Postprodukční dům, aneb jak vzniká televizní reklama

V minulém PC WORLDu jste si mohli přečíst článek o profesionálním zpracování
videa, o on-line střihových systémech a o rozdílech mezi zařízeními a systémy

určenými pro amatérské a institucionální využití v porovnání s čistě

profesionálními technologiemi. Na konci článku jsme vám slíbili reportáž ze

skutečného studia. Ta právě o několik řádků níže začíná. Takže se s námi

přeneste do studií firmy ACE na Praze 3…



Nenápadným průchodem se ze zašlého vršovického činžovního domu dostáváme do

zadního traktu a před námi je rekonstruovaný dvoupatrový dům, nabitý technikou

pro zpracování jakéhokoliv pohyblivého obrazu. Další podzemní patra a průchody

do okolních budov tvoří složitý labyrint, kde se téměř za každými dveřmi tvoří

to, na co se díváme večer v televizi. Sídlí zde několik firem, které jsou

soustředěné kolem společnosti ACE Postproduction, jež je přední tuzemskou

firmou, zabývající se zpracováním pohyblivého obrazu, a patří mezi několik

světových postprodukčních domů, které disponují tou nejvýkonnější technikou,

jaká je v současné době k dispozici. Zdravíme se s Felixem Nevřelou, jenž je

spolumajitelem firmy a pracuje zde jako senior on-line editor.

Nejprve se podíváme, co všechno se v tomto domě dělá. Prohlídka začíná ve

vrchním patře, kde jsou off-line střižny, určené pro první výběr natočeného

materiálu (kapacita disků je více než 3 hodiny). Tady se provádí u

dlouhometrážních pořadů a filmů první hrubý střih. Pracoviště je vybaveno i

projekční plochou a audiosystémem simulujícím zvuk v kině, aby měli filmaři

lepší představu o vybíraném materiálu. Masivní pracovní stoly a stojany

přetékají technikou pro video i audio, ale zákazníci mají všude maximální

pohodlí kožené sedačky, vlastní telefonní linky, plně vybavené zázemí s

kuchyňkou, a v ACE uvažují dokonce o kulečníkové herně a baru. Zákazníci studií

zde totiž často tráví řadu hodin a někdy i dnů, a jejich pohodlí je velice

důležité.



Objevují se počítače

V několika dalších místnostech nacházíme kromě dalších off-line střižen i

důvěrně známé počítačové vybavení. Jsme v místnosti, kde se dělá 2D a 3D

grafika: vybavení zde tvoří počítače SGI a Intergraph ve velmi výkonných

variantách, určených pro animace. Tyto části budou ale brzy přemístěny do

samostatného patra v jednom z domů propojených podzemní chodbou, kde vznikne

samostatné koncepční video-design pracoviště.

Na konzolích za oknem vidíme výměníky klimatizací, které v budově odvádějí

teplo vzniklé chodem stovek disků, diskových polí, videopřístrojů a centrálních

jednotek digitálních přístrojů. Vidíme části digitální technologie, která bude

během několika dnů zabudována do pětikamerového přenosového vozu, jejž ACE

postavilo spolu se satelitním uplink/ /downlink spojením na světové

zpravodajské agentury.

Přesouváme se do podzemí, kde jsou umístěné on-line střižny firmy Quantel řady

Editbox. Nabízejí on-line kapacitu dvou hodin videa bez komprese (ITU R 601) v

pěti vrstvách. Editbox je ryze střihové pracoviště pro téměř všechny typy

komerčních zakázek (reklamy, pořady, hudební klipy), ale i nekomerční práce.

Cena za hodinu práce se zde pohybuje v rozmezí 5 000 až 18 000 korun. Jde totiž

o zařízení, které je světovým standardem a jeho cena se pohybuje od sedmi do

více než patnácti milionů korun. A jak se díváme po místnosti (nazývané

střižna), vidíme jen robustní stůl s profesionálním videomonitorem, tabletem,

klávesnicí a několika podobnými doplňky, ale nikde žádné stojany s technikou.

Felix Nevřela to vysvětluje vlastní systém je umístěný v klimatizované

strojovně o patro výš, kde jsou také videa pro nahrávání materiálu, archivace

atd. Klient má opět k dispozici pohodlnou sedačku s konferenčním stolkem, svým

vlastním monitorem a oddělenou pracovnu. Operátorovi se vlastně klient dívá na

záda ze vzdálenosti několika metrů a jen mu dává pokyny, co se mu líbí nebo

nelíbí, a mezi prací má veškeré pohodlí na vyřizování vlastních záležitostí.

Míjíme kóji s přepisovou technikou, další tradiční střižny, odpočinkovou

místnost se strategicky umístěnou obrovskou televizí a konzolemi Playstation. A

dostáváme se k centrálně umístěné technologické místnosti, která je srdcem

firmy.

Na obrázku vidíte, že v zasklených 19" stojanech jsou umístěné centrální

jednotky Quantel Editbox a Quantel Henry Infinity a jejich disková pole Dylan.

Vedlejší stojan obsahuje audioa videorekordéry včetně nejdražších přístrojů

Digital Betacam a bezkompresního rekordéru ve formátu D1. O tomto formátu jsme

minule psali, že je dosud tím nejlepším, co se dá pro ukládání videa pořídit,

ale o velikosti kazet nepadal ani zmínka. Když jsem D1 kazetu poprvé uviděl,

byl jsem tak překvapený, že jsem se s ní i vyfotil.

Možná si říkáte, kolik třeba taková skříň stojí. Tak ta skříň je relativně

levná, ale zařízení, která jsou v ní umístěná, přijdou na dobrých 50 milionů

korun. Není divu, že druhá taková skříň v Čechách není a podobnou konfigurací

disponuje jen poměrně málo firem na světě. Kolem celé místnosti jsou umístěny

propojovací patch panely pro různé typy signálů včetně digitálních SDI,

převodníky digitálního audia a celá řada dalších 19" zařízení, která dohromady

tvoří technické vybavení postprodukčního domu. Desítky a stovky kazet

nejrůznějších formátů s archivy a materiálem jen dokreslují celkovou atmosféru.



Jdeme do akce

A už jsme za skleněnými dveřmi v největší střižně ACE, usazeni v pohodlných

křeslech na zvýšeném stupínku, a Felix Nevřela od svého stolu ovládá

nejvýkonnější efektový a střihový videosystém na trhu Quantel Henry V-Infinity;

přitom nám vysvětluje, jak se dělá nějaká pěkná televizní reklama. „Máme tady,

jak jste sami viděli, různé druhy střihu. Počínaje analogovým, lineárním s ním

jsem začínal, jako skoro všichni. Tam děláte kopii v reálném čase. Prostě

zkopírujete kus materiálu z kazety A na kazetu B, posunete a zase zkopírujete,

a takhle pořád dokola. Při střihu není možné přeskakovat musíte postupovat

trpělivě od začátku do konce. Já tady mám jiný systém nelineární. Můžu

přistupovat ke všem pasážím nelineárně tedy napřeskáčku.“

„Je to v podstatě princip počítače třeba teď si mohu jednoduše sáhnout do

databáze a vybrat si nějaký spot například tady ten na vodku Icebreaker. Můžeme

se hned na něj trochu podrobněji podívat. Je to asi třicet vteřin reklamy s

jednoduchým dějem: Eskymákům je zima, usnou (protože asi pili) a probudí se v

tropech jachta, hezká děvčata se opalují a zírají na Eskymáky na jejich kře s

iglú uprostřed tropického ráje, a potom všichni pijí vodku Icebreaker a jsou

strašně šťastní, tancují s děvčaty a na konci je pak záběr psa vyjícího na

měsíc, a iglú plujícího na hladině v tropické krajině.“

„Celý systém Quantel ovládám jen digitálním perem na tabletu, občas mohu využít

nějaké tlačítko na dalších ovladačích, ale přes menu se dostanu v podstatě

kamkoliv. Tato reklama je tedy na třicet sekund a já nyní mohu okamžitě skočit

na jakékoliv místo a pustit si ji od něj, a to vše v plné nekomprimované

kvalitě to samé platí i při dvouhodinovém záznamu při práci na Editboxu.

Například jsme zde zpracovávali 60a 90minutovou verzi Jakubiskova filmu byla to

taková derivace ze seriálu. Tato mašinka je tak chytrá, že když je ve dvou

střizích použit stejný materiál, například nazvaný Paní jde pro vodu…, tak je

záběr na disku fyzicky pouze jednou a v sestřihu je na něj v podstatě jen

odkaz.“

„Podívejme se nyní na nějakou trikovou část. Třeba zde Eskymáci se probudí a

mávají na děvčata. Otevřu si tento záběr a vidím, že má třicet okének. Sekunda

jich má 25, takže je to zhruba sekunda a kousek. U záběru mám označení, že je

zde více vstupního materiálu, takže si jej můžu otevřít. Teď když budu třeba

chtít, aby se děvčata na sebe dívala déle, mohu jim přidat několik okének

přidávají se ze vstupního materiálu. Totéž je možné i opačně. Třeba tohle by

bylo u analogové lineární střižny poměrně náročné musel bych od tohoto místa

celý zbytek znovu přetočit.“

„Teď se můžeme podívat, jak je tento záběr sestavený. Já jej nyní rozeberu:

máme tady části s děvčaty, ráhno, kru, moře a tropický ostrov. Vidíte, jak je

tady u tohoto systému jednoduchá archivace tato reklama je stará nějaké dva

roky, a já jsem nyní jen sáhl do svého archivu a nahrál automaticky všechny

zdrojové komponenty pro sestavení celého 30sekundového sestřihu. Protože se

archivují i všechny zdrojové záběry, mohu se opět podívat, jak je to všechno

sestavené. Takže z čeho to máme poskládané?“



Eskymáci v tropech

„Celá ta reklama byla poměrně složitá. Všechno jsme konzultovali, ještě než šel

režisér Michal Baumruk natáčet. Řekli jsme si, jak se to musí udělat a co je

pro to potřeba připravit, že sice nejsme ve špičkovém filmovém studiu, ale že

to uděláme dobře. Lákavá věc, která se zvažovala, byla, že by se skutečně

odjelo někam na Havaj nebo na Bahamy nebo někam, kde je hezky a že by to tam

natočili. To chtějí lidé většinou dělat. Ale pak jsme si řekli, že bude třeba

ošklivo, drahý štáb a bude to vypadat jako dokumentární film, a to by nikdo

nepotřeboval. Oni chtěli udělat reklamní záběry o iluzi, jak se Eskymáci

dostanou na Havaj.

Natočili jsme tedy záběr slečen na sedačce proti zelenému pozadí, tak aby to

šlo k celkové atmosféře, která tam je třeba světlo, prosvítající mezi vlasy.

Celá scéna byla lehce přezářená, jakoby pod tropickým sluncem. Další vrstva je

moře s Eskymáky. To je také z něčeho sestavené. Moře si režisér nejel natočit

na Bahamy, nýbrž si z fotobanky čtyřsekundový záběr koupil. Ten nebyl

pochopitelně dokonalý, bylo tam sice hezky, ale ne dost, tak jak jsme si

představovali. Takže jsme záběr digitálně upravovali moře se trošku zvětšilo a

udělalo se pořádně zářivé nebe. Dále se natáčeli Eskymáci na kře, postavené ve

studiu.

Pro zajímavost jsou to skuteční Eskymáci, které dlouho sháněli a nakonec je

našli na ČVUT, studovali elektronické programování.

Přidali tam psa huskyho, umělý kouř a vytvořili patřičnou atmosféru. Na záběru

je ještě tropický ostrov, který pochází z úplně jiného místa a byl tam

dodatečně přilepen, zmenšen a patřičně rozostřen. Takže dohromady to je šest

vrstev: Eskymáci a jejich odraz na vodě, ostrov, moře, oblaka, slečny a plachta

s ráhnem. Každý záběr je ještě barevně upraven, a kru jsme navíc trochu

rozhoupali.“

„Tuhle reklamu jsme připravovali necelé tři dny. Je tam 28 záběrů během 30

sekund, což znamená střih každou sekundu ovšem s některými záběry se nic

nedělalo, jsou zde tak, jak byly natočeny. Jinde se dopilovávaly takové

drobnosti, jako je odraz ve slunečních brýlích, kde byl původně maximálně

kameraman a mělo tam být tropické moře s iglú to jsme vzali ze záběru použitého

o kousek dříve.“

Ještě bych se vrátil k poslednímu záběru psa, vyjícího na měsíc. Ve studiu mu

něco spouštěli na provázku a za ním bylo iglú. Provázek jsme odstranili. My

jsme ještě potřebovali iglú ověsit žárovičkami a opět je umístit na moře s

hvězdným tropickým nebem. Na jednom záběru jsme žárovičky namalovali a Henry

potom sledoval pohyb iglú v záběru (tzv. tracking) a patřičně je posouval.

Takže to je taková jedna reklama, která je pro nás zajímavá, protože je vtipná,

je hezká a trikově náročná. Kolik stála reklama celá, to bude vědět reklamní

agentura ale ta část, která se zpracovávala u nás, přišla na necelý půlmilión

korun. Ale jak jste to možná viděli v televizi (a můžete si připomenout v AVI

souboru na přiloženém CD), stálo to za to.„



Technologie

Postprodukční technikou, použitou pro přípravu zmíněného reklamního spotu ve

studiu ACE, byl efektový střihový on-line systém Quantel Henry V6 (nyní již po

dvou upgradech ve verzi V-Infinity) a digitální rekordér Sony Digital Betacam.

Quantel Henry používá diskovou kapacitu (diskové pole Dylan s pravým náhodným

přístupem) 30 minut bez komprese ve verzi V-6 v šesti vrstvách videa a v

současné nejvyšší verzi V-Infinity zcela bez omezení počtu vrstev. Henry dokáže

zpracovat nejen všechny špičkové střihové zakázky, ale nabízí i sadu

nejvýkonnějších digitálních efektů pro práci s videem. Mezi nejčastěji

používané nástroje patří klíčovací modul, jenž dokáže automaticky na celé

sekvenci "vyklíčovat“ popředí od pozadí se zachováním všech jemných nuancí a

detailů klíčovaného objektu, jako jsou vlasy apod. Často se používá i

čtyřbodový trackingový (sledovací) modul ALF, který dokáže přesně sledovat

pohyb jednoho až čtyř bodů v prostoru i při pohybu části objektu mimo

obrazovku. Na vypočítanou dráhu se pak dá umístit jiný objekt, video nebo

malovaný obraz.

Systém nabízí i nejpropracovanější barevný korektor na trhu, který pracuje s

oddělenými složkami YUV a dokáže bez masky změnit např. barvu rtů apod. Systém

nabízí i výkonné funkce pro pohyby vrstev ve 2D i 3D prostoru, pamatuje si u

každé vrstvy, co s ní bylo kdy uděláno, a v neposlední řadě má vestavěný

výkonný výtvarný nástroj Paintbox Bravo pro malování uživatelskými štětci s

podporou masek, křivek atd.

Systém pracuje v režimu 625 × 525 řádek v poměru obrazu 4 : 3 × 16 : 9 s řadou

digitálních SDI vstupů a výstupů nekomprimovaného videa nebo RGB/YUV

analogového signálu. Veškeré rozpracované práce se dají uložit včetně materiálu

ve vrstvách díky propracovanému archivnímu systému na magnetooptický disk a

kazetu. Systém komunikuje s počítačovými platformami pomocí sítě Fast Ethernet

s protokolem TCP/IP. Quantel Henry je špičkové zařízení na profesionální

zpracování videa a jeho cena je více než 30 milionů korun.



9 0315/DĚD



Srovnejte na vlastní oči

Na naší CD-ROM příloze najdete v rubrice Hardware celý tento text a ukázkové

soubory s obrázky a videem, o nichž je v tomto článku řeč. Konkrétně se jedná o

ukázky vstupních záběrů (materiál, ze kterého byla reklama postavena) a

kompletní video s reklamou, o níž píšeme pro srovnání.