Nástroj nové generace - MS Visual Studio .NET

Nejmodernější vývojový balík firmy Microsoft, Visual Studio .NET, je již nějaký
ten pátek realitou. Protože jde o produkt nesmírně rozsáhlý a mnohostranný,

bylo by bláhové pokoušet se na jedné stránce sdělit, co všechno nabízí.

Koneckonců, to si můžete přečíst jinde. My se však na věc podíváme jinak naším

cílem je přiblížit různým skupinám potenciálních zájemců, jak velký mají důvod

k zakoupení tohoto balíku, a samozřejmě zdůrazníme hlavní novinky, o nichž by

měli vědět.





Změna filozofie



Pravděpodobně již tušíte, že zásadní posun při přechodu od starší verze Visual

Studia 6 se odehrává kdesi hlouběji, než na úrovni vylepšení uživatelského

rozhraní. Microsoft důkladně změnil celou koncepci tvorby aplikací pro operační

systémy Windows, a nový vývojový balík je konkrétní realizací těchto myšlenek.

V první řadě je tedy třeba přijmout základní fakt, že VS.NET prostě není

software na programování v C++ či Visual Basicu. Jedná se o komplexní kolekci

nástrojů pro tvorbu prakticky libovolných aplikací na platformě Microsoft .NET,

a programovací jazyky, stejně jako řada dalších nástrojů, jsou „jen“ její

organickou součástí. Z toho plynou některé důležité důsledky, např. že

výsledkem kompilace je (až na výjimky, o nichž se zmíníme) univerzální kód v

podobě mezijazyka, nebo že nezávislí dodavatelé mohou připravit implementace

dalších programovacích jazyků.





Kdo si nejvíce užije



V následujících odstavcích se podíváme na novinky VS.NET z pohledu různých

kategorií uživatelů. Přestože nástin je pochopitelně pouze orientační, v

hrubých rysech vystihuje nejen aktuální stav, ale také předpokládané budoucí

trendy. Neberte naše doporučení jako absolutní, ale spíše jako náznak, proč si

ty které možnosti nového Studia osobně prověřit.





Novinky pro všechny



Mezi podstatné inovace patří především jediné, všeobjímající vývojové rozhraní

(IDE). Nezáleží, zda píšete v C++ či Visual Basicu projekt otevíráte v témže

okně, máte při ruce stejné panely a okna, a z hlediska uživatelského spouštíte

univerzální kompilátor (tedy až na JScript, tam musíte na konzoli). Velmi

komfortní jsou také možnosti technologie IntelliSense. Protože s platformou

.NET se stírají rozdíly mezi zdrojovými programovacími jazyky, lze využívat

třídy a jejich metody bez ohledu na původ DLL knihovna stvořená v C# nabídne

tvůrci ve VB bez potíží svá rozhraní, a kontextové funkce je při psaní kódu

zpřístupňují. Výše zmíněná univerzalita výstupu kompilace (použití mezijazyka

MIL) přináší také další výhodu, a tou je fyzická přenositelnost aplikací.

Prostě kopírujete tzv. assymbly („předvařenou“ hmotu aplikace pro běhové

prostředí .NET) mezi adresáři, a vše funguje tento balík je totiž samopopisný,

tzn. nese si kompletní specifikaci s sebou.





Tvořím stránky v ASP



Programátoři webových stránek a aplikací jsou skupinou, jež se může opravdu

zaradovat. Koncepce ASP.NET, nahrazující dřívější ASP, je totiž poměrně

revoluční. Jednou ze zásadních novinek je důsledné oddělení obsahu stránky a

její funkcionality. Na aplikačním serveru se kód aplikací (zdrojový soubor i

binární data) i grafický layout (texty, obrázky…) nacházejí v oddělených

souborech, a také se tak s nimi zachází. Velkou výhodou se to stává při

kolektivní spolupráci, neboť jednotliví specialisté si navzájem neničí výsledky

dosavadního úsilí a jejich činnost je zcela nezávislá. Další změnou je nové

pojetí konfiguračních informací Microsoft se konečně poučil (od Apache?) a

konfigurace každého jednotlivého webu (na složitosti aplikace nezáleží) je ve

dvou (!) textových souborech. V případě potřeby je překopírujete, a jede se

dál. Samozřejmě platí, že můžete kus aplikace napsat v C# a další kus ve VB.

Jednou z nevýhod je naopak nutnost oddělené kompilace JSrciptů z příkazové

řádky.



Verdikt: Budete-li dále tvořit webové aplikace na platformě Microsoftu,

neváhejte a přejděte na VS.NET.





Programuji ve Visual Basicu



Patříte-li mezi milovníky tohoto v minulosti často zatracovaného programovacího

jazyka, připravte se rovněž na zásadní změnu. Visual Basic se totiž dočkal

dosud největší reinkarnace, a stal se z něj poněkud dospělejší vývojový

prostředek. Hlavním rysem je podstatně důslednější implementace vymožeností

objektově orientovaného programování, takže lze konečně pořádně dědit,

definovat vlastní třídy apod. Věnujete-li těmto principiálním změnám dostatek

času a naučíte se je používat, budete mít v ruce zcela nové možnosti. Snáz se

vám také bude pracovat při návrhu formulářů, a propojení na datové zdroje je

díky ADO.NETu rovněž ve zcela nové fázi.



Verdikt: Milujete-li Visual Basic, pak neváhejte a přejděte na VS.NET. Budete

příjemně překvapeni.





Přecházím z J++ a J2EE na .NET



Pokud jste se rozhodli, že světem pro vaše budoucí náročné aplikace bude .NET,

máte v zásadě dvě možnosti. Potřebujete-li portovat existující projekty (např.

z J++), pak jistě využijete implementaci standardu jazyka Java v podobě J#. K

dispozici je také dokumentace s migračními postupy, takže celý přechod lze

slušně zvládnout. Druhou možností je, že ovládáte Javu, chcete znalosti využít,

ale vrháte se do světa .NET. Pak existuje jediné, zato dobré doporučení: naučte

se C#. Nejenže zužitkujete své dosavadní dovednosti, ale dostanete do ruky nové

možnosti. V žádném případě, jste-li rozhodnuti začít vážně s .NET světem a

nemusíte přenášet aplikace, nekoketujte se zmíněným J# jeho životnost ve VS.NET

je do budoucna jistě omezená, a tak jako tak byste jej časem opustili.



Verdikt: C# má to lepší z Javy i C++, takže se nebojte toho využít.





Píši ovladače v C++



Ortodoxní uživatelé sofistikovaných nízkoúrovňových jazyků C/C++ jsou jedni z

těch, kteří mohou o nutnosti přechodu na novou platformu úspěšně pochybovat.

Jejich žádoucí vlastnosti především přímá správa paměti a přístup k hardwaru

jsou totiž v rozporu s myšlenkou .NET platformy, jež důsledně hardware

odstiňuje a kód kontroluje. Implementace jazyka C/C++ se nijak zásadně

nezměnila, a vývojář má dvě možnosti: tvořit dále nativní Win32 kódy (a

spouštět je jako neřízené), nebo použít jakousi berli a našroubovat výsledek na

.NET běhové prostředí. Zůstává otázkou, proč by tu druhou variantu měl zvolit.



Verdikt: Pro tvorbu nízkoúrovňových aplikací nezískáte nic vyloženě zásadního,

takže přechod velmi dobře zvažte.





Navrhuji databáze



Pro tvůrce tohoto ražení je VS.NET vlastně novinkou. Teprve s touto verzí totiž

přináší nástroje, jež umožňují velmi dobře pracovat v návrhové fázi pomocí nové

kolekce nástrojů. Určitě bych zde zmínil speciální edici programu MS Visio,

jenž se v novém Studiu vyskytuje v nevídané podobě poskytuje komfortní zázemí

pro přehledný, grafický návrh a lze jej výborně využít i v případě, že nejste

ryzí programátor, neboť transformaci do kódu zkrátka v témže prostředí poté

provede někdo další. Jedna lahůdka na závěr: z jediného IDE lze ladit např. i

uložené procedury na SQL Serveru 2000.



Verdikt: Vřele doporučuji vyzkoušet, protože určitě budete příjemně překvapeni.





Modeluji aplikace v UML



Rovněž pro „hračičky“ tohoto druhu je VS.NET zcela novou příležitostí. Konečně

jsou k dispozici nástroje, jež dovolují dvoucestný návrh na základě dnes

poměrně rozšířeného jazyka UML. Pokud jste již používali podobná řešení od

konkurence, stojí za zmínku fakt, že pořízením celého Studia můžete výrazně

ušetřit, neboť jenom cena tohoto modelovacího nástroje odpovídá cca polovině

nákladů za celé VS.NET.



Verdikt: Minimálně vyzkoušejte nové možnosti, neboť tato funkcionalita zde

dosud nebyla.





Závěrem



Jak vyplývá z výše podaného přehledu, ve většině případů má přechod na Visual

Studio .NET smysl. Je zde však jedna důležitá podmínka, o níž byste měli

zapřemýšlet. Ačkoliv je řeč o „nezávislých“ platformách, týká se všechno, o čem

byla řeč, světa Windows. Ano, lze tvořit např. webové služby s univerzálním

přenosem dat, ale do budoucna bude platit: vše poběží jen tam, kde bude .NET. A

máme dobré důvody se domnívat, že to bude výhradně na serverech Microsoftu.

Více se o této rozvaze můžete dočíst v rubrice Trendy tohoto čísla.





MS Visual Studio .NET

Enterprise Architect



velké množství zásadních inovací

jazyk C#

opravdové univerzální IDE

K recenzi poskytla firma: Microsoft, Novodvorská 1010/14,, 142 00 Praha 4,

http://www.microsoft.cz

Cena: cca 120 000 Kč