Mozilla Firefox: Objevte znovu web

Tato velmi chvályhodná událost ovšem nebyla ze strany firmy, která se stala
takřka symbolem počátků moderního používáni internetu a především webu a jeho

aplikací, výrazem charity. Jednalo se o důsledek poměrně dlouhodobého vývoje.

Netscape se svým produktem byl nekorunovaným králem webových prohlížečů.

Konkurenční aplikace, kterých existovalo několik (až několik desítek)

nedosahovaly kvality NN a především pak jeho rozšířenosti. Ranou pro tohoto

krále byl až radikální nástup společnosti Microsoft na pole prohlížečů

(přesněji řečeno webových klientů).

Zatímco dnes používáme webový prohlížeč jednak pro čtení stránek a pro práci s

aplikacemi od elektronické pošty až po bankovnictví nebo hraní uzpůsobených

her, na konci devadesátých let dvacátého století vládlo přesvědčení, že účel

tohoto programu je jiný. Prohlížeč, případně jeho nadstavby a především pak

integrace do operačního systému měly být „v budoucnosti“ prakticky vzato

jediným nástrojem komunikace uživatele počítače a informačních systémů. Jazyky,

které tvoří web, měly být prostředkem pro vytvoření prakticky jakékoliv

aplikace. Příkladem této teze může být třeba integrace „aktivního desktopu“

nebo „aktivních kanálů“ do Windows 98 – na stopy této snahy o univerzálnost

prohlížeče stále můžete narazit, pokud zmíněnou verzi operačního systému

instalujete na nějaký počítač, a to v podobě odkazů na kanály a neekonomického

nastavení plochy a jejích komponent.

Microsoft Internet Explorer, který dnes známe jako většinový prohlížeč s

drtivým podílem mezi aplikacemi tohoto typu, byl první tři verze své existence

na hranici použitelnosti. Integrace do Windows 95SR2 jej sice značně rozšířila

a následně i vyvolala notoricky známé soudní spory mezi Microsoftem a polovinou

USA, reprezentovaných Federálním ministerstvem spravedlnosti. Nicméně se

rozhodně nejednalo o propagaci kvalitní aplikace. Až Internet Explorer 4, který

přišel se zcela jinou koncepcí, s automatickým doplňováním adres a formulářů, s

mnohonásobně lepší stabilitou a využitelností, následovaný „modulární“ verzi 5,

podrazil definitivně tehdy již jen „alternativnímu“ Netscapu nohy. Společně s

Internet Explorerem přidávaným do Windows spatřila světlo světa také

implementace webových standardů v podání Microsoftu, která byla poněkud odlišná

od toho, co nabízel Netscape. V důsledku toho a kvůli optimalizaci především

komplikovanějších webů a aplikací se NN, respektive NC stal postupem času stále

méně a méně použitelným. Firma Netscape, která byla na prodeji svého

komunikátoru (později už tomu bylo jinak) finančně závislá, nemohla s

mnohonásobně silnějším Microsoftem, jehož nejlepší lidé pracovali na vývoji

Internet Exploreru, držet krok. A následné otevření zdrojových kódů bylo jen

důsledkem tohoto stavu.

Prakticky okamžitě začal vývoj nového prohlížeče Mozilla, který také po

několika letech spatřil světlo světa ve své první oficiální verzi. Do původního

kódu Netscapu byly implementovány novější standardy, byly opraveny chyby,

nepatrně se změnil vzhled, bylo přidáno mnoho užitečných pomůcek. Ve

skutečnosti ale Mozilla byla a ve své aktuální verzi stále ještě je variací na

původní Netscape, jakýmsi pokračováním jeho vývoje – pouze s jinou koordinací a

za přispění velkého množství vývojářů rozmístěných po celém světě.

Koncepce komunikátoru, tedy programu, který v sobě slučuje několik různých

nástrojů, není pro každého uživatele nebo administrátora sítě optimální. Jednak

kvůli velké kumulaci nástrojů, z nichž ne všechny najdou využití, jednak proto,

že s Mozillou přichází množství věcí, které mohou být problematické. Sem patří

složitější konfigurace, vyšší nároky na hardware a v některých případech také

problémy se stabilitou nebo se slučitelností vůči jiným aplikacím. Asi takto se

zrodila idea Firefoxu.

Mozilla Firefox (dříve Firebird – projekt byl kvůli kolizi s jinou aplikací

přejmenován) vychází z „velké“ Mozilly, ale aplikace je zúžena pouze na

prohlížeč. Jádro Gecko, které překládá webové stránky a stará se o jejich

korektní zobrazení, je ve Firefoxu stejné jako v Mozille. Výrazně je ale

změněno prostředí aplikace, v němž toto jádro pracuje. Program je zjednodušen,

má nový vzhled, nabízí nástroje pro práci s „nedostatky“ moderního webu, jako

je manažer vyskakovacích oken nebo cookies, konfigurace je podstatně jednodušší

než u Mozilly (kde prakticky kopíruje koncepci Netscapu, včetně původních

oken). Mozilla Firefox je prostě zcela novým prohlížečem, který přichází s

novou kvalitou a je Internet Exploreru do jisté místy schopen konkurovat lépe,

než jak to svede „velká“ Mozilla. Pojďme se na něj tedy podívat zblízka a

ukažme si, jak můžete Firefox využít u vás doma nebo například ve firmě.



Test: Měl bych přejít na Firefox?

1) Navštěvujete weby s warezem?

2) Navštěvujete weby s pornografií?

3) Míváte otevřeno hodně oken prohlížeče (více než tři) současně?

4) Měl(a) jste v počítači za poslední týden nový spyware?

5) Obáváte se bezpečnostních neduhů svého prohlížeče?

6) Obáváte se virové nákazy přes prohlížeč?

7) Vadí vám vyskakovací (pop-up) okna?

8) Chcete využívat manažer stahovaných souborů, bez nutnosti instalovat externí?

Za každou kladnou odpověď v testu si připište jeden bod.

Pokud se vám podařilo dosáhnout tří a více bodů, měli byste o Firefoxu uvažovat

a měli byste si jej v české verzi vyzkoušet. Po jeho instalování Internet

Explorer v operačním systému Windows zůstane a je tak možné ho v krajním

případě používat pro weby, které s Firefoxem nefungují nebo se zobrazují

nekorektně (především pro velmi sofistikované aplikace)



Mozilla Firefox: Přednosti a nedostatky

(ve srovnání s Internet Explorerem 6.0SP1-XPSP2)



V čem je lepší Firefox?

( Firefox je multiplatformní, existuje pro mnoho operačních systémů a prakticky

pro libovolný z nich je možné jej přizpůsobit. Internet Explorer funguje pouze

ve Windows a po stránce bezpečnosti nejlépe vybavená verze pouze ve Windows XP

s instalovaným servisním balíčkem SP2.

( Firefox nabízí možnost surfování v záložkách. V jednom fyzickém okně je možné

otevřít velké množství záložek a přepínat mezi nimi, zatímco v Internet

Exploreru (bez specializované nadstavby) musíte pro každou stránku otevírat

nové okno programu. Surfování v záložkách, které mohou být spouštěny na pozadí,

je jednoduché a uživatelsky přátelské. Nebrání samozřejmě otevírání většího

počtu záložek uživatelem.

(Firefox nabízí možnost ukládání a komplexní správy formulářů, které na webu

používáme, hesel, které jsou s nimi asociovány, blokování vyskakovacích oken a

vůbec soukromí i bezpečnost vůbec. Internet Explorer má analogické funkce

(XP-SP2), nicméně tyto funkce bývají hodnoceny jako méně bezpečné než v případě

Firefoxu.



V čem je lepší Internet Explorer?

( Internet Explorer je součástí operačních systémů Windows. Přes veškerou snahu

je třeba říci, že v těchto systémech je při splnění několika podmínek rychlejší

a výkonnější než Mozilla Firefox. Internet Explorer spotřebovává menší množství

operační paměti než Firefox, v současné době lze také říci, že je stabilnější.

Přetrvává nicméně skutečnost nižší úrovně zabezpečení a menšího uživatelského

pohodlí.

( Internet Explorer je také kompatibilnější. I když velkou většinu webů je

možné používat i s Mozilla Firefoxem, existuje (nezanedbatelné) množství

aplikací, které bez IE fungovat nebudou. V poslední době můžeme být svědky

opačného extrému, kdy jsou aplikace optimalizovány speciálně pro Mozillu,

Firefox nevyjímaje. Internet Explorer je však stejně nejrozšířenější, a proto

je také nutné říci, že i nejkompatibilnější webový prohlížeč.

( Firefox (nebo Mozillu) musíte stáhnout z internetu nebo instalovat z CD a až

pak ji můžete používat. Internet Explorer je předisntalován v systému. Z toho

plynou i další přednosti, jako například podpora aplikací. Mnoho programů,

které zobrazují webové stránky, používá pro tyto účely jádro Internet

Exploreru. Přestože přítomnost Mozilly Firefox v počítači takovému programu

nevadí, prozatím existuje jen velmi málo aplikací, které by ke stejnému účelu

používaly Firefox, a proto jej i vyžadovaly.

V čem jsou si oba prohlížeče podobné?

( Internet Explorer i Mozilla Firefox nabízejí kompatibilitu dostatečnou pro

naprostou většinu webových serverů. Setkat se s něčím, co na kterémkoliv z

těchto programů nefunguje, je v současnosti spíše výjimka.

( Obě aplikace jsou přeloženy do velkého množství jazyků a prakticky všechny

jazyky, jimiž je psán web, pasivně podporují. Internet Explorer je lokalizován

ve všech Windows, Firefox existuje v mnoha verzích (včetně české).

( Oba programy podporují plug-iny, rozšiřující jejich činnost. V případě

Internet Exploreru se vžilo zejména používání různých účelových „lištiček“,

které mohou mít i dodatečnou funkcionalitu, jako například antivirové testování

nebo řízení vyskakovacích oken. Systém Firefoxu se využívá pro nástroje, které

se integrují do jeho rozhraní i jiným způsobem. Můžeme tak sledovat aktuální

počasí, ukládat obsah webů a provádět mnoho dalších podobných činností. Systém

použitý ve Firefoxu je flexibilnější a především bezpečnější, systém Microsoftu

zase jednodušší z hlediska použití (to je nicméně subjektivní kategorie).

( Mozilla Firefox obsahuje nástroj pro zjišťování a stahování aktualizací.

Internet Explorer je aktualizován automaticky prostřednictvím služby operačního

systému, nebo pomocí webu Windows Update. Je třeba říci, že aktualizační

mechanismus Internet Exploreru je považován za důvěryhodnější a v současné době

je i kvalitnější. Pomocí Firefoxu je zase možné aktualizovat instalované

doplňky a rozšíření, což je oproti Internet Exploreru určitá výhoda.



Na co je Firefox nepoužitelný?

( Nefunguje s ním mnoho specializovaných firemních aplikací.

( Nepracují frontendy k některým sofistikovaným systémům.

( Obecně nefunguje nic, co je šito na míru Internet Exploreru.

( Nepracují aplikace, jež ke své činnosti vyžadují plug-in nebo doplněk, který

pro Firefox neexistuje nebo není dostatečně kompatibilní (opět častý problém

firemních aplikací).

( Nemusí také fungovat starší verze některých webů, vytvořené dříve, než začala

být Mozilla (Firefox) při vytváření prezentací a především aplikací

zohledňována.

Co v takovém případě dělat? Pokud se v praxi setkáváte s aplikacemi, které

využívají Internet Explorer a není je možné využívat s Firefoxem, použijte

Internet Explorer. Mnoho uživatelů má IE v operačním systému nastaven

jako sekundární prohlížeč a používá jej pouze pro problematické weby. Při

soukromém použití se hlavně jedná o některá internetová bankovnictví.



A co poštovní program?

Firefox neobsahuje poštovního klienta. Pokud používáte Outlook Express, můžete

uvažovat o přechodu na Mozillu Thunderbird, což je poštovní klient vyvinutý

jako doplněk Firefoxu. Využívá část jeho kódu, jeho systém doplňků a má podobný

design. To vše jsou velké přednosti, společně s adaptivním antispamovým filtrem

a pokročilými možnostmi práce s velkým množstvím poštovních účtů i s organizací

doručených a odeslaných zpráv. Faktem ovšem je, že v některých ohledech není

Thunderbird na tak vysoké úrovni jako jiné poštovní programy, především jej

nelze srovnávat s „velkou“ aplikací Microsoft Outlook nebo třeba s Lotus Notes.

Pro mnoho uživatelů však jde o vhodnou alternativu, která se právě s Mozillou

Firefox velice dobře snáší a umí s ní kooperovat.

To pochopitelně neznamená, že při použití Firefoxu nemůžete spoléhat na jiné

stávající poštovní klienty. Při otevření odkazu z webové stránky ve Firefoxu je

spuštěn a aktivován ten klient, který je v operačním systému nastaven jako

výchozí.



Firefox a bezpečnost

Většina bezpečnostních rizik spojených s používáním webu jsou ve skutečnosti

bezpečnostní rizika, která jsou spojena s používáním Internet Exploreru. Jde

především o chyby této aplikace, ať už záplatované nebo nikoliv, dále pak o

podobu implementace některých standardů Internet Exploreru a samozřejmě o

skutečnost, že IE je nejrozšířenější aplikací svého druhu. Firefox nepochybně

má i v současné verzi bezpečnostní nedostatky, ale vzhledem k tomu, že je méně

rozšířený, tvůrci spywaru a virů se na něj zatím příliš nekoncentrují. Riziko

napadením nechtěnými a především zcela automaticky se instalujícími špionážními

produkty, tak dobře známými z IE, sice existuje, nicméně je mnohem nižší. Také

matení uživatelů, například pomocí vyskakovacích oken či předávání uživatelů

různými webovými servery, je při správném nastavení bezpečnostní politiky

výrazně nižší. Firefox obsahuje možnost blokovat vyskakovací okna i instalaci

doplňků a individuálně nastavovat servery, které mají oprávnění tyto operace

provádět. Dále lze velmi snadno spravovat uložená hesla, soubory cookies a

další data související s webem. Zajímavé je i to, že pokud integrovaný

bezpečnostní systém brání například instalování škodlivého programu, je

prakticky nemožné, aby tento program prohlížeč napadl a začal svým vlastním

rozhraním mást uživatele či na ně působit, jako v případě Internet Exploreru.

Takové aplikace pro Firefox zatím ve větší míře ani neexistují (ačkoliv by bylo

chybou domnívat se, že neexistují vůbec).

U Mozilly obecně (v případě Firefoxu to platí také) je vždy spornou otázkou

realizace aktualizací. Firefox obsahuje aktualizační systém, ale je

nepravděpodobné, že by se do něj instalovaly záplaty podobně jako do Internet

Exploreru. Potíže byly v Mozille zatím většinou řešeny vydáním samostatného

buildu – tedy kompletní nové verze softwaru, která reinstaluje tu původní a

opravuje tím i nalezenou chybu. Zejména pro uživatele s omezeným a velmi

pomalým připojením k internetu je toto zásadní problém, protože je nutné

stahovat celou aplikaci znovu a znovu provádět i její kompletní instalaci.

Prozatím se nepodařilo objevit způsob (není o tom alespoň zpráva), jak systém,

který Firefox ve své první oficiální verzi používá pro blokování oken a

nežádoucího obsahu na internetu, obejít. Není vyloučeno, že toho autoři méně

solidních a více podvodných webových serverů dříve nebo později dosáhnou. Na

druhé straně ale není pravděpodobné, že by se jim podařilo objevit takový

způsob, který by zásadním způsobem naboural bezpečnost prohlížeče nebo třeba

mechanismus řízení jeho doplňků. Ve Firefoxu je možnost, kdy může aplikace

prohlížeče „z vlastní vůle“ spouštět aplikace, které by běžely na úrovni

operačního systému jako binární kód, minimalizována. Na druhou stranu je však

potřeba říci, že pokusy obejít tento systém blokování se již objevily.

Firefox, respektive renderovací jádro Mozilly je možné portovat do aplikací

podobným způsobem jako u Internet Exploreru, ovšem za použití speciálního

doplňku, který může (ale také nemusí) být přímo závislý na prohlížeči.

Bezpečnost takových aplikací, respektive jejich části zobrazujících webový

obsah, je pak v mnohém odvozena od konkrétní verze Gecka. Některá rizika, která

jsou spojena s webovým prohlížečem, se jí netýkají, nicméně platí to i pro

některé bezpečnostní funkce, jež jsou koordinovány samotným prohlížečem. V

tomto ohledu se tedy dá říci, že Mozilla a Firefox zaostávají za Internet

Explorerem, který je i pro technicky jednodušší proveditelnost této akce

portován a využíván mnohem častěji.

Bezpečnost webového prohlížeče nebo jakékoliv jiné aplikace podobného typu je

vždy dána dvěma faktory. Prvním z těchto faktorů je technická stránka

používaného softwaru, tím druhým je ovšem uživatel. Rizikové chování uživatele,

který slepě potvrzuje jakýkoliv bezpečnostní dialog, je u Internet Exploreru

rizikem naprosto stejným jako u Mozilly Firefoxu. Alfou a omegou bezpečnosti je

tedy uživatel a jeho schopnost posoudit, co je a co není riziko. Pokud by totiž

prohlížeč blokoval vše, co jen trochu považuje za ne zcela bezpečné, mohlo by

se snadno stát, že by takový program ztratil velkou část své funkcionality a že

by se tedy stal (přinejmenším pro některé aplikace) nefunkčním. Toho je ostatně

při kritickém nastavení bezpečnosti možné dosáhnout stejně s Firefoxem jako s

Internet Explorerem.



Obecné zásady pro bezpečnost ve Firefoxu

( Nestahujte a neinstalujte nic, o čem nevíte, co to je a co to dělá.

( Ponechte výchozí nastavení vyskakovacích oken. Pokud nějakému serveru

explicitně důvěřujete, nastavte jej jako povolený, ale až po ověření. Pokud

povolíte nebezpečný server, můžete jej ze seznamu kdykoliv odstranit.

( Pozor (preventivně) na doplňky prohlížeče, pocházející z neznámých a

především z nedůvěryhodných zdrojů.

( Nezadávejte svá data (e-mailovou adresu, různá hesla, čísla) do formulářů, o

nichž přesně nevíte, odkud pocházejí.

( Data z formulářů prohlížeči ukládat nedovolte, pokud počítač a konkrétní

uživatelský profil používá více lidí nebo pokud se nachází na veřejně dostupném

místě.

( Neměňte žádné výchozí nastavení, pokud přesně nevíte, k čemu slouží.