Neztraťte se v BIOSu! - nastavení BIOSu základní desky

BIOS vyslovován „bajos“, zkratka pro „basic input/output system (základní
vstupně-výstupní systém)“. BIOS je zabudovaný software, který umožňuje počítači

pracovat, aniž by k tomu užíval programy na disku. V osobních počítačích

obsahuje BIOS veškerý kód potřebný k ovládání klávesnice, obrazovky, diskových

jednotek, sériové komunikace a řadu dalších funkcí. (Encyklopedie Webopaedia)



K BIOSu se úzce váže jeho Setup, tedy speciální aplikace k nastavování

nejrůznějších parametrů a funkcí dostupných v BIOSu. Například u notebooků bývá

leckdy dostupná jako aplikace v prostředí Windows, u klasických stolních PC je

to až na výjimky vždy program naprosto nezávislý na operačním systému. Vstoupit

do setupu BIOSu je možné těsně po startu počítače, tedy poté, co jej skutečně

zapnete tlačítkem na skříni.



Ke vstupu do Setupu se používá nejčastěji klávesa Delete, ale může to být třeba

i F10, F1, F2, případně exotičtější kombinace kláves jako Ctrl-S, Ctrl-Alt-S a

podobně. Pokud by tyto způsoby nefungovaly, je nejlepší volbou se podívat do

manuálu k počítači (případně k základní desce) či kontaktovat výrobce nebo

prodejce počítače.



Těchto programů je obecně více druhů, ale naprostá většina se ovládá velmi

podobným způsobem a obsahuje podobné položky. V našich příkladech jsme užili

jednu z verzí Award BIOSu, dostupnou například na deskch Asus či Intel.2

0238/BAM o



A. Hlavní obrazovka Setupu

1 Systémové datum a čas: v počítači jsou dvoje hodiny, o jejichž synchronizaci

se Windows starají. Těmito položkami měníte systémové hodnoty. Používejte

například při instalaci nového počítače nebo v případě, že hodiny ukazují

špatně.



2 Nastavení disketových mechanik: lze určit typ mechaniky (3,5", resp. 5,25") i

její kapacitu (1,44 MB či 720 KB). Vzhledem k současnému stavu však nejčastější

volbou bude ta na ukázkovém obrázku.



3 Podporovat režim 3 u disket: zvláštní forma zápisu podle japonské normy. Na

jednu disketu se vejde cca 1,2 MB, ale už ji nikdo nepřečte. V našich krajích

volte Disabled.



4 Nastavení disků: vlastnosti a názvy všech disketových zařízení na integrované

IDE sběrnici. Vstupem do jednotlivých položek lze nastavit další parametry. Buď

nechte nastavené tak, jak to je, případně zvolte režimy Auto.



5 Nastavení klávesnice: rychlost opakování stisku kláves a doba, po které se

začne opakovat. Nemá cenu nastavovat, Windows umožňují nastavit také.



6 Jazyk: jazyková verze, v níž k vám Setup BIOSu promlouvá. Čeština tam není

nikdy.



7 Supervizorské heslo: heslo pro vstup do Setupu.



8 Uživatelské heslo: heslo pro spuštění počítače. Poměrně účinná ochrana proti

neoprávněnému užití, ale lze ji překonat.



9 Kdy zastavit načítání počítače: zda zastavit při chybách s klávesnicí nebo

při jiných chybách, případně nikdy. Standardně je zastavit při všech typech

chyb.



10 Nainstalovaná paměť: kapacita funkční paměti. Hodí se třeba pro ověření si

funkčnosti nově instalovaného paměťového modulu.







B. Nastavení zapínání počítače



1 Zapnout poté, co došlo k odpojení napájení: zapne počítač automaticky, když

byl před tím vypnut buď vypadnutím pojistek, nebo třeba vytržení šňůry.



2 Zapnout počítač při práci modemu: může zapnout počítač, když někdo volá na

modem.



3 Probudit počítač přes síť nebo PCI modem: probudí počítač z režimu spánku

příkazem ze sítě, či modemem. Účinné pro dálkovou správu, doma se příliš nehodí.



4 Probudit při aktivitě USB zařízení: kontroluje USB, např. modem, a probudí

počítač.



5 Probudit klávesnicí: v nabídce se pak volí, jaká klávesa počítač probudí.



6 Zapnout klávesnicí nebo myší na PS/2: dovolí zapnout počítač klávesnicí či

myší. Velmi efektní!



7 Automatické zapnutí: lze zapínat každý den nebo jednou za měsíc.



8 Datum a čas zapnutí: příp. pouze čas, pokud se počítač automaticky zapíná

každý den.







C. Monitor stavu hardwaru



1 Teplota základní desky: čidlo je umístěno ve volném prostoru jakoby „za“

sloty, směrem k přední části skříně. Bývá to malá modrá kapka na dvou drátcích.

Teplota přes 50 stupňů ukazuje na problémy s cirkulací vzduchu uvnitř skříně.



2 Teplota procesoru: čidlo je pod procesorem a téměř či úplně se ho dotýká.

Teplota by neměla překročit zhruba 80 stupňů, vyšší už signalizuje vážné

problémy s chlazením. Softwarové utility někdy odhadují teplotu záměrně vyšší,

aby vyrovnaly to, že senzor není až těsně u procesoru.



3 Rychlost otáčení větráku CPU: kontroluje otáčky větráku procesoru. Tento

senzor se pozná podle konektoru, do kterého je větrák připojen na desce.

Stavíte-li si počítač sami, pozorně kontrolujte, který konektor použijete!



4 Rychlost otáčení větráku zdroje: opět vyžaduje speciální zdroj.



5 Rychlost otáčení větráku skříně: znovu záleží, do kterého konektoru na desce

je příslušný větrák připojen. Často v počítači vůbec není. Někdy je označován

jen jako FAN1, a další pak FAN2. Stejně bývají označeny konektory přímo na

desce.



6 Hodnoty napětí: kolísání, nebo zvláštní hodnoty ukazují na problémy se

zdrojem. VCORE je napětí jádra procesoru a jeho změna se používá při

přetaktování.



7 Teplota ve zdroji: specialita některých desek teplotní čidlo ve zdroji. Ke

své funkci však vyžaduje speciální zdroj.







D. Zavádění systému (boot)



1 Pořadí jednotlivých zařízení: lze nastavit, kde BIOS bude hledat operační

systém. Pro instalaci systému je dobré mít pořadí disketa, CD-ROM, pevný disk.

Jinak stačí nechat jen pevný disk.



2 Operační systém s plug&play: u Windows nastavuje Ano. Někdy tato volba může

dělat problémy při vkládání nových karet, pak dejte Ne.



3 Smazat konfigurační data: při dalším restartu bude znovu detekovat jednotlivé

karty a přidělovat jim přerušení. Občas může pomoct po instalaci nové karty.



4 Ochrana proti virům: blokuje přístup do Master Boot Recordu pevného disku.

Chrání tedy před některými viry. Při instalaci systému musí být vždy vypnuto,

později v provozu lze zapnout.



5 Rychlý test: zrychlí test při zapnutí počítače tím, že spoustu věcí

netestuje. V běžném provozu stabilního počítače lze povolit.



6 Hledat floppy mechaniku: při startu systému se pokouší sahat na disketovou

mechaniku. V běžném provozu stabilního počítače lze zakázat.







E. Konec



1 Ukončit Setup s uložením provedených změn.



2 Ukončit Setup bez uložení změn.



3 Načíst standardní hodnoty BIOSu.



4 Zrušit změny.



5 Uložit změny.







Jak si nerozladit BIOS



1. Měňte jen položky, u kterých bezpečně víte, co způsobují.

2. Vytiskněte si původní nastavení na tiskárně (Print-Screen).

3. Opište si původní hodnoty.

4. Konzultujte vše s dokumentací základní desky.

5. Na nic nespěchejte a u všeho přemýšlejte.





Jak napravit špatné nastavení BIOSu



1. Opravte vše podle poznámek nebo výtisků.

2. Zvolte v setupu Load Default Settings.

3. Při startu držte Insert a počítač se pokusí nastartovat.

4. Podle manuálu smažte CMOS paměť.

5. Na nic nespěchejte a u všeho přemýšlejte.