Jen pro klidné ruce

Na první pohled vypadá Umax Premier zajímavě. Čtyřmegové rozlišení, objektiv s
trojnásobným optickým zoomem v rozsahu odpovídajícím 35–110 mm a se světelností

f2,8–4,8. Především ale zaujme plná kontrola nad expozičními režimy, tedy

možnost zvolit kromě automatiky také prioritu času či clony nebo plně manuální

režim, to vše za cenu pod 5 000 Kč. Dobře vypadá i kompaktní stříbrné tělo

fotoaparátu.

Ovládací prvky jsou skromné kruhový volič se základními režimy, směrový

joystick, tři tlačítka na zadní straně (pro prohlížení snímků, jejich mazání a

vstup do menu), spoušť a okolo ní zoomovací prstenec. Po přepnutí do jednoho z

poloautomatických režimů se joystickem směrem nahoru ovládá hodnota clony nebo

expoziční čas. Problém se ovšem objevuje v manuálním režimu, kdy je zapotřebí

ovládat čas i clonu ručně. Nedostatek volných ovládacích prvků vyřešili

vývojáři snad nejhorším možným způsobem šipka dolů ovládá clonu, šipka nahoru

čas pouze jedním směrem od dlouhých intervalů ke krátkým. Pokud potřebnou

hodnotu omylem přeskočíme o jediný krok, nelze se k ní vrátit a musíme projít

celým cyklem od 8 po 1/1 250 s. To většinu uživatelů od manuálního režimu

spolehlivě odradí.

V menu lze nastavit např. typ ostření (kromě automatiky i makra nebo pevně

nastavené ostření na 1 m, 3 m a nekonečno), histogram, sekvenční snímání,

vyvážení bílé, citlivost apod. Při fotografování se na displeji objeví naměřená

expoziční hodnota. Pokud vzhledem k dlouhému expozičnímu času hrozí pohybové

rozostření, zobrazí se červeně, v opačném případě modře.

Při fotografování ale narazíme na podstatný a všudypřítomný problém, na pomalé

reakce přístroje snad ve všech ohledech. Náběh trvá zhruba pět dlouhých sekund,

automatické zaostření okolo jedné až tří sekund, podle světelných podmínek. S

další sekundou je třeba počítat vzhledem k prodlevě spouště, a to i po

namáčknutí, což je v dnešní době opravdu nepříjemné. Ani pohyb zoomu není právě

rychlý, nejhorší je však pomalá odezva displeje. Na něm lze při fotografování

sledovat jen statické scény, pohyb nedokáže displej zachytit prakticky vůbec a

z objektů jsou pak jen rozmazané šmouhy. Je zvláštní, že při natáčení

videozáznamu je pohyb na displeji o něco plynulejší, ale při fotografování

trhané vykreslování scény opravdu práci vážně komplikuje. Místo displeje lze

teoreticky použít průhledový hledáček, v praxi ale ani tohle moc nefunguje.

Hledáček je extrémně malý a navíc se nachází v rohu přístroje, při sledování

scény proto ruší světlo přicházející zvenčí. Premier 4365 je tedy v mnoha

situacích téměř nepoužitelný.

Nijak přesvědčivá není ani kvalita fotografií. V exteriéru zaostří přístroj

celkem spolehlivě a barvy v zásadě odpovídají realitě, v interiéru je ale

minimálně polovina snímků mírně rozmazaná, ačkoliv fotoaparát hlásí správné

zaostření. Z variant citlivosti lze použít bez problémů ISO 100, fotografie

pořízené s ISO 200 mají do čistoty daleko a při ISO 400 už šum snímky ruší

velmi výrazně. Největším problémem jsou ale snímky pořízené ve tmě na nich se

objevuje výrazný moiré efekt, neboli vodorovné pruhy přes celou fotografii.

Posledním faktorem přispívajícím k nepříliš příznivému dojmu z fotoaparátu je

vysoká spotřeba energie. Dvojice zcela nových alkalických baterií vydržela

pouhých třicet snímků, z toho zhruba třetinu s bleskem. Stejně jako v mnoha

jiných případech i tentokrát platí, že uživatel by měl v rámci celkově

úsporného provozu na začátku používání koupit raději napájecí AA baterie a

nějakou dobíječku. Celkové náklady se sice jednorázově zvýší, ale z

dlouhodobého hlediska se jedná o úsporné opatření.



Cena včetně DPH: 4 990 Kč

K testu zapůjčila firma: Umax,

http://www.umax.cz