Danit nebo nedanit e-commerce? - Krátký pohled z druhé strany Atlantiku

Sdílet

Zatím se daně nevybírají V roce 1998 Kongres USA dočasně zakázal vládám států a místním orgánům vybírat jakékoliv nové nebo zvláštní daně za internetové obchodní transakce. ...

Zatím se daně nevybírají


V roce 1998 Kongres USA dočasně zakázal vládám států a místním orgánům vybírat

jakékoliv nové nebo zvláštní daně za internetové obchodní transakce. Tento

zákaz vyprší napřesrok na jaře, a zákonodárci uložili poradnímu orgánu Advisory

Commission on Electronic Commerce (poradní orgán ve věcech elektronického

obchodování) složenému z vysoce postavených vládních představitelů a vedoucích

pracovníků velkých amerických společností zabývajících se elektronickým

obchodováním vypracovat plán pro spravedlivé zdaňování internetových obchodů.

Když však Kongres prostřednictvím Zákona o osvobození Internetu od daní

(Internet Tax Freedom Act) uplatnil zákaz nových daní, jasně se vystříhal

řešení následujícího problému: jakým způsobem a zda vůbec mohou státy vybírat

standardní daně související s položkami nakoupenými prostřednictvím Internetu.

Je to dávný boj, který již celá léta vedou tradiční společnosti organizující

objednávkový prodej podle katalogů, právě jemuž v podmínkách nové digitální

ekonomiky věnují tolik pozornosti firmy, které většinu svých obchodů

uskutečňují on-line. Bez ohledu na to, jak zákazník nakupuje nějaké zboží

(transakce business-to-business se neuvažují), 46 amerických států vyžaduje,

aby byla uplatněna daň z obratu. V případě objednávek zasílaných poštou a nyní

i nákupů uskutečňovaných v rámci elektronického obchodování, lze tyto daně

stěží účtovat, neboť Nejvyšší soud již dvakrát rozhodl, že podniky nesmějí

překračovat hranice států za účelem výběru daní. Ale problém mezistátních daní

přetrvává již od šedesátých let.

Rozepře mezi lidmi z oboru a vládou USA

To, v čem se názory nejvíce různí, je daň z obratu nebo konkrétněji, „daň z

užívání“ problém týkající se toho, jak zdaňovat položku, je-li koupena od

společnosti v jednom státě, ale používána spotřebitelem v jiném státě. Tímto

problémem se detailně zabývají konkurenční návrhy předložené dvěma guvernéry.

Konkrétně guvernér Michael Leavitt z Utahu podporuje vývoj celostátního

systému, jenž by motivoval podniky k dobrovolnému výběru daní z internetových

nákupů. Na druhé straně guvernér James Gilmore z Virginie navrhl povšechnou

sadu sedmi doporučení, která by veškeré daně zatěžující e-komerční transakce

sprovodila ze světa.

Podniky zejména společnosti provozující on-line obchod a kamenné obchody jsou

obdobně rozděleny a nepřiklánějí se ke stejnému řešení problému daně z užívání.

Tradiční společnosti reptají, že internetoví maloobchodní prodejci nemusí

odvádět místní daně. Internetové společnosti zase namítají, že při výletu do

nákupního střediska nenabíhají žádné přepravní náklady. Mezi tradičními a

novými společnostmi tak probíhá tvrdý boj o spravedlnost, v němž hrají hlavní

roli daňové a přepravní argumenty. Obchodní komora USA, která reprezentuje

všechny podniky, dosud k internetovým daním oficiální stanovisko nezaujala.

Názory se různí



Svým názorem přispělo především 12 největších telefonních operátorů v USA.

Společnosti jako AT&T, GTE a Sprint předložily dva plány: jeden, který by

ukládal „jednoduchou státní daň z transakce“, a druhý, jenž by zjednodušil

existující metody zdaňování používané v různých jurisdikcích. Ve Spojených

státech existuje totiž mnoho daňových jurisdikcí, což děsí společnosti, které

se zabývají elektronickým obchodováním. Každý z až 7 600 místních správních

orgánů by tudíž mohl vybírat nějakou daň.

eCommerce Coalition koalice, která sdružuje velké společnosti, k nimž patří

Cisco Systems, America Online, Sears, Time Warner a Wal-Mart rovněž vyvíjela na

komisi tlak směrem ke zjednodušení, signalizovala však, že členské společnosti

aliance, z nichž mnoho je silně závislých na elektronickém obchodu, dávají

přednost nulové dani. Tato koalice ve svém návrhu říká, že „současná situace,

která významně neodčerpává státní příjmy, nic nestojí státy a správní celky

přecenily své odhady ztrát příjmů v důsledku internetového prodeje a velké

sektory ekonomiky díky elektronickému obchodování vzkvétají.“

Tím, jak se situace vyvine, se necháme překvapit v nadcházejících měsících.

Jedno je jasné nikdo nedá kůži zadarmo a každý hájí tvrdě své zájmy. Na druhé

straně jsou ale všechny zúčastněné strany přístupné diskusi, protože vědí, že

problém se musí co nejdříve vyřešit, aby se nepřibrzdil slibně se rozvíjející

celosvětový elektronický obchod.