Nebezpečné situace na cestě k datovému skladu

Projekt datového skladu lze charakterizovat jako množinu unikátních procesů,

mezi něž patří analýza, návrh, technologie a management. Daleko více než

technologie ovlivňuje úspěšnost implementace datového skladu právě efektivní

projektový management. Pod tímto pojmem si můžete představit optimalizaci

procesů řízení tak, aby byly co nejefektivnější. Řízení projektu představuje

tvrdou každodenní práci, jako je např. sledování procesů, které ovlivňují

postup prací na projektu datového skladu.

Zvláštností projektu datového skladu je to, že prochází napříč celou

organizací. To samozřejmě klade určité požadavky na osobu, která bude vykonávat

funkci projektového manažera. S ohledem na projekt je proto nutné, aby

projektový manažer byl osobností, která je schopna v krajním případně navrhnout

nebo prosadit i změny vnitropodnikových procesů. Budování data warehousu totiž

velmi významně prověřuje kvalitu vnitřních procesů organizace, a může se tudíž

stát, že stávající procesy bude potřeba změnit. S ohledem na zahraniční

zkušenosti je možné konstatovat, že projekt datového skladu je v mnohých

případech spojen s projektem BPR organizace (Business Process Reengineering).

Budování celopodnikového datového skladu není jednoduchou záležitostí a

úspěšnost projektu je vždy spojena s překonáním mnoha úskalí. Rozhodovací

procesy jsou v tomto případě ovlivňovány nejen náklady, ale i časem. Proto je

potřeba, aby projektový manažer upozorňoval sponzora projektu (osoba z

nejvyššího vedení zákaznické firmy, která projekt podporuje) na různá úskalí,

která v rámci realizace mohou nastat, a zásadně tak ovlivnit úspěšnost

implementace datového skladu. V následujícím textu se pokusíme identifikovat

některé z okamžiků, které mohou mít vliv na úspěšnost implementace DW a na

možné problémy s tím spojené.

Identifikace rozsahu

Projekt datového skladu začíná identifikací jeho rozsahu. Procesy, které je

potřebné podpořit novou technologií, mají úzkou vazbu na dokument „Strategie

podniku do roku XXXX“. Na počátku je potřeba identifikovat a zdokumentovat

uživatelské požadavky. Po ukončení této fáze je potřebné dosáhnout dohody mezi

jednotlivými útvary organizace ve věcech směřování projektu i jeho jednotlivých

inkrementálních fází, ve sjednocení celopodnikových pojmů apod. V případě, že

nedojdeme k jednotnému pohledu na budování data warehousu, vzniká první problém.

Rostoucí nezájem sponzora projektu

Důležitou osobou v průběhu budování DW je sponzor projektu. Jeho nezastupitelná

role spočívá v tom, že zastřešuje projekt z pohledu vrcholového managementu a

zároveň prezentuje zájem společnosti na implementaci DW. V případě, že byl

sponzor vybrán špatně, dochází postupem času ke ztrátě jeho zájmu o projekt.

Tím dochází k narušení komunikace mezi ním a projektovým manažerem a ostatní

účastníci hodnotí tuto situaci jako nezájem organizace o projekt.

Výběr nástrojů bez adekvátního zkoumání

V rámci projektu datového skladu jsou nakupovány jednotlivé nástroje, za

jejichž pomoci máme možnost manipulovat s daty uloženými v DW. V případě nákupu

hotových produktů je potřebné této otázce věnovat patřičnou pozornost. Dříve,

než přistoupíme k tomuto kroku a pořídíme si specializované nástroje na přístup

k datům (OLAP), správu metadat, správu data warehousu a procesů ETT (export

transformace transport) apod., je nutné seznámit se s nabídkou na trhu. V

případě, kdy chybným rozhodnutím ohrožujeme celý projekt, vzniká problém.

Nedostatek informací

V určitých fázích projektu se dostáváte do kontaktu se specializovanými

produkty. Firmy většinou vlastní popisy aktuálních databází, procedury pro

nahrávání dat, zálohování, obnovu apod. Vyskytují se však situace, kdy nejsou

informace o jádru aplikace k dispozici (zvláště u některých zahraničních

produktů, kdy jejich dodavatelé tyto údaje neposkytují). S tím se velmi často

setkáváme např. v bankovním prostředí. Problémem bývá i pomalé zpracování

požadavků na informace a další činnosti vyplývající z projektu ze strany IT

oddělení firmy. V případě, že je postup prací projektu zpomalován, vzniká další

problém.

Kvalita dat v produkčních systémech

Produkční systémy organizace slouží k pořizování dat, která se následně

využívají v datových skladech. Tato data byla však často historicky pořizována

nejrůznějším způsobem, a proto musíme uvažovat o jejich věrohodnosti. Pokud

máme dva produkční systémy, pak údaje o klientovi udržované v každém z nich

mohou mít různou kvalitu. V případě, že rodné číslo klienta je v jednom systému

kontrolováno a v druhém nikoliv, pak musíme použít údaje z prvního systému.

Otázce kvality dat je tedy potřebné věnovat patřičnou pozornost, a dokud není

provedeno alespoň základní ohodnocení jejich věrohodnosti, nejsme schopni

rozhodnout, která data jsou, resp. nejsou použitelná.

Projektový manažer a uživatelé

Projektový manažer je osobou plně zodpovědnou za projekt datového skladu, a tím

pádem musí mít všeobecný přehled o podnikových procesech a o problematice data

warehousingu. Nespornou výhodou je, pokud má navíc praxi ve vedení projektů, je

komunikativní apod.

Jedním ze základních kritérií pro hodnocení úspěšnosti projektu DW je počet

uživatelů využívajících datový sklad. Obecně lze předpokládat, že s rostoucím

rozsahem dat, umožňujících podporu dalších vnitropodnikových procesů, bude růst

i počet aktivních uživatelů. V případě, že toto číslo postupně klesá, datový

sklad neplní svoji funkci podpory koncových uživatelů.

Dodatečné požadavky

Datový sklad je budován tak, aby splnil požadavky uživatelů, kteří budou

nakonec rozhodovat o tom, zda je projekt úspěšný, či nikoliv. V praxi se

ukazuje, že požadavky uživatelů se i přes provedení úvodního průzkumu mění, a

vzniká tudíž nutnost průběžného přeplánování a zhodnocení nákladů, což celý

projekt jenom prodlužuje.

Škálovatelnost a integrace

Škálovatelnost představuje schopnost růstu datového skladu co do objemu dat.

Abychom mohli uchovávat stále větší množství dat, je nutné použít dostatečně

„pružnou“ hardwarovou platformu, která umožní poskytování služeb rostoucímu

počtu koncových uživatelů.

Základním rysem datového skladu je integrace dat. Ta je zároveň důvodem k

zahájení těchto projektů. Integrace dat a procesy aktualizace hrají významnou

roli v projektu, a tak představují i určitý zdroj problémů. Riziko problémů

roste s počtem produkčních systémů, které budeme integrovat, a také s

charakterem podniku. Riziko potenciálních problémů je u globálních organizací

mnohem větší než u organizací lokálních. Proto je dobré, abychom s ohledem na

rozsah integrace dat využili někoho, kdo má s touto problematikou určité

zkušenosti.

Závěrem

Proces budování DW není jednoduchý a bylo by naivní tvrdit, že správná metodika

vše vyřeší za nás. Mezi kritické faktory úspěšnosti je nutno zařadit znalost

dokumentu zabývajícího se strategií podniku, neboť odtud se odvíjí definování a

identifikace procesů, které je nutné podpořit novou technologií. Zároveň je tím

ovlivněno rozhodnutí koncových uživatelů o tom, zda se tyto procesy setkaly s

podnikovými potřebami. Samozřejmě, že výčet možných rizik není úplný, a ani

nemůže být, neboť každý projekt datového skladu je originální, a proto je jen

určitým upozorněním na možné problémy.

9 2447 / ram