Je libo Vistu a 64 bitů? Příští cesty operačního systému Microsoft Windows

Po první dekádě existence samostatného a životaschopného operačního systému
Windows došlo v průběhu letošního roku k některým zajímavým událostem, jež opět

píší zásadní kapitoly do jeho historie. Protože nově připravované verze budou

jistě znamenat další výrazný posun, pozastavíme se v následujících odstavcích

nad dřívějšími smělými plány a realitou, jež začíná nabývat přesnějších kontur.

Řeč bude především o Longhornu, dnes již Vistě, a o variantách systému Windows

pro 64bitové platformy.



Na to, že operační systémy Windows firmy Microsoft jsou vyvíjeny v několika

paralelních liniích, jsme již dávno zvyklí: rodinu systémů 9×/Me, jež se

nesmírně zasloužily o vítězství myšlenky „PC do každé rodiny“, ukončila až

konvergence v podobě Windows 2000 a XP, jež plynule navázaly na „firemní“ řadu

NT s poněkud perspektivnější architekturou. Ač to vypadalo, že došlo k

žádoucímu zpřehlednění, v letošním roce si pro změnu hardwarový vývoj vyžádal

nové větvení rodokmenu. Již stávající Windows XP se totiž dočkaly verze pro

64bitové procesory a příslušné čipové sady, čímž dochází k odštěpení evoluční

řady, jež se pravděpodobně časem stane tou hlavní. Nedlouho poté byl rovněž

učiněn patrný krok vpřed v hlavním vývojovém proudu výrobce uvolnil první

„veřejnější“ testovací verzi (beta 1) nové klientské platformy Windows Vista,

což bylo jisté překvapení, neboť po mnoho měsíců se užíval pracovní název

Longhorn. A v duchu výše zmíněného je tato nová verze již k dispozici jak pro

tradiční 32bitové stroje, tak pro platformu x64. A protože jsme obě vyvíjené

technologie vyzkoušeli, přinášíme vám pohled do budoucnosti našich i vašich

Windows.



Od Longhornu k Vistě

Proč bylo jméno připravované verze Windows náhle změněno na Vista, zřejmě

zůstane předmětem dohadů, ovšem jaké faktické změny byly zabudovány se alespoň

zčásti můžeme přesvědčit již dnes. Jako tradičně i v tomto případě je realita

ve srovnání s některými původními ambiciózními plány poněkud skromnější, což v

některých případech může mrzet. Pro pokročilejší uživatele a především

administrátory jistě není dobrou zprávou, že prozatím bylo vyřazeno zcela nové

ovládací rozhraní pomocí příkazové řádky, označované jako MSH (Microsoft Shell,

vývojový název Monad). Na druhou stranu třeba upuštění od realizace zcela

nového souborového systému na bázi databázové technologie s jazykem SQL celkové

stabilitě jistě prospěje. Pojďme se ale podívat, co v aktuální vývojové verzi

skutečně je k dispozici a co snad i ve výsledném produktu zůstane.

Začneme-li od proměn více orientovaných na uživatele, pak je již delší dobu

komentovanou novinkou Internet Explorer ve verzi 7. Přinesl jak změny ovládací

a grafické, mezi něž patří především u konkurenčních produktů velmi populární

systém záložek s jednotlivými otevřenými stránkami, tak posílení funkcí v

oblasti bezpečnosti. Přestože to vypadá, že na webovém prohlížeči není moc co

vylepšovat, jistě potěší třeba zabudovaná „čtečka“ pro zdroje novinek,

označované jako RSS. Jsme-li u aplikací pro internet, zmíníme drobnou, ale

jistě důležitou změnu: v Outlook Expressu přibyla funkce pro filtrování

nevyžádané pošty, jež byla dosud pouze ve „velkém“ Outlooku. S ovládáním a

především grafickým provedením souvisí výrazná inovace, označovaná jako

„Avalon“ tento modulární univerzální zobrazovací stroj dává vývojářům do ruky

silný prostředek pro naprostou rekonstrukci vzhledu a způsobu ovládání

klientských operačních systémů. Tuto součást je paradoxně nutno doinstalovat,

avšak již je k dispozici. Pro mnoho uživatelů bude jistě ulehčením i proměna

instalační procedury, jež byla v základní podobě výrazně zjednodušena a byl do

ní zapracován pokročilejší, tentokráte již grafický nástroj pro prvotní práci s

pevným diskem a jeho oddíly. Mimochodem k instalaci jsme nebyli připuštěni bez

256 MB operační paměti a s instalačním oddílem menším než 6 GB. A jak asi

všichni očekávali, systém je distribuován na nosiči DVD.

Protože Windows Vista nebudou systémem jen pro domácí počítače, ale především

řešením pro klientské stroje ve firemních infrastrukturách, odpovídá tomu i

škála novinek pro pokročilejší administraci a náročnější práci. Žádoucím

tématem v této oblasti jsou jistě možnosti zabezpečení. Jednou z

nejzásadnějších novinek je bezesporu vylepšení šifrování obsahu pevných disků,

neboť v případě fyzického zcizení (třeba notebooku) byla cesta k často velmi

citlivým údajům až nepříjemně snadná. Technologie EFS (encrypted file system)

byla konečně rozšířena o možnost uložit šifrovací klíče na externí médium

(smart card, USB token), další inovací je ochrana celých svazků či disků šifrou

pomocí speciálních hardwarových komponent (čipů), označovaných jako Trusted

Platform Model (TPM). Cíl je zřejmý: ani zavedení jiného operačního systému či

speciálního nástroje z „bootovacích“ nosičů neumožní ukrást či pozměnit soubory.

Zabýváme-li se nasazením Windows „ve velkém“, nemůžeme pochopitelně opomenout

hromadnou distribuci na cílové počítače. Zde vstupuje na scénu zásadní novinka

jménem WIM, tedy Windows Imaging Format. Z názvu je dobře patrné, o co půjde:

jedná se o způsob uložení a přenosu celé instalované podoby mezi pevnými disky

počítačů, a to v podobě jediného souboru. Nejde principiálně o žádnou

převratnou věc, ale formát je přímo ve Windows podporován odpovídajícím

nástrojem Ximage, takže při řadě situací odpadá nutnost kupovat software jiných

výrobců. Mezi důležité vlastnosti patří především podpora zásahů off-line, kdy

je možno opakovaně do souboru s obrazem disku přidávat další komponenty jako

záplaty, ovladače apod.

Administrátory budou jistě zajímat další možnosti správy. Výrobce připravil

novou verzi základního nástroje Microsoft Management Console, jež hostí drtivou

většinu grafických pomůcek, jistou záplatou na absenci MSH se pak může stát

nová služba WS-Management, jež prostřednictvím technologie Web Services

dovoluje vzdáleně spouštět třeba administrativní skripty a další úlohy, a to s

maximální momentálně dostupnou mírou zabezpečení. Pokud jste jak pro

skriptování, tak pro jiné aplikace používali nástroj Naplánované úlohy

(Scheduled Tasks), čeká vás vylepšená verze s možností spustit úlohu na základě

záznamu logovací služby pomocí filtru můžete přesně specifikovat, který z

„eventů“ se stane spouštěcím mechanizmem. Jednou z oblastí, jež tradičně trápí

jak uživatele, tak správce, je práce s distribuovanými souborovými zdroji.

Právě zde přicházejí další vylepšení v podobě upravené služby pro synchronizaci

souborů a přesměrování určitých složek. Uživatelé přenosných strojů pak určitě

ocení funkci pro jednoduchou vzájemnou synchronizaci dvou PC, jež nevyžaduje

serverovou infrastrukturu.

Protože změn a novinek je celá řada, rozhodně považujte předchozí výčet za

orientační. Další vývoj také jistě přinese úpravy a změny a v některém z

budoucích čísel se jistě zastavíme podrobněji třeba u problematiky zabezpečení,

kde dochází k velmi zajímavému vývoji.



Čas pro 64 bitů

Spolu s vývojem procesorů pro počítače standardu PC samozřejmě došlo i na

dlouho očekávaný pozvolný přechod na 64bitové platformy. Microsoft v tomto

zřejmě nehodlá zůstat pozadu, jeho operační systémy podle toho začínají vypadat

a my se proto zastavíme i u této technologie.

V první řadě připomeňme, o co se vlastně výrobci operačních systémů snaží.

Cílem je „osedlat železo“, jehož procesor v zásadě pracuje v jednom taktu se 64

bity vstupních dat. Ve výsledku jde o zrychlení prováděných operací,

zpřístupnění většího množství přímo připojené operační paměti a zvýšení

propustnosti datových sběrnic, jež komunikují s periferiemi. Prakticky je dnes

situace mírně schizofrenní, neboť existují dvě odlišné architektury. Varianta

Itanium firmy Intel představuje zbrusu nové řešení, jež dokáže 64 bity výborně

využít, ale definitivně opouští staré základy. Druhou cestou je řešení x64,

které představuje inovaci stařičké architektury x86 nebo též i386, a výsledek

je nasnadě: použitelná zpětná kompatibilita a známé chování procesorů pomůže

jak uživatelům, tak vývojářům. A právě tento fakt je potřeba mít na paměti,

neboť i Microsoft se rozhodl pro druhou variantu.

V současné době je k dispozici klientský operační systém Windows XP

Professional x64 Edition, jenž pracuje na procesorech standardu x64. Mezi ně

dnes patří třeba Athlon 64 či Turion 64 firmy AMD a Xeony či Pentia s

rozšířením EM64T od Intelu. Architektura Itanium u těchto Windows podporována

není, podobně je tomu u Windows Vista beta 1, kde najdeme výmluvné označení

x64. Protože Longhorn alias Vista je ještě daleko a definitivní podobu neznáme,

budeme nadále hovořit o existující definitivní podobě Windows XP Professional

x64 Edition.

Použití 64bitového operačního systému dnes samozřejmě prozatím naráží na řadu

obtíží. Než si seženete zkušební verzi a zahájíte instalaci, zkuste se

zamyslet, co vám to přinese. Zakoupit příslušnou základní desku a odpovídající

procesor není problém, obtíže nastanou až posléze. Opravdu výraznou výhodu 64

bitů totiž oceníte v případě, že nejen Windows, ale především aplikace budou

napsány odpovídajícím způsobem. Co to znamená prakticky? Nejdříve si zjistěte,

zdali výrobci všech hardwarových zařízení, jež budete mít připojena, nabízejí

ovladače pro platformu x64. Pokud ne, máte smůlu ono to nebude pomalejší, ono

to prostě nebude fungovat! Zpětná kompatibilita pro 32bitové aplikace je sice

ve Windows zabudována, ale ovladače je potřeba používat korektní. I když celá

řádka dnešních aplikací běží víceméně správně, počítejte s určitými

průkopnickými problémy.

Otázkou je, zda vám 64bitová Windows přinesou výrazně vyšší výkon. Smysl to

pochopitelně má v případě, že budete pracovat s aplikací, jež toho dokáže

využít režim zpětné kompatibility jistě není hlavním cílem. Ne že by takové

programy nebyly, ale přecházet na novou platformu třeba kvůli 64bitovému

prohlížeči webu je asi dosti pošetilé. Ale třeba firma Adobe již zapracovala na

svém proslulém Photoshopu, k dispozici jsou antiviry i personální firewally a

možností bude přibývat. Než však vyměníte klasická „XP“ za ta „x64ková“,

uvažte, co od migrace očekáváte. Nepřehlédněte ani fakt, že v současné době

není podporován upgrade, takže musíte instalaci systému i všech aplikací

provést zcela načisto.

Stručně řečeno, zprovoznit dnes 64bitová Windows je možné, avšak stále

počítejte s určitým „pionýrským režimem“, neboť hlavně absence řady ovladačů

vás pozlobí. To ale správného nadšence přece nemůže odradit!