LASEROVÉ TISKÁRNY - LEDem nebo laserem?

1. 3. 2001

Sdílet

V dnešním přehledu tiskáren jsme se setkali s dvěma tiskovými technologiemi,které jsou v principu velice podobné, ale přece jen se v něčem liší. Rozdíl mezi laserovým tiskem a LEDový...

V dnešním přehledu tiskáren jsme se setkali s dvěma tiskovými technologiemi,
které jsou v principu velice podobné, ale přece jen se v něčem liší. Rozdíl

mezi laserovým tiskem a LEDovým tiskem však může v marketingových sloganech

výrobců vést k tomu, že si uživatelé pod těmito pojmy představují něco úplně

jiného. Jak to tedy s oběma tiskovými principy je doopravdy?



Nejprve je třeba zmínit, že zmíněné metody tisku se používají v tzv.

stránkových tiskárnách, tedy zařízeních, které zpracovávají najednou celou

stránku. Obraz stránky se v nich vytváří najednou, a ne po řádcích, jak tomu

bývá u inkoustových a jehličkových tiskáren. Základem laserových i LEDových

tiskáren je světlocitlivý válec, který je po celé ploše nabit statickou

elektřinou. Válec se otáčí a na jednom místě je osvětlen paprskem, jenž na

místě dopadu zruší polaritu. Na válci se tak vytvoří elektrostatický obraz

stránky. Jak jsme již řekli, válec se otáčí a na dalším místě se dostává do

styku s tonerem, který je nabit na stejnou polaritu jako válec. Podle

fyzikálních zákonů se stejně nabité částice odpuzují, a tak se toner udrží

pouze na místech, které byly osvětleny paprskem (a tedy zbaveny kladné

polarity). Při dalším otáčení se válec dostává do styku s papírem, který je pro

změnu nabit záporně. Papír (na kterém nyní díky statické elektřině drží toner)

pak prochází zapékací píckou, v níž je na zlomek sekundy vystaven vysoké

teplotě (120–250 stupňů Celsia). Zde se toner doslova zapeče do papíru, takže

získá stálost a nelze jej setřít. Posledním krokem je osvětlení válce po celé

délce, které jej zbaví jakéhokoliv náboje, a následná polarizace pro další kolo.



Je zřejmé, že laserový i LEDový tisk používá stejnou technologii: tedy přenos

toneru z tiskového válce na papír a jeho následná fixace při vysoké teplotě.

Průchod papíru, válec i zapékací pícka jsou u laserových a LEDových tiskáren

shodné. Čím se obě technologie liší je způsob, jakým je obraz vykreslován na

válci. U laserových tiskáren je válec osvětlen (zbaven polarizace) jediným

laserovým paprskem, který je po délce válce vychylován prostřednictvím optické

soustavy. Obraz je tedy vykreslován jedním tenoučkým laserovým paprskem, který

se pohybuje. U LEDových tiskáren je zdrojem světla pole LED diod, jež vysílají

paprsky pouze rovně. Pro pokrytí celé šířky válce jich tedy musí být přítomno

veliké množství. Pokud má tiskárna rozlišení 1 200 dpi, tak se musí na jediný

palec opravdu vejít 1 200 diod. V tiskárnách typu A4 se tedy na šířku nachází

přibližně 10 000 LED diod seřazených vedle sebe.



Výhodou tiskáren LED je absence křehké optiky, sloužící u laserových tiskáren k

vybočování paprsku. Vzhledem k tomu, že u LEDu jsou diody rozšířeny po celé

délce válce, dopadají na něj všechny paprsky pod shodným úhlem 90 stupňů, takže

podoba tiskového bodu uprostřed stránky je shodná s podobou bodu umístěného na

jejím okraji (u laseru bývá toto občas problémem). Tiskárny využívající princip

LED jsou konstrukčně jednodušší (je v nich méně pohyblivých dílů) a při jejich

provozu nevzniká na rozdíl od laseru ozon. LED technologii lze spatřit v

tiskárnách společnosti Oki a v některých nových produktech společnosti Xerox.