Létejte levně!

Letecká doprava je všeobecně uznávaná jako nejrychlejší, ale také jako
nejdražší způsob přepravy vůbec. Vždyť kolik energie je třeba vynaložit jen na

to, aby těžké letadlo vzlétlo. I z těchto důvodů nikdo nepředpokládal, že by se

letadlem dalo cestovat za ceny, které spíše odpovídají cenám dálkové autobusové

přepravy. A přece je to možné.



Takzvané nízkonákladové letecké společnosti vznikly v 70. letech minulého

století v USA. Základní princip jejich podnikání spočívá v orientaci na

zákazníky, pro které je hlavním kritériem cena. Neznamená to ovšem, že by

používaly zastaralou techniku anebo se automaticky jednalo o malé společnosti.

Právě naopak jedny z největších objednávek na nová letadla od Airbusu a Boeingu

pocházejí právě od nízkonákladových dopravců, např. od Ryanairu. Přestože se

tyto firmy v Evropě objevily až po liberalizaci trhu v Evropské unii koncem

devadesátých let, způsobily během poměrně krátké doby menší revoluci ve zdejší

letecké dopravě.



Kdo je na trhu?

Jedním z prvních byl irský Raynair, který si po počáteční nedůvěře získal řadu

zákazníků a dnes již představuje významnou evropskou společnost. Linky této

(ale i ostatních společností) vedly především do destinací v západní Evropě. V

roce 1999 začala do Prahy jako první létat britská Go. Po ní postupně přišly

další a v současné době je Praha v nabídce osmi nízkonákladových dopravců.

Kdysi první Go však dnes již neexistuje, firma byla pohlcena britským

konkurentem easyJet, jenž se tak stal největší evropskou firmou v oboru. České

zákazníky může určitě těšit zájem o Prahu, který stlačuje ceny letenek na co

nejnižší úroveň. Zajímavé je, že o destinace do ostatních postkomunistických

zemí ve střední Evropě není zdaleka tak velký zájem. Bratislavu má jako své

mateřské letiště první středoevropský dopravce SkyEurope, z Varšavy začal

nedávno létat Air Polonia. V Budapešti jsou zase Germanwings a opět SkyEurope.



Proč jsou ceny nízké?

A jak je vlastně možné, že jsou ceny u těchto dopravců tak nízké? Je to

důsledek hned několika faktorů. V prvé řadě jsou z distribuce a prodeje letenek

vyřazeni zprostředkovatelé a zákazník si cestu zakupuje přímo u dopravce. Cena

tak není zvýšena o částku, kterou by požadovala např. cestovní kancelář. Nákup

letenek se navíc uskutečňuje prostřednictvím internetu. Tím firmy mj. šetří

velké prostředky, které by musely vynaložit na zahraniční zastoupení a provoz

kanceláří. Zákazník také nezískává v ceně letu další návazné služby, jako je

např. občerstvení. U většiny společností je lze ovšem zvlášť dokoupit. Další

cestou ke snižování provozních nákladů je používání co nejmenšího počtu různých

modelů letadel, tak jak to dělá například evropská jednička easyJet. S nízkou

cenou to ovšem není tak jednoduché. Na rozdíl od klasických aerolinek, kde si

zákazník nejčastěji kupuje zpáteční letenku, u nízkonákladového dopravce

kupujete letenku jen v jednom směru. Samozřejmě, že lze zároveň koupit i

zpáteční cestu. Ceny se však liší za jednotlivé lety, a to i velmi podstatným

způsobem. Nejdříve jsou totiž nabízena nejlevnější místa (ta jsou právě za ty

velmi výhodné ceny, které způsobily takovou popularitu tohoto způsobu dopravy),

a pokud chcete letět co nejlevněji, musíte si je často zakoupit i několik

měsíců předem. Až později jdou do nabídky i dražší letenky na lepší místa.

Navíc se liší ceny i dle směru a času odletu. Díky tomuto systému se můžete

setkat i s takovou situací, kdy cesta do Londýna vás bude stát cca 300 Kč a

směr z Londýna do Prahy přitom bude za 2 000 Kč (bez letištních poplatků).

Ani nízkonákladoví dopravci nemají všechny výhody na své straně. Jednou z

nevýhod je fakt, že zpravidla létají na letiště, která jsou více vzdálena od

hlavních destinací, např. Stansted je přes 50 km od Londýna. Důvodem je

snižování nákladů menší letiště si zpravidla účtují nižší ceny za servis

letadel, a letištní poplatky jsou také menší. Další nevýhoda (ale spíše než o

nevýhodu, se jedná o vlastnost), plyne z faktu, že lety jsou prodávány

samostatně. To znamená, že pokud se chcete dostat do destinace, do které neletí

spoj přímo z Prahy, musíte kombinovat lety. Ty se však prodávají zvlášť, tj. za

různě výhodné ceny (ne vždy je pro obě části letu dostupná velmi nízká cena ve

stejném okamžiku) a také vám nikdo nezaručí, že letadla na sebe v případě

zdržení počkají, protože tyto lety na sebe a priori nenavazují. Tato skutečnost

se dá ovšem obrátit i ve výhodu. Můžete např. strávit jednu noc ve Stuttgartu,

a teprve další den letět např. do Barcelony. Nebo se lze levně dostat do

Londýna a odtud využít spoj do exotického místa, který z Prahy neletí (anebo je

znatelně dražší). Nízkonákladoví dopravci se také v případě odložení letu o své

pasažéry nepostarají v takové šíři, jako klasičtí dopravci, ale s tím je třeba

při nižší ceně počítat.



Kam se dá z Prahy vyrazit?

Možných cílů není zase až tak málo, většina jich je však v západní Evropě.

Určitě největší hustota provozu i nejsilnější konkurence panuje na lince z

Prahy do Velké Británie. Na této trase létá jak ČSA a British Airwais, tak

několik nízkonákladových dopravců. Ti však většinou míří do letišť mimo Londýn.

Například na letiště East Midland, Cardif a Manchester vás dopraví britská

bmiBaby (www.bmibaby.com). Z nich svými linkami pokrývá také cíle ve Španělsku,

Itálii, Irsku, Holandsku, Francii a samozřejmě v rámci Velké Británie. Již

několikrát zmiňovaný easyJet (http://www.easyjet.com) létá z Prahy na letiště

Bristol, Stansted, East Midlands a Newcastle. Celkem má v nabídce 39 různých

míst z celé Evropy. Nejvíce spojů je v rámci Velké Británie, potom do Francie,

Španělska, Itálie, Švýcarska a do dalších zemí. Do Leedsu se lze dopravit s

jet2 (http://www.jet2.com), který má mj. hodně letů do Španělska. Do

Southamptonu zase létá společnost flyBe (http://www.flybe.com). Ta má vedle

Británie ve své nabídce Francii, Španělsko a Rakousko. Jak je vidět z

předchozích řádek, Spojené království bude asi velmi oblíbené místo mezi

cestovateli. Kdo se chce ovšem vydat jiným směrem, nemusí zoufat. Německý

dopravce Germanwings (http://www.germanwings.com) nabízí spoje do Stuttgartu a

Kolína nad Rýnem. Odtud můžete využít letů z další nabídky společnosti, která

zahrnuje např. Španělsko, Řecko a řadu míst ve střední Evropě. Dalším oblíbeným

cestovatelským cílem je Itálie, kam z Prahy létá Volareweb

(http://www.volareweb.com). S ním se dostanete do Milána a Benátek, odkud

můžete se stejnou společností cestovat do destinací na jihu Apeninského

poloostrova, na Sicílii, Korsiku či do Španělska. Pokud dáváte přednost

chladnějším krajům, třeba využijete nabídky dopravce Snowflake

(http://www.flysnowflake.com), jenž nabízí let do Stockholmu. Tato firma létá

do několika míst, která nejsou v nabídce ostatních nízkonákladových dopravců,

např. Turecka, do států bývalé Jugoslávie, Bejrútu. Levně se dá letět nejen do

daleké ciziny, vždyť z Bratislavy a Košic létá slovenský SkyEurope

(http://www.skyeurope.com). Komu se tak nechce jet do slovenských Tater autem

či vlakem, může využít jeho spoje do Košic. Mezi další místa, kam společnost

dopravuje, patří hned několik destinací v Chorvatsku, dále Itálie, Německo,

Zurich, Paříž a Londýn.

Kromě nízkonákladových leteckých společností, se kterými můžete odletět z

Prahy, existují další zajímavé firmy. Jsou to např.: http://www.ryanair.com,

http://www.buzzaway.com, http://www.icelandexpress.com,

http://www.airpolonia.com.pl, http://www.fairlineaustria.com a hlavně

nevynechejte http://www.lowcostairlines.org.



Závěrem

Jak je vidět z krátkého přehledu destinací, nízkonákladová konkurence se

objevuje především na těch spojích, kde létá větší počet turistů. Představitelé

klasických leteckých společností často tvrdí, že tyto firmy pro ně

nepředstavují hrozbu. Poukazují na fakt, že jejich zákazníci se rekrutují z

jiný skupin než ti, kteří využívají nízkonákladových dopravců. Ti tak prý více

ohrožují dálkové autobusové linky. Na druhé straně je pravda, že i ČSA musela

znatelně snížit své ceny u těch spojů, na kterých se objevila tato konkurence.

Plány rozvoje ČSA ovšem obsahují i možnost vytvoření vlastní dceřiné

společnosti (zřejmě nákupem existujícího charterového přepravce Travel Servis),

která by fungovala na principech nízkonákladových dopravců. Jaké cenové

podmínky a destinace by tato firma nabídla, je však zatím neznámé, ale určitě

by dále rozšířila možnosti levné letadlové dopravy v ČR.