JAK PRACUJÍ S POČÍTAČEM NEVIDOMÍ A TĚŽCE SLABOZRACÍ (I)

Historie a současnost





Již několik let u nás mohou pracovat těžce zrakově postižení s

počítačem, který je nutno přizpůsobit jejich potřebám. Zraková

vada vyřazuje z činnosti oči zcela nebo jejich použití značně

omezuje. Nezastupitelnou roli v rozšiřování výpočetní techniky

mezi těžce zrakově postižené v ČR má, a tím i přispívá ke

zmírnění informační bariéry, nezisková nevládní organizace s

celorepublikovou působností Sjednocená organizace nevidomých a

slabozrakých ČR. Byla založena 16.6.1996 na základě dohody o

sjednocení dvou organizací, České unie nevidomých a

slabozrakých, nezávislé organizace, založené v době sametové

revoluce dne 3.12.1989, a Společnosti nevidomých a slabozrakých,

založené v roce 1990 jako jedné ze čtyř nástupnických organizací

bývalého Svazu invalidů a sdružující se do zastřešující

organizace Sdružení zdravotně postižených.



Těžce slabozrací lidé používají k práci na počítači programy pro

zvětšení obrazu . Tyto programy umožňují zcela běžnou obsluhu

počítače, ale práce, zejména díky ztížené orientaci na

obrazovce, je mnohem pomalejší.



Nevidomí, prakticky nevidomí nebo lidé se zbytky zraku, kteří

vidí tak špatně, že rychlejším způsobem práce je použití

alternativního výstupu, používají hlasový nebo hmatový výstup .

Jejich neschopnost číst zrakem informace z obrazovky je dříve

činila neschopnými pracovat s počítačem. Vývoj hlasových nebo

hmatových výstupů, které nahrazují výstup na obrazovku, tento

handicap odstranil.



Vnímání informace hmatem pro většinu nevidomých, zejména

nevidomých od narození nebo od útlého mládí, je daleko

přirozenější, než vnímání informací hlasem . Většina později

osleplých se však bodovému (slepeckému) písmu již učí obtížně, a

tak dávají přednost hlasovému vnímání informací. Práce

nevidomého s počítačem je mnohem pomalejší než u běžného

uživatele. Není to způsobeno jen tím, že nevidomý je odkázán na

ovládání z klávesnice, ale hmatový a zejména hlasový vjem je

daleko pomalejší než zrakový.



Jednou z nejdůležitějších funkcí počítače pro těžce zrakově

postižené je zpřístupnění tištěných textů . Pomocí skeneru

nasnímaný text může být pro těžce slabozraké „zvětšen“, případně

barevně přizpůsoben, pro nevidomé pak „rozpoznán“ a hlasovým

výstupem „přečten“. Rozpoznávací programy se však při zpracování

textu dopouštějí určité chybovosti, která je v¦případě učebnic na

závadu. Pro potřeby nevidomých studentů je nutné text „opravit“,

což ovšem může pouze osoba vidomá, která přečte originální text

v¦knize.



Práce s textem zůstane pro nevidomého jednou z klíčových.

Většina z¦nich se k počítači dostala jen díky svému postižení a

kvůli tomu, že počítač může být „čtečkou“ tištěných textů. Těžce

zrakově postižení jsou tak ve čtení tištěných textů soběstační,

nejsou odkázáni na to, co jim kdo z okolí přečte. Knihy jsou

obvykle tímto způsobem velmi dobře „čitelné“. S novinami a

časopisy nebo s odbornou literaturou je to horší. Barevné

podklady, sloupečky nejrozmanitěji poskládané, cizí názvy a

termíny nebo speciální znaky mohou být pro rozpoznávací program

oříškem. Jednou z náhrad může být digitalizace textů nebo

získání jejich digitalizované podoby, příjem teletextových

informací a jejich zpřístupnění hlasovým výstupem či Internet.



V roce 1992 v Praze a v letech následujících i v dalších

regionech Česká unie nevidomých a slabozrakých vytvořila

digitalizační střediska , která měla za úkol připravovat

digitalizované texty a upravovat je k použití na poněkud

nestandardním zařízení pro nevidomé – Eurece A4, které v té době

bylo mezi nevidomými velmi rozšířeno (přibližně 400 uživatelů,

což je na tuto skupinu poměrně vysoký počet). Počítač Eureka A4

způsobil ve společnosti našich nevidomých malou revoluci, proto

jí věnujme následující pozornost.



Eureka A4 byl 8bitový přenosný osobní počítač s hlasovým

výstupem a se speciální klávesnicí, umožňující zápis znaků

pomocí Braillova písma (L. Braille – tvůrce současného

slepeckého písma – poznámka autora). Použitý operační systém byl

podobný systému CMP. Eureka A4 nabízel v základním menu 16

programů, které se volily 8 funkčními tlačítky a tlačítkem

zvaným přeřaďovač (obdobná funkce jako Alt nebo Ctrl na běžné

klávesnici). Umožňovala uživateli práci s běžnými každodenními

informacemi jako např. hodiny, kalendář, diář, telefonní seznam,

záznamník zpráv a krátkých textů, ale také poměrně náročné

aplikace – textový procesor svými funkcemi podobný T602, práci s

databázemi, které umožňovaly vytvářet jednoduché kartotéky,

programování v jazyku Basic (podobný jako GW Basis operačního

systému MS-DOS v. 3.3), a také možnost dokoupit si překladač

jazyka Pascal, který umožňoval i práci se soubory. Nechyběl

jakýsi správce souborů. Eureka měl vnitřní paměť se speciální

správou (každé aplikaci byl vymezen určitý prostor, náročnější

aplikace se o větší vymezený prostor dělily), používala 3,5"

diskety, ale se specifickým formátováním. Dále Eureka obsahoval

hudební editor, měl vestavěný modem, který byl však na tehdejší

dobu a na stav našich telekomunikací obtížně použitelný. Eureka

k nám byl dovezena z Austrálie a jejím tvůrcem je Čechoaustralan

ing. Milan Hudeček.



Nestandardnost Eureky a její nekompatibilita s výpočetní

technikou typu IBM PC si vynutila vývoj českých hlasových

výstupů, použitelných na běžných osobních počítačích. Eurece

také chyběla jedna z velmi vyhledávaných funkcí – čtení

tištěných textů.



Přehled a popis jednotlivých produktů, které těžce zrakově

postižené činí schopnými používat výpočetní techniku, přineseme

v dalším pokračování.



Nárůst počtu digitalizovaných textů a nutnost tyto texty

uchovávat a poskytovat zájemcům vedly ke zřízení modemové

centrály BBS BraillNet, kde kromě knihovny digitalizovaných

textů knih, časopisů, periodik a jiných textů bylo možné

využívat elektronickou poštu a další standardní služby BBS

stanic. Do dnešního dne evidujeme něco málo přes 100 uživatelů,

kterým je k¦dispozici téměř 500 MB informací uložených

v¦archivované podobě. Dnes většina z nich odložila Eureky,

případně jim slouží jako elektronický diář a záznamník, a

pracuje s osobním počítačem se speciální výbavou.



Získat nemalé finanční prostředky na osobní počítač se speciální

úpravou pro nevidomé nebo těžce slabozraké pomáhá těžce zrakově

postiženým vyhláška 182/1991 Sb., ve znění pozdějších úprav

vyhl. 206/1995 Sb. MPSV, která umožňuje až 100% příspěvek –

sociální dávku na náročnou kompenzační pomůcku. Osobní počítač

se speciální úpravou pro těžce zrakově postižené je základem

náročných kompenzačních pomůcek jmenovaných v příloze č. 4 výše

zmíněné vyhlášky : digitální čtecí přístroj pro nevidomé,

digitální zvětšovací lupa pro slabozraké, elektronický zápisník

pro nevidomé . Sestavováním těchto náročných pomůcek a

programováním speciálního softwaru pro těžce zrakově postižené

se u nás zabývá několik firem.



Po vzniku Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých

dochází i k diferenciaci jednotlivých úkolů v této oblasti.

Předváděním, poradenstvím, testováním, doporučováním a

konzultacemi v oblasti těchto náročných kompenzačních pomůcek se

zabývají centra tyflotechnických pomůcek a služeb SONS. Rozvoj

těchto pomůcek vyžaduje stálou spolupráci s firmami, které

vyvíjejí speciální software pro nevidomé a slabozraké. A o tom,

že tuto skupinu uživatelů vzaly na vědomí i přední softwarové

firmy, svědčí jejich zájem o náš stánek na veletrhu INVEX Brno.



Digitalizací tištěných textů a získáváním a úpravou textů již v

digitální podobě pro potřeby těžce zrakově postižených,

provozováním modemové centrály BBS BraillNet a především

knihovny digitalizovaných textů a možností jejich získání, jakož

i provozováním internetového serveru BraillNet plus pro zrakově

i všechny zdravotně postižené ( www.braillnet.cz ) se zabývá

Metodické centrum informatiky SONS. Spolupracujeme s několika

významnými nakladateli na poskytování digitalizovaných knih.

Postupujeme tak, aby při poskytování digitální podoby knihy byla

zajištěna ochrana autorských práv. Navazujeme spolupráci i s

vysokými školami technického a univerzitního směru, aby

seznámení s tímto okruhem možných uživatelů proběhlo již při

studiích, poskytujeme zajímavé náměty na studentské práce.



Obě oddělení mají svou náplní práce k¦sobě velmi blízko a je

pochopitelné, že velmi úzce spolupracují a doplňují se.

Příkladem je naše každoroční účast na mezinárodním veletrhu

informačních technologií INVEX v¦Brně. Jako exponáty předvádíme

osobní počítače se speciální úpravou pro těžce zrakově postižené

- náročné kompenzační pomůcky, jež sami obsluhují a předvádějí

naši zrakově postižení spolupracovníci, včetně práce s¦BBS

BraillNet a práce s¦Internetem. Na posledním ročníku v loňském

roce to už byla naše pátá účast, kterou bychom si nemohli

dovolit, nebýt podpory a výrazných úlev samotného pořadatele.



Ve srovnání s ostatními středo- a východoevropskými zeměmi

bývalého východního bloku máme systém poskytovaných služeb a

možností pro nevidomé a slabozraké v oblasti výpočetní techniky

velmi dobře rozvinut a legislativně podpořen. Záleží jen na

klientovi s¦těžkým zrakovým postižením, jak těchto nabízených

možností využije ke svému studiu, uplatnění a seberealizaci.



RNDr. Hana Bubeníčková je vedoucí Metodického centra informatiky

SONS ČR



E-mail: bubenickova@braillnet.cz