FAQ NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY

Po instalaci předchozí verze IE (pravděpodobně to způsobila jedna

z prvních českých verzí, kterou distribuoval Telecom ve svém

balíku) se vypnula funkce „Možnost odinstalace“, což mi

instalátor sdělil při instalaci, takže mi teď IE nejde odstranit

(IE mám na počítači kompletní, bez „Active Desktopu“). Při každém

takovémto pokusu se mi objeví tabulka, kde jsou možnosti „Přidat

součást aplikace IE“ a „Přidat součást aktualizace pracovní

plochy systému Windows ze serveru WWW“. Možnost „Odinstalovat

aplikaci Internet Explorer 4.0 a všechny součásti“ není aktivní.

Chtěl bych tedy vědět, jak lze takto blokovaný IE odinstalovat.



Z vašeho dotazu plyne ponaučení typu Murphyho zákona: „Při pokusu

o upgrade se nová verze skloubí s verzí starou tak, že vznikne

nefunkční hybrid, který nelze z počítače odstranit“. Nyní vážně.

Nalézt způsob, jak se IE zbavit, bude složité a bude to spíše

metoda střílení od boku. Nejprve zkuste zjistit, zda je někde

v adresářích MS IE soubor, který se jmenuje uninst.exe nebo

podobně. Je-li přítomen, zkuste jej spustit. Potom zkuste

instalovat předchozí (nebo i tutéž) verzi MS IE. Ta by měla

přidat odinstalační program viditelný i v položce Přidat/Ubrat

programy. Odtud jej pak můžete odinstalovat. Odinstalace s sebou

„stáhne“ i část MS IE 4.0, takže bude nutné jej nainstalovat

znovu. Tentokrát už by to mělo projít dobře. Selže-li obojí,

smažte všechny soubory MS IE, otevřte registr a smažte tam

všechny odkazy na MS IE (pozor, je jich tam hodně). Pak

nainstalujte znovu MS IE 4.0.



Jak lze nainstalovat české nebo slovenské fonty do Windows

95/NT, pokud nejsou podporované přímo verzí Windows 95/NT?

Příklad: instalace slovenských fontů do Windows 95, verze US,

nepodporující regional settings nebo Czech. Zajímá mě instalace

pro Windows 95 i pro NT4.0, případně 5.0.



Pokud verze Windows (obecně) nepodporuje daný jazyk, resp.

country, nestačí doinstalovat pouze fonty, ale je třeba

doinstalovat jazyk do celého systému (klávesnice, systémové fonty

apod.). K tomu v předchozích dobách (kdy zde byla pouze anglická

Windows 3.x) sloužily různé programy různých výrobců. V současné

k době, kdy jsou Windows dostupná v národním prostředí,

takovýchto programů pochopitelně ubývá a pro nové verze (Windows

NT) možná vůbec nejsou k dispozici. Zde tedy pomůže pouze upgrade

národních verzí.



Počítač mi neustále „leze“ na mechaniku A:. Je úplně nový, s nově

nainstalovaným Office 97. Děje se tak například, když je

v provozu šetřič, nebo když chci počítač vypnout, nebo kdykoliv

jindy. Dá se s tím něco dělat? Mechanika se vždy jen roztočí,

zachrochtá, protože v ní není disketa a zase zhasne. Chybové

hlášení se žádné nevypisuje.



Pravděpodobně je aktivní nějaký software, který předpokládá, že

v mechanice je disketa s daty pro tento software. Může to být

např. Explorer nebo jiný správce souborů (NC, Wincommander),

který je spuštěný minimalizovaně a při zavírání nebo oživování

obrazovky si osáhne disketu, protože ji má zobrazenou (v jednom

ze svých oken). To by byla příjemnější příčina, neboť ji lze

zjistit. To co bude trápit vás, má stejnou příčinu, avšak na

mechaniku sahá samotný systém nebo program, který nemá

„odkládací“ ikonku v systémovém panelu. „Osahávání“ mechaniky je

přitom čistě informativní, protože negeneruje žádnou chybu.

Systém se pouze dotazuje, zda je v mechanice disketa, nebo také

zda vůbec disketová mechanika existuje. Nesnaží se třeba systém

aktualizovat nějakou ikonu zástupce z diskety? Není například

v Office-baru odkaz na nějaký adresář na disketě? Příčin opravdu

může být mnoho a je těžké zde všechny vyjmenovat (a uvědomit si

je).



Z operačního systému Windows NT 4.0 Workstation nelze spustit

program umístěný na serveru Novell NetWare 4.1, pokud má EXE

soubor na serveru příznak executable only . Stejný program, pokud

tento příznak nemá, funguje. Zkoušel jsem ve Windows NT klienta

pro sítě Novell jak originálního (součást Windows NT), tak

Intranetware Clienta od Novellu, obojí se stejným výsledkem. Na

hot-line Novellu ani Microsoftu mi nedokázali poradit (dávali

„černého Petra“ druhé straně).



Tento problém je znám od dob Windows 3.x a pokračuje až k Windows

NT. Potíž je v tom, že atribut executable only nedovolí, aby byl

soubor načten službou čtení . Soubor musí být otevírán službou

spusť . Windows ale vždy používají službu čtení – načtou soubor

do paměti, a odsud teprve program spouštějí. Proto to ve Windows

nefunguje a fungovat nebude. V DOSu problémy nenastanou.



Mám problémy s tiskárnou EPSON LX-300. Nemám pro ni správný

ovladač, ale dříve (s původními Windows 95) mi tiskárna chodila

na ovladače EPSON LX-100. Nyní jsem z ní zkoušel tisknout, avšak

Windows to odmítla s hláškou: Chyba zásuvky LPT1 , a to jak

z WordPro 96, tak z Klasika puštěného pod Windows 95. Pokud však

pustím Klasik 2.01 pod čistým DOSem, tiskne tiskárna bez

problémů.



Problém není v ovladačích tiskárny, ale v jejím nastavení ve

Windows 95. Ty totiž, po pravdě řečeno, příliš nepočítají s tím,

že by se mohlo ještě tisknout z dosovské aplikace, spuštěné

z Windows 95. Když toto náhodou nastane, mají připraveno

východisko, a sice „Zachytit zásuvku pro tisk“. Toto nastavení

najdete ve vlastnostech tiskárny. Zde si také můžete zvolit, zda

se má toto zachycení obnovovat při přihlášení uživatele, nebo zda

je jen dočasné. Ze své zkušenosti vím, že toto nastavení někdy

„nedrží“ a někdy se také stane, že i když je zásuvka zachycena,

tisknout stejně nelze. Pomůže pak zavření a znovuotevření

dosovské aplikace.



Už při oživování PC (Windows 95) při instalaci videokarty S3 Trio

V2 z originálních disket se začala zobrazovat některá tlačítka

pro ovládání oken špatně – černě nebo různě barevné. Např.

v základním okně jsou správně, ve vnořeném okně špatně, atp.

Reinstalace Windows 95 ani ovladačů nepomohla. Jinak s kartou

problémy nejsou.



Je zajímavé, že se problém objevil již při instalaci ovladačů,

když tyto ještě nejsou aktivní. To vede k úvaze, že závada je

v kartě. Nevím přesně, v jakém kroku instalace se problém

špatného zobrazování objevil, a tak mohu nabídnout ještě jinou

úvahu. Mohlo se stát, že při instalaci došlo k narušení části GDI

(graphic display interface) a tento pak zobrazuje špatně

v jakémkoliv režimu karty. Zde by ale měla pomoci přeinstalace

Windows zároveň se změnou ovladače videokarty (např. změna na

obyčejnou VGA kartu). Pokud by toto pomohlo, bude závada

s největší pravděpodobností v ovladači karty.



Pod DOSem nebo Windows 3.x jsem při tisku z kódu Kamenických na

Latin používal rezident CVPRINT.EXE . Ve Windows 95 toto

nefunguje. Dokážete poradit, jak tisknout z kódování Kamenických

na tiskárnu s kódováním Latin2?



Nejlepší rada je přestat používat programy v kódu Kamenických. To

se však lehce řekne, ale hůře realizuje. V každém případě vás

bude možnost tisku z kódu Kamenických pod Windows 95 něco stát,

ať již komfort nebo peníze. Nejprve však vysvětlení principů

tisku, z čehož vyvstanou možnosti. Tisk je ve Windows integrován

do systému a aplikace využívají nainstalované tiskárny. Kromě

nastavení jejich vlastností nemá uživatel možnost jakkoliv jinak

ovlivnit parametry tisku, natož kódování. Tiskne-li dosovská

aplikace, používá zachycení zásuvky pro tisk a lze si to

představit asi tak, že aplikace posílá data na virtuální port, ta

jsou přivedena na systémové služby tisku a ty jej teprve předají

na fyzický port. Uplatnění rezidentního dosovského programu je

zde tedy naprosto iluzorní – ten totiž hlídá aktivitu fyzického

portu, ale přes Windows 95 na něj ani nevidí (je-li zaveden

z autoexec.bat ). Jiná situace by ovšem mohla nastat, zavedete-li

rezident ve stejném dosovském okně jako poběží aplikace.

Povede-li se to (např. spouštěcí dávkou), mohl by se rezident

uplatnit. Teď bude „viset“ na přerušení virtuálního portu

a konverzi tak provede dříve, než data přijdou do systému

Windows. Nemohu to však zaručit na 100 %, protože záleží na tom,

jak je rezident napsán. Za pokus to ale stojí. Co bude fungovat

stoprocentně, je vytvoření vlastní konfigurace problémové

dosovské aplikace. To však s sebou nese ztrátu komfortu, neboť

poběží pouze tato aplikace a ještě se bude muset dělat restart.

Teď o možnosti, která vás sice bude stát nějaké peníze, ale bude

nezávislá na Windows. Existují dvě alternativy. Buď koupíte

hardwarový dekodér, který se zapojí mezi počítač a tiskárnu

a bude přijímaná data fyzicky převádět z kódu Kamenických na kód

Latin2, nebo investujete do tiskárny a „naučíte ji“ oba kódy. Buď

zakoupením EPROM, nebo cartridge, pokud ji tiskárna dokáže

přijmout.



Mám problém s nastavením rozlišení a barevné hloubky ve Windows

95. Pokud nastavím více než 16 barev (stačilo by mi 256), počítač

začne hlásit chyby o porušení ochrany. Pokud nastavím rozlišení

800 × 600, obraz se smrskne do úzkého pruhu. Po výměně karty

(Trident) za stejný typ se situace nezměnila. Je chyba

v ovladači, nebo kde?



Problém bych připisoval ovladači, který se nějak nedokáže

dohodnout s Windows 95. Je pravda, že použití karty Trident ve

Windows 95 není to nejlepší (náročná grafika, karta nemá

akcelerátor), nicméně karta by měla fungovat. Problém rozlišení

může být také v monitoru, který nemusí zobrazení 800 × 600

podporovat (smrsknutí obrazu do úzkého pruhu). Na instalační

disketě s ovladači pro Trident by měla být utilita GO95. Spusťte

počítač na původním DOSu (třeba s diskety) a nainstalujte tuto

utilitu. Umožní vám vyzkoušet a nastavit různé režimy zobrazení

pro daný monitor (mimo jiné lze hýbat i s obrazem). Nainstalované

změny ( autoexec a config ) pak přeneste do stejných souborů pro

Windows 95 ( *.w40 ) a tato nastartujte. Když nyní zvolíte režim

obrazovky (už víte, co si můžete na daném monitoru dovolit), měl

by bez problémů fungovat. Hlásí-li porušení ochrany, bude třeba

jiný driver. Je pravdou, že verzí karet Trident je docela dost,

a může tedy chvíli trvat nalezení toho správného ovladače (na

Internetu).



Mám v počítači 96 MB SDRAM. Windows 95 hlásí správně 96 MB, ale

MS DOS 6.22 (příkaz mem ) hlásí pouze 64 MB. Chtěl bych vědět zda

je to omezením DOSu nebo problém hardwaru. Druhý dotaz se týká

Windows 95. Ač mám myslím dost paměti, Windows 95 někdy využívají

virtuální paměť i v případě, že je volná paměť fyzická. Zkusil

jsem virtuální paměť zakázat, ale nepomohlo to (velká část

programů se odmítla spustit). V nastavení System, záložka General

nebo Performance, Windows hlásí 96 MB. Taktéž Norton Utilities

hlásí 96 MB a Norton Comander for Windows 95 též. V systémovém

nastavení je nastavena typická role počítače jako Network server

(četl jsem někde, že u více než 24 MB je to výhodné).

Zjišťuji-li aktuální obsazení fyzické a virtuální paměti pomocí

programu Norton System Doctor nebo pomocí Norton Comanderu for

Windows 95, informace se shodují (a udávají velké obsazení

paměti). Naopak program System Information z Norton Utilities,

který udává obsazení paměti i s výpisem všech programů v paměti,

se liší. Např. prvně zmíněné programy udávají 1 MB volné fyzické

paměti a asi 49 MB obsazené virtuální paměti, oproti tomu

posledně zmíněný program udává 58,8 MB použité. (Což početně

značně nevychází, protože v prvním případě je tedy obsazeno cca

145 MB a v druhém cca 59 MB). Dále jsem si všiml, že po

kopírování většího souboru z jednoho disku na druhý (např. 25MB)

se podle prvních dvou programů obsadí téměř všechna fyzická paměť

a část paměti virtuální, zatímco podle programu třetího se nic

nezmění. Nevím, čemu mám věřit. Potřeboval bych vědět o nějakém

zaručeně spolehlivém programu (nejlépe na Internetu), který by

mně sdělil, jak je to skutečně s využíváním paměti.



Pokud jde o první problém, domnívám se, že je to skutečně

záležitost DOSu. Problém druhý je zajímavější. Zdálo by se, že

96 MB RAM musí naprosto stačit a swapovací soubor nebude

k ničemu. Vždyť když se běžný uživatel podívá na svůj počítač, má

např. 16 MB RAM a systém mu vytvoří kolem 40 MB (někdy i méně)

virtuální paměti. Zde máte 96 MB, a ono je to systému málo. Proč

je tomu tak, je dáno oním „výhodnějším“ nastavením počítače jako

serveru. Obecně každý server používá část paměti (nezřídka celou

zbývající volnou) pro file caching . To je něco podobného jako

smartdrive v DOSu. U serveru je to výhodné, protože se

předpokládá, že třeba 10 uživatelů bude chtít otevřít stejný

program. Na disk se jde jenom jednou, soubor se „protáhne“ pamětí

a zbylí uživatelé čtou data z ní, čímž se výrazně zrychlí přístup

na server (který se například může ve stejném okamžiku pídit po

jiném souboru na disku). Váš popis chování systému při kopírování

souborů toto jenom potvrzuje. Zrušte nastavení počítače jako

server, a ihned budete mít celou paměť „pro sebe“. Pokud jde

o rozdílnou detekci paměti různými programy, asi vás neuspokojím.

Program může detekovat pouze takové využití paměti, které je mu

známo. Jinými slovy, musí vědět kam se podívat a jak

interpretovat hodnoty z těchto míst získané. Přijde-li někdo

s novým způsobem (organizací) využití paměti, program, který jej

nezná, nic nezdetekuje. Nejlepší diagnostiku si samozřejmě umí

udělat sám výrobce (Microsoft), ale tyto programy bývají určeny

pro vlastní potřeby. Ze své zkušenosti vím, že stařičký Norton

(tuším verze 3) byl totálně rozhozen síťovým diskem větším než

500 MB. Nejenže vůbec nedokázal zdetekovat jeho velikost, ale

když měl načíst velkou strukturu adresářů, najednou se rozsypala

obrazovka. Norton si tyto údaje v rámci ušetření paměti ukládal

do části videopaměti, která se v základním režimu nezobrazovala.

Jenomže při tak velkém objemu dat tato paměť přetekla do již

viditelné oblasti, a bylo zle. Tak nějak podobně bych to viděl

s detekcí paměti.



Vlastním jednoduchou síť LAN peer-to-peer pod Windows 95. Na

Internet se připojuji modemem. Když se ale připojím, přístup má

pouze ten konkrétní počítač s modemem. Je možné, aby současně

měly přístup oba?



Normálně to možné není, protože máte zajisté přidělenou pouze

jednu IP adresu a nemůžete tedy přistupovat na Internet z více

počítačů. Kdybyste získal více adres, můžete první stroj

nakonfigurovat jako router a z druhého se přes něj připojovat. To

ovšem vyžaduje minimálně dvě IP adresy. Windows 95 by tento

provoz měla umožnit bez zvláštního softwaru. Pouze spojení byste

musel vždy navázat ručně.



(Pozn. red.: Přístup k Internetu přes jednu IP adresu řeší

některé speciální utility. Vyzkoušejte třeba WinProxy –

www.winproxy.cz – nebo některou podobnou.)











Hledáme odpověď



Mohli byste, prosím, uveřejnit v sekci FAQ dotaz, zda někdo

používá pod Windows 95 video-overlay board VideoBlaster Special

Edition CT-6040, a jaké pro něj používá ovladače, kde je lze

sehnat, popřípadě naprogramovat? Děkuji.



Tomáš Liška

Klášterec nad Ohří