Jak se dělal Polda 2

1. 2. 2000

Sdílet

Záměr autorů byl jednoznačný: za každou cenu se nesnížit k obyčejnémupokračování byť úspěšného předchůdce a přinést na trh zcela nový produkt, který bude s prvním dílem spo...

Záměr autorů byl jednoznačný: za každou cenu se nesnížit k obyčejnému
pokračování byť úspěšného předchůdce a přinést na trh zcela nový produkt, který

bude s prvním dílem spojovat pouze postavička hlavního hrdiny neohroženého

policisty Pankráce. Tomu odpovídá i obsazení programátorského týmu. S jedním z

grafiků nové hry, designérem Danem Faltou, jsme si povídali o tom, kterak Polda

2 na svět přišel. Dan není na poli počítačového designování žádným nováčkem, má

za sebou už práci na hrách Colony 28 a Brány Skeldalu.

Prozradil nám, že při tvorbě pozadí byl pro všechny lokace přísně zachován

stejný úhel pohledu kamery, přičemž některé z nich navíc obsahují i několik

paralaxních rovin. Veškeré návrhy místností byly nejdříve malovány tužkou na

papír (je jich padesát), a posléze skenovány a vybarvovány na počítači v

dvojnásobném grafickém rozlišení (tedy 1 280 × 960 bodů). Oproti tomu

postavičky, kterých ve hře nalezneme čtyřicet pět, byly vytvářeny na počítači

přímo a následně zakomponovány do skenovaných lokací. Navíc každá z dvou stovek

akcí, které může polda Pankrác provádět, je plně animovaná, a to hned ve třech

rovinách v závislosti na pozici poldy na obrazovce. Co se zpracování týče,

myslím, že není na trhu příliš mnoho tuzemských her, které by se mohly s Poldou

2 srovnávat. Jediným titulem, jenž by mu mohl konkurovat, je Horké léto 2.

Každopádně technické zpracování je pouze nosnou konstrukcí pro samotný děj hry.

Ani zde nenarazíme na plytký scénář plný infantilního humoru (tedy opět výrazný

posun oproti prvnímu dílu) a dohrání celé hry vám rozhodně nezabere jedno

odpoledne. Jen rozhovory tu zabírají téměř šest hodin, přičemž těšit se můžeme

krom jiných na hlasy Luďka Soboty, Jiřího Lábuse, Petra Nárožného a Jiřího

Faltuse. Od dob Dreamlandu je to asi porvé, kdy za technickým zpracováním

výrazně nezaostává ani stránka dějová. Příznivce logických problémů jistě

potěší šest originálních celoobrazovkových puzzlů.

Z příběhu hry vám prozradím pouze to, že se točí okolo únosu vítězky miss

klonovaných krásek v městečku Marsias, a že se opravdu je nač těšit. Třeba na

nepovedený klon Boženy Němcové, cirkus Lunetik a jeho kvarteto opičáků pějících

rodinné hity, a třeba i kádra B. I. S. Baštu. Okusit si tohle vše „na vlastní

myš“ můžete koneckonců sami na pulty obchodů dorazí Polda 2 co nevidět.

Rozhovor s Luďkem Sobotou dabérem policisty Pankráce ve hře Polda 2

- odlišuje se v něčem dabing virtuální počítačové postavy od propůjčování svého

hlasu „živé“ postavě ve filmu? Jaká práce je pro vás příjemnější?

Já jsem většinou dělal takzvané postsynchrony, to znamená, že jsem vlastně

daboval sama sebe. To je složitější v tom, že se sobě musíte strefit takzvaně

do pusy, když se vidíte na plátně. Dabing virtuální počítačové postavy je o

tohle jednodušší. Jinak je to složité v tom, že si musíte v představě vymyslet

postavu (nebo podle obrázku) a tu postavu „držet“ po celou dobu natáčení.

- Herní produkce začíná válcovat ostatní odvětví zábavního průmyslu včetně

filmu. Jak se díváte na dobu, kdy známější budou slavné osobnosti z

počítačových her než ty z televizních obrazovek a pláten kin?

Já moc počítačové hry nehraju. To spíše můj jedenáctiletý syn. Možná, že pro

jeho generaci to tak bude, ale spíš si myslím, že „živý“ herec bude pořád na

prvním místě.

- Zahrajete si hru „Polda 2“? A jaký je váš vztah k počítačovým hrám jako celku?

Tu hru si samozřejmě zahraju, ale jinak, jak už jsem řekl ty hry víc berou mého

kluka. To znamená, že to má určitě velkou budoucnost.