PDF -- řešení přenositelnosti

Recenze softwaru Adobe Acrobat 3.0





Přenositelnost dokumentů mezi různými počítači, platformami a

sítěmi nabývá stále více na důležitosti, vlastně je již dnes

nejdůležitější na celém světě. Protože je ovšem papír mrtev a

žije elektronická nehmotnost, objevuje se celá řada problémů

souvisejících se zachováním formy dokumentu. Pokud si už na

Macovi dáme práci s psaním textu s háčky a čárkami, určitě je

budeme chtít vidět i na PC a obráceně. Můžeme ovšem zajít ještě

dále a totéž požadovat u obrázků (naprosto identické barvy ovšem

již ne, to bychom skutečně chtěli příliš). Míra nároků může být

různá, evidentně nejvyšší bude u DTP dokumentů, u kterých si

kolektiv grafiků a umělců dal práci vytvořit malý kousek umění s

pečlivě volenými písmy, prokládáním, prostrkáváním, alfa-kanály

obrázků a bůhví čeho ještě. Jinou rovinou požadavků je zachování

autorských práv, dokumenty by měly být (volitelně) „read-only“.

A to vše by mělo být jednoduše vyrobitelné, rychlé, malé atd.

Abychom to ale zkrátili: dosavadní vývoj jasně ukázal, že na

tyto mety může velmi úspěšně aspirovat formát PDF (portable

format document) firmy Adobe. Bohužel, nemáme dostatek prostoru

(a času) náležitě prodiskutovat jeho interní struktury, takže

jen stručně. PDF vycházejí z popisných možností příkazového

jazyku postscript. Je to vlastně logické, hotový dokument s

textem a obrázky tiskneme na tiskárně právě prostřednictvím

takových příkazů.

Bohužel, postscriptové soubory jsou typicky velmi obrovské,

naštěstí PDF soubory jsou asi tak 12krát menší, což souvisí s

použitím vnitřní LZW komprimace, která je na textových příkazech

postscriptu docela efektivní. Ovšem nezapomeňme na vedlejší

efekt komprimace – obsah souboru již nemůžeme prohlížet v

„normální“ aplikaci, stejně jako provádět kontextové vyhledávaní

nebo indexování. Funkce PDF byly dále rozšířeny o základní

interaktivitu, většinou realizovanou prostřednictvím hyperlinků,

ale také třeba filmů.

PDF řešení je realizováno prostřednictvím softwaru Adobe

Acrobat, toho času ve verzi 3.0, který umožňuje založení,

ukládání a určité specifické manipulace s PDF soubory (k tomu se

ještě vrátíme). PDF soubor můžeme distribuovat a k jeho čtení

použijeme bezplatně získatelnou aplikaci Adobe Reader, která je

jinak překvapivě také ve verzi 3.0.

Adobe Acrobat je k dispozici pro Mac OS, Windows 95 a Windows

NT, u Adobe Readeru k tomu přibývá ještě Windows 3.1 a unixová

verze. PDF soubory jsou pro tyto platformy pochopitelně binárně

identické a reader alias interpret se musí postarat o korektní

zobrazení obsahu souboru. Zázraky ovšem dělat neumí. I když je

tedy záznam textu „skriptově neutrální“, stále ještě musíme

dodat použitá písma, která jsou sama o sobě chráněným autorským

uměleckým výtvorem. Naštěstí již od dob prvního ATM (Adobe Typu

Manager) firma Adobe rozpracovala metody substituce nepřítomných

písem. To ovšem není vždy dostačující řešení, zejména u

speciálních písem, kde asi různé „paznaky“ jen těžko nahradíme

přítomným písmem. V takovém případě je možné písma (TrueTypy i

postscriptové) do PDF souboru přibalit takovým způsobem, že

budou k dispozici jen pro daný dokument, uživatel je jinak

nebude moci využít (zneužít) a nedojte k problémům s licenčními

právy. Bohužel, to samozřejmě znamená okamžité poskočení

velikosti souboru, které můžeme minimalizovat přibalením pouze

použité části písma.

Obrázky nemívají problémy s přenositelností, bohužel se zase

toho nedá příliš mnoho dělat s jejich velikostí. Tedy za

předpokladu, že nejde o grafiku vytvořenou několika

postscriptovými příkazy. PDF opět podporuje různé metody

komprimace a samozřejmě můžeme obraz „donwnsamplovat“ – tedy

zmenšit jeho rozlišení až na 72 – 90 dpi, odpovídajících

typickému rozlišení monitoru. Pokud si uživatel stránku zvětší,

okamžitě objeví, že grafika nemá žádné detaily. Podle typu

grafiky můžeme použít JPEG, což přinese při vyšší kompresi další

úbytek kvality. Je ovšem nutno říci, že to se právě dostáváme do

oblasti, kde hrají velkou roli zkušenosti, protože často se vám

dostane do rukou relativně malý soubor, který má na první pohled

hezkou a plnokrevnou grafiku, zatímco vaše výtvory k tomu i při

větší velikosti mají hodně daleko.



Vlastní softwarový balík



Vlastní instalace Adobe Acrobatu sestává ze tří základních

aplikací aplikací, „Acrobat Catalog 3.0“, „Acrobat Distiller

3.0“ a „Acrobat Exchange 3.0“. Zatímco ty ale slouží pro

pokročilou manipulaci s PDF soubory, pro jejich vytváření je

potřeba virtuální ovladač tiskárny „PDFWriter“, kterou konkrétně

uživatel Mac OS zvolí v¦menu Připojení. Ihned na první pohled je

vidět geniálnost tohoto řešení. Bez ohledu na to, co si určitá

aplikace myslí o PDF, pokud je ochotna tisknout na tiskárnu,

můžete dokument „vytisknout“ do formátu PDF… Převod např.

vašich quarkovských dokumentů se tak stává skutečnou hračkou.



Adobe Exchange



Teprve po tisku přichází na řadu práce s programy z instalačního

CD-ROMu. Základní editační nástroj je Adobe Exchange, který

umožňuje manipulovat se všemi prvky dokumentu. Především v něm

lze přidávat interaktivní prvky (např. tlačítka s přiřazenými

akcemi), které tiskem z Quarku těžko vytvoříme. Další možností

je také spojení automatických akcí – třeba spuštění přehrávání

filmu – např. s otevřením dané stránky.

Mezi další funkce patří například optimalizace – stránky lze

číst ještě před načtením celého souboru, stránky jsou kešovány

do paměti „dopředu“. Verze 3.0 (softwaru i formátu) tady

přinesla skutečný pokrok, nejenže tyto funkce zásadně urychlují

práci na Internetu, ale došlo k velkému zvýšení efektivity

komprimace a soubory jsou podstatně menší.

Firma Adobe také poměrně nenápadně propracovala implementaci

svého ovládacího rozhraní, které nemá tendence zatuhnout u

masivních výpočtů, které lze kdykoli přerušit – to je výhodné

především při posouvání stránek na velmi pomalém počítači

Další výbornou funkcí je nastavování bezpečnostní správy

dokumentu. Nejenže mohu zablokovat otevírání dokumentu

požadavkem hesla, lze také zablokovat tisk, úpravy či kopírování

textu a grafiky. Je skutečně vynikající a současně málo známé,

že naše dokumenty můžeme distribuovat ve formě, kterou koncový

uživatel nedokáže pozměnit, ale ani vytisknout a bude tak moci

maximálně vyrábět kopie dokumentu s naším podpisem na každé

stránce. Jakýmsi opominutím bohužel nelze tyto parametry

nastavovat dávkovým způsobem, přičemž právě to by měl být

typický scénář úprav archivu PDF dokumentů.



Adobe Distiller



Dalším programem je Adobe Distiller, který „jednoduše“ převádí

postscriptové soubory do PDF a můžeme ho použít jako alternativu

k virtuálnímu ovladači. Z hlediska automatizace a jednoduchosti

se této aplikaci nedá nic vytknout, lze využít i ošetřování

přírůstků do složek. Pro znalce postscriptu je tady zajímavý

operátor pdfmark, který umožňuje do postscriptového souboru

zaznamenávat specifické prvky PDF. Interpret postscriptu 2

obsažený v Distilleru je dokáže interpretovat a vygenerovat

plnohodnotný PDF.



Adobe Catalog



Poslední částí instalace je Adobe Catalog, sloužící ke

generování indexů skupin dokumentů. Vzhledem k tomu, že díky

vnitřní komprimaci je obsah souborů poněkud neprůhledný pro

indexery nepodporující PDF, je to jedna z mála cest, jak

podporovat ve svém archivu indexové vyhledávání. Catalog vypadá

od prvního okamžiku zajímavě, pochopitelně ignoruje příkazy

postscriptu a tento ignorační slovník lze rozšířit podle naší

potřeby. Vlastní indexování a vyhledávání je akceptovatelně

rychlé.

Bohužel je tu jedno malé ALE – indexování neráčí podporovat

češtinu, přestože s ní PDF jinak nemá naprosto žádné potíže

(možná ještě občas při přibalování podmnožin českých

truetypových písem). Není to problém jen jednoho systému a

vyhledávání slova „rericha“ vám také nepomůže.



Závěrečné zhodnocení



PDF má své potíže (neexistující management barev…), průšvih v

indexováním češtiny, to vše ale vyhrazují jeho výhody a

platformní neutralita. Nadcházející generace programů zřejmě z

PDF učiní takřka systémový formát – např. Quark 4.0.1 by podle

nejnovějšího oznámení měl umět PDF přímo otevírat, upravovat a

zapisovat.

V současné době k vytvoření PDF souboru můžeme využít jen

Acrobat a pro jeho čtení zase jen Acrobat Reader (po pravdě jsem

obeznámen s existencí sharewaru pro převod postscriptu na PDF,

je ale jen těžko použitelný pro novější a optimalizovanější

formát). Určitě by to chtělo nějakou alternativu Acrobatu, která

by třeba nebyla schopna optimalizací a interaktivity a nestála

by oněch 12 000 Kč. Je to sice výrazně méně než za předchozí

verze a pro řadu kancelář je to akceptovatelné, stále to ale

rozhodně neprotlačí PDF do domácností a našich e-mailů…

Realita je taková, že pro formát PDF neexistuje skutečná

konkurence. Podle jednoho z mnoha průzkumů, např. v rámci

podnikového managementu dokumentů vzrostlo použití PDF z 12 % v

roce 95 na 55 %! Objevily se sice nějaké dokumentové formáty

využívající Javy, prozatím jsou ale v plenkách, jako ostatně

celá Java.