Pověste obraz

I když je to s podivem, projektor je vynálezem již notně starým. Samozřejmě
nejedná se o datový projektor, jak jej známe dnes, ale spíše o projekční

zařízení. Pokud pomineme nejstarší pokusy s projekcí v období starověku, bylo

prvním projektorem založeným na seriózním bádání zařízení zvané Camera Obscura.

K projekci, zřejmě jako první aparát, využívalo jednoduchý systém vybavený

optickou čočkou. Jejím úkolem bylo korigovat směr světelných paprsků, tak aby

byl promítaný obraz zřetelnější. Primitivní projektor spatřil světlo světa již

v šestnáctém století a o století později se objevil projekční systém

pojmenovaný Laterna Magika. Dál šel vývoj přes vynálezy jako např. Vaulabelleův

a Hémardinquerův projekční stroboskop, který si již zahrával i s projekcí

pohyblivé animace. Ve století devatenáctém se objevuje chemický film a první

klasické promítačky. Po objevu možnosti přenášet obraz elektronicky (ve

dvacátém století) se začínají vyrábět první videoprojektory.

Ve chvíli, kdy se začaly výrazněji rozšiřovat počítače, vyrobili pracovníci

výzkumných laboratoří i projektory, které dokázaly místo videosignálu

zobrazovat počítačový výstup. Později se ukázalo, že mnoho uživatelů by mělo

rádo zařízení, které zvládne prezentovat jak klasický videosignál, tak i obraz

z počítače. Další vývoj proto již patřil především datovým projektorům, které

se sice označují jako „datové“, nicméně téměř bez výjimek dokáží zpracovávat

oba výše uvedené signály, tedy jak klasický např. z videa, DVD přehrávače či

kamery ve formátech NTSC, PAL, SECAM a později i HDTV tak i z počítače (dnes se

často podporují standardy VGA i DVI).



Rozvoj projektorů v posledních letech



Ve vývoji datových projektorů tomu bylo poměrně dlouhou dobu zcela jinak než v

samotném segmentu IT. Projektory se sice vyvíjely, ale jejich pořizovací cena

byla značně vysoká a zabraňovala masivnějšímu rozšíření do velkého konzumního

trhu. Teprve až po roce 2000 klesly pořizovací ceny na únosnou úroveň tak, že i

středně velké společnosti mohly začít uvažovat o zakoupení vlastního datového

projektoru. Zvýšením odbytu projekční techniky a vlivem nástupu vylepšených

technologií se začal výrazně zrychlovat i vývoj datových projektorů. Ceny dále

klesaly a výrobci začali do projektorů implementovat nejrozličnější

technologie. Ty se dnes zdaleka netýkají pouze samotné projekce obrazu, ale

nabízejí i zcela nové a převratné služby. Vesměs se týkají oblasti

uživatelského pohodlí a konektivity produktu ke zdrojům dat. Vyjma toho,

samozřejmě, pokračuje i trend v miniaturizaci. Výrobci se snaží vytvořit nejen

zařízení s mnoha užitečnými službami, ale i s velikostí a hmotností, jež umožní

snadné přenášení. Je poměrně logické, že datové projektory nabité moderními

technologiemi (např. Wi-Fi karta, různé sloty na paměťové karty atd.) a v

miniaturním provedení jsou i dnes pro široké masy konzumních zákazníků cenově

méně dostupné. Na tuto skutečnost ovšem vývojáři myslí a snaží se přijít s

novými kategoriemi produktů. Prodejci je směřují na konzumní trh, kde stojí

malé firmy a dokonce i koncoví zákazníci v podobě běžných domácích uživatelů.

Pro ně jsou totiž připraveny produkty, které sice nenabízejí nejvyšší kvalitu

obrazu (disponují většinou nižším rozlišením a slabším světelným výkonem), ale

na druhé straně jsou jejich pořizovací ceny velmi příznivé.



Co projektory zvládají

Běžné datové projektory pracují v nativním rozlišení SVGA (800 × 600 bodů), XGA

(1 024 × 768 bodů) nebo ty nejdražší dokonce v režimu SXGA (1 280 × 1 024

bodů). Pro běžné účely je dnes plně dostačujícím řešením režim XGA.

Orientujete-li se především na promítání videa, postačí vám s přehledem i SVGA.

Dalším důležitým parametrem je světelný výkon, který se udává v ANSI Im. Za

dostatečnou hodnotu pro domácnost lze považovat 600 až 800 ANSI Im, pro malé

firemní prezentace přijde vhod alespoň 1 000 ANSI Im a pro větší prostory pak

2 000 až 3 000 ANSI Im. Samozřejmě, existují i velké projektory dosahující

světelného toku o intenzitě i 5 či 7 tisíc ANSI Im, nicméně to jsou většinou

nepříliš mobilní krabice, určené pro generování velmi rozměrného obrazu, nebo

pro využití i při běžném denním světle.

Snad všechny dnešní projektory zvládají televizní normy PAL, SECAM i NTSC a

některé si poradí i s moderním HDTV signálem. Pokud chcete připojit i počítač,

je připraven konektor VGA(D-Sub) a často i rozhraní DVI. Disponuje-li zařízení

vstupem DVI (konkrétně DVI-I), je to výhodnější, neboť lze zobrazovat jak obraz

v digitální podobě, tak s pomocí redukce i běžný analogový signál VGA.

Dálkové ovládání a firmware jsou důležité především z uživatelského hlediska.

Některé projektory (např. jisté modely značky Epson) jsou osazeny inteligentním

firmwarem, jenž umožňuje vytvářet prezentaci přímo uvnitř projektoru. Při tomto

procesu se využívají předem připravené fotografie či upravené dokumenty a data

jsou zpravidla uložena na paměťové kartě, kterou lze zasunout přímo do slotu v

těle projektoru. Výhodou je, že na efektní prezentaci můžete jít vybaveni pouze

jediným zařízením projektorem.



Jak lze rozdělit datové projektory



Je mnoho způsobů jak lze datové projektory rozčlenit do kategorií, vždy záleží

na úhlu pohledu, který zaujmete. Nicméně nejčastěji se projekční zařízení dělí

podle pořizovací ceny, technologie a podle mobilnosti, ze které také plyne, kde

se budou moci jednotlivé typy projektorů nejlépe využívat.

Tříděním podle pořizovací ceny se nemusíme výrazněji zabývat, neboť záleží na

každém uživateli, jaké jsou jeho finanční možnosti. Pouze uvedeme přehled cen,

které se u jednotlivých typů produktů vyskytují.

Nejlevnější třídu představují projektory pro malé prezentace či pro domácí

použití. Jejich ceny se pohybují již od cca 36 tisíc včetně DPH. Střední třída

začíná přibližně na cenové hladině 60 až 70 tisíc Kč včetně DPH. Produkty

nabízejí pokročilejší služby a většinou i vyšší rozlišení obrazu.

Nejvyšší kategorii představují produkty pro nejnáročnější. Pořizovací ceny

mohou přesahovat sto i dvě stě tisíc korun s daní, a zákazník neplatí pouze

vysokou výbavu v podobě nejmodernějších technologií či miniaturní rozměry, ale

i vývoj. Ostatně tak je tomu u nejdražších produktů vždy, nejen v odvětví

projekční techniky, ale i v IT odvětví celkově.

Dalším kritériem, podle kterého lze dělit projektory, je jejich přenositelnost.



Ultralehké projektory



Mezi tyto produkty se řadí výrobky, které jsou rozměrově velmi malé (půdorys

mnohdy nepřesahuje ani podložku pod myš) a jejich hmotnost se pohybuje do 1,5

kg. Není výjimkou, že je hmotnost snížena i na 0,9 kg, jako např. u projektorů

Ask M1 nebo InFocus LP 120. Ostatně i rozměry těchto drobečků (cca 248 × 52 x

94 mm) napovídají, že jsou určeny především pro nejnáročnější zákazníky. Ti

totiž ocení nejen výše uvedená pozitiva, ale i elegantní a reprezentativní

design, jímž jsou bez výjimky projektory vybaveny. Vzhled je totiž u

ultralehkých zařízení důležitý, počítá se s tím, že se dostanou k rukám vůdčích

manažerů, kterým je jejich dobrý image téměř vším. Je jasné, že třída

„trpasličích“ projektorů je finančně dražší a její příslušníci se vždy řadí k

hi-endu.



Lehce přenositelné projektory



Datové projektory spadající do této rodiny se vyznačují jednoduchou

přenositelností např. na služebních cestách a podobně. Oproti ultralehkým jsou

sice o něco těžší a většinou i rozměrově větší, nicméně nabízejí buď výhodnější

pořizovací cenu, či vyšší rozsah služeb. Většinou v podobě větší škály

připojitelných konektorů nebo v uživatelském pohodlí. Např. projektor Epson

EMP-74 je vybaven čidlem pro zjištění náklonu (to je užitečné ve chvíli, kdy

podložíte projektor nebo vysunete pomocné opěrky a ten se nachází v šikmé

poloze). S pomocí čidla pak EMP-74 nabízí službu, která automaticky koriguje

lichoběžníkové zkreslení obrazu (Keystone).

Lehce přenositelné projektory se hodí na běžné služební cesty či do firem, kde

bude obraz sledovat menší počet diváků. Hmotnost projektorů se obvykle pohybuje

okolo cca 2 až 3 kg.



Přenositelné projektory



Na rozdíl od předchozí kategorie jsou tato zařízení rozměrově lehce větší a

také jejich hmotnost je vyšší. Například Panasonic PT-L780NTE se může pochlubit

pěti a půl kilogramy, a ASK C300 dokonce 6 kg. Na druhou stranu jsou tyto

produkty již připraveny pro větší sály a jejich světelný výkon (okolo 2 500 až

3 500 ANSI Im) i široká nabídka přípojných konektorů tomu patřičně odpovídají.

Projektory jsou sice označené jako přenositelné, nicméně tím se myslí, že je

možné je přenášet, avšak ideálně jen příležitostně, např. v rámci jedné

společnosti a pouze ve chvílích potřeby. Jinak je vhodné nainstalovat projektor

do jednoho přednáškového sálu a využívat jej stacionárně pouze tam.



Konferenční projektory



Poslední kategorii v našem dělení projektorů podle mobility, je skupina

konferenčních projektorů. Jejich posláním je sloužit na jednom jediném místě,

kde se pevně integrují do výbavy přednáškové kon 7 700 ANSI Im, který je

dostačující i pro velmi rozlehlé konferenční sály. Nezřídka jsou konferenční

datové projektory vybaveny motorem ovládaným ostřením a funkcí optického

přiblížení obrazu. Pak je totiž možné plnohodnotně ovládat projektor pouze s

využitím dálkového ovládání, zatímco zařízení je ukryto v zapuštěné zadní stěně

místnosti nebo zavěšeno na stropě. Pořizovací ceny konferenčních produktů se

pohybují ve stovkách tisíc korun a různí se především podle nabídky služeb a

podle světelného výkonu.



Jak pracují projektory



Rozdělení projektorů podle využití máme za sebou a nezbývá nám, než se podívat

na to, jak pracují projektory uvnitř. Vzhledem k produktům, které jsme měli na

test a jejichž samostatné recenze si můžete přečíst dále, nás budou zajímat

hlavně technologie LCD a DLP.



Princip LCD projektorů



Technologie LCD je v současnosti (u běžných projektorů) nejvyužívanější. Je

totiž cenově dostupná a přináší s ohledem na pořizovací cenu velmi dobré

výsledky. U LCD zařízení vysílá projekční lampa světelný svazek do optického

systému hranolů, který jej rozkládá na tři díly. Pomocí barevných filtrů

(nejčastěji složek RGB) se každý svazek obarvuje a samostatně prosvětluje jeden

z trojice LCD displejů, které vykreslují příslušnou barevnou složku zdrojového

obrazu. Vygenerované R,G a B obrazy se spojují do plně barevného opět s pomocí

optických hranolů. Objektivem se následně promítá již plně barevný obraz.

Výhodou LCD projektorů je cenová dostupnost. Nevýhodou pak rozměry, které jsou

sice řádově menší například oproti technologii CRT, ovšem na modely s DLP

nestačí.



Princip DLP projektorů



Pouze díky technologii DLP, kterou vyvinula společnost Texas Instruments, se

dnes mnoho manažerů může pochlubit skutečně malými a ultralehkými projektory.

Tato zařízení totiž využívají systému DLP (Digital Light Processing), který

spoléhá na miniaturní čip DMD (Digital Micromirror Device), tedy na procesor

pracující s povrchem pokrytým mnoha miniaturními mikrozrcátky. Každému

obrazovému pixelu náleží jedno miniaturní zrcátko, jehož vychýlení z normální

polohy se řídí pomocí elektrického náboje. Podle toho, jak rychle nebo pomalu

kmitá příslušné zrcátko, se generuje i intenzita světelného bodu.

Pro získání barevného obrazu se (u nákladnějších projektorů) využívá trojice

DMD čipů, přičemž každý z nich má za úkol generovat jednu základní barevnou

složku RGB. Spojením složek se generuje barevný obraz. Druhým způsobem, který

se využívá častěji pro snížení nákladů a miniaturizaci celého systému, je

využití pouze jednoho DMD čipu. Před zrcátky je umístěn rychle rotující filtr

(kotouč), jenž je rozdělen do tří barev. Projektor pak musí s každou dokončenou

otáčkou zvládnout vykreslit všechny tři barevné složky. Obraz se skládá do plně

barevného díky nedokonalosti lidského oka.

Výhoda DLP systému tkví především v malých rozměrech, vysokém kontrastu a jasu

obrazu i při využití relativně slabé projekční lampy. Nevýhodou je vyšší

pořizovací cena.



Budoucnost

V blízké budoucnosti lze předpokládat další vylepšování stávajících

technologií, především LCD a DLP systémů, kde pomohou např. vylepšené LCD

displeje nebo čipy DMD s vyšším počtem obrazových bodů. Také lze předpokládat

vylepšování v oblasti bezdrátových komunikací, ať se již bude využívat standard

Bluetooth či Wi-Fi. V neposlední řadě je pravděpodobné, že se bude vyvíjet i

firmware, který bude umět stále lépe prezentovat z paměťových médií. V každém

případě, novinek bude u nových projektorů stále víc a víc.



Acer PD110

Z hlediska použité technologie se jedná o projektor vyšší kategorie a tomu také

odpovídá většina parametrů, s výjimkou ceny, jež je zdaleka nejnižší z

testovaných produktů. Podle výrobce patří projektor do kategorie

semi-stacionárních přístrojů, jež jsou vhodné jak pro trvalé umístění,

například v učebně, tak pro použití na cestách. Rozměry 272 × 211 × 86 mm a

hmotnost (2 kg) pak možnost častého přenášení jen umocňují. Nejsou však důvodem

pro nízký optický výkon, jak tomu je u některých projektorů určených výhradně

na cesty, protože se svítivostí 1 100 lumenů a kontrastním poměrem 1 700 : 1 se

nebudete muset obávat ani prezentací v hůře zatemněných místnostech. Zvláště

při častých manipulacích pak rozhodně není na škodu ani kryt z hořčíkové

slitiny, jenž dodá projektoru přece jen větší odolnost. Nativní rozlišení

projektoru je 800 × 600 bodů, což stačí pro většinu běžných aplikací. Jak

prezentace, tak i případné přehrávání videa rozhodnete-li se použít projektor

jako součást domácího kina budou zobrazeny dostatečně kvalitně. Potřebujete-li

rozlišení větší, můžete použít funkci komprimovaného rozlišení (až 1 280 × 1

024). Celkem nepříjemná je však absence zoomu. Kvůli tomu totiž existuje jen

jedna možnost jak změnit velikost úhlopříčky posouvat projektor blíže, či dále

od plátna. Absence reproduktoru není tak kritická, protože ozvučení je stejně

lepší řešit jinak. Videosignál lze do projektoru dostat prakticky z každého

běžného zařízení. K dispozici jsou nejrozšířenější vstupy, jako S-Video, cinch

a VGA. Ovládat základní nastavení lze pomocí menu zobrazeného na plátně.

Parametrem, důležitým při častém používání projektoru je životnost lampy, jež

by se měla pohybovat okolo 2 000 hodin.



LG RD-JT31

Produkt označený logem firmy LG patří mezi velmi malé projektory s vysokým

výkonem. Již na první pohled na něm zaujme jeho střídmý a praktický design.

Výrobce se hodně zaměřil na na preciznost zpracování a na použití kvalitních

materiálů, které jsou vhodné pro zařízení, u něhož lze očekávat časté

transporty a tedy i ne zrovna šetrné zacházení. Všechny kryty jsou tudíž velice

pevné a boky jsou navíc pokryty gumou, která zvyšuje jistotu úchopu při

přenášení. Tyto vlastnosti projektor přímo předurčují pro použití při cestách

za prezentacemi. S ohledem na kompaktní rozměry by byl vhodný i jako komponenta

domácího kina, protože jeho umístění určitě nezpůsobí obtíže. Díky využití

technologie DLP dosahuje projektor velmi dobrých parametrů, její použití se

však bohužel promítlo do ceny. Zajímavě je vyřešen kryt optiky, který chrání

celou přední část projektoru, je však asi nejzranitelnější částí celého

přístroje, protože po jeho odklopení volně visí a občas trochu překáží při

nasměrování a ustavení projektoru. Parametry přístroje jsou opravdu velmi

příjemné nativní rozlišení SVGA (800 × 600 bodů) lze pomocí funkcí zvětšit na

XGA (1 024 × 768). Jas 1 100 lumenů plně dostačuje pro většinu možných použití,

a ani kontrastní poměr 1 100 : 1 není slabinou. K propojení se zdroji

videosignálu lze využít některý z klasických vstupů (S-Video, cinch, či D-Sub).

Absence reproduktoru je s ohledem na rozměry celkem logická. Zvuk produkovaný

zabudovaným reproduktorem, který je navíc potlačován hučením ventilátorů, není

rozhodně žádný zázrak, proto se stejně většinou používá jiný způsob ozvučení.

Asi jedinou výtku máme k umístění většiny ovládacích prvků pouze na dálkové

ovládání. Pokud vám v něm dojde baterie, přijdete o možnost měnit nastavení

parametrů obrazu. Zato ovládaní s jeho pomocí je opravdu příjemné a intuitivní.



Dell 2100MP

Dell 2100MP představuje levnější z dvojice DLP projektorů, jež má tato firma ve

svém portfoliu. Disponuje nativním rozlišením 800 × 600 pixelů (SVGA) a

přepočtem lze dosáhnout až 1 280 × 1 024 bodů. Přehledné menu nabídne dva

předvolené režimy PC a Movie, doplněné třetím uživatelským. Pro nastavení

obrazu se nabízejí volby korekce jasu i kontrastu, kontroly intenzity složek

RGB či teploty barev. Při připojeném PC lze měnit frekvenci obrazu či hýbat

obrazem horizontálně a vertikálně, pro DVD se nabízí kontrola saturace. Vstupy

na zadní straně zahrnují kompozitní video, S-Video, D-Sub (RGB) a USB konektor

v dodávce je konverzní kabel 3×RCA na D-Sub. D-Sub konektor je průchozí, takže

na projektoru nalezneme kromě vstupního portu i výstup pro připojení monitoru.

Projektor nabídne kontrastní poměr 1 800 : 1, což vyvažuje jeho menší svítivost

1 000 ANSI lumenů. Životnost lampy činí 2 000 hodin a s ohledem na již tak

nízkou svítivost zde nelze snížit světelný výkon pro její prodloužení.

Projektoru chybí zoom plochy, je zde tedy pouze možné ostřit, ale nikoliv

upravovat úhlopříčku ta je závislá pouze na vzdálenosti přístroje od projekční

plochy. Nejmenší použitelná vzdálenost udávána výrobcem činí 1,2 m, kdy by měla

být úhlopříčka 75 cm. Při maximální použitelné vzdálenosti 12 metrů je

úhlopříčka obrazu 8,6 metru. Zoom samotného obrazu je 32× digitální, a jeho

krokování není příliš jemné, zato hlučnost je příjemně nízká. Řešení

odvětrávání se však pravděpodobně podepsalo na rozměrech 64 × 84 × 213 mm,

hmotnost je přijatelných 1,8 kg. Projektor nemá integrován reproduktor. Jedním

z detailů, který kupujícího potěší, je transportní taška, jež je součástí

dodávky ta je vyplněna tvrzenou pěnou s prolisy, do nichž projektor pevně

zapadne a je bezpečně chráněn před nárazy a údery.



Hitachi CP-S210

Stolní LCD projektor Hitachi CP-S210 patří mezi multimediální kousky tohoto

výrobce a uplatnění by měl nalézt především v oblasti zábavy jako základní

kámen domácího kina. Tomu odpovídají jeho rozměry 332 × 92 × 254 mm i hmotnost

3 kg. Zapnutí a zahřátí projektoru na provozní hodnoty probíhá vcelku svižně.

Model CP-S210 nabízí dva mody svítivosti ta je 1 200 ANSI lumenů v Normal modu

a 960 ANSI lumenů ve Whisper modu, což rovněž ovlivní životnost lampy, jež je

výrobcem udávána na 2 000 hodin v Normal a na 4 000 hodin ve Whisper modu.

Nativní rozlišení tohoto modelu je 800 × 600 obrazových bodů, zobrazení

rozlišení XGA (1 024 × 768) a SXGA (1 280 × 1 024) jsou dosahována přepočtem.

Parametry objektivu jsou F 1,6–1,8 (f = 16,8–20,2 mm), k dispozici je i

1,2násobný manuální zoom. Na vstupu dokáže pracovat s kompozitním i

komponentním signálem, s VGA, SVGA, XGA a SXGA i MAC 13" a MAC 16" obrazem.

Obraz promítaný projektorem lze sledovat již od vzdálenosti půl metru, přičemž

v zatemněné místnosti je ideální ještě do vzdálenosti sedmi metrů maximální

vzdálenost, na níž má smysl ještě promítat, se pohybuje okolo 10 metrů.

Velikost obrazu, jejž je projektor schopen poskytnout, se nachází v rozmezí 0,9

x 1,1 metru 9,2 × 11,0 m. Projektor rovněž nabízí otočení a překlopení obrazu i

jeho 4násobné digitální zvětšení. Součástí je reproduktor o výkonu 1 W. Pro

případné ovládání je k dispozici 9pinový D-Sub konektor RS232. Celková obsluha

a ovládací menu jsou přehledné a intuitivní, automatické vyhledání vstupu

signálu proběhlo až na jeden případ vynucený restart počítače kvůli grafické

kartě bez problémů.



Epson EMP-S1

Jednou z variant řešení velkoplošné prezentace menších firem může být projektor

EMP-S1 z dílny společnosti Epson. Tento ultralehký přístroj využívá zobrazovací

technologie LCD a je uzpůsoben především promítání počítačových dat, neznamená

to však, že byste si s jeho pomocí nemohli ve volném čase pustit oblíbený film.

Projektor pracuje v základním rozlišení 800 × 600 s konverzí až na 1 024 × 768

bodů. Světelný výkon 1 200 ANSI Im a kontrastní poměr 400 : 1 dávají tušit

nutnost promítat prezentace v alespoň částečně zatemněných místnostech. S

přístrojem dosáhnete maximální úhlopříčky obrazu 762 cm při projekční

vzdálenosti 11,3 m. Instalace a nastavení projektoru jsou jednoduché,

intuitivní a časově nenáročné. Výšku projekce určíte předními vysunovacími

nožičkami, a následnou lichoběžníkovou deformaci lehce odstraníte příslušnými

tlačítky. Přesné usazení obrazu zajistí digitální zoom a manuální optické

ostření. Všechny tyto funkce jsou dostupné nejen na vrchní straně samotného

přístroje, ale také prostřednictvím dálkového ovládání velikosti kreditní

karty. Nastavování funkcí ostatních, jako je např. světlost nebo sytost obrazu,

se provádí prostřednictvím přehledného menu přímo na obrazu projekce.

Videosignál z přehrávače lze na projektor přivést standardním videocinchem,

popř. modernějším S-Video konektorem. Jak už bylo řečeno, přístroj je

přizpůsoben projekci počítačových dat, a tak na zadní straně naleznete VGA

konektor pro propojení s grafickou kartou. Práci s prezentací vám usnadní

dálkové ovládání, jehož přijímač lze připojit k počítači pomocí rozhraní USB.

Naleznete na něm základní funkce myši a stránkování Page Up a Page Down.

Základní parametry přístroj předurčují pro použití v menších firmách jako

snadný nástroj pro velkoplošnou projekci vlastních prezentací.



HP VP6110

V modelové řadě projektorů Hewlett-Packard VP 6100 se můžeme setkat se dvěma

variantami VP6110 a VP6120, z nichž na testy jsme měli zapůjčenu o něco slabší

první verzi. Hlavní rozdíl mezi oběma produkty představuje svítivost (1 500

ANSI Im u VP6110 oproti 2 000 ANSI Im u VP6120) a nativní rozlišení 800 × 600

vs. 1 024 × 768 bodů. Stejně jako ostatní projektory v testu je i HP určeno

především do kanceláře, domácnosti či do malé projekční místnosti. Díky poměrně

vysoké svítivosti i příznivému kontrastnímu poměru lze tento projektor používat

i v nezastíněné místnosti, ovšem plná kvalita krystalicky ostrého obrazu se

projeví teprve při zatemnění. Námi testovaný model byl s nativním rozlišením

800 × 600 bodů schopen přepočítat obraz od rozlišení 640 × 350 až do 1 280 x x

1 024 bodů. Maximální úhlopříčka obrazu činí při projekci ze vzdálenosti 8

metrů od plátna přibližně 610 centimetrů. VP6110 kombinuje jasný obraz s celkem

robustní konstrukcí, snadnou ovladatelností a dostatkem konektorů pro vstup

signálu. Co se produkovaného obrazu týče, byli jsme velmi spokojeni s kvalitou

projekce textových předloh, jež se jevily dostatečně ostré a kontrastní. Tmavé

plochy obrazu vykazovaly dobré prokreslení i odstupňovanou intenzitu stínů a to

samé se týče jak výrazně světlých, tak tmavších úseků přehrávaného videa (zde

opravdu doporučujeme zvolit v menu filmový mod, jelikož mod prezentační je

charakterizován až přehnaně ostrou bílou, která by projekci filmu rušila).

Dobře pracuje i automatické vyladění obrazu. Za nevýhodu však musíme považovat

občas viditelné „klepání“ obrazu, jež bylo zvláště patrné při práci s

kancelářskými aplikacemi právě v „datovém“ modu.



Umax LE107

Abecedně poslední projektor tohoto testu je klasickým představitelem

nejlevnějších DLP projektorů na trhu. Co se kvality obrazu týče, nedosahuje

sice kvalit dražších DLP konkurentů, ale zájemcům zato nabízí atraktivní cenu.

Papírové hodnoty sice hovoří o kontrastu 2 000 : 1 a svítivosti 1 100 ANSI lm,

avšak v přímé konfrontaci s jinými projektory, disponujícími obdobnými

parametry, není obraz ani tak jasný, ani tak kontrastní. Tento fakt je

pravděpodobně dán použitou lampou (její výkon je pouze 150 W), jež slibuje

životnost 4 000 hodin, takže se nabízí myšlenka, že projektor funguje neustále

v „ekonomickém“ modu. V nastavení menu se nám bohužel provozní režim změnit

nepodařilo, patřičná položka chybí. Pomineme-li však nižší svítivost, kvalita

obrazu je s ohledem na cenu a použitou DLP technologii v mezích normy. Obraz je

stabilní a neblikavý, bohužel v tmavších pasážích nejsou detaily moc

rozeznatelné. Barevné podání je dostatečně realistické. Při projekci videa Umax

prokázal, že netrhavě zvládá i akční scény, ovšem opět doporučujeme spíše

zatemněnou projekční místnost. Nativní rozlišení je 800 × 600 bodů, přičemž

přepočítávání funguje i na standardy VGA (640 × 480 bodů) a XGA (1 024 × 768

bodů). Co se vstupů a výstupů týče, nabídka je celkem spartánská k dispozici je

vstup D-Sub pro signál z počítače, dále je přítomen audiovstup (pouze jack) a

vstup S-Video a cinch. Podle údajů poskytovaných výrobcem činí maximální

úhlopříčka obrazu 6,5 metru, a to při vzdálenosti 9,8 metru od plátna. Hmotnost

Umaxu LE107 je stejná jako u většiny zařízení v testu a dovoluje dostatečnou

mobilitu. Projektor umí přepínat obraz z formátu 4 : 3 do 16 : 9 a součástí

dodávky je kromě kabeláže a brašny i dálkové ovládání.