Linux v¦otázkách a odpovědích

Otázka: Co je to Linux?



Odpověď: Linux je UNIX, který byl původně určen především pro

počítače třídy PC.



?: Co je to UNIX?



!: UNIX je víceuživatelský víceúlohový operační systém, vyvinutý

v¦dobách slávy LSD.



?: Co je to LSD?



!: LSD je uměle vyrobená droga, která byla vyvinuta ve stejném

prostředí jako základy UNIXu nežli byl tento převzat do komerční

sféry.



?: Má Linux něco společného s LSD?



!: Oba dva produkty vyvolávají po aplikaci halucinace. LSD

vyvolá dojem, že vás pronásleduje devítihlavý kaktusový démon,

Linux zase pocit, že vaše aplikace budou nesmírně stabilní.

Z¦obojího brzy vystřízlivíte.



?: Má Linux něco společného s¦MS-DOSem?



!: Technicky naprosto nic. Vizuálně částečně. A možná budete

chvilku potřebovat MS-DOS na začátku instalace, abyste si mohli

vyrobit zaváděcí diskety nebo poprvé zavádět jádro instalačního

programu.



?: Má MS-DOS něco společného s¦LSD?



!: Tak dost toho LSD…



?: Proč někteří lidé tak urputně přísahají na Linux a nenávidí

Windows?



!: Takoví fanatici patrně závidí Američanovi Billu Gatesovi jeho

bohatství, a proto dávají přednost operačnímu systému vyvinutému

zadarmo Švédem Linusem Torvaldsem a spoustou dalších lidí.



?: Zadarmo???



!: Často ano.



?: To znamená, že za operační systém nemusím platit peníze?



!: Ne z¦principu – to zaručuje za jistých podmínek tzv. GNU

General Public License, do jejíhož textu budete u souborů Linuxu

vrážet na každém kroku. Ale abyste tento OS získal, musíte se

buď připojit k¦Internetu a stáhnout si cca 200 MB dat, než to

začne dělat něco užitečného, krásného a zábavného, nebo si jej

můžete koupit za několik desítek dolarů či ekvivalent v¦korunách

na CDčku od společností, které jej distribuují a vylepšují.



?: Souvisí tohle nějak s¦pojmem Red Hat Linux?



!: Ano, Red Hat Software je jedna z¦firem, které jej distribuují.

Snad každá z¦takových distribučních firem připraví k¦samotnému

operačnímu systému balík programů, užitečných utilit například

pro nakonfigurování OS nebo různé verze tzv. knihoven. Tomu, co

pak dá firma (ale někdy je to jenom pilný jedinec, který to

udělá z¦čirého nadšení) do oběhu, se říká „distribuce“.

Nejznámější distribuce jsou dnes asi americké Red Hat, Caldera,

Debian, německá Slackware a u nás v¦Čechách naše česká Sarah a

Monkey (která je zajímavá tím, že umí pracovat na MS-DOS

partition).



?: Tak jo. Až si tedy nějakou distribuci nainstaluju, bude také

umět tak hezky psát a malovat jako Windows?



!: Ne tak rychle. Po nainstalování Linuxu se na vás bude šklebit

černobílá obrazovka jako v¦dobách MS-DOSu.



?: Ale já myslel, že UNIX je grafický operační systém.



!: Nad UNIXem je skutečně možné spustit si grafickou nádstavbu

zvanou X-Windows (jejíž správce oken může vypadat například jako

Windows 95), za předpokladu, že znáte přesně typ své videokarty,

jakou čipovou sadou je osazena, když znáte maximální frekvenci

vertikálního a horizontálního rozkladu vašeho monitoru a když si

připojíte nejlépe třítlačítkovou myš k¦ /dev/cua0 .



?: K¦čemu?!?!?!



!: V¦MS-DOSu nebo ve Windows tomu říkáte port COM1.



?: A proč třítlačítkovou?



!: Abyste mohli prostředním tlačítkem myši tahat šoupátko od

nápovědy.



?: To nemůžu udělat levým tlačítkem?



!: Ne. Když budete na liště mačkat levé tlačítko, bude se text

nápovědy posouvat pořád dopředu.



?: A když budu mačkat pravé tlačítko?



!: Tak se bude nápověda posouvat pořád zpátky.



?: A to při tom musím pořád udržovat myš v¦šoupací liště?



!: Ano. Ale naštěstí existují i modernější aplikace, které se

v¦tomhle chovají přesně jako Windows.



?: A nejde to bez nápovědy?



!: Ne, několik mnoho měsíců nebudete dělat s¦Linuxem skoro nic

jiného, než číst nápovědu.



?: To není moc intuitivní. To nemůžu ani nic napsat a vytisknout

bez nápovědy? Ani když mám dobré zkušenosti s¦Windows?



!: Obávám se, že spíše ne, pokud použijete standardní textový

editor, který se dodává zadarmo s¦UNIXem.



?: Tomu nevěřím. Jak mne přesvědčíte?



!: V¦nejUNIXovatějším psacím programu vi se na začátek řádku

dostanete stisknutím nuly, na konec řádku když stisknete $ , na

začátek textu, když stisknete 1G , a text v¦celém dokumentu

zaměníte, když stisknete :%s@ původní text @ nový text @ . A napsaný

znak opravíte velkým X .



?: Ale jak mám psát? Vždyť se to celé ovládá normálními písmeny!



!: Aby to začalo psát, musíte stisknout například malé a nebo i

nebo O nebo o nebo s …



?: Proč je jich tolik? A jak zase přestanu psát a budu moci ten

text upravovat?



!: Každé začne psát v¦textu někde jinde. A pokud chcete přestat

psát a upravovat text, musíte zmáčknout Esc . Tím přejdete do

„příkazového režimu“.



?: A jak se třeba mění fonty?



!: V¦tomto textovém editoru v UNIXu se nedají měnit fonty. Tento

editor v¦UNIXu neumí nic víc než Poznámkový blok ve Windows.



?: A má takový textový editor nějaké menu?



!: Ne.



?: Tak na co je mi ta myš?



!: Až vás přestane bavit tento textový editor, můžete si pořídit

zadarmo program StarOffice nebo Maxwell nebo za čtyřicet dolarů

CDčko s¦Corel WordPerfectem.



?: Takže ono to všechno není úplně zadarmo?



!: Všechno bohužel ne. Pouze čistý operační systém, který vyvíjí

spousta fanoušků po celém světě. Ale s¦tím si moc nepohrajete.



?: Když Linux vyvjíjejí lidé po celém světě, jistě umí dobře

pracovat s¦cizími jazyky a kódováním! Například s češtinou, že?



!: Ne. Skoro každé aplikaci musíte po překladu a instalaci

pracně domlouvat, aby začala používat českou klávesnici a české

znakové sady (pokud si je pořídíte). U některých programů se vám

to nepodaří nikdy.



?: Tak to je mi potom na houby… po jakém „překladu“?!?!?!



!: Když si chcete instalovat nějaký program pod UNIXem, musíte

jej zpravidla nejprve přeložit ze zdrojových textů do binární

podoby. Jen tak se snadno zajistí, že distribuce jednoho

programu může pracovat na více variantách UNIXu. Když máte

štěstí, může se vám takový překlad i podařit! Když ne, budete se

muset ponořit do zdrojových textů toho programu a pokoušet se

zjistit, proč program, který byl napsán pro počítače s¦AIXem,

nechce fungovat v¦Linuxu. Naštěstí patrně nebudete první, kdo se

s¦tímto problémem potýká, a tak můžete na Internetu často najít

kuchařku na opravy



?: A jéje! To abych se naučil taky programovat. A v¦jakém

programovacím jazyce je takový program napsán? V¦Javě?



!: Zpravidla v¦C, které se dodává povinně s¦každou verzí UNIXu.

Často si takový program vypomůže i jinými jazyky, nástroji a

knihovnami jako Perl, Tk, Tcl, ash, bsh, bash, csh, ksh, zsh,

sh, awk, Python atd. atd.



?: To jsou názvy… To musím mít k¦dispozici v¦počítači tolik

různých překladačů, interpreterů a jiných pro mne neužitečných

věcí?



!: Záleží na tom, kolik chcete mít aplikací.



?: Aha. Mimochodem, vraťme se ještě k¦tomu psaní. Slyšel jsem, že

pro UNIX existuje ještě jakýsi další psací program. Prý se

jmenuje Tex nebo tak nějak. Je to pravda?



!: Ano, takový program skutečně existuje. Jmenuje se TEX (místo

slova TEX dát tex0.gif!!!!), což se vyslovuje „tech“. Bohužel,

psaní v¦(tex0.gif)u obnáší naučit se v¦podstatě programovací jazyk

podobný HTML, ale složitější, a v¦něm celý dokument napsat. Potom

zbývá spustit zvláštní program, který ze zdrojového textu vyrobí

za pár minut další soubor, a pak se pomocí třetího programu

můžete podívat na výsledek vaší práce.



?: Nemám raději říkat „(tex0.gif), dříve známý jako Tex“?



!: Ne, to si pletete se zpěvákem dříve známým jako Princ. Ale je

pravda, že (tex0.gif) má svoje logo standardně vestavěno jako

zvláštní písmeno, aby každý (tex0.gif)ista mohl snadno ukázat,

jaký je kabrňák, když používá právě(tex0.gif).



?: Aha, dobrá. Jsem (tex0.gif)em nadšen. Jak se dají přenášet

jeho výstupy?



!: Výsledný soubor dvi (který je zcela nemodifikovatelný a

neinteraktivní) je přenositelný – ovšem pouze tehdy, když tomu

UNIXáři, kterému váš soubor předáváte, budou správně fungovat

fonty.



?: „UNIXář“… to znělo skoro jako „unitář“. Nejsou UNIXáři taky

nějaká církev?



!: Téměř. Je to něco mezi náboženstvím, řeholí a úchylkou.



?: A čím je Linux výhodnější než Windows?



!: Například ochranou souborů před uživateli. Narozdíl od

Windows 95 lze každému souboru extra nastavit, kdo jej smí číst,

přepisovat a spouštět.



?: A neumí v¦prostředí lokálních sítí totéž například Novell?



!: Ano a lépe. Ale UNIX je v¦tomto případě (i v¦některých jiných)

předháněn i jinými operačními systémy.



?: Dobrá, vidím, že jako milovník jednouživatelských operačních

systémů typu „Click and go“ si s¦Linuxem zrovna začínat nemusím.

Ale kdo, když ne já?



!: Především ten, kdo chce pracovat se sítěmi – ať už poskytovat

nějaké služby nebo jim škodit. Programy, které toto umějí, samy

nepotřebují krásné grafické ovládání (které má zpravidla

tendenci se zhroutit) Proto se pro takové programy pro UNIX

snadno píší a pak se na něm výborně vyjímají. Jo, a kromě toho

taky proto, že do¦jádra Linuxu je dnes vestavitelná dobrá síťová

podpora. A možná (ale to bude asi ten pravý důvod), že jde o

operační systém, který vždy počítal s¦tím, že na něm bude

pracovat současně více uživatelů a více programů. Většina

specializovaných programů pro zajišťování provozu Internetu

nikdy ani nepočítala s¦tím, že by pracovala na jiném operačním

systému než UNIX a zpravidla je lze poměrně plynule nainstalovat

na Linux. Zcela běžně najdete v¦Čechách podnikatele, kteří na

Linuxu postavili prosperující firmu.



Linuxu si náramně užije ten, kdo se rád šťourá ve věcech. Takový

člověk stráví s¦ním mnoho šťastných tisíců hodin. V¦Linuxu (ke

kterému je možno získat libovolné zdrojové texty) to lze jako

snad v¦žádném jiném operačním systému. Takovými lidmi jsou často

studenti.



A nakonec to může být prostě ten, komu se už omrzela Windows,

nechce pokoušet OS/2, rád legálně ušetří spoustu peněz za

programové vybavení a má spoustu času na to, aby je pak

rozchodil. Přece jen existují pro UNIX zajímavé programy za pět

prstů, u nichž stojí za to se jimi zabývat. Někdy jde o

programy, které jsou dokonce pro jiné platformy šířeny za

peníze, zatímco pro Linux zdarma!



Proto, pokud vás předchozí zatěžkávací konverzace úplně

nevyděsila, máte nejlépe přístup k¦Internetu a po ruce asi 250 MB

partition, kterou můžete zformátovat, doporučuji zahájit

frontální tažení na Linux.



Autor článku se živí již několik let tím, že používá a spravuje

počítače osazené různými variantami operačního systému UNIX

(Ultrix, Irix, SunOS, Linux, Digital UNIX).



8***/JL



Poznámky:



I) viz O'Rourke, P. J.: Jak se dnes chovat ve společnosti,

Votobia, Olomouc, 1997, 1. vydání, str. 72



II) fvwm95, který má celkem vzhled Windows 95 (viz obrázky), byl

vyhodnocen v¦roce 1997 v¦linuxových kruzích jako dosud nejlepší

okenní manažer pro X-Windows klienta.



III) Třítlačítkovou myš lze emulovat současným stiskem obou

tlačítek dvoutlačítkové myši.



IV) …pokud samotný text neobsahuje zavináč, pak byste museli

napsat místo zavináče nějaké jiné písmeno, které neobsahuje ani

starý, ani nový text.



V) Ve skutečnosti existují i mírně vlídnější editory jako emacs

nebo joe . Ale vi je jediný textový editor, který najdete v

jakémkoliv UNIXu, a podle skalních UNIXářů je ten Jediný Pravý.



VI) U některých programů sice existují připravené binární

distribuce pro každou platformu a v¦různých UNIXech se ujímají i

všelijaké programy pro automatizaci instalací, např. rpm pro

Linux (viz obr. 2), setld v¦Digital UNIXu atd. atd., ale na tento

způsob instalace nelze spoléhat.



VII) AIX je chráněná obchodní známka IBM Corporation.



VIII) Ve skutečnosti existuje TeX i pro jiné platformy (MS-DOS,

OS/2)



IX) Například program imitující chování Photoshopu, zvaný GIMP,

nebo méně komfortní balíček ImageMagick. Ve světě wordprocesorů

Maxwell, německý balík StarOffice, zajímavý holandský program

Multitrack pro vícestopý záznam zvuku pomocí několika běžných

zvukových karet…



X) Například Secure Shell (program pro zabezpečení přenosu dat

po sítích).







Stručně řečeno, systém Linux má pro vás smysl pouze tehdy,

patříte-li alespoň trochu do řad počítačových nadšenců.



Matt Welsh a Lar Kaufman: Používáme Linux, Computer Press, 1.

vydání, 1997, strana xv