Herní tip měsíce The Sims 2

1. 10. 2004

Sdílet

Legendární simulace života The Sims je (pokud započítáme všechny datadisky a žejich je pěkná řádka) zcela bezkonkurenčně nejprodávanějším titulem na světě. A nedávno se dočkal ...

Legendární simulace života The Sims je (pokud započítáme všechny datadisky a že
jich je pěkná řádka) zcela bezkonkurenčně nejprodávanějším titulem na světě. A

nedávno se dočkal pokračování, které je ještě lepší, než jsme se odvažovali

doufat.

Stejně jako minule, i tentokrát je vaším úkolem starat se o své „simáky“ a

dělat vše pro to, aby byl jejich život o poznání lepší než ten váš. Možností,

jak toho docílit, ovšem rapidně přibylo a je jedno, jestli mluvíme o

seberealizaci pomocí koníčků, kariérním postupu v práci nebo o vybavování bytu.

Ovládání je však výrazně jednodušší. Umělá inteligence vašich virtuálních

človíčků se totiž výrazně vylepšila, takže většinu činností dělají zcela

automaticky, a co je nejdůležitější vykonávají je za stejných podmínek jako ve

skutečnosti.

Velký důraz je kladen na společenské vztahy mezi členy rodiny, jejich sousedy a

přáteli. Musíte si tedy dávat pozor, abyste na narozeninovou párty nepozvali

ženu, která si dělá zálusk na otce rodiny. Mohlo by se totiž stát, že po

objektu svých tužeb zcela záměrně „vyjede“ právě v ten nejnevhodnější okamžik,

aby mezi manžely vyvolala rozkol a zvýšila tak své šance. Možná by bylo lepší

uzavřít se do svého vlastního světa a všechny styky s okolím přerušit, jenže

stupeň „socializace“ je důležitý pro kariérní postup. Nezbude vám tedy nic

jiného, než pořádat různé oslavy a garden-party, zvát kamarády na videohry či

jen tak na kafe, aby se váš sen o povýšení (a vyšším platu) nerozplynul jako

pára nad hrncem. Výraznou novinkou oproti starým The Sims je stárnutí postav.

Zatímco dříve byli vaši simové stále stejní (maximálně šťastnému párečku po

nějaké době přibylo batole), teď se před vámi odehrává nekonečný seriál, vedle

něhož by i Dynastie zbledla závistí. Sim začíná jako batole s nepříliš

vyvinutými hygienickými návyky, pokračuje jako děcko školou povinné a následuje

jako pubescent s ambivalentním vztahem k rodičům. Po čase zestárne, dospěje a

sám si najde práci aby nakonec skončil v důchodu. Dříve nebo později zemře, ale

nic se neděje když se snaží, tak během svého života stačí zplodit velké

množství potomků, jejichž životy také ovládáte (a kteří se dokonce díky herní

„genetice“ oběma svým rodičům podobají).

Aby nebyla hra tak jednotvárná, jako původní The Sims, mají simové každý den

nějaký cíl, jehož se snaží dosáhnout, a pokud se jim to (s vaší pomocí) podaří,

budou odměněni body, za které jim můžete pořídit magické předměty. Navíc je k

dispozici i několik scénářů, v nichž si musíte poradit s nějakou zapeklitou

situací například ve městě Veronaville usmířit Monteky a Kapulety, aby nestáli

v cestě vztahu Romea a Julie.

Samozřejmě by se na hře našli nějaké kazy. S čistým svědomím však můžeme

prohlásit, že se jedná pouze o drobnosti, na které si snadno zvyknete a začnete

je považovat za „nedokumentované funkce“. Nebudeme vám tedy říkat, že byste

měli The Sims 2 vyzkoušet v případě, že se vám líbil první díl. Této hře byste

totiž měli dát šanci i v případě, že jste o jejím předchůdci nikdy neslyšeli.


Autor článku