Přehrávače MP3 - srovnávací test

MP3 jako formát pro kompresi zvukových dat, zejména pak hudby, je znám široké
veřejnosti. Mezi uživateli je velice oblíbený, na druhou stranu je noční můrou

autorů, vydavatelů i distributorů hudebních nahrávek, kterým se kvůli

ilegálnímu stahování hudby z internetu snižují zisky z prodeje klasických

nosičů. Dochází tak k mnoha sporům, o kterých často informujeme i v PC WORLDu.



Pro tentokrát však necháme spory stranou a zaměříme se na to, jaké softwarové

nástroje lze použít k přehrávání MP3 souborů. Do testu jsme vybrali několik

nejpoužívanějších programů, které jsme hodnotili z několika hledisek. V

závěrečné tabulce jsou přehledně seřazeny základní informace, včetně údajů o

podpoře několika testovaných schopností aplikací:



- podpora dalších formátů hodnotí spektrum podporovaných zvukových formátů

kromě MP3



- skiny informace o možnosti změnit vzhled okna rozhraní



- databáze skladeb informace o tom, jestli program umí udržovat a spravovat

databázi skladeb umístěných na lokálním disku počítače.







CoolPlayer 206



Autor: Niek Albers



Náš test zahajujeme jednoduchým přehrávačem CoolPlayer, který nenabízí téměř

žádné pokročilé funkce.



Program nemá instalátor, a tak stačí pouze rozbalit archiv a aplikaci spustit.

Při prvním spuštění se vytvoří ini-soubor, do nějž se ukládají všechny

nastavené parametry. Bohužel však CoolPlayer při registraci přípon souborů

provede také přidání položek do kontextové nabídky systému Windows, které nelze

jednoduše odstranit.



Po funkční stránce se jedná o přehrávač vybavený jenom základními vlastnostmi

pro přehrávání MP3, případně WAV souborů. K dispozici je pouze editor playlistů

s možností přidání celé složky (nelze zadat samostatný soubor) a grafický

ekvalizér bez možnosti uložit si nastavení. CoolPlayer podporuje změnu vzhledu

pomocí skinů, kterých je na internetu poměrně mnoho. Přehrávač sice umí

zobrazovat ID3 tagy ze souborů, nedokáže však zpracovat české znaky s

diakritikou.



Pokud je někdo z uživatelů zarytý minimalista, může ho CoolPlayer možná

oslovit. Pro ostatní je to aplikace vskutku nezajímavá.







Quintessential Player 3.40



Autor: Paul Quinn



Podstatně vyspělejší aplikací je Quintessential Player (známý pod zkratkou

QCD). Obsahuje většinu funkcí, které může uživatel od přehrávače vyžadovat.

Příjemnou vlastností je podpora několika zvukových formátů, včetně schopnosti

přehrávat audio CD. K dispozici je i připojení na CDDB systém Gracenote,

podmínkou je však předchozí registrace do této služby.



Program QCD se do systému Windows nijak nevnucuje a nechává na uživateli, jakou

úroveň integrace zvolí. Všechna nastavení programu jsou přehledně strukturována

a není problém se v nich orientovat. Jedinou slabinou v tomto ohledu tak může

být absence české jazykové knihovny. S tím souvisí i neschopnost zobrazovat

české znaky s diakritikou v názvech skladeb. Pokud by měl uživatel problém s

některými funkcemi, může využít solidně zpracovanou nápovědu programu,

pochopitelně opět v angličtině.



Prostředí programu je zpracováno velice dobře a ovládací prvky jsou umístěny

intuitivně a přehledně. Zajímavě je řešeno používání skinů, každý z nich totiž

může mít několik modů. Defaultní skin, dodávaný s programem, má tyto mody tři.

V plném zobrazení obsahuje plocha přehrávače mnoho informací o přehrávané

skladbě a playlistu, okno s vizualizací, ovládací prvky a tlačítka pro editaci

nastavení ekvalizéru a playlistu. Nejmenší varianta skinu obsahuje pouze

základní ovládací prvky a zabírá na monitoru opravdu minimální plochu.

Nezávisle na zvoleném skinu lze QCD plně ovládat klávesovými zkratkami nebo z

kontextového menu, které se nabídne rovněž po kliknutí na ikonu programu v

systémové liště Windows.



Mezi pokročilejší funkce lze rozhodně zařadit například přímou editaci

informací o přehrávané skladbě, možnost ukládání vlastních nastavení ekvalizéru

nebo podporu plug-inů jak pro vstup, tak pro výstup zvuku. Pomocí výstupního

plug-inu lze kupříkladu provádět konverzi přehrávané hudby do některého z mnoha

podporovaných formátů (včetně MP3 nebo WAV). QCD představuje příjemný a

zajímavý přehrávač, kterému k dokonalosti chybí jen málo. Uvítali bychom

například přístup k CDDB bez nutnosti registrace, možnost spravovat databázi

skladeb na lokálním disku nebo podporu češtiny. Pokud uživateli tyto drobnosti

nechybí, rozhodně by měl QCD vyzkoušet.







Sonique 1.96



Autor: Lycos, Inc.



Po přečtení stručného popisu na WWW stránkách přehrávače Sonique jsme se na

test opravdu těšili. Jak tedy tento populární software obstál?



Upřímně řečeno, byli jsme poměrně dost rozladěni, zejména komplikovaností

ovládání aplikace. Zpočátku vše vypadalo velice slibně, prvním krokem instalace

byla totiž volba jazyka. Mezi nabízenými mutacemi nechyběla čeština, a od její

volby už celá další komunikace programu (včetně helpu!) probíhala v počeštěné

podobě. A v některých situacích jsme byli i rádi, že můžeme služeb nápovědy

využít.



Koncepce ovládání je totiž řešena poměrně nešťastně a komplikovaně. Hlavní okno

sice obsahuje základní ovládací prvky pro přehrávání, ale přístup k většině

dalších činností a nastavení je možný pouze přes zvláštní menu, umístěné v

„navigační konzoli“.



Pohyb v nabídkách je zdlouhavý a zvolené barevné nastavení ještě zhoršuje

čitelnost. V nastaveních, kde je možný výběr z několika voleb, se mnohdy

nenabídne jejich seznam, ale uživatel může pouze procházet jednotlivé parametry

jeden za druhým.



Pokud se přeneseme přes komplikovanost ovládání, zjistíme, že funkčně je

Sonique vybaven lehce nadprůměrně. Mezi podporovanými formáty jsou kromě MP3

také WAV, XM nebo audio CD. Bohužel chybí funkce získání informací o skladbách

z databáze CDDB. U MP3 souborů, které již mají tyto informace uložené, je

program samozřejmě zobrazí a dovolí jejich editaci. Další kvalitní funkcí, jež

však trpí komplikovaným ovládáním, je ekvalizér. Všech dvacet posuvníků pro

nastavení voleb ekvalizéru se zobrazí po kliknutí na velké tlačítko ve spodní

části hlavního okna. Bohužel v této části není možno ovládat ukládání a

načítání uživatelských nastavení. Potřebné funkce jsou dostupné opět pouze přes

menu aplikace.



Podobně jako QCD i Sonique obsahuje tři varianty skinu, lišící se jak počtem

ovládacích prvků, tak především velikostí. Pokud však uživatel potřebuje použít

funkci, která ve zvoleném typu skinu není přímo ovládána tlačítkem, nezbývá mu

nic jiného, než se přepnout do základního zobrazení a zde se proklikat v menu k

potřebné funkci.



Podobných nedokonalostí je v tomto přehrávači bohužel až příliš mnoho a snižují

hodnotu jinak celkem zdařilé aplikace. Určitě by pomohla třeba implementace

kontextové nabídky, přístupné z kteréhokoliv skinu.







UltraPlayer 2.112



Autor: UltraCo, Inc.



UltraPlayer představuje zhruba střed výkonnostního spektra testovaných

přehrávačů.



Z průměru vyčnívá snad jen množstvím podporovaných formátů. Neomezuje se pouze

na zvukové soubory, umožňuje pracovat rovněž s videem. Vzhledem k podpoře

přehrávání audio CD je škoda, že autoři neimplementovali možnost přístupu do

CDDB databáze pro získání informací o přehrávané hudbě.



Prostředí přehrávače je zpracováno přívětivě a přehledně, k dispozici je plné a

základní zobrazení. V jednodušší variantě jsou k dispozici ovládací prvky pro

přehrávání a informace o přehrávané skladbě. Rozšířené zobrazení obsahuje

nastavení ekvalizéru (bez možnosti uložení vlastního nastavení), vizualizace,

playlistu a dalších parametrů programu. Konfigurace však není nijak rozsáhlá.

Kdyby měl uživatel přesto nějaký problém s pochopením konkrétní volby nebo

části aplikace, může využít stručnou nápovědu. Ta je, stejně jako celý program,

pouze v anglickém jazyce. S programem se nainstalují i dva základní skiny, z

nichž si lze udělat představu o možnostech vzhledu přehrávače.



Celkově je UltraPlayer programem, který určitě stojí za vyzkoušení, nicméně

nepřináší nic nového a spíš mu některé drobnosti chybí.







Winamp3



Autor: Nullsoft, Inc.



Asi nejznámějším MP3 přehrávačem je Winamp. Autoři se jeho vývoji věnují již

značnou dobu a na kvalitě aplikace je to poznat.



Ve své aktuální verzi již není Winamp „pouze“ přehrávačem MP3 souborů. Spektrum

podporovaných typů se postupně rozšířilo na několik dalších zvukových (WAV,

MIDI, MOD, AU, SND, WMA…), ale i video (AVI, MPG, ASF, WMV…) formátů.

Samozřejmostí je rovněž schopnost přehrávání audio CD s podporou získávání

informací z databáze CDDB.



Jako první program našeho testu nabízí Winamp navíc knihovnu médií. Ta slouží

jako přehledná databáze audio CD, skladeb a souborů uložených na počítači

uživatele. Přidávání nových položek se děje automaticky při jejich přehrávání.

Data lze samozřejmě doplnit i ručně s využitím automatického rekurzivního

prohledávání složek na disku počítače. Pokud jsou k dispozici podrobné

informace o skladbách (autor, album…), umožní Winamp odpovídající třídění.

Podporováno je rovněž vyhledávání skladeb podle zadaného textu.



Pracovní prostředí přehrávače se drží dlouhodobě ověřeného schematu několika

nezávislých oken (přehrávání, playlist, ekvalizér, knihovna medií, vizualizace

atd.), které lze podle potřeby zapínat nebo vypínat. Vzhled programu se může

samozřejmě přizpůsobit pomocí skinu. Navíc je implementována možnost zvětšení

(scale) nebo nastavení průhlednosti kteréhokoliv okna. Škoda, že nelze zoom

nastavit pro všechna okna současně. Standardně obsahuje instalace pouze

anglickou verzi prostředí, ale na internetových stránkách lze stáhnout i českou

lokalizaci.



Aplikace je velice flexibilní a každý uživatel si ji může jednoduše přizpůsobit

svým potřebám. Aby neztratil přístup k některým funkcím (zejména v těch z

menších variant zobrazení), může použít pro vládání klávesové zkratky nebo

kontextové menu. To se zobrazí po kliknutí pravým tlačítkem téměř v kterékoliv

části aplikace a obsahuje přehled všech dostupných funkcí.



Díky délce svého působení na poli hudebních přehrávačů a velké rozšířenosti

mezi uživateli nabízí také nejrozsáhlejší možnosti doplnění funkčnosti pomocí

přídavných modulů a personalizace s využitím skinů. Přestože jsme při testování

narazili na pár drobností, které nejsou zcela ideálně propracovány (např.

správa alb a interpretů v databázi médií), je Winamp rozhodě špičkou ve své

kategorii.







Windows Media Player 9



Autor: Microsoft Corporation



Mezi čtenáři se asi nenajde nikdo, kdo by o této aplikaci dosud neslyšel. Media

Player (dále jen MP) je totiž standardní součástí každé instalace operačního

systému Windows.



Současná verze 9 je integrována do Windows XP, ale k dispozici je i pro starší

vydání operačního systému Windows. Distribuovány jsou dva instalační soubory

(pro XP a pro ostatní), a jednoznačně jsou to největší instalační balíky (cca

13 MB) z celého spektra testovaných přehrávačů. Rozhodně se jedná o

nejobsáhlejší z testovaných aplikací.



Označit MP za „pouhý“ MP3 přehrávač by tedy pochopitelně bylo chybou, neboť

podpora formátů je mnohem širší. Kromě hudby a audio CD lze přehrávat také

videosoubory, včetně podpory zobrazování titulků.



Pracovní prostředí programu dodržuje standardně konzervativní vzhled i členění,

s několika drobnými změnami (např. možnost skrývání menu aplikace). Jednotlivé

komponenty MP jsou umístěny na několika záložkách představujících základní

schopnosti přehrávače. Mezi ně patří např. knihovna médií, umožňující

automatické prohledání disku a následné setřídění nalezených skladeb.



Během testování se však párkrát stalo, že program odmítl provést nějakou

činnost (např. přidání playlistu). Po vypnutí a opětovném spuštění se přehrávač

umoudřil. Několik změn k lepšímu jsme zaznamenali u upravování parametrů zvuku,

zejména ekvalizéru. K dispozici jsou některé nové funkce a zvýšil se rovněž

počet předdefinovaných nastavení. Podpora skinů byla zahrnuta i u starších

verzí přehrávače a zachovává ji i verze 9. Bohužel opět (jak bývá u tohoto

programu zvykem) není formát skinu kompatibilní se staršími verzemi aplikace.



Vzhledem k ostatním přehrávačům v testu působí Windows Media Player jako kolos.

Je znát velká vazba na internet (např. napojení na CDDB, poslech internetových

rádií, aktualizace a stahování skinů) a zázemí obrovského programátorského

týmu.



Není proto nijak překvapivé, že programu nelze (po stránce funkčnosti)

prakticky nic vytknout. Trošku jiné je to s uživatelskou přívětivostí, kde je

stále co vylepšovat. I přesto si Media Player zaslouží v našem testu plný počet

bodů.







YeahPlayer 3.0



Autor: Nazasoft, Inc.



Přestože je YeahPlayer posledním přehrávačem našeho testu, jako první nabízí

některé specifické vlastnosti. Ne vždy se však jedná o pozitiva. Nejvýraznější

rozdíl od předchozích programů je v tom, že YeahPlayer není zdarma. Bezplatně

lze používat pouze verzi s některými omezeními. Vzhledem ke kvalitě bezplatné

konkurence je to přístup poměrně nepochopitelný.



Ze standardních funkcí pro přehrávání běžných audioi videosouborů nabízí

YeahPlayer editor playlistu a ekvalizér. Navíc aplikace obsahuje databázi, do

níž je možno k jednotlivým skladbám přidávat jejich texty. Dalším doplňkem je

CD ripper, umožňující komprimování stop z audio CD přímo do formátu MP3. Tato

funkce je však v neregistrované verzi omezena. Navíc se nám během testování

stalo, že z neznámých důvodů program odmítl zvuková CD přehrávat. Pracovní

prostředí aplikace i konfigurační dialog jsou velice jednoduché. Autoři avizují

možnost změny vzhledu pomocí skinu, ovšem tato vlastnost není zdaleka

plnohodnotně implementována. V programu je totiž pouze umožněn výběr jednoho ze

šesti skinů (a jejich barevných variant), další nelze nijak doplnit.



Nepříliš zdařilý pokus o inovaci představuje zpracování menu. To sice obsahuje

přístup k většině funkcí, ale jeho provedení je zvoleno nešikovně. Celá nabídka

je totiž realizována poloprůhledně, takže mnohdy není patrno, jestli viditelný

text je volba YeahPlayeru, nebo část pod ním zobrazeného okna jiné aplikace.



I když nabízí program některé zajímavé vlastnosti, při závěrečném hodnocení

převážily negativní pocity. Chtít za plnou verzi bezmála třicet dolarů, je

(mírně řečeno) odvaha.





Závěrem



Několik postřehů na závěr. Podobně jako ve srovnávacích testech jiných typů

aplikací, i tentokrát je patrný postupný vývoj od jednoúčelových přehrávačů

konkrétního typu souborů k univerzálnějším programům. Autoři se přitom

neomezují pouze na zvuková data, ale doplňují také schopnost přehrávat video.



Přestože aplikace v této kategorii jsou množstvím i kvalitou funkcí

srovnatelné, je stále patrný rozdíl mezi dvěma nejlepšími (Winamp a Windows

Media Player) a ostatními dostupnými programy. Z pohledu uživatele je však

určitě příjemné, že začíná být výběr i v kvalitních konkurentech těchto dvou

gigantů. Neméně kladně lze hodnotit také licenční politiku autorů testovaného

softwaru. Až na jedinou výjimku jsou všechny programy k dispozici uživatelům

zcela zdarma, bez jakýchkoliv omezení.



Pravidelní čtenáři našich srovnávacích testů už jistě postřehli, že se vždy

snažíme dát prostor také českým programátorům. Stejnou snahu jsme měli i při

přípravě tohoto článku. Nepodařilo se nám však najít žádný odpovídající

přehrávač z dílny českého autora. Snad příště.