JAK PRACUJÍ S POČÍTAČEM NEVIDOMÍ A TĚŽCE SLABOZRACÍ /IV/

Služby pro těžce zrakově postižené – BBS, Internet







Počítače pro nevidomé a těžce slabozraké jsou dnes realitou a

tento seriál si kladl za cíl vám přiblížit, jak s počítačem

pracují těžce zrakově postižení, co k tomu potřebují, jaká

omezení při práci s počítačem překonávají. Význam osobních

počítačů se speciální úpravou je i přes své nedostatky nesmírný.

Samostatnost při zpracování informací v digitální podobě, byť ne

vždy efektivně a v plném rozsahu, zvyšuje u nevidomých nebo jinak

těžce zrakově postižených pocit sounáležitosti ke společnosti,

vlastní seberealizace, zejména pokud počítač využívají ke studiu

nebo k práci.



Slabozrací uživatelé, kteří mají na svých osobních počítačích

software pro zvětšení obrazu, si prohlédnou takřka vše, i

informaci v grafické podobě. Nevýhodou zvětšovacího softwaru je

to, že neumí pracovat s každým typem videokarty a je nutné se

poradit s dodavatelskou firmou, která software testuje. Například

je nutné pro program Magic nastavovat 256 barev, pro slabozraké

je vhodnější nastavovat menší rozměry pracovní plochy, velké

písmo, a toto vše si těžce slabozraký ještě zvětší speciálním

programem. Update těchto programů má obvykle nějaký časový skluz

oproti trendu ve vývoji grafických karet, které právě na trhu

jsou.



Základem pro nevidomé uživatele nebo uživatele se zbytky zraku,

jež jsou odkázáni na alternativní výstup, je textová informace,

kterou je schopen hlasový nebo hmatový výstup v daném prostředí

zpřístupnit. Je nutné si uvědomit omezenou kapacitu operační

paměti při práci v prostředí MS-DOS, dále je třeba připomenout

složitou a náročnou cestu zpřístupnění grafického prostředí

Windows, nedostupnost dokumentů nebo objektů typu „obrázek“,

velmi obtížnou orientaci v prostředí tabulek, databází nebo

jiných obdobně složitých objektů – např. WWW stránek na

Internetu.



Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých po technické

stránce spoléhá na dodavatele těchto speciálně upravených sestav

a při spolupráci s nimi se spíše orientuje na testování pomůcek

z hlediska použití uživateli a jejich zaškolování. První

informaci o uživatelských funkcích jednotlivých zařízení a o

způsobu práce se zařízením dostávají uživatelé od nás. Firmy,

které doporučují naše pracoviště, jsou ty, jejichž výrobky

uživatelsky testujeme, jsou to firmy solidní a svůj zájem o tuto

speciální skupinu zákazníků projevují rozvojem produktů, byť

nemohou očekávat běžné zisky jako kterákoli ze softwarových nebo

hardwarových firem. Získávání pracovníků z řad odborníků na tuto

techniku, případně pedagogů zaměřených na tento obor je dosti

obtížné, protože možnosti odměňování v neziskovém sektoru jsou

velmi omezené. Začínali jsme před několika lety s digitalizací

textů, což je velmi nezáživná a rutinní práce. Proto se naše

snahy obrátily na získávání textů již v digitální podobě přímo

z nakladatelství. Přístup k takto získaným datům je možné

z pochopitelných důvodů umožnit pouze pro konkrétní osoby a za

předpokladu splnění několika nezbytných kritérií pro zachování

ochrany autorských práv.



Úschova textů, připravených pro naše klienty, a přístup k nim se

již v roce 1993 začaly řešit zavedením technologie BBS. Eureky, 8

bitové počítače se speciální klávesnicí a hlasovým výstupem (viz

PC WORLD 3/98) – první počítače pro nevidomé u nás – měly

v sobě zabudován modem a bylo možné se na BBS BraillNet

připojovat. Formátu editoru v Eurece jsou dodnes přizpůsobovány

formáty souborů (ASCII text v češtině Kamenických) i způsob

archivace (ARC archIv – možné zpracovat i v Eurece). Nevýhod

byla celá řada. Vzhledem k přestavbě telekomunikačních spojů a

nejednotné volbě (tónová vs. pulsní) a kvůli nepříliš výkonnému

modemu v Eurece nebylo možné se připojit na náš počítač s BBS,

umístěný v Praze, odkudkoliv. Přenos dat byl zejména pro

mimopražské uživatele zdlouhavý a drahý. Fungovalo proto i

poštovní doručování disket s požadovanými texty nebo stahování

souborů zajišťovala regionální pracoviště digitalizačních

středisek. S rozšířením standardního hardwaru pro potřeby

nevidomých (osobní počítače, standardní modemy) a se zahájením

provozu internetového serveru a jedné z jeho služeb – FTP archivu

- odpadají výše zmíněné problémy.



Vraťme se však ještě na chvíli k naší modemové centrále BBS

BraillNet. BBS využívá software MAJOR 6.21 americké firmy

Galacticomm. Je to modulární systém umožňující tvorbu

informačních centrál téměř libovolného rozsahu. Základní modul

„umí“ pracovat s elektronickou poštou, konferencemi a s

připojovacími kanály. V našem středisku se využívá kromě

základního modulu především modul knihovny souboru. Dále se v

omezené míře využívá modul DOORWAY. Ten umožňuje přístup na jiné

aplikace v textovém režimu. Vyzkoušeny jsou aplikace ASPI, Zlatý

disk, jízdní řády ABUS a IDOS. Jsou instalovány dva moduly pro

Internet. Jeden z nich umožňuje používat internetový e-mail,

druhý umožňuje přístup do BBS z Internetu pomocí služby Telnet.

Distributorem tohoto softwaru je firma INFIMA

(http://www.infima.cz). Výhodou tohoto modulárního systému je

snadná obsluha pro zrakově postižené.



Technické údaje :



Provozní doba 24 hodin denně, 365 dní v roce



telefon: +420, 2, 66 03 85 28



Připojený modem US Robotics Sportster 14400/FAX podporuje tyto

přenosové protokoly:



Bell 103 – 300 b/s



V.23 – 1 200/75 b/s (vhodný pro Eureka A4)



Bell 212A – 1 200 b/s



V.22bis – 2 400 b/s



V.32 – 9 600 / 4 800 b/s



V.32bis – 14 400 / 12 000 / 9 600 / 7 200 / 4 800 b/s



s opravnými protokoly MNP 2–4 nebo V42=ARQ (1 200b/s a vyšší)



a kompresí dat MNP 5 nebo V42bis=LAPM (1 200b/s a vyšší)



telefon: +420, 2, 66 03 85 29



Připojené modemy DIAMOND SupraExpress 336 Sp podporují tyto

přenosové protokoly:



Bell 103 – 300 b/s



V.23 – 1 200/75 b/s (vhodný pro Eureka A4)



Bell 212A – 1 200 b/s



V.22bis – 2 400 b/s



V.32 – 9 600 / 4 800 b/s



V.32bis – 14 400 / 12 000 / 9 600 / 7 200 / 4 800 b/s



V.Fast – 28 800 / 26 400 / 24 000 / 21 600 / 19 200 / 16 800 /

14 400



V.34 – 33 600 / 31 200 / 28 800 / 26 400 / 24 000 / 21 600 / 19

200 / 16 800 / 14 400 / 12 000 / 9 600 / 7 200 / 4 800 / 2 400



s opravnými protokoly MNP 2–4 nebo V42=ARQ (1 200b/s a vyšší)



a kompresí dat MNP 5 nebo V42bis=LAPM (1 200b/s a vyšší)



Telnet: bbs.braillnet.cz



e-mail: @bbs.braillnet.cz



HARDWAROVÁ KONFIGURACE



server Novell NetWare 4.10/50 Users



PENTIUM 100 MHz, 16 MB RAM, 256 KB cache



HDD 4,1 GB UltraSCSI Seagate Baracuda



LAN: 2 * Ethernet – Svec, AMDprocesor



BBS : PENTIUM 133 MHz, 16 MB RAM, 3c5×9 Combo



DOORWAY: AT486DX2 66MHz, 8 MB RAM, 3c5×9 Combo



UPS : 400VA, zálohuje celou sestavu 5 minut



SOFTWAROVÁ KONFIGURACE



Worldgroup v.1.01–14



+ rozšíření na celkem 14 kanálů



+ modul databází



+ modul DOORWAY pro spouštění DOS aplikací



+ modul GateWay Internet v.1.04



+ modul Internet Connectivity v.2.0



PŘIPOJENÁ ZAŘÍZENÍ



2 modemy US Robotics, SupraExpress



1 DoorWay – možnost spouštět na BBS dosovské aplikace



4 TCP/IP – pro komunikaci do a z Internetu



7 rychlých LAN připojení pro uživatele na lokální síti a obsluhu BBS



Internetové služby na BraillNet BBS:



1. Elektronická pošta



2. Telnet klient



3. FTP klient



Server služeb Internet :



je provozován pod OS Debian Linux 1.3,



WEB server Apache 1.2,



FTP server NCFTPD 2.0.6.



Dial-up služby jsou realizovány



pomocí 16portové asynchronní karty CYCLADES



modemů SupraExpress 33.6e V+.



Pevná linka má současnou kapacitu 3,6 Kb/s a je realizována

asynchronními LL modemy firmy ZYPCOM. (Plánované navýšení

kapacity pevné linky je v první fázi 64 Kb/s s možností upgradu

až na 2 Mb/s technologii wireless LAN Ethernet dle standardu

IEEE 802.11 fy BreezeCom).



Tolik z informací našeho administrátora, pana Michala Rudy <mruda@braillnet.cz>.







Nevidomí mohou ke zpřístupnění Internetu použít prostředí OS MS-DOS, zpřístupněné hlasovým výstupem KUK nebo hmatovým výstupem – braillským displejem ALVA, Combibraille, Thymus. Používají programy P-mail, Lynx, Minuet. V prostředí OS Windows 95 používají hlasový výstup WinTalker nebo anglický hlasový výstup Jaws ve spojení s braillským displejem Alva.



Koncepce tvorby WWW stránek vychází z potřeb prezentovat

naši organizaci a její odborná střediska, ale současně s tím je

naší snahou vytvořit pro těžce zrakově postižené klienty

informační servis. Je zřejmé, že nevidomý člověk jen stěží bude

dnešními prostředky přístupu k informacím surfovat po Internetu.

Jednak proto, že zpřístupnění mu neumožní číst grafické

informace, pokud nejsou alespoň doprovázeny textovým popisem, a

také proto, že grafická složitost některých WWW stránek značně

ztěžuje zpřístupnění těchto stránek pomocí alternativních

výstupů a znesnadňuje nevidomému orientaci v nich. Pravděpodobně

se v budoucnu neobejdeme bez služby vidících, kteří budou

" pomáhat" vyhledávat informace na Internetu nevidomým lidem.

Zjevně však již půjde o činnost daleko efektivnější, než tomu

bylo u předčitatelské služby nebo služby nahrávání textu na

kazety, a než je tomu ještě dnes u digitalizace tištěných textů

a následné korektury.



Služby internetového serveru jsme nabídli i jinak těžce

zdravotně postiženým lidem, zejména v těch oblastech, které jsou

pro všechny takto postižené společné. Jsou to zejména finanční

nároky na pořízení a používání této technologie. Projekt

Internet pro zdravotně postižené podporují významní

poskytovatelé internetového připojení. Připojují těžce zdravotně

postižené na základě zvláštního Registračního formuláře za zcela

symbolický poplatek 100,– Kč za měsíc. Pravidla vydávání těchto

Registračních formulářů jsou přesně dána a vydávají je pouze dvě

pracoviště SONS v Praze ( Metodické centrum informatiky SONS, Na

Harfě 9, 190 05 Praha 9, tel. 02 / 66038714 ) a v Brně ( Metodické

centrum informatiky SONS, Chaloupkova 7, 612 00 Brno, tel. 05 /

412 40 421 ). To, zda na našem serveru vznikne bohatý informační

servis i pro zdravotně postižené, mají v současné době v rukou

samotní zdravotně postižení.



Dovolte mi na závěr poděkovat všem, kteří našemu seriálu

věnovali pozornost, a především redakci, jež umožnila zveřejnění

tohoto seriálu na tak neobvyklé téma. Tyflotechnika (technika

pro nevidomé – pozn. aut.) je velmi mladý obor a její rozvoj

závisí na nadšencích, kteří ve svém hodnotovém žebříčku mají

výše postavenu hodnotu smysluplné práce než finanční zisk.



Dovolte mi pozvat vás na INVEX '98 do Brna do našeho

stánku. Býváme vždy v pavilonu C a najdete nás pod názvem

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých.



RNDr. Hana Bubeníčková



vedoucí Metodického centra informatiky SONS ČR



e-mail : bubenickova@braillnet.cz