Jeden příklad využití čipových karet za všechny:

Špatná platební morálka a z toho plynoucí druhotná platební neschopnost již
položila na lopatky nejednu slibně se rozvíjející firmu. Obchodníci se tedy

brání, a zákazníci jsou často nuceni i ve velkoobchodech platit velké sumy v

hotovosti. Tento stav nevede jenom k nespokojenosti a potenciálnímu ohrožení

nakupujících, ale znamená také zbytečné komplikace v řízení dodavatelského

řetězce. Od počátku roku 2002 na našem trhu funguje řešení, které by mohlo

znamenat významnou změnu k lepšímu.





Od neplatičů k čipové kartě



Souhlasí váš dodavatel s platbami fakturou? Tak to vás nejspíš dobře zná a

vládne mezi vámi důvěra. V běžném velkoobchodě však s fakturou ne vždy

uspějete. V případě většího obnosu se obchodník dokonce často ani nespokojí se

zálohou, ale chce mít celou částku na účtu dříve, než zboží vyexpeduje. Je to

sice pochopitelné, ale zároveň i nešikovné a svým způsobem pokořující. Nosit v

kufříku desetitisíce je zrovna tak nepohodlné, jako nebezpečné. Tak co s tím?





Od bankovek k čipové kartě



Velkoobchodní společnost Makro Cash & Carry ČR je u nás známá především tím, že

není možné platit za zboží jinak než hotově. Za nepopulárním opatřením se

skrývaly nejméně dva závažné důvody. Faktury byly vyloučeny kvůli všeobecně

špatné platební morálce a platební karty zase vzhledem k poplatkům určeným pro

banku (obvykle 2–4 %) zbytečně snižovaly již tak nepříliš významné marže.

Zákazníci mají pochopitelně možnost si peníze vybrat v bankomatu, ale ani to

není ideální řešení, protože výběry z karet jsou omezovány limitem. To však v

konečném důsledku opět poškodí obchodníka. Hledalo se tedy řešení, jak u

pokladny prokazatelně v reálném čase zaplatit, aniž by k tomu byla potřeba

hotovost. Těmto nárokům nakonec vyhověla čipová karta.





Banka a systémový integrátor



Samo se však nestane nic, vždy se problému musejí chopit konkrétní lidé. V

tomto případě to bylo vedení Komerční banky, spolu se svým partnerem

poradenskou společností Accenture. Výsledky jejich spolupráce znamenaly pro

Komerční banku mimo jiné vstup do oblasti internetového bankovnictví produkt

nazvaný mojebanka, pro korporátní sféru byly připraveny projekty profibanka a

Direct Channel. Vše začalo v roce 2000, kdy banka připravila a posléze začala

uvádět do života vlastní internetovou strategii, jejíž součástí byly hned od

začátku digitální certifikáty. Jedním z cílů banky bylo zlepšit vnímání

bezpečnosti na trhu. Jednou z takových mezer na trhu byly právě zabezpečené

rychlé platby a tak se objevila myšlenka na nový produkt tzv. Garantovanou

platbu.





Makro bezhotovostně?



Snaha vyřešit problém rychlých bezhotovostních plateb tak svedla dohromady ty

správné lidi. Na jedné straně banku zkoumající nové tržní příležitosti, mající

zároveň k dispozici služby firmy, vyvíjející a implementující vyspělá

technologická a podnikatelská řešení, a na druhé straně velkoobchodníka, jemuž

hotovostní platby kazí reputaci i obchodní příležitosti.



Výsledek jejich spolupráce byl uveden do provozu počátkem letošního roku. Pod

pojmem Garantovaná platba se skrývá čipová karta v ruce zákazníka, relativně

jednoduchý terminál u obchodníka a odpovídající technologická infrastruktura v

bance. A samozřejmě internet.



Čip na kartě pojmenované můjklíč obsahuje digitální certifikát, jehož

prostřednictvím prokazuje majitel karty svoji totožnost (PIN). Pomocí čtecího

zařízení je spojen se zúčtovacím systémem v bance, takže si může prohlédnout

zůstatky na svých účtech a vybrat si ten, ze kterého platbu zaplatí. Převod

uskuteční okamžitě v reálném čase a systém zašle obchodníkovi vyrozumění o

platební garanci. Ten potom již může bez rizika ztráty předat zboží zákazníkovi.



Je to také užitečný nástroj pro podnikatele, kteří nákupy pověřují své

zaměstnance. Jednak mohou přesně definovat jejich práva vzhledem k peněžním

prostředkům, a jednak se provedené transakce mohou přímo zaznamenávat do jeho

účetnictví.





Kdo a za kolik



Dnes mohou toto řešení používat podnikatelé nakupující v Makru, kteří mají v

účet v Komerční bance. Jen pro představu: Makro má zhruba 800 000 zákazníků a

asi 40 % z nich již dnes má účet v KB. Od začátku roku bylo vydáno více než 2

300 čipových karet, takže zákazníci si nabídky rozhodně všimli. Cena zřejmě

nebude překážkou, protože jednorázový poplatek ve výši 390 korun a 900 korun

ročně je snesitelná suma i pro menší podnikatele. Makro na tom ostatně vydělává

již dnes bylo totiž zjištěno, že zákazník, který nemusí kontrolovat obsah své

peněženky, utratí v průměru třikrát tolik než předtím. Komerční banka i

Accenture by rády nabídly toto řešení i dalším partnerům, mluví se o tom, že

dalšími na řadě by mohly být pivovary.