Co skrývá registr Windows

1. 1. 2001

Sdílet

Firma Microsoft při tvorbě operačního systému Windows 95/98 soustředilasystémová nastavení na jedno místo: toto místo se nazývá registr a nacházejí se zde všechny důležité informa...

Firma Microsoft při tvorbě operačního systému Windows 95/98 soustředila
systémová nastavení na jedno místo: toto místo se nazývá registr a nacházejí se

zde všechny důležité informace o hardwaru i softwaru vašeho počítače. V tomto

článku se vám pokusíme ukázat, jak si můžete nastavit Windows podle svých

požadavků a to jednoduše a hlavně beze strachu o svůj počítač.



Co se týče registru Windows, chová se jejich autor firma Microsoft, značně

rozporuplným způsobem. Na jedné straně dává najevo, že do zde uvedených

systémových nastavení by běžný uživatel vůbec neměl zasahovat. Jasným důkazem

této strategie je to, že se pečlivě vyhýbá jakýmkoliv zmínkám o této nanejvýš

důležité součásti Windows. Registr není v dokumentaci téměř vůbec popsán. Pokud

chcete získat informaci o registru Windows 95/98 on-line, máte smůlu opět se

nedozvíte skoro nic. Dopadnete ještě daleko hůře: po prokazatelném zásahu do

registru Windows a následném dotazu na hot-line firmy Microsoft se vám může

stát, že vám dokonce mohou odepřít podporu, kterou získáte po zakoupení

operačního systému Windows.



Na druhé straně, abychom pouze nepodezřívali, máme od Microsoftu k dispozici

nástroj na úpravu registru je to program s názvem Editor registru. Tento

program je velmi podobný co do používání programu Průzkumník, a proto je velmi

snadné registr pomocí tohoto nástroje upravovat. Navíc zásahy do registru

ulehčuje Microsoft pomocí grafických nástrojů jako jsou např. Poledit nebo

Powertoys.



Jak to tedy je ve skutečnosti? Myslím, že tento přístup firmy Microsoft můžeme

vysvětlit tak, že přes jisté počáteční obavy vychází z toho názoru, že získat

přístup k registru jako důležité součásti systému je přece jen nezbytné.

Samotný registr Windows nabízí tak zajímavé možnosti, že jen málokterý uživatel

se ubrání tomu je nepoužít. Na tom se nic nezměnilo ani ve Windows 98, ačkoliv

během testování beta-verze Windows 98 kolovaly fámy o tom, že v této verzi

Windows již registr nebude přístupný.



Faktem je, že zásah do registru má bezpochyby v naprosté většině případů svůj

význam a riziko poškození registru je při správném zacházení s ním minimální. V

následujících odstavcích najdete přehled o užitečných nastaveních registru,

dále tipy pro zabezpečení registru a jeho optimalizaci, jakož i základní

pravidla a informace o dalších možnostech práce s ním.



Pokud neuvedeme jinak, platí všechny tipy jak pro operační systém Windows 95,

tak i pro Windows 98.



U tipů označených značkou je třeba postupovat obezřetně, jinak hrozí poškození

operačního systému Windows.







1. Uspořádání registru



Jak se vyznat v registru Windows



Předtím, než se pustíte do úprav registru Windows, měli byste se s ním nejprve

důkladně obeznámit, zejména poznat jeho strukturu a možnosti úprav vůbec.

Přinejmenším stejně tak důležité je provést zálohu registru. Způsob jejího

provedení je uveden v kapitole 2 Zálohování registru.



S uspořádáním registru se můžeme seznámit několika způsoby.



I. Editor registru: Nejběžnějším způsobem vstupu do registru je program Editor

registru, jenž je představován souborem REGEDIT.EXE. Jednou z jeho možností

spuštění je tlačítko Start/Spustit a do políčka Otevřít: napsat příkaz regedit.



Pozor!!! Program Editor registru není žádný textový editor! Z toho vyplývá, že

jakékoliv změny, které pomocí něj provedete, budou okamžitě v registru uloženy.

Neexistuje tedy žádná možnost vrátit registr do původního stavu pomocí nějakého

tlačítka Zpět, jaké známe například v programu Microsoft Word.



V programu Editor registru se zajisté velmi rychle zorientujete. Jeho ovládání

je velmi podobné tomu v programu Průzkumník. Pomocí klávesy <šipka vlevo> se

přesunete na nadřazený klíč. Klávesa <+> na numerické klávesnici vám umožní

rozbalení klíče a zobrazení všech klíčů, které jsou jeho součástí, klávesa ↔

zase provede sbalení klíče a všechny klíče, jež jsou jeho součástí, zmizí z

monitoru. Pomocí klávesy <*> můžete klíč rozbalit a nechat si zobrazit úplný

strom klíčů až do nejnižší úrovně.



Podobně jako je tomu u složek s dlouhými názvy v programu Průzkumník můžete se

přímo přesunout na určitý klíč tak, že přímo napíšete první písmena názvu

klíče. Pokud tedy například hledáte klíč .doc umístěný v klíči

Hkey_Classes_Root, klepněte na tento klíč a pak postupně stiskněte klávesy <.>,

<d>, <o> a <c>.



Pomocí nabídky Úpravy/Najít můžeme v registru přímo vyhledávat klíče, hodnoty a

údaje. Stiskem klávesy <f3> můžeme hledání opakovat. Dalším shodným znakem mezi

programy Editor registru a Průzkumník je nastavení vzhledu pravé části okna. U

obou programů můžeme pomocí klávesové zkratky <ctrl><+> (na numerické

klávesnici) nastavit optimální délku sloupce tak, abychom pohodlně viděli

všechny údaje v daném sloupci (např. sloupec Název nebo Údaj).



Stejně jako v Průzkumníku můžeme označený klíč přejmenovat stiskem klávesy

<f2>. Ke smazání klíče můžeme použít klávesu <delete>, naopak pro vytvoření

klíče nového využijeme z nabídky Úpravy příkaz Vytvořit. Tento příkaz lze také

vyvolat z kontextového menu, které získáme klepnutím pravým tlačítkem myši na

již existující klíč, v němž chceme nový klíč vytvořit. V pravé části okna

můžeme údaje jednotlivých hodnot upravit tak, že poklepeme na název hodnoty.

Novou hodnotu můžeme vytvořit buď pomocí nabídky Úpravy a příkazu Vytvořit,

nebo pomocí kontextového menu, které získáme klepnutím pravým tlačítkem myši v

pravé části okna. V příkazu Vytvořit si pak stačí zvolit, zdali chceme vytvořit

novou textovou hodnotu, binární hodnotu nebo hodnotu DWORD.



II. Další alternativa: Existují také speciální utility, které vám do značné

míry zásahy do registru usnadní. Klasickým příkladem mohou být např. utility

Tweak UI, Poledit nebo Tzedit. Tyto utility používají takové nástroje, které

umožňují velmi pohodlné upravování registru, jsou však úzce specializované jen

na určité úpravy. V tomto článku se proto budeme věnovat zejména programu

Editor registru, jenž je univerzálním nástrojem pro úpravu registru a je

dostupný všem uživatelům Windows 95/98.







2. Zálohování registru



Jak si vytvoříte částečnou, případně úplnou zálohu registru



I malá chyba v registru Windows může mít ve své podstatě fatální důsledky.

Windows si sice po každém úspěšném spuštění vytvářejí zálohu registru

automaticky, ovšem problémy nastávají, pokud sice Windows nejprve úspěšně

nastartují, ale „zamrznou“ v okamžiku provádění zálohy registru. V tomto

okamžiku je pak záloha registru shodná s aktuálním (ale chybným) nastavením

registru. V takovém případě pomůže už jen další kopie registru uložená na jiném

místě. Proto vám doporučujeme vytvořit si v každém případě svoji vlastní zálohu

registru.



I. Export/Import obsahu registru: Spusťte program Editor registru a poté z menu

Registr vyberte příkaz Exportovat soubor registru. Zadejte název souboru, do

kterého budete chtít registr exportovat (bez přípony), v poli Rozsah exportu

vyberte volbu Všechna data pokud chcete exportovat celý registr, nebo volbu

Vybraná větev, pokud chcete exportovat jen část registru. Klepnutím na tlačítko

OK se odpovídající část registru uloží ve formě ASCII souboru s příponou REG.



Tímto způsobem máte provedenou zálohu buď celého registru, nebo jeho

odpovídající větve. Pokud po úpravách registru budete chtít vrátit stav

registru do původní podoby, stačí pouze na exportovaný soubor poklepat. Tím se

exportovaná část do registru vloží. Při tomto postupu se však nic nesmaže. To

znamená, že tento postup je vhodný tehdy, pokud nějaký klíč neuváženě smažete a

chcete jej vrátit zpět. Pokud nějaký klíč vytvoříte, zůstává v registru stále,

dokud jej nesmažete ručně.



Pokud chcete upravit pouze jeden klíč v registru, doporučuje se tento postup:

Exportujte klíč, který budete upravovat, a proveďte v registru potřebné změny.

Budete-li se chtít vrátit k původnímu nastavení tohoto klíče, úplně jej smažte

a načtěte exportovaný soubor REG.



Pokud vám Windows nestartují, můžete soubor REG načíst také v prostředí MS-DOS

(program Regedit pracuje i v prostředí MS–DOS), a to příkazem (předpokládejme,

že je registr představován souborem XYZ.REG)



regedit /c c:\windows\xyz.reg (přepínač /c znamená create).



Na rozdíl od poklepání ve Windows 95/98 způsobí použití přepínače /c v

prostředí MS-DOS nové načtení celého registru. Tento přepínač je ale určen

pouze pro nouzové případy. Pokud tedy příkaz regedit /c použijete, musíte si

být stoprocentně jisti tím, že daný REG soubor obsahuje informace o celém

registru, a ne jen o jeho části.



A ještě jedno důležité varování v nejstarší verzi Windows 95 je část programu

Editor registru určená pro práci v prostředí MS-DOS, velmi nespolehlivá a často

zkolabuje zejména u dlouhých a komplikovaných klíčů. Tato chyba je ve verzi

Windows 95 B (OSR2) odstraněna a program Editor registru funguje v prostředí

MS-DOS spolehlivě až od této verze.



II. Záloha souborů SYSTEM.DAT a USER.DAT: Před úpravami registru nebo před

instalací, případně odinstalováním programů si vytvořte zálohu souborů SYSTEM.

DAT a USER.DAT. Pojmenujte si je například SYSTEM.BAK a USER.BAK. Zpravidla se

oba tyto soubory nacházejí ve složce Windows. Pokud ve Windows používáte

profily, najdete soubor USER.DAT ve složce profilu každého uživatele. Soubor

SYSTEM.DAT se i v tomto případě nachází ve složce Windows. Pokud se vám po

úpravě registru objeví chyba, stačí po restartu počítače stisknout před

spuštěním Windows stisknout klávesu <ctrl> a zvolit Stav nouze se systémem

MS-DOS. Potom se stačí přesunout do složky Windows pomocí příkazu cd windows a

odstranit atributy souboru SYSTEM.DAT příkazem



attrib -s -r -h system.dat



Potom příkazem



copy system.bak system.dat



dostanete pomocí zálohy registr Windows do původního stavu. Tento postup

použijte i pro obnovení souboru USER.DAT ze zálohy.







3. Práce s nástroji



Užitečné utility pro práci s registrem



Pokud s registrem pracujete častěji, tzn. vyhledáváte klíče, měníte nebo

vytváříte hodnoty, je Editor registru poněkud nešikovný. Pokusíme se vám

představit jeho možné alternativy.



I. Lepší orientace: Často musíte hledat v registru určité klíče nebo hodnoty. V

Editoru registru k tomu můžete použít příkaz Najít z menu Úpravy, případně

postupně klepat na strom klíčů, dokud jej nenajdete. Pro experimentování s

položkami v registru je často potřeba měnit určitou hodnotu několikrát a po

restartu počítače ji musíte opět znovu pracně hledat. Tuto nepříjemnou práci

odstraňuje freewarová utilita Regedit-X, kterou najdete (regeditx.zip, 214 KB)

nebo na adrese http://www.dcsoft.com/products. htm. Tato utilita se zabuduje

přímo do programu Editor registru a umožňuje vám tento program rozšířit o

seznam posledně navštívených klíčů. Pokud klepnete na jakoukoliv položku v

tomto seznamu, dostanete se přímo na vámi žádaný klíč. Dokonce můžete jméno

klíče přímo zadat. To se hodí zvláště tehdy, když chcete zkopírovat jméno klíče

například z textového dokumentu. Pak označíte text se jménem klíče, zkopírujete

jej pomocí klávesové zkratky <ctrl><c> a vložíte jej pomocí klávesové zkratky

<ctrl><v> do řádku v programu Regedit-X. Tak se dostanete k cíli mnohem

rychleji, než kdybyste se k němu dostávali otevíráním jednotlivých klíčů.



II. Hlídání změn: V registru se nacházejí data, která každý program potřebuje

ke své konfiguraci a ke svému běhu. Jestliže chcete mít přehled o tom, na které

klíče a hodnoty určitý program přistupuje, můžete využít například sharewarový

program Regmon-Ex (najdete jej regmonex.zip, 168 KB). Pomocí tohoto programu

můžete také velmi snadno kontrolovat, zda snad některé aplikace neoprávněně

nenačítají nějaká data. Může se totiž snadno stát, že nějaký program si může

bez našeho vědomí načíst z registru důvěrné informace, např. tzv. MRU data (viz

kapitola 8) nebo informace o uživatelích, a poslat je po Internetu. Program

Regmon-Ex dovede tyto podezřelé aktivity odhalit, neboť každý přístup k

registru protokoluje. Pomocí funkce filtrování můžete obsah vypisovaný v okně

programu omezit, a to například pouze na protokolování přístupu k registru

toliko od jedné aplikace třeba MS Wordu.



Další možností k získání kontroly nad registrem je sharewarový program Regsnap,

jejž najdete (regsnap.zip, 114 KB) nebo na adrese http://www.webdon.com/

regsnap/index.html. Tato aplikace vytvoří okamžitý profil registru. Pokud

chcete později vědět, jaké změny nastaly od okamžiku vytvoření profilu,

vytvoříte si profil nový a oba profily necháte porovnat. Regsnap vám toto

porovnání provede a zobrazí všechny rozdíly.



III. Hledání a nahrazování: V některých případech je nezbytné v registru

vyhledat hodnoty, případně názvy určitých klíčů a nahradit je jinými. Pomocí

standardních prostředků ve Windows je to sice možné, ale značně nepohodlné.

Musíte totiž celý registr exportovat do REG souboru, tento soubor otevřít v

editoru podporujícím zobrazování ASCII znaků, tento soubor upravit a takto

upravený soubor znovu načíst. Daleko komfortnější je použití programu Registry

Search&Replace, který najdete (regsrch2.zip, 649 KB), případně na

http://www.iserv.net/~sjhswdev/. Pomocí tohoto programu si můžete nechat v

registru vyhledat libovolné znaky a zaměnit je za jiné.



Prakticky každá aplikace, kterou na svůj počítač instalujete, vkládá do

registru svoje vlastní položky. Při odinstalovávání aplikací Windows zpravidla

nedovedou smazat všechny položky odinstalovaného programu. Jenže to ještě není

ten hlavní problém: i když všechny položky programu budou smazány, pak stejně

se velikost registru nezmění. Logickým důsledkem tohoto jevu je, že velikost

registru neustále roste.







4. Optimalizace registru



Jak dosáhnout zeštíhlení registru



I. Úklid registru: Prvním krokem je vymazání všech nepotřebných a osamocených

položek. Spusťte tedy Editor registru a otevřete si hlavní klíč Hkey_Users a v

něm klíč .Default\Software. Na tomto místě pro každý nainstalovaný program

existuje jeden klíč. Vyhledejte všechny položky, u kterých jste si jisti, že k

nim příslušející programy jste již odinstalovali, a smažte je. Klíče smažete

pomocí klávesy <delete>.



II. Díry v registru: Samotné smazání klíčů však velikost souborů SYSTEM.DAT a

USER.DAT nezmenší. Místo, které tyto klíče zaujímaly, totiž zůstává rezervované

a může být využito pro klíče jiných programů. Přece jen ale udržování tak

velkého registru značně zpomaluje váš systém. Tato chyba postihuje zejména

Windows 95, zejména pokud instalujete nějaký software na zkoušku a hned jej

zase odinstalujete. V tomto případě byste si měli před instalací udělat záložní

kopie souborů registru (viz kapitola 2). Tyto kopie pak můžete použít po

odinstalování softwaru. Všimněte si, že funkce Importovat soubor registru nebo

Exportovat soubor registru dostupné v nabídce Registr v programu Editor

registru nejsou k tomuto účelu vhodné. Editor registru totiž dovede pouze

exportované soubory přidat do registru, nikoliv upravit nebo nahradit. Velikost

registru se při tomto postupu neoptimalizuje.



III. Optimalizace registru: Po nějakém čase provozu Windows 95 může registr

narůst do úctyhodných rozměrů. Pokud není v tomto okamžiku k dispozici žádná

záložní kopie, pomůže pouze použití souboru REGEDIT.EXE na stavovém řádku

MS-DOS (kvůli chybě v programu Editor registru toto opatření zpravidla

nefunguje u nejstarší verze Windows 95, kterou poznáte podle označení jako

verzi 4.00.950. V tomto případě použijte tip IV).



1. Nejprve exportujte celý registr pomocí příkazu Exportovat soubor registru,

dostupného v nabídce Registr v programu Editor registru, do souboru s názvem

c:\windows\vse.reg. Nezapomeňte v poli Rozsah exportu zvolit přepínač Všechna

data.



2. Klepněte na tlačítko Start/Konec/Restartovat v režimu MS-DOS.



3. Na příkazovou řádku zadejte příkaz regedit /c c:\windows\vse.reg.



Program regedit vytvoří z exportovaného souboru nový registr, který by měl být

menší než registr původní.



IV. Update svépomocí: Pokud se vám při provádění optimalizace registru objevilo

na monitoru chybové hlášení nebo vám počítač přestal odpovídat, pravděpodobně

vlastníte verzi Windows 95, která obsahuje chybný program Regedit. Protože

firma Microsoft nevydala žádný update tohoto programu, musíme si pomoci sami.

Snad máte na některém jiném počítači nainstalována Windows 98 nebo Windows 95B,

případně C (verzi zjistíte klepnutím na tlačítko Start/Nastavení/Ovládací

panely/Systém/karta Obecné). Z tohoto počítače si zkopírujte soubor REGEDIT.EXE

do vaší složky, kde máte nainstalována Windows. V příkazovém řádku MS-DOS

zadejte příkaz



setver regedit.exe 7.10



a restartujte počítač. Pak by vám měla optimalizace registru s novým Editorem

registru proběhnout podle bodu III bez problémů.



V. Optimalizace Windows 98: Máte-li na svém počítači nainstalována Windows 98,

není zapotřebí provádět postupy uvedené v bodech III a IV. Pomohou vám totiž

pomocné utility SCANREG.EXE v režimu MS-DOS a SCANREGW.EXE ve Windows. Soubor

SCANREGW.EXE se spouští automaticky při každém startu Windows a vytváří ve

složce \Windows\Sysbckup záložní kopie souborů SYSTEM.DAT, USER.DAT, WIN.INI a

SYSTEM.INI v komprimované formě. Příležitostně také tento program provádí

kontrolu registru a jeho defragmentaci. Pokud chcete provést optimalizaci

registru, stačí na příkazový řádek napsat příkaz



scanreg /fix.



Program provede smazání neplatných položek a prázdných částí. Pomocí příkazu



scanreg /?



obdržíte seznam všech funkcí tohoto programu.



VI. Scanreg ve Windows 95: Pokud si chcete užít radost z používání příkazů

scanreg a scanregw, nemusíte nutně přecházet na systém Windows 98. Tyto

programy bohužel nejsou k dostání jako update. Můžete si je však při dodržení

všech zákonných ujednání zkopírovat na svůj počítač s Windows 95 a provozovat

je s jedním maličkým omezením. Zadáte-li totiž ve Windows 95 příkaz



scanreg /fix,



funguje jako ve Windows 98. Pouze použití příkazu scanreg /restore vede k

zatuhnutí počítače.







5. Soubory registru



Úprava a import REG souborů



Místo ručního upravování souborů pomocí Editoru registru můžete zejména větší

zásahy do registru provádět pohodlněji pomocí importu souborů s koncovkou REG.

Mnohé instalační programy tyto REG soubory používají a také mnoho tipů, ať již

z našeho časopisu nebo z Internetu, je založeno právě na těchto REG souborech.

REG soubory jsou čisté ASCII texty s hlavičkou REGEDIT4 a s přesným popisem

klíčů. Nejsnáze je prozkoumáte, pokud si zkusíte na zkoušku nějaký vyexportovat

pomocí programu Editor registru.



I. Jako standard nastavit Upravit, místo Sloučit: Při poklepání na REG soubor

standardně nabízejí Windows přidání obsahu REG souboru do registru. Po

provedení této akce však nemusí být až tak jednoduché provedené změny vrátit

zpět. Proto doporučujeme následující postup: Pokud s REG soubory

experimentujete častěji, měli byste si nastavit Windows tak, aby po poklepání

na REG soubor nabízela ne příkaz Sloučit, ale aby jej otevřela pro úpravy.

Zapsán do registru by byl obsah REG souboru zapsán až tehdy, pokud byste z

kontextového menu vybrali příkaz Sloučit. Tak hrozí mnohem menší nebezpečí

nechtěného zásahu do registru, poklepete-li na REG soubor omylem.



Toto nastavení provedete tak, že v programu Průzkumník vyberete z nabídky

Zobrazit příkaz Možnosti složky a klepnete na kartu Typy souborů. Z políčka

Registrované typy souborů vyberete typ souboru Registrační položky a stisknete

tlačítko Upravit. V poli Akce zvolte příkaz Upravit a stiskněte tlačítko

Výchozí. Všechny změny potvrďte stiskem tlačítka Zavřít.



II. Tiché načítání REG souborů: Pokud jste absolvovali bod I, máte relativně

jistotu, že zabráníte nechtěným importům REG souborů. Je ale možné, že vás

neustále obtěžuje, že po každém úspěšném importu REG souboru vám Windows

standardně zobrazují dialog, který musíte potvrdit stiskem tlačítka OK. Tento

dialog je v naprosté většině případů zbytečný. Můžeme se ho zbavit pomocí

nedokumentovaného přepínače /s, jenž tento dialog při importu potlačí.



V programu Průzkumník vyberte z nabídky Zobrazit příkaz Možnosti složky a

klepněte na kartu Typy souborů. Z políčka Registrované typy souborů vyberte typ

souboru Registrační položky a stiskněte tlačítko Upravit. V poli Akce zvolte

příkaz Sloučit a klepněte na tlačítko Upravit. Na stavovém řádku s názvem

Aplikace použitá k provedení akce napište výraz regedit.exe /s.



III. Bez stisku klávesy Enter na konci to nefunguje: Vytvořili jste si svůj

vlastní REG soubor pomocí textového editoru. Ačkoliv po sloučení vám Windows

oznámila, že soubor registru byl úspěšně importován, přesto vám registr po

tomto zásahu nemusí správně pracovat.



Nejčastější příčina tohoto problému je vcelku velmi jednoduchá a dá se snadno

odstranit. Za každou položkou v REG souboru totiž musí být stisknuta klávesa

<enter>. Především to platí o konci REG souboru, kde je opominutí stisku

klávesy <enter> nejpravděpodobnější a tedy tento řádek Windows při zápisu do

registru neberou na vědomí.



Tento problém lze docela snadno vyřešit. Klepněte pravým tlačítkem myši na REG

soubor, zvolte příkaz Upravit a na konci souboru stiskněte klávesu <enter>.

Potom daný soubor importujte znovu.



IV. Regedit v příkazovém řádku: Soubor REGEDIT.EXE můžete použít nejen v okně

MS-DOS v prostředí Windows, nýbrž také pokud nastartujete počítač s volbou Jen

systém MS-DOS. Můžete dokonce tento příkaz použít s některými parametry v

souboru AUTOEXEC.BAT, a tím při každém startu počítače vynutit na systému

určitý způsob konfigurace například pro určitý klíč. Mezi nejdůležitější

parametry patří:



regedit xyz.reg (importuje soubor xyz.reg)

regedit /s xyz.reg (importuje soubor xyz.reg bez potvrzení)

regedit /e xyz.reg <kl> (exportuje všechna data, anebo až od zadaného klíče)



Pokud máte Windows 95B, můžete použít přepínač /d. Příkaz



regedit /d <kl>



dovoluje v prostředí MS-DOS smazat zadaný klíč. S trochou opatrnosti můžete

použít i parametr /c:



regedit /c xyz.reg



Tento parametr vytvoří ze souboru xyz.reg kompletně nový registr. Tento

přepínač však funguje pouze v čistém prostředí MS-DOS a spolehlivě u verze

Windows 95B a vyšší.







6. Kontextové menu



Individuální nastavení položek



Klepneme-li ve Windows pravým tlačítkem na nějaký objekt, například na pracovní

plochu, objeví se nám nabídka, jež obsahuje výběr nejčastěji používaných

příkazů. Často se však stává, že kontextové menu obsahuje mnoho položek a tím

se stává značně nepřehledným. Na druhé straně by se vám čas od času hodilo,

abyste si mohli sami nějakou položku do tohoto menu přidat.



I. Rozšíření menu Nový objekt: Nastavení kontextového menu Nový objekt se dá

nastavit pouze úpravou registru. Nyní vám ukážeme způsob, jak si jednoduchým

způsobem přidat do kontextového menu položku pro snadné vytvoření nového

dávkového souboru (BAT soubor). Spusťte si program Editor registru a vyhledejte

klíč Hkey_Classes_Root a v něm najděte klíč s názvem .bat. V tomto klíči

vytvořte nový klíč s názvem ShellNew a v pravé části okna vytvořte novou

textovou hodnotu s názvem NullFile, u které nezadávejte žádný údaj.



Pokud chcete, aby každý nově vytvářený dávkový soubor již v sobě obsahoval

nějaký text, vytvořte místo textové hodnoty NullFile textovou hodnotu s názvem

FileName. Jako údaj hodnoty zadejte jméno souboru, který tento text obsahuje,

např. VZOR.BAT. Tento soubor se musí nacházet ve složce \Windows\ShellNew. Nyní

pokud vytvoříte pomocí kontextového menu nový dávkový soubor, bude obsah

souboru VZOR.BAT vždy součástí vytvářeného souboru.



II. Zeštíhlení menu Nový objekt: Předpokládejme nyní opačnou situaci, že budete

naopak chtít nějakou položku například Wave-Audio z kontextového menu odebrat.

V programu Editor registru pomocí menu Úpravy/Najít vyhledejte klíč ShellNew a

hledání opakujte pomocí klávesy <f3> tak dlouho, dokud nenajdete tento klíč

jako součást klíče označujícího koncovku souborů programu, jehož položku chceme

odebrat. V případě výše uvedeného Wave-Audio se to týká klíče

Hkey_Classes_Root\.wav\ShellNew. Smazáním klíče ShellNew pomocí klávesy

<delete> zároveň smažete i položku z kontextového menu.



III. Automatické spuštění programu pomocí menu Nový objekt: Již jsme si

ukázali, že upravením záznamu v registru můžeme určit, které soubory budeme

moci pomocí kontextového menu vytvářet. Kromě toho také můžeme Windows poradit,

ve kterém programu má takto vytvořené soubory spouštět. V programu Editor

registru si opět vyhledáme klíč Hkey_Classes_Root a v něm klíč s názvem

koncovky, k níž budeme chtít přiřadit program ke spouštění (např. .txt).

Označíme si klíč ShellNew a v pravé části okna vytvoříme novou textovou hodnotu

s názvem Command. Poklepeme na ni tlačítkem myši a jako údaj hodnoty zadáme

cestu k aplikaci, pomocí níž budeme soubory s danou koncovkou chtít spouštět.

Pro soubory TXT můžeme zadat například C:\Windows\notepad.exe %1. Pokud nyní

vytvoříme pomocí kontextového menu nový TXT soubor, bude se nám otevírat v

programu Poznámkový blok.



IV. Nastavení kontextového menu pro všechny soubory: Kontextové menu pro

soubory se dá do jisté míry upravit v programu Průzkumník, a to pomocí menu

Zobrazit/Možnosti složky klepnutím na kartu Typy souborů. Co ale dělat, když

potřebujeme jednu položku v kontextovém menu takovou, aby byla platná pro úplně

všechny typy souborů? I v tomto případě se vyplatí udělat si výlet do registru.

Položky v kontextovém menu, které jsou platné pro všechny soubory, se dají

nalézt v klíči Hkey_Classes_Root a tam v klíči označeném znakem *. Stačí tedy v

klíči * vytvořit nový klíč s názvem Shell a v tomto klíči vytvořit další klíč s

názvem položky, kterou budeme chtít mít v kontextovém menu (zvolíme si např.

Okno MS-DOS). V tomto klíči vytvoříme další klíč s názvem Command. V pravé

části okna pak zadáme k textové hodnotě Výchozí příkaz (případně i s potřebnými

přepínači), jenž se má po stisknutí položky v kontextovém menu se souborem

provést.



Ten, kdo často používá pro práci s registrovanými typy souborů jiné aplikace,

než které jim byly přiřazeny operačním systémem Windows, měl by si výše

uvedeným způsobem vytvořit položku např. s názvem Otevřít jinak, a v klíči

Command zadat v textové hodnotě Výchozí příkaz rundll32.exe shell32.dll,

OpenAs_RunDLL %1. Tento příkaz otevře dialogové okno Otevřít v programu a zde

si můžete pohodlně vybrat, ve kterém programu budete chtít daný soubor otevřít.



Ještě jedno upozornění: Pokud budete otevírat registrované typy souborů pomocí

jiných programů, čili postupem popsaným ve výše uvedeném odstavci (pomocí

dialogového okna Otevřít v programu), ujistěte se, že máte deaktivovanou volbu

K otevírání souboru vždy používat tento program. V opačném případě Windows

nastaví jako implicitní otevírání souboru pomocí aplikace, kterou jste z tohoto

okna vybrali.



V. Složka jako disk: Mnoho klepnutí na tlačítko myši vám zcela jistě ušetří

program SUBST.EXE, který dokáže to, aby se jakákoliv složka jevila jako disk.

Proto je nasnadě vytvořit dávkový soubor, jenž bude obsahovat příkaz SUBST, a

odkaz na tento dávkový soubor si umístit do kontextového menu pro libovolnou

složku.



Postup je následující: Pomocí Editoru registru si najdete v registru klíč

Directory, který je obsažen ve složce Hkey_Classes_Root. V klíči Directory si

vytvoříte klíč Shell a v tomto klíči si vytvoříte klíč s libovolným názvem

pokud možno vystihujícím tento příkaz. V našem příkladu jsme zvolili název

Subst_It. Konečně v tomto klíči si vytvoříte klíč Command, v němž bude v

textové hodnotě Výchozí odkaz na dávkový soubor SUBST_IT.BAT. Tento odkaz bude

vypadat asi takto: C:\Windows\Subst_It.bat %1



Předpokládáme, že dávkový soubor je umístěn na disku C: a ve složce Windows.



Dávkový soubor bude obsahovat tyto řádky:



c:

cd\

subst w: /d

subst w: %1



Po vyvolání kontextového menu u libovolné složky se vám v něm objeví nabídka s

názvem Subst_It a po jejím spuštění se této složce přiřadí písmeno W:. Pokud

navíc zadáte toto písmeno do souboru AUTOEXEC.BAT na řádek PATH, bude toto

písmeno funkční i okně MS-DOS.







7. Pracovní plocha



Individuální nastavení pracovní plochy



Chcete si nastavit svoji pracovní plochu podle svého? V tomto ohledu mají

Windows skutečně co nabídnout. Některá nastavení však od vás vyžadují zásah do

registru.



I. Odstranění ikon z pracovní plochy: Kdo už se někdy pokoušel ve Windows 95

odstranit z pracovní plochy ikonu Doručená pošta, ví, že to není možné v

kontextovém menu chybí příkaz Odstranit, a po přetažení ikony programu na koš

se také nic neděje. Pomocí patřičné úpravy v registru přece jen existují dvě

cesty, jak se této ikony zbavit. První způsob spočívá v odstranění klíče

Hkey_Classes_Root\CLSID\{00020D75–0000–0000-C000–000000000046} v registru. Tím

se zbavíte všech informacích o ikoně Doručená pošta. Pokud chcete tuto ikonu

vrátit zpět a nemáte patřičnou zálohu, máte smůlu.



Druhý způsob, který vám doporučujeme, vám nechává otevřená zadní vrátka.

Otevřete si v Editoru registru klíč

Hkey_Local_Machine\Softwa­re\Microsoft\Windows\Curren­tVersion\Explorer\Desktop\Na

meSpace. Tento klíč obsahuje čísla všech prvků na pracovní ploše. Najděte klíč

{00020D75–0000–0000-C000–000000000046}, jenž patří ikoně Doručená pošta, a

smažte jej. Při tomto způsobu zůstávají všechny důležité informace zachovány,

pouze ikona Doručená pošta není vidět. Pokud ji chcete znovu zviditelnit,

jednoduše vytvořte na pracovní ploše novou složku se jménem Doručená pošta.

{00020D75–0000–0000-C000–000000000046}.



Podobným způsobem můžete učinit neviditelnými i ostatní ikony pracovní plochy.



II. Umístění obrázku na libovolné místo pracovní plochy: Bitmapový obrázek

můžete na pozadí pracovní plochy zpravidla umístit pomocí příkazu Vlastnosti z

kontextového menu, které se objeví klepnutím pravým tlačítkem myši na pracovní

plochu. Na kartě Tapeta si vyberete druh obrázku a ve volbě Zobrazit máte volbu

umístění obrázku na střed, vedle sebe anebo roztáhnout. Není však možné tento

obrázek umístit na libovolné místo pracovní plochy, jak je obvyklé při

přemisťování ikon. Co však není možné pomocí menu, dá se poměrně snadno zařídit

vhodným zásahem do registru.



Otevřete si Editor registru a v registru najděte klíč Hkey_Current_User\Control

Panel\Desktop. Jako údaj textové hodnoty Wallpaper zadejte cestu a název

grafického souboru, jejž představuje obrázek, který si chcete umístit na

pracovní plochu. Pak vytvořte dvě nové textové hodnoty se jmény

WallpaperOriginX a WallpaperOriginY. Jako údaj hodnoty zadejte souřadnice, jež

budou udávat, jak daleko má obrázek ležet od vertikální a horizontální osy

procházející středem monitoru.



III. Nastavení rychlosti blikání kurzoru: V každém textovém poli, kam se dá

napsat jakýkoliv text, vám bliká kurzor. Rychlost blikání kurzoru je pořád

stejná, dá se však zvýšit nebo také zcela zrušit. V programu Editor registru

vyhledejte klíč Hkey_Current_User\Control Panel\Desktop a rozšiřte jej o klíč

nový se jménem CursorBlinkRate. Pokud jako údaj hodnoty zadáte 1, bude

frekvence blikání nastavena na nejvyšší možnou hodnotu, pokud zadáte hodnotu

60000, nebude vám kurzor blikat vůbec.



IV. Otevírání nabídky Start: Také se vám zdá, že to nějak dlouho trvá, než se

dostanete k jednotlivým položkám nabídky Start? I tento interval se dá zkrátit

pomocí registru. V registru Windows vyhledejte pomocí Editoru registru klíč

Desktop. V pravém okně tohoto programu vytvořte v tomto klíči novou textovou

hodnotu s názvem Menu-ShowDelay. Na tuto hodnotu poklepejte a jako údaj hodnoty

zadejte dobu, za kterou si přejete, aby se jednotlivé položky objevovaly. Tato

doba musí být uvedena v milisekundách. Například hodnota 10 vám přístup k

položkám značně urychlí, zatímco při hodnotě 500 (0,5 sekundy) bude přístup k

položkám pomalejší. Toto nastavení se projeví až po restartování Windows.



V. Změna ostatních nastavení: Klíč registru s názvem Desktop vám nabízí v pravé

části okna programu Editor registru celou řadu dalších zajímavých položek,

jejichž úpravou můžete provádět drobné kosmetické úpravy operačního systému.

Takže textová hodnota DragFullWindows (dostupná pouze u Windows-PlusPack nebo

Internet Explorerem 4) se zaměřuje na zobrazení oken při jejich přetahování.

Hodnota 0 znamená, že se při přetahování okna bude zobrazovat pouze jeho rám,

při hodnotě 1 se bude zobrazovat celý obsah tohoto okna.



Binární hodnota SmoothScroll při nastavení údaje hodnoty na 01 obstará

animovaná okna složek. Údaj hodnoty 1 pro MenuDropAlignment zařídí zarovnání

všech menu doleva.







8. Datové seznamy typu MRU



Seznamy dříve použitých příkazů



Při používání dialogových oken jako je například okno Spustit z nabídky Start

si můžete všimnout, že vám Windows nabízejí po klepnutí na tlačítko výběru

seznam všech naposledy použitých příkazů, případně názvů souborů. Tyto soubory

dat se ukládají do registru ve formě takzvaných MRU seznamů (Most Recently

Used), které jsou k dispozici například pro výše uvedený příkaz Spustit

dostupné pod RunMRU.



MRU seznamy jsou spravovány systémem takto: klíč MRUList nacházející se v

registru obsahuje posloupnost písmen v pořadí odpovídajícím seznamu dříve

zadaných položek. Pro každé písmeno existuje hodnota, která obsahuje určitý

příkaz. Jakmile zadáte příkaz nový, Windows nejprve prověří, zda je tento

příkaz již v posloupnosti písmen v klíči MRUList uveden. Pokud ano, jednoduše

jen změní pořadí písmen. V opačném případě vytvoří novou položku a přidá do MRU

seznamu další písmeno.



Z výše uvedeného vyplývá, že jestliže sdílíte jeden počítač s více uživateli a

chcete z nějakého důvodu skrýt naposledy použité příkazy a jména souborů před

nepovolanýma očima, musíte vytvořené MRU seznamy smazat.



I. Nejdůležitější MRU seznamy: Nyní vám ukážeme, které MRU seznamy jsou asi tak

největšími kandidáty na smazání. Pomocí Editoru registru vyhledejte klíč

Hkey_Current_User\Software\Mi­crosoft\Windows\CurrentVer­sion\Explorer\Doc Find

Spec MRU. V tomto klíči najdete seznam všech příkazů, které jste zadávali do

políčka Název: v okně Najít (nabídka Start/Najít/Soubory a složky), když jste

potřebovali najít určitý soubor.



Klíč

Hkey_Current_User\Software\Mi­crosoft\Windows\CurrentVer­sion\Explorer\FindCompute

rMRU obsahuje seznam všech položek, které jste zadávali, pokud jste potřebovali

najít v síti nějaký jiný počítač (nabídka Start/Najít/Počítač).



Klíč

Hkey_Current_User\Software\Mi­crosoft\Windows\CurrentVer­sion\Explorer\RecentDocs

obsahuje seznam všech dokumentů, jež byly na počítači otevřeny a jež jsou také

dostupné v nabídce Start (nabídka Start/Dokumenty).



Upozornění: Často se uvádí tip, ve kterém se doporučuje seznam naposledy

otevíraných dokumentů smazat tak, že smažeme jejich zástupce v příslušné složce

Windows (v tomto případě složka Recent), případně ve složce odpovídající

určitému profilu uživatele. Ve skutečnosti však opravdu mažeme pouze zástupce

dokumentů, a v nabídce Start/Dokumenty opravdu není žádný seznam dokumentů k

dispozici. Hodně zvědavý a dlužno říci že i trochu šikovnější uživatel si

přesto tento seznam může najít na patřičném místě v registru klepnutím na

odpovídající hodnotu. V tomto ohledu třebas i utilita Tweak UI se svou volbou

Clear Document history at logon na kartě Paranoia nedělá nic jiného, než maže

seznam dokumentů pouze z nabídky Start/Dokumenty.



Pod klíčem

Hkey_Current_User\Software\Mi­crosoft\Windows\CurrentVer­sion\Explorer\RunMRU se

zase skrývá seznam všech příkazů, které byly zadány pomocí příkazu Spustit

(nabídka Start/Spustit).



Klíč

Hkey_Current_User\Software\Mi­crosoft\Windows\CurrentVer­sion\Explorer\PrnPortsMRU

obsahuje oproti tomu položky, které uvidíte, pokud pravým tlačítkem myši na

ikonu tiskárny vyvoláte kontextové menu a z něj zvolíte příkaz Vlastnosti a

potom klepnete na kartu Podrobnosti. Dříve zmíněné položky odpovídají poli Tisk

do portu.



Další „šmejdění“ v registru se vám také vyplatí, protože spoustu MRU seznamů po

sobě nechává spousta aplikací



II. Automatické mazání MRU seznamů: Nic platno, ale pokud jste si již

vyzkoušeli předcházející tip, zjišťujete přinejmenším, že ruční mazání těchto

souborů z registru je značně náročné. Takže si určitě kladete otázku, zda by to

nechtělo nějak zautomatizovat. My vám odpovíme, že to jde, a to pomocí INF

souboru, který nazveme třeba NO_MRU.INF. Tento soubor musí obsahovat

následující řádky:



[Version]

signature=„$CHICAGO$“

[DefaultInstall]

DelReg=KillKey

[Killkey]

HKCU,Software\Micorsoft\…





HKCU je zkratka pro název klíče Hkey_Current_User. Všechny MRU seznamy, které

chcete smazat, zadáváte ve tvaru cesty v odstavci uvozené nadpisem [Killkey].

Dbejte na to, aby za zkratkou HKCU byla čárka, zatímco za ostatními částmi

cesty musí být zpětné lomítko, jak jsme ostatně zvyklí.



Takto vytvořený INF skript spusťte přes kontextové menu Nainstalovat vždy, když

odcházíte od počítače a víte, že na něm bude pracovat někdo jiný.





9. (De-) instalace



Jak si udržet přehled



Pokud jste si nainstalovali nějaký nový software v operačním systému Windows,

nastaly v něm během instalace nejrůznější změny. Každá trochu slušnější

aplikace dnes kromě instalátoru nabízí i program pro odinstalování. Všechny

tyto aplikace, které se dají odinstalovat, se dají najít v položce Přidat nebo

odebrat programy, jíž najdeme pomocí nabídky Start//Nastavení/Ovládací panely.

Poklepáním na zde uvedenou aplikaci spustíme odinstalování programu.



Tato akce se nám však většinou nezdaří tak, jak bychom si představovali. Jsou

totiž případy, kdy výše zmíněná odinstalace zapomene odstranit zástupce z

nabídky Start. Mnohé odinstalační programy umí v nejlepším případě odstranit

svoji složku, ve které byla aplikace nainstalována, ale jen pár se jich stará o

odstranění všech záznamů v registru. A do velmi choulostivého problému dvojích

nebo aktualizovaných dynamických knihoven (DLL) se sotva nějaká deinstalační

rutina pustí. Otázka zní: jak si udržet pořádek a přehled o všech změnách v

systému?



I. Registr pod kontrolou: Podívejte se instalačnímu programu na zoubek.

Předtím, než nějaký program nainstalujete, spusťte si program Editor registru a

vytvořte si úplnou zálohu registru (menu Registr/Exportovat soubor

registru/Rozsah exportu Všechna data) a pojmenujte ji třeba pred.reg. Potom

proveďte instalaci programu a po instalaci vytvořte podobným způsobem další

export registru do souboru s názvem například po.reg. Spusťte program Příkazový

řádek MS-DOS a za prompt MS-DOS napište řádku



fc pred.reg po.reg > vysledek.txt



Provede se porovnání obou souborů a v souboru vysledek.txt se objeví seznam

všech nových a změněných klíčů registru.



Nemůžete v tomto případě všechny změny svalovat na instalační program některé

údaje a MRU seznamy se neustále mění a jsou zpravidla na instalaci aplikací

naprosto nezávislé.



II. Změna písmena jednotky pro Windows Setup: Změna písmena CD-ROM jednotky se

může změnit tehdy, pokud do počítače přidáte další pevný disk. Pak jestliže

Windows Setup program potřebuje instalační soubory, prohledává přidaný pevný

disk a hledání je bezúspěšné. To platí zvláště v případě, když chcete do

systému přidat některé další součásti pomocí nabídky Start/Nastavení/Ovládací

panely/Přidat nebo odebrat programy karta Instalace Windows.



Pro odstranění tohoto problému je potřeba změnit v registru nastavení cesty k

instalačním souborům. Otevřete si klíč

Hkey_Local_Machine\Softwa­re\Microsoft\Windows\Curren­tVersion\Setup. Klepněte

pravým tlačítkem myši na textovou hodnotu SourcePath a z kontextového menu

zvolte příkaz Změnit. V poli Údaj hodnoty potom nastavte správné písmeno

jednotky a správnou cestu.



III. Likvidace „zbytků“ po odinstalování aplikace: Jak jsme již uvedli, seznam

instalovaných programů, které se dají odinstalovat pomocí odinstalačního

programu, najdeme pomocí nabídky Start/Nastavení/Ovládací panely/Přidat nebo

odebrat programy. Co když jsme nějakou aplikaci manuálně odinstalovali už dávno

a teď nám v tomto seznamu jenom překáží? V tomto případě nám pomůže pouze zásah

do registru. Klíč, který obsahuje informace o všech programech, jež se dají

odinstalovat, se nazývá

Hkey_Local_Machine\Softwa­re\Microsoft\Windows\Curren­tVersion\Uninstall. Zde

jsou umístěny klíče odpovídající všem nainstalovaným programům. Pokud jste

některé z nich již manuálně odinstalovali, můžete tyto klíče smazat.



IV. Změna jména majitele počítače: Koupili jste si v bazaru použitý počítač.

Klepnete-li pravým tlačítkem na ikonu Tento počítač a zvolíte příkaz

Vlastnosti, stále se vám v poli Registrovaný uživatel objevuje jméno

předchozího majitele. Chcete-li tento stav změnit, najděte v registru klíč

Hkey_Local_Machine\Softwa­re\Microsoft\Windows\Curren­tVersion a v něm textovou

hodnotu s názvem RegisteredOwner. Poklepáním na tuto hodnotu můžete jméno

registrovaného uživatele opravit.



V. Vyřazení chybějícího virtuálního ovladače z registru: Při odinstalování

některých aplikací se může stát, že při opětném spuštění Windows se začne

objevovat chybové hlášení o chybějícím souboru zařízení. Toto hlášení je ve

většině případů neškodné, na druhou stranu pokud neustále přetrvává, je na

obtíž. Jeho příčinou je chybějící (odinstalovaný) VXD ovladač, který přesto je

nadále zapsán v registru (případně v souboru SYSTEM.INI). Řešením je poznamenat

si jméno tohoto ovladače a prohledat registr, a případně i soubor SYSTEM.INI,

zda se zde nevyskytuje. Po úspěšném vyhledání se doporučuje odkaz na

odinstalovaný soubor smazat.







10. Typy souborů



Jak změnit chování určitých typů souborů



Podle koncovky Windows přesně stanovují, jaké vlastnosti má mít určitý druh

souborů. V registru najdete informace o standardní ikoně tohoto typu souborů

nebo o programu, který tento typ souborů má otevírat. Pokud se chcete pustit do

změn těchto parametrů, musíte v mnoha případech zapátrat v registru Windows.



I. Použití náhledu jako ikony pro bitmapové (BMP) soubory: Co myslíte, nebylo

by daleko hezčí, kdybyste měli pro všechny bitmapové (BMP) soubory jako ikonu

místo jedné standardní ikony náhled (thumbnail) souboru? Otevřete si v Editoru

registru klíč Hkey_Classes_Root\.bmp, kde najdete standardní nastavení pro BMP

soubory. V pravé části okna vidíte popis BMP souboru, v němž je zpravidla

napsáno Paint.Picture nebo také PaintShop.Image. Teď vyhledejte klíč s tímto

jménem (tedy Paint.Picture nebo PaintShop.Image). V tomto klíči najděte klíč

DefaultIcon a textové hodnotě Výchozí přiřaďte údaj %1.



II. Zobrazení koncovek PIF a LNK: Ve Windows není standardně zapnuto

zobrazovaní koncovek souborů. V programu Průzkumník se toto zobrazení dá

zapnout například pro neznámé typy souborů pomocí menu Zobrazit/Možnosti složky

klepnutím na kartu Zobrazit. Zde se zatrhne volba Skrýt příponu souborů známých

typů. I v tomto případě však existuje výjimka, kterou jsou soubory typu LNK a

PIF, u nichž se koncovka nezobrazuje nikdy. Zde pomůže opět Editor registru.

Klíče LnkFile a PifFile vždy obsahují textovou hodnotu s údajem NeverShowExt.

Přepsáním tohoto údaje na AlwaysShowExt se vám budou zobrazovat koncovky i u

souborů LNK a PIF.



III. Nastavení možností úprav typů souborů: U některých typů souborů si

standardně Windows chrání tyto registrované typy souborů před pozměněním.

Poznáte to pomocí programu Průzkumník, kde pomocí menu Zobrazit/Možnosti složky

a klepnutí na kartu Typy souborů otevřete seznam všech registrovaných typů

souborů. Při podrobnějším zkoumání jednotlivých druhů souborů zjistíte, že u

některých jsou deaktivována tlačítka Upravit a Odebrat. To jsou právě ony

chráněné typy souborů. Za tento jev jsou odpovědné tzv. Edit-Flags. Pokud

chcete tato omezení nějak obejít, musíte v registru najít v klíči

Hkey_Classes_Root klíč s koncovkou chráněného typu souboru. Po jeho nalezení se

podívejte v pravé části okna na jméno popisující tento typ souboru. Potom

najděte klíč s tímto jménem. Tam najdete položku EditFlags. Nastavte oba první

byty Flags na 00 00. Úpravou binární hodnoty EditFlags se dají nastavit

individuální konfigurace pro každý typ souborů. Dokonce je možné pro typy

souborů, které nemají tuto binární hodnotu, vytvořit ji a samozřejmě ji i

stejně pojmenovat. Každá binární hodnota musí být v hexadecimálním tvaru ve

formě XX XX XX XX. Přitom poslední čtyři čísla vždy musí být nuly. Pro první

dvě čísla jsou možné tyto varianty:



00 dovoluje všechny operace



01 smaže typ souboru v seznamu na kartě Typy souborů



02 deaktivuje typ obsahu (MIME)



04 deaktivuje Výchozí přípona typu obsahu



08 deaktivuje tlačítko Upravit



10 deaktivuje tlačítko Odebrat



20 deaktivuje tlačítko Nový v poli Akce (dostupné po stisku tlačítka Upravit na

kartě Typy souborů)



40 deaktivuje tlačítko Upravit v poli Akce (dostupné po stisku tlačítka Upravit

na kartě Typy souborů)



80 deaktivuje tlačítko Odebrat v poli Akce (dostupné po stisku tlačítka Upravit

na kartě Typy souborů)



Samozřejmě jsou možné všechny dostupné kombinace těchto omezení. Můžete sečíst

čísla odpovídajícím všem kombinacím a součet zadat do binární hodnoty. Součet

však musí být proveden v hexadecimální soustavě. K těmto výpočtům lze použít

program Kalkulačka (CALC.EXE standardně dodáván s Windows) ve vědeckém

zobrazení.



Pro třetí a čtvrté číslo jsou možné tyto varianty:



00 dovoluje všechny operace



01 deaktivuje Popis typu (dostupný po stisku tlačítka Upravit na kartě Typy

souborů)



02 deaktivuje Změnit ikonu (dostupné po stisku tlačítka Upravit na kartě Typy

souborů)



04 deaktivuje tlačítko Výchozí (dostupné po stisku tlačítka Upravit na kartě

Typy souborů)



I zde je možné jednotlivé hodnoty sčítat podobně jako u prvních dvou čísel.







11. Windows Class-ID



Práce se systémovými složkami



Na často používané systémové složky, jako jsou například Telefonické připojení

sítě nebo Tiskárny, se ve Windows dostanete klepnutím na tlačítko Start a

následujícími několika klepnutími myši. Registr Windows vám však nabízí ještě

komfortnější řešení, jak tyto složky vyvolat. Každé složce je totiž ve Windows

přiřazeno jedno hexadecimální číslo (Class–ID), které tuto složku jednoznačně

identifikuje. S každou složkou o určitém Class-ID Windows zachází stejně jako s

původní složkou. Přitom nehraje žádnou roli, na jakém místě nebo v jakém

adresáři se tato složka nachází.



I. Systémové složky v nabídce Start: Klepněte pravým tlačítkem myši na tlačítko

Start a z kontextového menu zvolte příkaz Otevřít. Otevře se vám složka s

názvem Nabídka Start. Pomocí menu Soubor/Nový/Složka vytvořte novou složku s

názvem



Ovládací panely.{21EC2020–3AEA-1069-A2DD-08002B30309D}



Vytvoří se vám systémová složka Ovládací panely a umístí se přímo do nabídky

Start. Název této složky může být samozřejmě libovolný (nemusí to být zrovna

Ovládací panely), pouze musí končit tečkou a řetězcem znaků v závorce.



II. Seznam tiskáren v kontextovém menu Odeslat: Pomocí kontextového menu

Odeslat můžete rychle kopírovat soubory do jiných složek, ale můžete je použít

i k rychlému vytištění daných souborů. Jestliže pracujete s několika typy

tiskáren, je pro vás naprosto nutné, abyste měli v kontextovém menu umístěný

seznam všech tiskáren, které můžete k tisku použít.



Spusťte program Průzkumník, přesuňte se do složky SendTo a pomocí menu

Soubor/Nový/Složka si vytvořte novou složku s názvem Tiskárny.

{2227A280–3AEA-1069-A2DE-08002B30309D}. Tím se vám v kontextovém menu Odeslat

objeví složka Tiskárny. Na rozdíl od postupu, kdy byste si jednoduše vytvořili

zástupce jedné tiskárny, zůstává zde seznam tiskáren neustále aktuální a to i

tehdy, pokud nainstalujete nové ovladače tiskáren, a naopak pokud jiné tiskárny

odinstalujete.



III. Jak změnit některé standardní ikony: Už vás omrzely standardní ikony, jež

mají Windows nastavena pro Koš, Aktovku a Tento počítač? Také tyto ikony jsou

součástí velikého množství informací, která Windows uchovávají v registru

pomocí identifikačního čísla Class-ID. Tyto položky najdete v registru pod

Hkey_Local_Machine\Software\Classes\CLS-ID. Najděte si třeba položku Koš

(CLSID={645FF040–5081–101B-9F08–00AA002F954E}. Pod tímto Class-ID najdete klíč

DefaultIcon a v pravé části okna název souboru, ze kterého ikona pochází a její

umístění (pořadové číslo) v tomto souboru. Jejich úpravou můžete změnit jak

soubor, ze kterého ikona pochází, tak i pořadové číslo ikony v daném souboru.

Soubor a pořadí vámi žádané ikony zjistíte nejlépe tak, že si klepnete pravým

tlačítkem na libovolného zástupce nějakého programu a zvolíte příkaz

Vlastnosti. V dialogovém okně stiskněte tlačítko Změnit ikonu a v poli Název

souboru zadejte soubor ikony, kterou budete chtít nastavit u standardní ikony.

V poli Aktuální ikona se vám objeví všechny ikony, jež daný soubor obsahuje, a

v tomto poli tedy zjistíte i pořadová čísla ikon. Teď už máte zjištěný soubor

ikony a její pořadové číslo, a nyní již nezbývá nic jiného než tyto údaje

dosadit na správné místo v registru. Na závěr ještě jedno upozornění: pořadové

číslo ikony nezačíná číslicí 1, nýbrž číslicí 0 (takže první ikona v seznamu má

pořadové číslo 0).



IV. Ostatní systémové složky: Odhlédněme od příkladů, kterými jsme se vám

snažili ukázat, jak a kam se dají umístit systémové složky. Sami můžete

provádět celou řadu podobných změn. Záleží pouze na vaší fantazii, jaké

kombinace si budete chtít vyzkoušet. Pro inspiraci vám v tabulce nabízíme

seznam těch nejžhavějších kandidátů. Další Class-ID si můžete sami najít v

registru v klíči Hkey_Classes_Root\CLSID.



Ještě jeden tip na okraj: Normální složky znepřístupníte, pokud jako jejich

příponu zadáte Class-ID! Místo obsahu složky tak po otevření neuvidíte žádné

soubory, nýbrž například obsah složky Ovládací panely nebo Koše. Toto omezení

platí pouze v operačním systému Windows, v okně MS-DOS tyto složky zůstávají

přístupné a dají pomocí příkazu REN zase opravit zpět.







12 .Více uživatelů



Jak ulehčit používání jednoho počítače více osobám



Vzhledem k tomu, že je dnes počítač poměrně běžnou záležitostí v každé

domácnosti, používá jej prakticky každý člen rodiny. Proto jej chcete co možná

nejlépe nastavit tak, aby každý uživatel měl jen to svoje nastavení, které mu

nejvíce vyhovuje. K tomuto účelu se samo nabízí vytvoření uživatelských profilů.



I. Vlastní konfigurace příkazu Odeslat v kontextovém menu: Svoje vlastní

nastavení nabídky Start, případně nastavení pracovní plochy u každého uživatele

se dá nastavit při vytvoření uživatelského profilu, pokud zatrhnete příslušné

volby. Přes to všechno sdílí všichni uživatelé stejnou složku SendTo, a tudíž

mají v kontextovém menu stejné nastavení příkazu Odeslat. S pomocí registru

však můžete zařídit, aby každý uživatel měl vlastní nastavení příkazu Odeslat.



Nejprve se přihlašte pod jménem uživatele, jehož příkaz Odeslat chcete upravit.

Ve složce daného uživatele (Windows\Profiles\) vytvořte novou složku

SendTo. V registru Windows vyhledejte klíč

Hkey_Current_User\Software\Mi­crosoft\Windows\CurrentVer­sion\Explorer\Shell

Folders a tady najděte textovou hodnotu SendTo. Jako údaj hodnoty zapište cestu

k právě vytvořené složce SendTo. Dalším krokem je vyhledání klíče

Hkey_Current_User\Software\Mi­crosoft\Windows\CurrentVer­sion\Explorer\User Shell

Folders. Zde vytvořte novou textovou hodnotu se jménem SendTo. Jako údaj

hodnoty udejte cestu k výše vytvořené složce. Nyní můžete do této složky

umístit ty zástupce aplikací, které chcete mít k dispozici v kontextovém menu

pod příkazem Odeslat.



II. Individuální nastavení uvítacích tipů ve Windows: Zvláště v případě

nezkušeného uživatele vašeho počítače se vyplatí nastavit zobrazování uvítacích

tipů, jež jsou upraveny podle našich požadavků. V registru najdete pod klíčem

Hkey_Local_Machine\Softwa­re\Microsoft\Windows\Curren­tVersion\Explorer\Tips ty

tipy, které se objevují po startu Windows 95. Tyto texty si zde můžete

libovolně upravit, případně klepnutím pravým tlačítkem vytvořit novou textovou

hodnotu. Jako název této hodnoty stačí udat nejbližší vyšší volné číslo a jako

údaj textové hodnoty napsat text, který by se měl při zobrazení tipu ukázat.



III. Zařazení dialogového okna před přihlášením do systému: Chcete-li všechny

uživatele vašeho počítače informovat pomocí dialogového okna před přihlášením

do systému, dá se to zařídit poměrně velmi jednoduchým zásahem do registru.

Tímto zásahem se před každým přihlášením do systému zobrazí okno s informací.

Otevřete registr Windows pomocí programu Editor registru a vyhledejte klíč

Hkey_Local_Machine\Softwa­re\Microsoft\Windows\Curren­tVersion\Winlogon. Zde

vytvořte novou textovou hodnotu se jménem LegalNoticeCaption. Jako údaj hodnoty

zadejte text, který se má objevit v liště okna. Potom vytvořte další textovou

hodnotu s názvem LegalNoticeText. Jako údaj této hodnoty zadejte text, jenž se

má zobrazit v okně.



IV. Pro kterého uživatele platí tato nastavení? Při změnách nastavení v

registru, u nichž chceme, aby byly platné pro jednoho uživatele, například jen

pro nás samotné, je potřeba dávat pozor na to, abychom byli ve svém vlastním

uživatelském profilu. Jinak se můžeme sami rozhodnout, pro kterého uživatele

budou naše nastavení platná:



1. Pokud provádíte změny v klíči Hkey_Current_User, platí tyto změny jen pro

vás, respektive pro toho uživatele, který je v daném okamžiku do systému

přihlášen.



2. Chcete-li měnit nastavení jiného uživatele, musíte znát jeho uživatelské

jméno a heslo.



3. Pokud vyberete a upravujete klíč .Default, platí změna nastav
</delete></f3></kl></kl></en­ter></enter></enter></dele­te></v></ctrl></c></ctrl></ctrl></de­lete></f2></ctrl></f3></c>­</o></d>