Konflikt na Ukrajině je jedním z prvních, v němž byly ve větším měřítku nasazeny bezpilotní letouny. Ve většině předchozích operací byly tyto systémy ovládány na dálku pomocí rádiových vln.
Například v lednu 2020 při útoku na automobil íránského generála Sulejmáního vypálil střelu nepilotovaný letoun – dron MQ-9 Reaper – který vystartoval z Kataru, akci provedl poblíž letiště v Bagdádu a byl operátory dálkově ovládaný ze základny v americké Nevadě.
Řízení operátorem může do budoucna nahradit autonomie. Také vývojáři společnosti Primoco – nejvýznamnějšího českého výrobce bezpilotních strojů – se zabývají tématem využití rojové inteligence i autonomního chování spolupracujících robotů. Stovky malých dronů mohou pro nepřítele představovat větší hrozbu než jeden velký, zvláště pokud by dokázaly operovat samostatně.

Konstruktéři se proto snaží bojové stroje vybavit schopnostmi vnímání a navigace a také dovednostmi vyššího řádu, jako je koordinace s jinými samostatnými roboty – autonomními agenty.
V běžné praxi ukrajinské války je dohled operátora nezbytný a pokyny ke koordinaci se z centrály přenášejí pomocí rádiových vln. Jakým největším obtížím operátoři těchto strojů čelí?
Přetlak v éteru
Větší bojové letouny, jako je zmíněný MQ-9 Reaper z americké produkce, byly nasazeny již v předcházejících střetech. Letecká obrana je však nyní už tak vypilovaná, že tyto velké stroje postupně ztratily dominanci. Ukrajina a Rusko vyvíjejí velké množství jiných typů zařízení, mezi nimi také pověstné First-Person-View drony (FPV). Jejich piloti řídí své stroje s pomocí brýlí z „ich“ perspektivy, jako kdyby seděli v kokpitu.
Tyto bezpilotní letouny mohou nést užitečný náklad, dostačující pro to, aby prorazil pancíř. Jsou levné, snadno vyrobitelné a obtížně zničitelné. A používají přímé rádiové spojení pro přenos videozáběrů, příjem povelů a navigaci.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computertrends? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
Závislost na rádiové technologii je zároveň slabým místem, protože nepřátelé mohou ovládání rušit vysílanými signály. Tato forma elektronického vedení války, která vysílá silnější signál na stejné frekvenci jako provozovatel dronů, je označována jako „jamming“.
Na obou stranách tak neustále přibývá rušiček, detektorů a dalších zařízení, jež mají provoz dronů komplikovat či znemožnit. Zároveň piloti i konstruktéři hledají nové možnosti, jak rušení obejít.
Drony na drátě
Největší starost ukrajinským operátorům přinášejí vyhlídky, že Rusko převládne nad jejich silami právě díky levným First-Person-View dronům. Když obě strany začínaly s nasazením FPV, zaměřily se především na jejich drahou výzbroj. Produkce dronů však postupně narostla a kvůli masové výrobě mohou být zacílené na jednotlivé vojáky. Produkční převaha Ruska znamená pro ukrajinskou pěchotu nejvážnější nebezpečí – a to jak fyzicky, tak psychicky.
„Naše armáda je zalezlá pod zemí, protože kdo se pohybuje na povrchu, vystavuje se extrémnímu riziku,“ říká jeden z ukrajinských operátorů.
Kvůli masovému rozšíření FPV v určitých oblastech fronty je nebezpečné se na bitevním poli vůbec objevit.
Pro omezení tohoto ohrožení nyní operátoři navrhují jednoduchou ideu: zařídit „stěnu“ z rušících vysílačů, které pokrývají širokou oblast rádiového spektra podél celé frontové linie. Rusko již to samé učinilo s pomocí drahých systémů, jež se však staly snadným cílem pro ukrajinské drony a v mnoha případech byly zničeny. Ukrajinští operátoři nyní sázejí na podobnou strategii, avšak s menším, levnějším systémem, který lze nasadit snadněji. Cílem je účinné narušení nepřátelské komunikace.
Jako protizbraň k jammingu protivníka pak obě strany také vyvíjejí různé strategie. Existují dvě možná řešení: za prvé mohou být létající stroje vybaveny schopností strojového vidění. Celý proces probíhá tak, že operátor vybere cíl a počítač na palubě dronu si ho „zapamatuje“. Ztratí-li pak dron spojení s pilotem, doletí k němu sám. Druhou možností je ovládat stroj „po drátě“ – optickém vláknu. Takové spojení nelze zničit jinak než přerušením samotného kabelu.
Zborcená komunikace
Obě metody přinášejí výhody i nevýhody. Strojové vidění je technologicky sofistikované řešení, které vyžaduje vysoce kvalitní komponenty, dobře vytrénovaný software a měsíce zkoušek. Oproti tomu drony s optickými vlákny jsou technologicky méně složité, jejich výroba je však dražší, dosahují kratšího doletu i omezené manévrovatelnosti.
Protože nesou kabel, bývá nesená nálož menší a lehčí. Obě strany konfliktu vsadily na odlišný přístup: Ukrajina na umělou inteligenci, zatímco Rusko na drony „na drátě“. Prozatím se ruské řešení ukazuje jako úspěšnější.
Ukrajina se tak stává laboratoří pro novou éru vedení dronové války a vojáci obou stran pracují jako technici této laboratoře.
„Armádní vývojáři z celého světa k nám přicházejí, aby načerpali nové zkušenosti,“ říká pro časopis MIT Technology Review odborník Jaroslaw Kalinin, někdejší příslušník ukrajinské tajné služby a vedoucí obchodu společnosti Infozahyst, výrobce vyzbrojení pro elektronické vedení války. „Ukáže se, jestli bude jejich příspěvek dostatečný k tomu, aby Ukrajina z této války vzešla s alespoň částečným úspěchem.“
Použití dronů v konfliktu na Ukrajině zásadně změnilo moderní vedení války, avšak zároveň přineslo nové výzvy – jednou z největších je, jak se vypořádat právě s elektronickým rušením, které ochromí komunikaci a navigaci bezpilotních systémů. Řešení spočívá v několika strategiích – využití odolnějších komunikačních protokolů či implementaci umělé inteligence pro autonomní operace. Pokročilé technologie a nové taktiky umožňují armádám čelit této hrozbě a dále rozvíjet pokročilé schopnosti dronů na moderním bojišti.
Autor je spolupracovník redakce
Článek vyšel v magazínu Computertrends 6/2025

Securitytrends si můžete koupit i jako klasický časopis, buď v klasické tištěné formě nebo v elektronické verzi. Věnujeme se bezpečnosti počítačových systémů, ochraně dat, informací a soukromí. Jsme jediný titul na českém a slovenském trhu, který oslovuje širokou čtenářskou obec – od ředitelů firem, přes odborníky na bezpečnost po koncové uživatele. Naším cílem je poskytnout ucelený přehled o bezpečnostních hrozbách a zejména o tom, proč a jak se jim bránit, případně proč respektovat a dodržovat nařízení IT manažerů ve firmách.
Jsme jediný titul na českém a slovenském trhu, který oslovuje širokou čtenářskou obec – od ředitelů firem, přes odborníky na bezpečnost po koncové uživatele. Naším cílem je poskytnout ucelený přehled o bezpečnostních hrozbách a zejména o tom, proč a jak se jim bránit, případně proč respektovat a dodržovat nařízení IT manažerů ve firmách.