Nerušte sousedy

Sluchátka věru nepatří mezi často posuzované PC periferie – tak malou pozornost
si ale nezaslouží. Mezi hráči i běžnými uživateli jsou přinejmenším stejně

častým doplňkem standardní výbavy jako PC reproduktory. Na rozdíl od nich však

ani poslech hlasité hudby neruší okolí.



Uživatelé PC mohou mít navíc odlišné priority a požadavky než příznivci

spotřební elektroniky, a tak jim nabídka klasických obchodů nemusí vyhovovat.

Někteří touží po co nejkvalitnějším ozvučení, jiní hledají snadno přenosná

sluchátka, další pak potřebují headset, jehož součástí je i mikrofon (ať už pro

hraní her, on-line chat či videokonference).

Zajímalo nás, zda lze všechny tyto vlastnosti nalézt v jednom produktu, a proto

jsme se rozhodli otestovat zejména kombinace stereofonních sluchátek s

mikrofonem. Do testu dorazilo celkem 12 produktů, z větší části běžně

dostupných na našem trhu, zastupujících jak headsety (sluchátka + mikrofon) tak

několik klasických sluchátek, jež jsme otestovali spíše pro doplnění či

zpestření (v tomto případě se ani zdaleka nejedná o reprezentativní vzorek

celkové nabídky v obchodech).



Teoretické základy



Sluchátka

Počátky sluchátek lze vystopovat u prvních rozhlasových přijímačů na přelomu

19. a 20. století. Vývoj k dnešním sluchátkům nabízejícím věrnou reprodukci ale

započal až na sklonku 30. let, kdy firma Beyerdynamic představila DT48 – vůbec

první dynamická sluchátka. Vývoj pak nabral obrátky na počátku 50. let, kdy se

objevily první hi-fi modely (např. Beyerdynamic DT 485).

V současné době lze sluchátka rozdělit do několika základních skupin: otevřená,

uzavřená a miniaturní pecky či špunty (plug). Rozdíly mezi jednotlivými typy

nemusí nezbytně být v kvalitě reprodukce (byť konstrukce ji může částečně

ovlivnit) – obecně platí, že otevřená sluchátka blokují (izolují) okolní hluk

nejméně a jsou nejběžněji používaným typem. Díky velkému počtu levných a

nekvalitních otevřených sluchátek se někdy traduje, že se jedná o podřadnou

konstrukci, což ale ve skutečnosti není pravda. Výhodou otevřených sluchátek je

možnost jednoduché a lehké konstrukce, případně jejich skládání. Uzavřená

sluchátka obvykle pojmou celé ucho a dobře izolují hluk z okolí – tato

konstrukce je častěji k vidění u sluchátek střední a vyšší třídy, není ale

technologicky nadřazena. Pecky, tedy klasická sluchátka do uší, nemohou obvykle

dosáhnout kvalit reprodukce otevřených a uzavřených sluchátek. Jejich speciální

varianta – špunty (označované někdy plugy či „Canal Phones“) se zasunují přímo

do zvukovodu, což může být některým uživatelům méně příjemné, mohou ale

nabídnout kvalitu reprodukce srovnatelnou přinejmenším s vyšší střední třídou

otevřených či uzavřených sluchátek. Existují pochopitelně i různé podskupiny –

například sluchátka „clip-on“, tedy otevřená sluchátka, která na hlavně nedrží

pomocí klasického mostu, ale díky sponě, jež se zasouvá za ušní boltec, či

„street-style“, sluchátka s mostem, který prochází nad ušima a za krkem a

nikoliv přes vršek hlavy.

Pokud vás teorie špičkových sluchátek zajímá, doporučujeme diskuzní fóra

serveru Head-fi na internetové adrese http://www.head-fi.org (anglicky) či

server http://www.headphonereviews.org.



Mikrofon

První mikrofon vynalezl Emile Berliner (1851–1929) 4. března 1877. Berlinerův

elektrický mikrofon byl mimo jiné nezbytnou součástkou, kterou použil Alexander

Graham Bell při konstrukci telefonního přístroje.

Mikrofony jsou v současné době konstruovány buď jako dynamické, nebo jako

kondenzátorové. Dynamický mikrofon využívá v podstatě obrácený princip

reproduktoru: vzduch rozechvívá membránu, která je spojena s cívkou,

nacházející se uvnitř magnetického pole. Tím je generován elektrický proud o

určitém napětí (amplitudě) a frekvenci odpovídající zvukovým vlnám neseným

vzduchem. Kondenzátorové mikrofony využívají elektrostatického efektu – pevná

destička s elektrickým napětím je umístěna blízko lehčí nabité membrány. Změny

ve vzdálenost membrány od destičky generují velmi slabé elektrostatické napětí,

které je přímo v mikrofonu zesilováno. Nutnost udržet napětí na destičce a

zesilovat získaný signál znamená, že kondenzátorové mikrofony je nutné napájet

buď z baterie, nebo pomocí tzv. „phantom power“ ze zesilovače.

Dynamické mikrofony jsou sice méně citlivé (jejich citlivost lze zvýšit

velikostí a umístěním membrány), díky příjemnému zabarvení zvuku jsou ale

vhodné pro snímání vokálů, zejména zpěvu. Díky menší citlivosti se zase hodí

pro snímání ve hlučnějším prostředí. Kondenzátorové mikrofony jsou vhodné pro

snímání zvuku hudebních nástrojů, velkých prostor, ale též v případech, kdy

nelze mluvit přímo do mikrofonu – díky tomu jsou nejběžněji používanou

technologií v moderních přístrojích – například telefonech, diktafonech a

headsetech.

Funkci mikrofonu lze ovlivnit i jeho konstrukcí – nejběžnější jsou všesměrové

mikrofony (ty používá většina jednoduchých přístrojů, včetně headsetů). Kromě

všesměrových existují též mikrofony směrové (kardioidní, hypercardioidní),

dvousměrné a puškové. Konstrukce směrového (kardioidního) mikrofonu je obvykle

použita u kvalitních vokálních (hlasových) studiových mikrofonů – jedná se

vlastně o dvousměrný mikrofon, který snímá zvuk na základě rozdílu tlaku „před“

a „za“ mikrofonem, kombinovaný se všesměrovým mikrofonem.



Jak jsme testovali

Poslechové testy sluchátek a testy mikrofonu jsme prováděli na sestavě s

Windows XP, osazené zvukovou kartou SB Audigy Platinum. Při testech jsme se

soustředili jednak na kvalitu reprodukce sluchátek (subjektivní poslechový

test) – a to jak u akustických nahrávek a mluveného slova, tak i v případě

zvukových efektů (střelba, výbuchy), běžných u akčních her či filmů. Hodnotili

jsme také ergonomii sluchátek a doplňky (délka kabelu, regulace hlasitosti,

vypínač mikrofonu apod.). V případě mikrofonů jsme subjektivně hodnotili

kvalitu záznamu hlasu (v drtivé většině případů byla zcela uspokojivá) a

zejména odrušení hluku okolí a zvuků ze sluchátek (v tomto směru už byly

výsledky o poznání slabší).



Historické okénko



• První veřejnou radiostanici zřídil držitel patentu na technologii

rozhlasového vysílání Gulielmo Marconi v roce 1897 na Britském ostrově Wight.

Za pozornost stojí, že před Marconim (1896) provedli veřejné zkoušky rádiového

přenosu Nikola Tesla (USA, 1893) a Jagdish Chandra Bose (Indie, 1894). Teslův

americký patent z roku 1897 byl nakonec zrušen v roce 1904 (údajně hlavně kvůli

vysokým poplatkům, které nebyla americká vláda ochotna Teslovi platit, a také

díky lobování Thomase Edisona a Andrewa Carnegieho, kteří mezitím finančně

zaštítili Marconiho), zatímco Bose se o patentování rádiového přenosu ani

nepokusil.

• Berliner byl mimo jiné též vynálezce záznamu na desky a především gramofonu,

který začala vyrábět společnost Berliner Gramophone již na sklonku 19. století.

Firma se později sloučila s firmou Consolidated Talking Machine Company a

nadále používala značku Victor Talking Machine Company. Pokud je vám povědomé

logo bíločerného psíka, který s mírně nakloněnou hlavou a zdviženým uchem

naslouchá gramofonu „HMV – His Master´s Voice“, pak vězte, že původně jej

používala VTMC. Mimochodem kromě britského řetězce HMV lze pokračovatele VTMC

nalézt i v Japonsku, kde byla ve dvacátých letech založena Victor Company of

Japan (a není bez zajímavosti, že je dnes známá spíše pod obchodní značkou

JVC). Původní Victor Talking Machine Company se v roce 1929 stala divizí Radio

Corporation of America pod názvem RCA Victor.



Creative HS-300

Headset Creative patří k „záhlavním“ (či streetstyle) typům – most tohoto

headsetu prochází nad ušima a za krkem. Kondenzátorový mikrofon je citlivý vůči

hlasu, ale též k ruchům okolí. To vadí především při síťové hře, kdy takto

proniknuvší zvuky mohou soupeři doslova napovídat. Vypínač umístěný na kabelu

spolu s regulátorem hlasitosti naštěstí umožňuje snadné vypnutí mikrofonu, není-

li používán. Výrazné je bohužel i pronikání zvuků ze sluchátek. Pomineme-li

méně výrazné basy, pak nás sluchátka Creative vcelku překvapila. Středy a výšky

jsou sice o něco silnější, zvuku ale nechybí prostor. Výhodou tohoto headsetu

je nízká cena i malé rozměry a tedy snadné přenášení. Celkově se ale jedná o

doplněk vhodný spíše pro chat než pro náročné hráče.



Gembird 830

Tato polozavřená sluchátka mají jednoduchý plastovo-kovový mostík a poměrně

velký přítlak na uši (což je po několika hodinách nepříjemné), dobře se ale

vejdou i na větší hlavu. Kondenzační mikrofon má opět výraznou tendenci snímat

šum okolí (tu lze částečně potlačit regulací zisku), podobně jako u headsetu

Trust 625 je ale pronikání zvuku ze sluchátek na přijatelné úrovni. Bohužel

tentokrát chybí vypínač mikrofonu – kabel je osazen pouze regulací hlasitosti.

Basy jsou podobně silné (a ne zcela přesné) jako u zmiňovaného konkurenčního

modelu, výšky a prostor jsou ale potlačeny ještě o něco výrazněji. I v tomto

případě se tedy jedná o sluchátka vhodná spíše pro hraní či chat než pro

poslech hudby – je velká škoda, že výrobce opomněl vypínač mikrofonu.



Gembird 860

Velká uzavřená sluchátka Gembird bohužel nejsou jasným synonomym kvality.

Kondenzátorový mikrofon s molitanovým krytem sice snímá šum okolí, od 55 kHz je

ale snímání výrazně potlačeno, což hladinu šumu omezuje. Mikrofon nelze na

regulátoru hlasitosti vypnout. Pronikání zvuku ze sluchátek je sice slyšitelné,

ale na přijatelné úrovni (u uzavřených sluchátek bychom ale očekávali lepší

výsledek). Neuspokojivá je reprodukce zvuku. Basy jsou nadměrně zvýrazněné a

částečně dunivé, zatímco vyšší frekvence jsou zastřené. Zvuku tak chybí prostor

i detail a některé skladby jsou reprodukovány doslova nepříjemným způsobem.

Tato sluchátka s mikrofonem se hodí opravdu jen pro hraní – a to ještě v

případě, že vám příliš nezáleží na kvalitě reprodukce zvuku her.



KOSS SB40

Velká uzavřená sluchátka KOSS sedí velmi pohodlně, mostík se ale po sundání

často vrátí do výchozí polohy. Headset je trochu netradičně vybaven dynamickým

mikrofonem, který je „vyladěn“ na snímání hlasu (bohužel nesnímá nižší vokální

frekvence) a dobře potlačí okolní šumy. Absence jeho vypínače nám proto tolik

nevadila. Po zvukové stránce patří SB40 k naprosté špičce – ve všech

poslechových testech si vedly výborně, byť špičkovým modelům klasických

stereofonních sluchátek Koss a zejména Sennheiser se přece jen nevyrovnají.

Velké rozměry ale znamenají, že se nehodí na častější přenášení ani na menší

dětské hlavy. Cena je bohužel stinnou stránkou SB40, tuto nevýhodu ale

vyrovnává doživotní záruka (i na mechanické poškození).



Philips SBC HG100

Headset značky Philips je určen speciálně pro PC hráče. Vedle mikrofonu

disponuje také vibračními elementy (vibrátory) doléhajícími na krk. Jejich

úkolem je zvýšit vjem vibrací při střelbě či explozích v akčních hrách,

Mikrofon je kondenzátorového typu a snímá tak sice věrně celé frekvenční

spektrum, zároveň ale též velké množství okolního šumu. Zvuk je čistý, má však

mírně agresivní výšky a lehce potlačené basy. Množství basů, či přesněji

vibrací, lze sice dramaticky zvýšit zapnutím záhlavních „vibrátorů“, v případě

hudby to ale není zrovna vhodné řešení. Při hraní či sledování filmů mohou být

basové vibrace zábavné a originální. Sluchátka patří po zvukové stránce k

průměru či lehkému podprůměru, mikrofon nás příliš nepřesvědčil – ocenili

bychom vypínač na kabelu.



Sennheiser PC 135 USB

Mikrofon tohoto headsetu je perfektně odrušen a snímá jasně, pronikání zvuku ze

sluchátek je na velmi nízké úrovni. Kvalita zvuku v mnoha směrech snese

srovnání s KOSS Porta Pro či Sennheiser PX100. Jediné, co lze tomuto headsetu

vyčíst, jsou slabší basy nejnižších frekvencí. Pochvalu zaslouží dlouhá šňůra,

regulace hlasitosti a možnost vypnutí mikrofonu, klip pro upevnění šňůry na

oděv či „člunek“ pro navinutí kabelu a rozdvojený mostík, díky kterému

sluchátka velmi dobře sedí. Kvalitní a lehký stereofonní headset Sennheiser je

velmi dobrou alternativou proti dražším a větším sluchátkům. Povahou se hodí

spíše pro ty, kdo chtějí často poslouchat hudbu (a nejsou příliš nároční) a

hrát spíše příležitostně. Součástí sluchátek je také univerzální USB

audioadaptér.



Sennheiser PC 140

Nejlevnější model Sennheiser je vybaven tenkým mostíkem „za krk“ a vyznačuje se

velmi decentním přítlakem. Přesto drží na hlavě velmi pevně. Kondenzátorový

mikrofon má téměř dokonale odrušený šum okolí a snímá velmi neutrálně a čistě.

Tlačítko pro jeho vypnutí spolu s regulátorem hlasitosti na kabelu nechybí.

Pronikání zvuků ze sluchátek do mikrofonu je druhé nejnižší po modelu KOSS

SB40. Po zvukové stránce si model PC 135 také zaslouží pochvalu – basy jsou

sice méně výrazné (přesto celkem přesné) a výšky naopak lehce agresivní

(zejména při vyšších hlasitostech), poslech je velmi příjemný. Povahou se hodí

spíše pro ty, kdo chtějí často poslouchat hudbu (a nejsou příliš nároční) a

hrát spíše příležitostně.



Sennheiser PC 150

„Největší“ z headsetů Sennheiser používá polouzavřenou konstrukci sluchátek

kombinovanou s kondenzátorovým mikrofonem. Ten je ale naštěstí dobře „odladěn“,

a tak snímá okolní zvuk v přijatelné míře. Nízké je i pronikání zvuku ze

sluchátek. Šum i pronikání zvuku lze omezit regulací zisku předzesilovače

mikrofonu ve Windows. Zvuk patřil spíše k průměru. Basy jsou mírně zesílené,

nepříjemné je ale potlačení středních a vyšších frekvencí – zvuku chybí prostor

a zní trochu dutě. Model PC 150 je zkrátka určen spíše pro hry či

videokonference než pro náročný poslech hudby. Ve výbavě nás potěšil dlouhý

kabel s možností regulace hlasitosti a vypínačem mikrofonu. V celkovém

hodnocení se jedná o zařízení s velmi dobrým mikrofonem a přijatelným zvukem.



Trust Silverline 610

Street-style čili záhlavní sluchátka firmy Trust patří k nejednodušším a

nejlevnějším modelům. Jednoduchý kondenzátorový mikrofon více snímá šum okolí.

Zdá se, že se výrobce pokusil o částečné utlumení tohoto problému za cenu

mírného zkreslení. Zvuk ze sluchátek do snímání mikrofonu neproniká příliš

výrazně. K nevýhodám patří absence vypínání mikrofonu na kabelu. Zvuk lze

hodnotit jako velmi nevýrazný. Basy ani výšky příliš nevynikají a bohužel se

také ztrácí detail i část prostoru. Díky mírnějším basům nejsou příliš vhodné

pro hry a využijí je ti, kdo chtějí jednoduchá sluchátka pro občasný poslech či

chat. Záhlavní konstrukce je praktická zejména pro majitele (či majitelky)

delších vlasů, může ale činit problémy, máte-li pracovní křeslo s vysokým

opěradlem.



Trust Silverline 625

Další model používá polozavřenou konstrukci s krátkým kovovým mostem, který

není určen pro větší hlavu. Kondenzátorový mikrofon není bohužel příliš dobře

odrušen, překvapivě dobré je ale odrušení zvuku ze sluchátek a pronikání do

mikrofonu je jen minimální. Ke kladům patří vestavěná regulace hlasitosti

sluchátek i s vypínačem mikrofonu. Z hlediska kvality zvuku se model 625 řadí

spíše k podprůměru. Vyšší a střední frekvence nejsou agresivní, chybí ale

prostor a detail, basy jsou poměrně silné, ale bohužel také poněkud nepřesné –

u některých nahrávek je zvuk poněkud zastřený. Vzhledem k ceně a kvalitě

reprodukce se hodí spíše pro hraní her, hudebně uspokojí jen ty nejméně náročné

uživatele. Menší rozměry je také činí celkem vhodnými pro děti.



KOSS Porta Pro

Tato legenda mezi sluchátky se beze změn vyrábí již zhruba dvacet let. Porta

Pro se za tu dobu staly symbolem kvalitního přenosného zvuku a jen máloco jim

mohlo úspěšně konkurovat. Rozpoznávacím znakem je zvláštní, mírně archaický

tvar, daný možností sluchátka skládat, a specialitou – molitanovými polštářky,

které přiléhají přímo nad ušima k hlavě a umožňují odlehčit přítlak samotných

sluchátek na hlavu. Zvuk modelu Porta Pro se vyznačuje mírně zvýrazněnými basy,

dobrým prostorem, jemnými středy a výškami i dostatkem detailu. Problémy s

reprodukcí basů jsme zaznamenali jen při vyšších hlasitostech, méně spokojen

bude zákazník i s cenou. Tu ale u značky KOSS už vynahrazuje doživotní záruka.

Pokud KOSSy neztratíte, mohou vám opravdu sloužit do smrti.



Sennheiser PX 100

Klasická sluchátka otevřené konstrukce s výbornou kvalitou zvuku PX100 lze

snadno složit a přenášet v dodávané plastové krabičce. Model PX100 je přímým

konkurentem legendárních PortaPro a poteší všechny, kterým „Porty“ připadají

příliš výrazné. Sluchátka sedí přes drobný mostík velmi dobře. Zvuk je

vyrovnaný, s pevnými basy, dobrými středy a výškami – nechybí prostor ani

detail. jediné co překvapí, je poměrně velká hlasitost sluchátek – k

výraznějšímu zkreslení zvuku dochází až při hlasitostech, které jsou prakticky

nepříjemné. Sennheiseru se konkurent legendárních Porta Pro povedl – po zvukové

stránce je o něco syrovější, ale možná i přesnější a navíc se prodává za

výrazně nižší cenu. Jedná se o fantasticky univerzální sluchátka k PC i k MP3

přehrávači.