Pro vaši firmu

Jak uspořádat tiskovou konferenci pro novináře







Následující článek je zamýšlen spíše jako souhrn dobře míněných

rad z pohledu novináře. Skutečností totiž je, že některé

společnosti dodnes netuší, jak nejlépe uspořádat tiskovou

konferenci pro novináře, tak aby z ní obě strany vytěžily co

nejvíce. Občas se stane, že pak z akce mají rozpačitý dojem buď

pořadatelé, nebo novináři, popřípadě všichni. O tom, jak se této

skutečnosti vyvarovat, jsou právě další řádky.



Čas zahájení TK



Novinář je kůže líná, co svět pamatuje. Proto vám většinou

nepřijde na akce, pořádané v osm, osm třicet hodin ráno. Ne že by

nechtěl, ale předešlý večer byl třeba na seznamovací party

s jinou firmou, nebo si jen chce trochu přispat v tom dnešním

shonu. Pokud přijde, je unavený, rozespalý a nerudný minimálně

do chvíle, než si dá své první ranní kafe. Stejně tak novinář

nepřijde na akce konané v sobotu či neděli, protože tu dobu

většinou tráví s rodinou na chatě. A pokud je to velmi líný

novinář, nedostanete ho ani na tiskovku, začínající o páté

odpolední. Tou dobou již nepracuje a chce se bavit na nějakém

večírku. Nejlepší doba pro konání tiskové konference je tedy

zhruba v 10 hodin dopoledne, případně ve 13 odpoledne.



Místo konání TK



Stejně tak je novinář líný jezdit na tiskovku někam do horoucích

pekel (pokud mu nezajistíte odvoz). Nejraději je, koná-li akce

v dosahu centra a metra. Novináři je skutečně jedno, zda se

tisková konference odehrává v honosném hotelu či luxusní

restauraci. Hlavně aby bylo vidět na poznámkový blok, aby se mu

dobře sedělo a při psaní poznámek se nemusel všelijak kroutit.

Koná-li se akce někde, kde je málo místa, mělo by být pozváno

novinářů co nejméně. Nic není horšího, než když se tlačíte

s dvaceti dalšími kolegy namačkáni v prostoře třikrát tři metry,

kde kromě novinářů jsou i přednášející, řečnický pultík, tabule,

projektor, počítač, stůl s občerstvením a hostesky, jež vám

odebírají klobouky či kabáty a snaží se je dát do skříně, která

se jako na potvoru otevírá dovnitř.



Délka trvání TK



Pravděpodobně jsme všichni determinováni základní školou.

Pozornost, ať chceme nebo ne, udržíme maximálně 45 minut. Stejně

tak novinář. Tisková konference, která trvá dvě hodiny, případně

se neustále prodlužuje (a novinář potřebuje běžet na jinou akci,

do redakce, na poradu), nepůsobí příliš efektivně. Nejenže

posluchači začnou ztrácet pozornost, ale také je nedohledno

konce ubíjí.



Průběh a zaměření TK



S tím souvisí i tento bod. Pokud chcete, aby akce měla co

největší účinek, vypusťte vše přebytečné. Spousta slidů pouze

opakuje již řečené, případně až příliš dopodrobna vysvětluje

něco, co buď novináři znají, případně se později soukromě

zeptají. Přednáška má směřovat k věci a nezabývat se podružnými

informacemi. Pokud představujete nový výrobek či službu, zaměřte

se na ně. Poinformujte o jejich přednostech, možném využití,

porovnejte s konkurencí . Jakékoliv následné informace o růstu

společnosti, o tom, že byli přijati dva noví pracovníci a oproti

loňskému roku se tak zvýšil stav zaměstnanců, jsou již rušivé.

Můžete je přece připojit do tiskových materiálů, případně jim na

konci fiskálního roku věnovat samostatnou tiskovku.



Tiskové materiály



Neměly by obsahovat podnikový časopis, časopis sponzora,

zbytečné informace typu „napsali a řekli o nás“ a také by neměly

začínat slovy „jsme nejlepší“. To tvrdí každá firma a pro

novináře je podobná informace většinou k nepoužití. Opět by mělo

platit zaměření čistě na základní informace, kvůli nimž se

tiskovka koná. Uvědomte si, že podnikový časopis a veškeré další

přebytečné materiály, které novinář nijak nemůže využít, skončí

v koši, v lepším případě ve sběru. Jednou z nejdůležitějších věcí,

jež musejí tiskové materiály obsahovat, je propisovací tužka.



Pro koho



Nejefektivnějším způsobem, myslí si ve spoustě firem, je spojit

prezentaci pro klienty a zákazníky s pozváním pro novináře.

Zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou. Výsledek? Ani jeden

z pozvaných se necítí nejlépe, protože každý předkládané

informace bere jinak – pro jednoho jsou zbytečně příliš odborné

a podrobné, pro druhého pak třebas příliš jednoduše podané.



Pozvání na konferenci



Nechci nikoho lekat, ale mezi novináři jsou i tací, kteří

tiskovky navštěvují s nekalými úmysly vše sníst, vypít, sebrat

dárky a vypadnout. Proto směřujte pozvánky přímo zvaným

novinářům do rukou. Ať formou písemnou či e-mailem. Určitě

nesdělujte termín a místo konání ČTK, a stejně tak vyřiďte

vrátným v místech, kde se tiskovka koná, aby informace o ní

nesdělovali žádnému rádoby žurnalistovi, který nemůže prokázat,

že je zkušený novinář z odborného tisku. (Rada: nezvaní novináři

se často hlásí k tiskovinám jako Odbory, Nový rozlet, Naše

Jihlavsko apod.)



Řečník



Nic proti odborníkům ve vaší firmě, ale přece jen – vy byste

poslouchali člověka, který sice výborně problematice rozumí, ale

zakoktává se, přeříkává, je zjevně nervózní, a pak neví, zda

pronesl to nejdůležitější, a tak začne informace opakovat znova

a podrobněji?



Logo



Nevěřili byste, kolik firem zapomene za své řečníky umístit své

logo. Ono má svůj účel. Ani ne tak reprezentační jako spíše

propagační. Logicky – kolik novinářů na tiskovkách fotí? A

kolikrát se logo spolu s řečníkem může následně objevit v tisku?



Jmenovky



Stejně tak ne každý novinář zná všechny přednášející, jež se

konference účastní. Proč by před nimi na stole nemohly být

jmenovky?



Pohoštění a dárky



Pohoštění a dárky novinářům samozřejmě nejsou povinné, nicméně

je potěší a kladně naladí. Jídlo pak zvláště, koná-li se tisková

konference v době snídaně či oběda. Avšak zapomeňte na studené

mísy – novinář, huba jedna mlsná, je má na každé prezentaci či

tiskovce a šunčička už mu nevoní. Více ho potěší teplý párek.

Fakt… S křenem.