. Záleží také na kvalitě telefonní sítě, jejím zatížení v době připojení, a

samozřejmě i na technickém vybavení poskytovatele připojení.

Tím ovšem svízelné hledání správného modemu nekončí. Uživatel se ještě musí

rozhodnout, zda si koupí plnohodnotný hardwarový modem za vyšší cenu, nebo se

spokojí se softmodemem, resp. winmodemem. Tyto modely, uváděné již i pro AMR

port (audio modem riser) počítače, jsou výrazně levnější. Jedná se zpravidla o

PCI kartu pro počítač, opatřenou rozhraním pro připojení telefonního kabelu.

Karta je doplněna obslužným programem, jehož činnost nahrazuje funkce čipové

sady v hardwarovém modemu. Znamená to, že takový modem výrazně ovlivňuje

rychlost procesoru počítače. Při testech bylo zjištěno, že počítače se slabým

procesorem nemusí zvládnout větší počet současně zpracovaných úloh, např.

otevření více oken browseru.

A co se nám v kategorii modemů skutečně líbilo? Například Microcom USB 56K

Travel, který prokázal vysokou stabilitu při spojení a udržel vysokou rychlost

při přenášení dat.

Ovšem ke komunikacím patří i mobilní telefony a mobilní technologie ve spojení

s osobními digitálními asistenty (PDA). Také na tomto poli se letos událo mnoho

změn a další nás čekají v průběhu roku 2000. Mobilní telefony se neustále

zmenšují a zkvalitňují, baterie mají delší výdrž a samozřejmě dochází k

uplatnění nových technologií. Hitem podzimu v oblasti mobilů bylo výběrové

řízení na třetího mobilního operátora, které se však nepromítne ani tak do

vlastností telefonů, ale především do kvality a šířky služeb.

Samotné mobily mají dnes kvalitní displeje s propracovanými grafickými

nabídkami, jsou schopny se spojit s osobním počítačem nebo PDA jak s pomocí

kabelu, tak leckdy i infračerveného portu. Tím otvírají svět Internetu a

elektronické pošty téměř na jakémkoliv místě a za jakékoliv situace. Rychlost

sice není zcela srovnatelná s klasickými modemy, ale i na tom se pracuje a

technologie GRPS pro vysokorychlostní přenosy dat po mobilní síti je už v

testovacím provozu.

9 0748/bam o