Kontinuitu podnikání je možné zajistit i během pandemií

Na otázku, zda budou obchodní společnosti a zejména jejich IT oddělení schopna

zareagovat na pandemické rozšíření chorob, které může dočasně vyřadit větší

množství pracovníků, neexistuje jednoduchá odpověď. Vliv takových nemocí, jako

je poslední dobou často zmiňovaná ptačí chřipka, totiž pravděpodobně nebude

sahat jen k uzavření školních zařízení či omezení prodejní doby v obchodech.

Ohrožena bude kontinuita celého obchodního procesu řady firem některé činnosti

totiž bude moci vykonávat buď jen omezené množství odborných pracovníků, anebo

dokonce žádný.



Práce z domova

Někteří IT manažeři se spoléhají na to, že svým zaměstnancům v případě

hromadného ataku nějaké epidemie umožní v mnohem větší míře pracovat z jejich

domovů. Například společnost Beneficial Financial Group, což je poskytovatel

životních pojistek, tvrdí, že pro její byznys je dostupnost služeb právě v

období pandemií velmi důležitá, a proto přípravu na tuto eventualitu nesmí v

žádném případě podcenit pro své zaměstnance možnost práce na dálku nabízí už

dnes. Na druhou stranu však ne všechny společnosti jsou přesvědčeny o tom, že

je v současné době vhodné detailně vypracovávat nějaké katastrofické scénáře

pro případ hromadných onemocnění firemních pracovníků. Některé dokonce

přiznávají, že například ptačí chřipka zřejmě nebude mít (navzdory varování,

která přicházejí jak od vládních úřadů, tak i třeba od analytické společnosti

Gartner) na celkovou výkonnost jejich organizace příliš velký vliv. „Jsou to

zatím hypotetická ohrožení, které v reálném životě vůbec nemusejí nastat. Máme

v současnosti daleko palčivější problémy, které je třeba řešit okamžitě“. To

jsou pravděpodobně nejčastější argumenty těch, které plány pro boj s ptačí

chřipkou prozatím odkládají. Například Dave Berg z firmy Tanner, která nabízí

konzultantské služby, prozatím žádné scénáře pro případ pandemické nákazy

nevytvořil. „Naši zaměstnanci již dnes disponují domácím bezpečným

vysokorychlostním připojením k internetu a většinu činností mohou dělat na

dálku. Nemyslím si, že by pro nás mělo být problémem udržovat spolehlivý chod

společnosti,“ tvrdí Berg.

Gartner nedávno vydal hned několik doporučení týkajících se obrany podniků před

pandemickou nákazou, která spočívala především v tom, že by IT oddělení měla

modernizovat své širokopásmové a VPN linky tak, aby je mohli klíčoví pracovníci

využívat z domova. Zároveň by podniky měly upravovat své informační systémy

takovým způsobem, aby klienti byli schopni objednávat zboží a služby příslušné

organizace prostřednictvím pouhého on-line spojení.



Gartner doporučuje

Společnost Gartner vypracovala za účelem přípravy proti zásadní nákaze

zaměstnanců 31stránkovou studii, která předpokládá tři možné scénáře globálního

rozšíření virů ptačí či jiné chřipky od mírného až po pandemické. V nejhorším

případě budou podle Gartneru zasaženy miliony lidí po dobu déle než jeden rok a

řada společností bude muset svou činnost pozastavit. Možnost cestování prý bude

silně omezena a komunikaci mezi jednotlivými pracovníky či mezi zaměstnanci a

zákazníky bude nutné provádět téměř výhradně pouze prostřednictvím e-mailu,

videokonferencí či obyčejného telefonu. Ken McGee z firmy Gartner v této

souvislosti uvádí, že v současné době je příprava korporací na pandemickou

chřipku na úrovni 2 až 3 (z deseti možných). „Plány na zvládnutí uvedené

situace pravděpodobně nebudou prioritou číslo jedna ve strategii podniků pro

tyto dny, ale měly by být alespoň číslem dvě,“ tvrdí McGee a dodává, že

rozpočet na IT služby by měly firmy v co nejbližší době přepracovat tak, aby

bylo možné pandemickou chřipku do těchto strategii doplnit. „Plány by měly být

dopracovány tak, aby bylo podle nich možné postupovat již v polovině letošního

roku,“ radí McGee.



Současné plány nestačí

Ken McGee je také přesvědčen, že největší chybou, kterou společnosti mohou nyní

udělat, je myslet si, že současné plány pro zachování kontinuity obchodního

procesu budou spolehlivě fungovat i v případě globálního rozšíření ptačí či

jiné chřipky. „Na rozdíl od zemětřesení, hurikánů či bombových útoků pandemická

nákaza není geograficky omezena. Nechápeme, jak to mohou některé firmy

ignorovat.“

McGee doporučuje, aby si společnosti vytvořily seznam pracovníků, kteří jsou

pro chod podniku nezbytní, a vypracovat strategii, jak jim umožnit po delší

dobu pracovat z domova. Kromě klasického síťového připojení by však tito lidé

měli mít i prostředky pro to, aby byli schopni on-line komunikace i s ostatními

spolupracovníky, zákazníky či obchodními partnery.

Kevin Desouza, profesor na University of Washington, tvrdí, že existuje jen

několik málo společností, které mají v současné době kompletně vypracovány

plány pro omezení vlivu hromadné nákazy svých pracovníků. Nejhorší situace ale

panuje, jak dodává Desouza, u malých a středních firem, které v žebříčku

připravenosti na ptačí chřipku jsou na těch nejspodnějších místech.



Změna architektury

Někteří IT manažeři uvádějí, že plány pro eliminaci vlivu pandemické chřipky na

své zaměstnance už začínají zpracovávat. Ellen Barryová, CIO ve společnosti

Metropolitan Pier and Exposition Authority, tvrdí, že se krizovému plánu pro

případ pandemického rozšíření chřipky věnuje už déle než půl roku a že za tu

dobu její společnost optimalizovala provoz mezi servery a koncovými stanicemi

tak, aby bylo možné přenášet jen omezené množství dat. „Velkou část aplikací

jsme převedli na centralizované servery a architekturu naší sítě jsme doplnili

tak, aby odpovídala konceptu WAN optimalizace, jaký nabízí například společnost

Citrix Systems. Jiným problémem ale podle Berryové je to, že i když zaměstnanci

budou mít ideální spojení se svými mateřskými servery, nebudou schopni kvůli

své nemoci dostatečně pracovat. Lawrence Robert z jedné z finančních organizací

tvrdí, že jeho firma nedávno zahájila kompletní přestavbu plánů pro zachování

kontinuity obchodního procesu, která bude už zahrnovat i případnou pandemii

chřipky. Podle něj vedení firmy nejprve prodiskutovalo celou problematiku

interně a na základě svých poznatků rozeslalo dotazník místním operátorům, aby

se ujistilo, že vybraná společnost bude schopna v případě pandemické katastrofy

zajistit bezpečné a spolehlivé fungování telekomunikačních spojů v rezidenčních

oblastech. Někteří provideři takovou službu ale podmiňovali uzavřením

dodatečných smluv, které by podle jejich slov v případě globální nákazy

garantovaly dostatečnou kapacitu linek. Uzavírání smluv jen pro "jistotu“ však

není podle Roberta nezbytné je vhodnější se podívat, jak daleko jsou například

domovy klíčových pracovníků od centrálních přístupových bodů různých

poskytovatelů a i na základě této informace pak jen interně předpřipravit

příslušné smlouvy. V souvislosti s tím by mělo také padnout rozhodnutí, kolik

přenosných počítačů a VPN bude nakonec potřeba vytvořit.

Robert nechce říci, zda je riziko pandemické nákazy vysoké či nízké „Pokud vám

ale jde o skutečné naplnění vize business continuity, nemůžete brát příliš

velký zřetel na to, jak pravděpodobný je ten či onen jev. Je úplně jedno, zda

přijde zemětřesení, bomby či jiná katastrofa pokud přijdete o kanceláře firmy,

obvykle se vám rozpadne i pracovní tým. U pandemické nákazy je ale rozdíl v

tom, že to bude zřejmě na delší dobu,“ říká Robert.



IT pracovníci čelí pandemické nákaze

Příprava na pandemickou chřipku se netýká jen konkrétních technologií, služeb

či nastavení komunikačních kanálů. Příslušní plánovači musejí být připraveni i

na to, že jejich klíčoví IT pracovníci zemřou nebo že chod podniku bude na

určitou dobu výrazně omezen, či dokonce zastaven. Po odeznění pandemie je pak

třeba firmu znovu rozeběhnout. Organizace musí podle některých odborníků mít

svůj tým organizován podobně, jako je tomu například v případě takzvaných

farmářských celků v hokeji interně může některé pracovníky zastoupit jiný

zaměstnanec firmy, ale v záloze by měli být pro kritické pracovní pozice

připraveni další pracovníci, kteří by v případě potřeby byli schopni na

uvolněná místa nastoupit. Každá společnost by měla mít v hledáčku dva nebo tři

lidi, kteří v případě, že klíčový zaměstnance zemře nebo firmu opustí, jej

dokáží nahradit. Kontakt na tyto lidi má přitom být neustále aktualizován.

Kevin Desouza z University of Washington si zase myslí, že firmy by měly pro

klíčové IT pozice vyškolovat hned několik pracovníků týmu, kteří by tak měli

mít poznatky z více oblastí. „Takže pokud některý z kritických pracovníků

odejde, nemusí se jeho nástupce učit příslušné činnosti zcela od začátku,“ říká

Desouza a dodává, že pokud se stane, že firma není dočasně schopná pokračovat

ve své obchodní činnosti, je nejlepší tento čas u IT pracovníků využít k

doškolení postaveném na bázi distančního vzdělávání, anebo se mohou tito

pracovníci věnovat například novým technologiím, které kvůli nedostatku času

zatím odložili do šuplíku. „Musíte své zaměstnance něčím zaměstnat, nebo se

poohlédnou po jiném místě,“ radí Desouza.





Díky wikis je spolupráce jednodušší

Jak jsme se zmínili už v hlavním článku, pro příchod pandemických onemocnění

doporučují analytici omezit fyzický kontakt zaměstnanců s vnějším okolím,

například formou distanční práce. Na trhu přitom už existuje řada aplikací,

které takovou činnost podporují. Kromě klasických řešení pro skupinovou

spolupráci, videokonferenčních, e-mailových či IM systémů mezi ně patří i

takzvané wikis, jež umožňují většímu počtu uživatelů pracovat na sdílených

dokumentech. Na adrese www.fluwikie.com je dokonce zřízena databáze, kde jsou

ohledně možné nákazy ptačí chřipkou detailní informace nejen o samotné nemoci,

ale i o tom, jak ji čelit v rámci firemní politiky (jednotlivé firmy tam

například mohou přispět se svými zkušenostmi či myšlenkami, jak pandemii

čelit). Firmy jako SAP či Motorola wikis zřídily pouze pro své vlastní

zaměstnance, kteří tak mohou přispívat svými názory, avšak výsledky nejsou

dostupné pro veřejnost. Tyto firmy přitom předpokládají, že takto vytvořené

wikis pak v budoucnu mohou sloužit třeba jako fórum pro sdílení třeba informací

o softwarových chybách, ale i k jednoduché editaci určitých firemních dokumentů

či tabulek.