GPS pro mobilní telefon

Je tomu již skoro rok, kdy jsme testovali přístroje GPS, které mohou být
vítanými pomocníky při práci v terénu, jízdě automobilem nebo při turistice.

Minule jsme měli k dispozici zařízení, jež nemají svoji vlastní zobrazovací

jednotku a je tedy nutné jejich propojení s další jednotkou, která bude schopna

přijaté informace zobrazit. Takovými univerzálními přístroji jsou notebooky a

PDA. Tato kombinace přináší výhody hlavně vlastníkům PDA, kteří tak svého

miláčka mohou velice snadno a hlavně levně rozšířit o navigační systém. GPS

modul, který jsme měli k dispozici nyní, se od těch předchozích lišil hlavně

způsobem připojení k zobrazovací jednotce. Zatímco v minulém testu se všechny

moduly připojovaly napevno (kabelem nebo do komunikačního slotu), nyní vládnou

bezdrátové přenosy. Toto řešení má nesporné výhody, kdy tou hlavní je, že se

při používání navigace neustále nemotáme do kabelů ani nám nepřekáží GPS anténa

trčící z PDA. Pojďme se ale podívat na vlastní testované zařízení.

Nokia, jejíž produktové portfolio přístroj rozšířil, je známá spíše produkty

pro mobilní telefonii – převážně vlastními mobilními telefony – a proto nás ani

nepřekvapilo, že drobná krabička s nápisem Nokia zmátla každého, komu přišla na

oči. Mnoho lidí se nechalo nápisem splést natolik, že se snažili do krabičky

proniknout, aby našli displej a klávesnici. Teprve poté, co si poblíž všimli

komunikátoru Nokia 6670, který jsme měli zapůjčený též, se nechali přesvědčit o

tom, že jde skutečně o GPS. Zmiňovaný komunikátor doplňoval zapůjčené GPS jako

náhrada za PDA. V porovnání s PDA se u komunikátorů obecně musíme spokojit s

menším displejem a jinými drobnými omezeními, na druhou stranu však získáváme

výhodu jednoho zařízení pro telefonování a spravování osobní agendy. My jsme

GPSku vyzkoušeli jak s tímto komunikátorem, tak s PDA od DELLu a HP.

Vlastní GPS má velice jednoduché ovládání – jednodušší si lze představit pouze

stěží. Vystačíme si totiž s jedním tlačítkem, kterým přístroj vypínáme a

zapínáme. Pro kontrolu aktuální činnosti GPS jsou k dispozici tři LED diody.

První indikuje, zda je přístroj zapnutý (zelené blikání), zda se nabíjí (zeleně

svítí) nebo zda jsou již téměř vybité baterie (červené blikání). Druhá – modrá

- svým blikáním upozorňuje na aktivní komunikaci GPS se zobrazovacím zařízením.

Jak napovídá modrá barva diody, jedná se o komunikaci pomocí technologie

Bluetooth, která je dnes dostupná ve většině mobilních zařízení. Poslední dioda

upozorňuje bílým blikáním na komunikaci GPS se satelity. Nechybí zde samozřejmě

ani napájecí konektor a pro případ potřeby je zde i konektor na externí anténu.

Většinu dalších funkcí pak zajišťuje zařízení, ke kterému GPS připojíme.

Komunikace se zapůjčeným komunikátorem ani s PDA nečinila přístroji nejmenší

obtíže. U PDA jsme GPSku pouze spárovali a poté stačilo její připojení a

zapnutí programu s elektronickými mapami. Zde jsme navigaci vyzkoušeli pomocí

PocketKiMu a SmartMaps. U obou zmiňovaných programů byla spolupráce naprosto

bezproblémová a navigace probíhala více méně podle našich představ. Bližšímu

popisu těchto programů bude věnován samostatný článek.

Na aplikaci Wayfinder se ovšem podíváme podrobněji již nyní. Ta totiž využívá

odlišný způsob správy mapových podkladů, než je u většiny aplikací běžné.

Standardně jsou všechny mapové podklady uloženy na paměťové kartě a odtud pak

zobrazovány. Tento způsob má své výhody, ale i nevýhody. Výhodou je rychlý a

jednoduchý přístup do takovéto interní paměti, nevýhodou je komplikovanější

řešení updatů. Wayfinder funguje na jiném principu. V paměti komunikátoru

nejsou uloženy všechny mapy, čímž se ušetří místo v paměti. Potřebné mapové

podklady se do komunikátoru zasílají pouze na vyžádání – po zjištění aktuální

polohy. Pro přenos map se používá mobilní síť, respektive technologie GPRS. S

tímto je nutné počítat, protože při využívání s tarifem, který nemá GPRS

přenosy placené paušálem, vznikají další náklady. Zajímavé je, že přístup k

mapám je možný nejen pomocí vlastního Wayfinderu, ale i prostřednictvím

webových stránek. Odtud je možné provádět většinu úkonů, jako je plánování tras

nebo správa cílových bodů. Všechny změny, které na webu provedeme, se nám

přenesou do komunikátoru a stejně tak i obráceně. Webová databáze umí

spolupracovat i s kontakty uloženými v Outlooku, což dále usnadňuje práci s

cílovými body a tím i vytváření tras. Tento přístup k mapovým datům má svá pro

i proti. Na jedné straně jistě potěší menší kapacita zabraná programem a

aktuálnost stahovaných mapových podkladů, naopak méně příjemná je již nutnost

přenášení dat – to může zvýšit částku za používání systému, což je zvláště

patrné v zahraničí při GPRS roamingu.

Celkově jsme byli s funkčností GPS značně spokojeni. Její obsluha je velmi

jednoduchá a výhodou je Bluetooth technologie, která zajišťuje propojení s

výkonnou jednotkou. Tím se rozšiřuje počet zařízení, s nimiž je možné GPS

provozovat. Již méně nás nadchl komunikátor 6670, jehož odezva na požadované

akce byla v některých případech neúměrně dlouhá.



Nokia LD-1W

Cena vč. DPH: 4 190 Kč

K testu zapůjčila firma: Nokia,

http://www.nokia.cz