Modemy - pro nezkušené

Modem je zařízení, které slouží k přenosu dat po telefonních a jiných linkách.
Slovo pochází z anglického spojení modulator-demodulator, což také naznačuje

jeho funkci. Pro uživatele znamená modem možnost připojení Internetu, využívání

homebankingu a také třeba práci doma.





Volba modemu

Pro případného uživatele jsou dvě základní varianty modemů. Buď to může být

modem externí, tedy malá krabička ležící na stole nebo na skříni počítače, nebo

modem interní, tedy karta skrytá uvnitř PC.



Interní nebo externí ?

Každá z těchto dvou variant má své přednosti i zápory. Interní modemy jsou

ceněny především pro úsporu místa na stole, neboť celá karta je ukryta uvnitř

počítače a chybí také napájecí zdroj, protože modem získává energii ze zdroje v

PC. Druhou výhodou, která je však pro mnoho uživatelů zásadní, je nižší cena

interního modemu v porovnání s externí variantou. Rozdíl však není nijak

propastný, navýšení ceny stejného externího modemu proti internímu je většinou

kolem 50 %.

Výhodou externích modemů je především to, že bez jakékoliv softwarové podpory

lze velmi přesně poznat, co konkrétně modem dělá, zda přenáší či nepřenáší data

nebo jestli je či není zrovna na lince. Externí modemy jsou totiž vybaveny

skupinou LED diod, které ukazují příjem nebo vysílán dat a také mnoho dalších

věcí. Navíc jsou některé, zvlášť ty dražší modemy, vybaveny rovněž displejem,

jenž uživatele může informovat třeba o použitém přenosovém protokolu, aktuální

rychlosti nebo chybových hláškách.

Další výhodou je to, že v případě problémů s komunikací lze modem jednoduše

resetovat, aniž by bylo nutné restartovat celý počítač. Naproti tomu u

interního modemu se reset provádí jedině spolu s restartem celého počítače, což

uživatele nutí k přerušení práce. Externí modemy se nejčastěji připojují na

sériové porty počítače. Některé firmy však zvládly technologii připojení modemu

na port paralelní (tiskárny) a nabízejí toto řešení jako standardní. Výhodou

paralelního portu oproti sériovému je především nižší zátěž systému a také

vyšší teoretická přenosová rychlost. Na druhou stranu však uživatel přichází o

možnost připojit k počítači tiskárnu.



PCI modemy

Interní modemy se většinou připojují na sběrnici ISA. Toto řešení je tradiční,

ale skrývá v sobě několik problematických míst, z nichž nejnepříjemnější je

vysoká zátěž systému při vyšších rychlostech přenosu. Proto se dnes prodávají

také interní modemy, které mají konektor do sběrnice PCI, jež zaručuje nižší

zátěž systému během komunikace. Uživatel tak může například přenášet soubory z

Internetu na pozadí a mezitím psát nebo počítat v tabulkovém procesoru, aniž by

se nějak citelně snížila rychlost výpočtu.



Modemy pro přenosné počítače

Speciálním druhem modemů jsou přístroje určené pro notebooky. Přenosné počítače

jsou téměř vždy vybaveny slotem na tzv. PC karty, tedy zařízením s pevně danými

rozměry, jež se vkládají do štěrbiny na boku notebooku. Výkonové parametry

modemů PC karet jsou zcela srovnatelné se stolními či internímu modely, avšak

cena je, vzhledem k miniaturizaci, o něco vyšší.



Rychlost modemu

Pro profesionálního uživatele je přenosová rychlost modemu klíčovou veličinou.

Běžnému uživateli určuje přenosová rychlost především komfort užívání modemu,

tedy za jak dlouho se stránky z Internetu načtou, případně jak rychle bude

webový prohlížeč reagovat. V současnosti jsou v prodeji modemy s rychlostí 33,6

kilobitu za sekundu a 56 Kb/s. Modemy s rychlostí 33,6 Kb/s mají poměrně dobře

standardizovány komunikační protokoly, a proto v případě, že si takový modem

koupíte, zřejmě nebude problém tuto rychlost skutečně uplatnit proti jiným

modemům s rychlostí 33,6 Kb/s a vyšší.

S rychlostí 56 Kb/s je spojeno několik problémů. Zejména jde o omezení v

podstatě fyzikální. Takové rychlosti lze totiž dosáhnout toliko v případě,

prochází-li signál modemu pouze jednou digitálně-analogovou konverzí, tedy

většinou pouze na digitálních ústřednách. Při jiné konfiguraci, například s

některými typy pobočkových ústředen, není možné takové rychlosti dosáhnout.

Druhým problémem, týkajícím se této rychlosti, je existence tří standardů pro

komunikaci rychlostí 56 Kb/s. Dnes totiž stále existují dva firemní protokoly

K56flex a X2, a jeden protokol doporučený mezinárodním telekomunikačním úřadem,

tedy V.90. Tyto protokoly však naneštěstí spolu nejsou kompatibilní, avšak

modem může podporovat i dva z nich zároveň.



Připojení rychlostí 56 Kb/s

Pro pochopení problémů kolem rychlosti 56 Kb/s je třeba poznamenat, že datový

přenos takovou rychlostí je nesymetrický. To znamená, že data proudí od

poskytovatele k uživateli rychlostí až 56 000 bitů za sekundu, avšak cesta

zpátky funguje na rychlosti jen 33,6 Kb/s, což poměrně věrně naznačuje poměr

četnosti přenášení dat od poskytovatele k uživateli a zpět. Při připojení dvou

uživatelů, přestože oba mají modemy disponující rychlostí 56 KB/s, však mezi

nimi nemůže dojít ke spojení touto rychlostí a komunikace bude probíhat nejvýše

na 33,6 Kb/s.

Když budete kupovat modem, který zvládá komunikaci při rychlosti 56 Kb/s, je

především dobré vědět, který z protokolů podporuje či v blízké době hodlá

podporovat váš poskytovatel připojení. To bude nejspíš některý z poskytovatelů

služeb Internetu (ISP), také to však může být služba vzdáleného přístupu (RAS)

do firemní sítě. Bez ohledu na to, který z protokolů si uživatel zvolí, je

nutné, aby modem buď přímo umožňoval komunikaci v protokolu V.90, případně

podporoval pozdější změnu protokolu zásahem do firmwaru modemu (flash), neboť

na něj dříve či později přejdou všichni poskytovatelé připojení.



Homologace

Homologace, tedy Rozhodnutí o schválení telekomunikačního zařízení pro

připojení k JTS, je dokument, jímž zákony podmiňují připojení modemu k

telefonní síti, a měl by tedy být součástí každého balení modemu. Homologace má

některé své povinné formální parametry, tudíž kopie rozhodnutí s originálním

otiskem razítka prodejce by měla být přiložena k modemu a na jeho spodní straně

by neměla chybět nálepka s lvíčkem a číslem homologace. Případné nesrovnalosti

s homologací je možné si ověřit na stránkách ČTÚ, tedy adrese www.ctu.cz.

Homologace však, bohužel, nezaručuje, že modem bude rychlý a jeho připojení

bezproblémové. A navíc je vydávána na konkrétní firmware modemu, takže případná

změna v souvislosti s přechodem na protokol V.90 způsobí de facto její

neplatnost.





Připojení modemu

Mezi instalací a zprovozněním interního a externího modemu jsou poměrně velké

rozdíly, i když se postupy v některých momentech podobají. Přesto bude lepší,

popíšeme li hardwarovou konfiguraci obou variant odděleně.



Interní modemy

Koupíte-li si interní modem v klasickém krabicovém balení, většinou obdržíte

nejen vlastní kartu modemu, ale také CD či diskety se softwarem a nějaké

médium, na němž jsou dodávány ovladače. V některých případech se k instalaci

používají originální drivery dodávané s operačním systémem, a proto bude stačit

najít instalační CD Windows 95 nebo 98. Nebude chybět většinou ani modemový

kabel se dvěma konektory se zámkem na každé straně. Jeho délka je různá, v

případě potřeby lze v počítačových nebo telekomunikačních prodejnách koupit

jiný. Koncovky se odborně nazývají RJ-11, někdy se jim též říká US. Velmi

častým prohřeškem prodejců je to, že nedodávají rovněž redukci na českou

čtyřkolíkovou telefonní zásuvku, která se dříve standardně používala, a proto

je často třeba si ji dokoupit. Opět se nejčastěji sežene v telekomunikačních

prodejnách nebo obchodech s elektronikou. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na

návod; poněkud přehlížená, ale stále platná úprava zákona stanoví, že musí být

v českém jazyce.

Vzhledem k tomu, že teď by mělo přijít na řadu otevření počítače, bývá dobrým

zvykem jej vypnout a také vyndat napájecí kabel. Pro zjednodušení práce je

možné rovněž odstranit ostatní kabeláž trčící ze zadní strany PC. Pokud si

nejste jisti, jakým způsobem ji zapojit zpět, neváhejte a udělejte si nákres

nebo polepte kablíky.

Když s pomocí nejčastěji křížového šroubováku otevřete skříň počítače, uvidíte

uvnitř vlastní útroby systému. V jednom rohu vidíte zdroj, přední stranu zdobí

různé mechaniky, od diskových přes disketové až po CD-ROM či ZIP. Na dně je

vidět rozměrnou plochou součástku základní desku.



Sloty

Sloty jsou podlouhlé plastové konektory, připevněné na základní desce a

sloužící k instalaci a uchycení přídavných desek. Současné počítače mívají dva

až tři druhy slotů. Nejčastěji a většinou také nejpočetněji jsou na základních

deskách zastoupeny krátké bílé sloty PCI. Ty jsou dlouhé asi 85 mm a od kraje

desky je dělí 35 mm. Dalším typem, který je však přítomen pouze na moderních

motherboardech, je slot AGP. Ten bývá v počítači pouze jeden a jeho barva je

hnědá. Sloty AGP jsou od kraje desky oproti slotům PCI posunuty ještě o další 2

cm.

Posledním druhem slotu, který se v PC vyskytuje, je slot ISA. Tyto sloty jsou

delší, jakoby složené ze dvou částí, jež na sebe plynule navazují. V počítači

jich bývá několik, používaná barva je černá.

Interní modemy se instalují do slotů typu ISA, nebo v poslední době často do

slotů PCI. Je proto nutné, aby před instalací byl alespoň jeden požadovaný slot

volný. Před instalací je navíc třeba odstranit záslepku na zadní straně skříně.

Záslepka drží buď přišroubována křížovým šroubem, nebo je vylamovací. Při

manipulaci se záslepkou je především třeba nepoškodit základní desku.

Modem může na sobě obsahovat nějaké zkratovací propojky (jumpery). Ty je dobré

propojit do stavu, kdy zařízení bude chovat jako plug & play. Žádné jednoduché

pravidlo, jak to udělat, však neexistuje, v této fázi je třeba se poradit s

dokumentací k modemu.

Dalším krokem je zasunutí modemu do slotu. Tato část instalace může způsobit

poškození nejen modemu, ale také základní desky, proto je bezpodmínečně nutné

jí věnovat maximální pozornost.

Nejčastěji se modem do slotu zasunuje celým plůtkem konektoru zároveň, aby

správně dosedl nejen konektor, ale také zadní čelo. Je možné, že při této

manipulaci dojde k prohnutí základní desky. Vzhledem k tomu, že je deska

složena z několika vrstev syntetické pryskyřice, které jsou pokryty plošnými

spoji, nemělo by být prohnutí příliš veliké. Při špatné konstrukci distančních

podložek mezi deskou a skříní může být prohnutí velmi znatelné, a proto se

doporučuje pod desku dočasně vložit nějakou podložku, ústřižek koberce a

podobně.

Po upevnění karty šroubkem je možné celý počítač zakrytovat.



Externí modemy

Externí modem se, s pomocí dodaného modemového kabelu, připojuje na jeden ze

sériových portů počítače. Jestliže máte externí modem připojitelný na paralelní

port, můžete využít také tohoto připojení. Pak se přirozeně používá paralelní

modemový kabel, připojený na paralelní (tiskárnový) port počítače. Jestliže si

budete kupovat modem v blízké budoucnosti, je možné, že už se bude běžně

připojovat také na rozhraní USB. Tam lze využít volný port na jakémkoliv hubu,

připojeném ať už přímo, či přes další huby, do kořenového hubu v PC. Všechny

externí modemy musí být napájeny z nějakého zdroje elektřiny, výjimkou je pouze

USB modem, který může být také v nenapájené verzi, získávající energii přímo z

rozhraní USB.



Připojení modemu k telefonní síti

V naprosté většině případů je modem vybaven dvěma zdířkami pro připojení

telefonní sítě. Jedna z nich bývá označována jako PHONE, zatímco druhá nese

nápis LINE. První slouží k případnému připojení dalšího zařízení do řetězce za

modem, tedy například telefonního přístroje. Častým dotazem je, zda bude např.

telefon fungovat i v přípa

dě, že modem v počítači nebo externí přístroj bude vypnut. Odpověď zní ANO.

Zdířka s nápisem LINE slouží k připojení modemu do telefonní sítě.



Software

Instalace softwaru zahrnuje nejen podpůrné programy, dodané spolu s modemem,

ale též ovladače. Interní modem je instalován ve dvou fázích nejprve se

nainstaluje port, a poté vlastní modem. Naproti tomu externí modem by měl být

rozpoznán na portu počítače. Jak u interního, tak u externího modemu je

uživatel následně vyzván k vložení média s ovladači zařízení. U některých typů

modemů se instaluje pouze „Standardní modem“, jehož ovladač je dodán současně s

Windows 95/98.

Při instalaci ovladačů je dobré konzultovat postup s manuálem, kde se popis

vztahuje na konkrétní typ modemu.

Po úspěšném nainstalování ovladačů je možné provést instalaci telekomunikačního

softwaru. K modemům se často dodávají aplikace, spojující v sobě možnost

terminálového režimu pro spojení se stanicemi BBS, faxovací ovladač (virtuální

faxovou tiskárnu) a telefonní či faxový záznamník. V tomto směru se liší každý

jednotlivý modem, a navíc je nabídka programů v této oblasti velmi široká,

takže popis každého konkrétního programu je mimo rámec tohoto článku.



Připojení k Internetu

Dnes už se zcela standardním způsobem prodeje připojení k Internetu stala

„krabicová“ varianta, kdy zákazník zaplatí jakýsi vstupní poplatek do sítě, za

nějž dostane od svého poskytovatele krabici či desky s příslušnými parametry

připojení a přístupovými hesly. Stejně jako se nevěnujeme konkrétním

telekomunikačním programům, nemůžeme ani probrat nastavení připojení každého

jednotlivého poskytovatele, ani stále aktuální otázku, kterého poskytovatele si

vybrat. Pro nás jsou důležité technické parametry připojení a jejich nastavení.

Naneštěstí není v tomto směru na trhu poskytovatelů služeb Internetu (ISP)

žádná jednota, a každý realizuje spojení podle svého. Lze však najít také

styčné body, a na ty se pokusíme upozornit.

Pokud je to možné a váš poskytovatele takovou volbu podporuje, instalujte

připojení s pomocí nějakého průvodce, kterého dostanete na CD spolu s

připojením a podpůrným softwarem.

Při nastavování pomocí průvodce se snažte na všechny otázky odpovídat co

nejpřesněji a o zbytek by se měl postarat program. Někdy ale tato volba selže,

a je třeba se věnovat ručnímu nastavení parametrů. A právě této volbě se budeme

na následujících řádcích věnovat.

V nastavení sítě je třeba mít nainstalován protokol TCP/IP a zároveň službu

Klient sítě Microsoft. Od svého poskytovatele musíte získat především telefonní

číslo, dále pak dvě adresy na primární a sekundární DNS server, a popřípadě

jednu adresu na bránu sítě.

Při přípravě připojení se používá standardní služba Windows 95/98 „Telefonické

připojení sítě“. Poklepáním na ikonu „Nové připojení“ se toto vytvoří nové a

zvolením Vlastnosti se zahájí jeho konfigurace.

Na listu „Typy serverů“ se nastaví „Typ serveru“ na PPP, a z podporovaných

protokolů se zaškrtne pouze protokol TCP/IP. Vedle něj se tlačítkem spustí jeho

konfigurace. Tam se zapíší obě dvě adresy názvových serverů (DNS) a podle toho,

zda jste obdrželi také adresu brány sítě, se zaškrtne buď volba „Použít výchozí

bránu sítě“, nebo se dopíše též adresa brány.

Někdy poskytovatelé vyžadují, aby udaná brána byla zapsána také v Nastavení

sítě dostupném z Ovládacích panelů. V nastavení protokolu TCP/IP v Nastavení

sítě (zkrácená volba je třeba ťuknutí pravým tlačítkem na ikoně Okolní počítače

a dále pak volba Vlastnosti) se mohou upravit potřebná nastavení sítě.



9 0611/OK





Faq

? Zapojil jsem modem, ale po pokusu o jakékoliv volání z něj neslyším žádné

zvuky a jsem si jist, že ani žádné číslo nevytáčí potichu. V čem je problém?

- V tomto místě může být příčin několik. Nejdříve je dobré zkontrolovat, zda je

modem správně připojen do telefonní sítě, tedy zda signál je přiveden do zdířky

LINE, a případné další zařízení připojeno do PHONE. Další možností mohou být

problémy s napájením modemu (to se týká jen externích modelů). Naprostá většina

modemů nějak hlásí svoji připravenost k práci, tedy přísun elektrické energie.

Nejčastěji se rozsvítí nějaká dioda, která signalizuje, že je vše v pořádku.



? Můj modem sice slyšitelně pípá nebo cvaká při vytáčení, ale nedojde k žádnému

spojení (modem „nechrčí“).

- V tomto případě je nejspíš problém způsoben špatnou konfigurací na straně

volané strany. V případě, že modem vytáčí, je už téměř připraven se také

spojit. Je možné, že volaný modem je odpojen, je obsazeno a modem to nepoznal,

nebo je porucha někde na vedení. Také ověřte volané telefonní číslo prostým

zavoláním z telefonu pokud se ozve chrčení modemu, nejspíš je dobré, pokud

uslyšíte lidský hlas, zřejmě voláte špatné číslo.



? Modem se rozchrčí, ale nedokáže se připojit do sítě. Případně se také

objevuje hláška o neschopnosti rozeznat zvolenou skupinu protokolů.

- V tomto případě je téměř jistě problém na volající straně, která má špatně

nakonfigurovány parametry telefonického připojení k síti. Je dobré je ověřit

podle dokumentace dodané poskytovatelem připojení, případně se spojit s

oddělením telefonické podpory zákazníků.



? Modem se pokouší vytáčet, je však jenom slyšet zvednutí linky, čekací tón a

pak Windows vrátí hlášku, že nebyl nalezen tón oznamovací.

- Mnoho telefonních ústředen používaných v České republice užívá pro oznamovací

tón jiný zvuk, než jsou schopny modemy zachytit a rozpoznat. Proto je v případě

problémů dobré čekání na oznamovací tón vypnout. To se provede v konfiguraci

modemu, na listu Spojení, kde odznačíme volbu Čekat na oznamovací tón.





Slovníček pojmů

Homebanking – spojení s bankovním ústavem pomocí modemu a osobního počítače

PCI – moderní 32bitová sběrnice, která je dnes součástí každého nového počítače

Kilobit za sekundu – jednotka rychlosti datového přenosu. Jeden kilobit znamená

přibližne 100 bajtů dat, neboť mezi jednotlivými bity, ale i uvnitř dat se

nacházejí různé korekční údaje, a tak na složení jednoho bajtu je třeba více

než tradičních 8 bitů

JTS – jednotná telekomunikační síť

RJ-11 – označení telefonního konektoru, známého též jako konektor US nejčastěji

je vyroben z průhledného plastu se dvěma konektory v drážkách na spodní straně

AGP – moderní sběrnice, určená pro rychlé grafické karty

ISA – původní sběrnice počítačů PC/AT