Průvodce pevnými disky

Jejich kapacita se stále zvětšuje, jsou stále rychlejší, občas jsou také jen
pro zlost ano, mluví se o pevných discích. Na následujících stránkách si můžete

přečíst něco o tom, jak vyřešit nejčastější problémy týkající se právě pevných

disků.



Ještě nikdy nebylo k mání takové množství megabajtů za tak málo peněz. Dnes je

také daleko lákavější představa koupě nového pevného disku, než každodenní

uklízení a mazání přebytečných souborů. Konečně bude klid od toho věčného

huštění dat na malé disky, a také rychlost počítače se díky větší kapacitě

zvýší.



Jakmile pevný disk koupíte, ze začátku asi moc důvodů k radosti mít nebudete.

Často počítač s novým pevným diskem vůbec nespustíte, jelikož překročíte horní

hranici kapacity disku, se kterou je počítač ochoten pracovat (viz tabulka

Pevné disky: Nejdůležitější hranice kapacit pevných disků). Také vás mohou

začít sužovat podivná chybová hlášení BIOSu, jež se začnou objevovat po

zdánlivě úspěšné instalaci disku (viz tip č. 2). Nebo se třeba nemůžete

rozhodnout, který disk koupit, protože nevíte, k jakému standardu musí patřit,

aby správně pracoval s vaší základní deskou (viz tip č. 1). Rozhodli jste se do

vašeho systému integrovat systém Raid, a instalace Windows se vám nezdařila

(viz tip č. 10)? Pomocí našich tipů všechny problémy snadno vyřešíte.



Možná ale patříte do té skupiny šťastlivců, kteří když poprvé spustí svůj nový

pevný disk, nemají s ním žádné problémy. Jestliže je vám to líto, nebuďte

smutní. I pro vás máme něco v záloze. V tipu č. 6 se kupříkladu dočtete o tom,

jak si zoptimalizovat odkládací soubor. To, jak si ve Windows XP urychlíte svůj

SCSI disk, vám prozradíme v tipu č. 7. Dokonce ani když se budete trápit s

poškozením svého pevného disku, vás nenecháme naholičkách přitom nezáleží na

tom, zda se jedná o problém, jehož pravděpodobnou příčinou je počítačový virus,

či jde o fyzické poškození pevného disku.





1. Pevný disk s podporou Ultra-DMA 133 na řadiči Ultra-DMA 66



Problém: Vaše základní deska podle manuálu podporuje pouze disky s podporou

Ultra-DMA 66. Vy byste si ale k ní chtěli připojit pevný disk s podporou

Ultra-DMA 133.



Řešení: Rozhraní EIDE s podporou Ultra-DMA je zpětně kompatibilní, takže můžete

pevný disk s podporou Ultra-DMA 133 připojit k řadiči na základní desce bez

obav. Musíte se ale smířit s tím, že tento disk nebude na EIDE řadiči s

podporou pouze Ultra-DMA 66 pracovat s teoreticky maximální přenosovou

rychlostí 133 MB/s. V praxi to ale zas až tak moc nevadí, jelikož dnešní pevné

disky s podporou Ultra-DMA 133 stejně při vysokém zatížení zřídka přenášejí

více než 40 MB/s. Zvýšení přenosové rychlosti dosáhnete pouze použitím systému

Raid 0, a to výrazněji teprve až při použití tří a více pevných disků.

Počítejte s námi: Když vám jeden disk přinese přenosovou rychlost maximálně 40

MB/s, pak u dvou disků navzájem propojených můžete počítat asi s 50 MB/s a tři

disky vám přinesou rychlost okolo 75 MB/s. Máte-li tedy pouze řadič s podporou

Ultra-DMA 66, pak vaše disky bude brzdit až při použití systému Raid 0

minimálně se třemi disky.





2. Při startu počítače se objevují podivná hlášení



Problém: Instalovali jste do systému nový pevný disk. Počítač se sice bez

problémů spustí, uprostřed bootování se však objeví hlášení typu „Primary IDE

Channel no 80 Conductor Cable Installed“. Přesto se ale dá s počítačem bez

problémů pracovat.



Řešení: Přečtěte si to hlášení pořádně slovo od slova! Říká vám, že na svém

primárním EIDE kanálu nemáte připojený 80žilový kabel, nýbrž s největší

pravděpodobností kabel 40žilový. Ten se však hodí pouze pro režim přenosu s

Ultra-DMA 33. Váš BIOS rozpoznal, že přenosová rychlost je velmi malá a

informuje vás o tom, že vaše konfigurace není tou optimální. Plnou rychlost vám

pevný disk poskytne pouze při použití 80žilového kabelu a ten pořídíte v každém

obchodě s počítačovými komponentami.



Pozor však při připojování zmíněného kabelu. Jeho modrý konec se připojuje k

EIDE řadiči na základní desce, zatímco černý konec je určen pro připojení

pevného disku Master a šedý pro pevný disk v zapojení Slave. 40žilové kabely

toto barevné značení nemají. Nemusíte tedy na kabelu pracně počítat, o jaký

druh se jedná, barevné značení vám to prozradí zcela spolehlivě.





3. Počítač neukazuje celou kapacitu pevného disku



Problém: Podle výrobce má váš nový pevný disk větší kapacitu, než jakou ukazuje

BIOS či Windows.



Řešení: To, že u vašeho pevného disku nebyla rozeznána jeho správná kapacita,

může mít několikero příčin.



1. příčina: Činí rozdíl mezi zobrazenou a výrobcem udávanou kapacitou asi 7,4

procenta? Pak je problém pravděpodobně jen v rozdílném způsobu výpočtu

kapacity. Výrobci pevných disků počítají kapacitu svých výrobků zpravidla tak,

jak jsme běžně zvyklí. Předpona kilo znamená tisíc (103), mega má význam

milionu (106) a pro předponu giga se přiřazuje ekvivalent miliardy (109). U

firmy Microsoft ale znamená předpona kilo hodnotu 1 024 (210), mega má význam 1

048 576 (220) a giga je totéž co 1 073 741 824 (230). Když vezmeme v úvahu

odlišný výpočet, který ostatně nebyl u menších kapacit tak markantní, zjistíme

u hodnot pohybujících se v řádech gigabajtů sice stejný, ale mnohem znatelnější

rozdíl 7,4 procenta.



2. příčina: Všechny ostatní rozdíly poukazují na to, že jste nějakým způsobem

ztratili na pevném disku místo. V nejhorším případě dokonce riskujete ztrátu

svých dat. Kapacity pevných disků se totiž tak razantně zvyšují, že často leží

na hranicích možností počítače. V již zmíněné tabulce Pevné disky:

Nejdůležitější hranice kapacit pevných disků jsme vypsali možná řešení tohoto

problému. Abyste snáze poznali, kde je u vašeho počítače onen problém,

zmiňujeme u potíží vyvolaných BIOSem také datum, do něhož byla ta daná hranice

velmi rozšířená. Při ostatních chybových hlášeních je ale naproti tomu lepší

zaměřit se na verzi Windows, kterou používáte. Pokud se dá váš problém řešit

updatem BIOSu, pak byste neměli váhat a na internetových stránkách výrobce

počítače či základní desky vyhledat jeho aktuální verzi.



Jestliže žádný update BIOSu nenaleznete, existuje ještě jedno východisko:

Nainstalujte si diskový manažer, který často výrobci pevných disků nabízejí

zdarma na svých internetových stránkách. Tyto utility bohužel mají někdy

problémy v komunikaci s bootovacími manažery nebo při spouštění počítače z

diskety, když se nato chcete dostat k datům na pevném disku. Vzhledem k těmto

obtížím se potom zdá lepším řešením použití karty s EIDE řadičem, jenž obsahuje

vlastní BIOS. Příkladem takové karty je třeba výrobek Promise Ultra 100 TX2,

podporující standard Ultra-DMA 100.





4. Zásadní problém: Poškozená tabulka souborů



Problém: Krátce po startu počítače spustila Windows program Scandisk. Ten se

ale přerušil s hlášením, že je poškozená tabulka souborů. Nyní není možné ani

spustit operační systém, ani se dostat ke svým datům uloženým na pevném disku.



Řešení: V tomto případě pomůže pouze profesionální zásah odborných firem, které

se zabývají záchranou dat z poškozených disků. Sami bohužel nemáte v tomto

případě šanci se ke svým datům dostat. Windows NT4, 2000 a XP vždy vytvářejí k

originální tabulce souborů, jež obsahuje seznam všech složek a souborů na daném

disku, ještě její kopii, kterou automaticky nahradí originální tabulku v tom

okamžiku, kdy dojde k jejímu poškození. V tomto případě se ale naneštěstí

poškodila i kopie tabulky souborů, což ukazuje na neopravitelné fyzické

poškození celého disku. Všechna data na disku uložená jsou ztracena, jelikož

bez tabulky souborů se k nim dostat jednoduše nedá. Jak již bylo zmíněno, zbývá

pouze možnost profesionální záchrany dat, kterou nabízí třeba firma Ontrack

Data Recovery. Tato služba je ale velmi drahá a vyplatí se pouze tehdy, pokud

jsou na disku uložena nějaká velmi důležitá data.





5. Pozor na viry: Oprava Master Boot Record (MBR)



Problém: Objevilo se vám chybové hlášení typu „Non-system disk or disk error“,

případně se vám stala neobyčejná věc, kdy počítač zničehonic začal vydávat

zvuky. Antivirové programy vám tímto oznamují, že se v MBR vašeho pevného disku

uhnízdil virus.



Řešení: Pro odstranění viru musíte ještě opravit Master Boot Record.



Ve Windows 2000 a XP je nutné nejdříve se dostat do BIOSu a zde vybrat položku

First Boot Device/ CD-ROM. V dalším kroku je pak na vás, abyste do CD-ROM

mechaniky vložili instalační CD disk operačního systému a restartovali počítač.

Po uvítací obrazovce Microsoftu stiskněte klávesu <f10> nebo <r>, čímž spustíte

Konzoli pro zotavení. V ní se vám zobrazí všechny fyzické diskové jednotky, na

nichž je nainstalován operační systém Windows. Stačí jen zadat číslo

odpovídající jednotky. Potom zadáním příkazu fixmbr vrátíte Master Boot Record

zpět do původního stavu. Další a podrobnější informace ke Konzoli pro zotavení

získáte v anglickém jazyce na adrese

http://support.microsoft.com/de­fault.aspx?scid=kb;en-us;314058.



Ve verzích Windows 95/98/ME je rovněž potřeba nejdříve upravit nastavení BIOSu,

a to tak, že zde vyberete položku First Boot Device/Floppy. Vložte spouštěcí

disketu do mechaniky a restartujte počítač. Pokud spouštěcí disketu nemáte,

můžete se do režimu MS-DOS dostat i pomocí instalačního CD disku. V režimu

MS-DOS pak zadejte na příkazový řádek příkaz fdisk /mbr.





6. Optimalizace odkládacího souboru



Problém: Často pracujete s velmi velkými soubory, takže odkládací soubor je

velmi intenzivně využíván. To však dosti negativně ovlivňuje výkon celého

počítače.



Řešení: Samozřejmě asi nejlepším řešením by bylo zvýšit operační paměť systému,

ale existuje i jiný způsob, jak bez dalších investic do počítače zvednout jeho

výkon. Předpokládejme, že máte na počítači několikero pevných disků a pracujete

v operačním systému Windows 2000 nebo XP. U těchto operačních systémů totiž

můžete odkládací soubor rozdělit na několik disků v tom nejpříznivějším případě

se tak rozdělí rovněž počet přístupů na tyto disky. Nastavení týkající se

odkládacího souboru naleznete v Ovládacích panelech ve Windows 2000 tak, že

poklepete na ikonu Systém a zde se přesunete na záložku Upřesnit. Na zmíněné

záložce stisknete tlačítko Možnosti výkonu a v poli Virtuální paměť konečně

stisknete tlačítko Změnit. Ve Windows XP postupujete opět z Ovládacích panelů

poklepáním na ikonu Systém, dále přesunutím na záložku Upřesnit. V poli Výkon

stisknete tlačítko Nastavení a v dialogovém okně Možnosti výkonu se přesunete

na záložku Upřesnit. Zde v poli Virtuální paměť stisknete tlačítko Změnit.



Pokud je to jen trochu možné, neměli byste odkládací soubor ani jeho části

umisťovat na disk, v němž máte nainstalována Windows. Jako minimální velikost

zmíněného souboru se doporučuje alespoň 1,5násobek velikosti operační paměti.



Jestliže budete uvažovat o rozdělení odkládacího souboru na několik disků, bude

to mít efekt jen tehdy, pokud jej rozdělíte na několik fyzických disků, ne na

několik diskových oddílů na jednom disku. Jinak budete svůj systém brzdit dále.

Jestliže máte v počítači pouze jeden disk, měli byste odkládací soubor umístit

do prvního diskového oddílu, neboť ten obecně bývá nejrychlejší.





7. Pevný disk pracuje velmi pomalu



Problém: Když jste si otestovali svůj nový pevný disk benchmarkovým programem,

jako je například Sandra 2003, našli jste pod položkou „Drive Index“ hodnotu 30

MB/s. Když si ale měříte čas při kopírování dat z nového disku na váš starý,

docházíte k údaji maximálně okolo 5 MB/s. Stejné hodnoty dostáváte i v případě,

když kopírujete soubory v rámci nového pevného disku.



Řešení: Tento problém může mít celou řadu příčin, a tedy i několik možností

řešení.



1. příčina: Pracujete ve Windows XP a jedná se u vašeho nového disku o pevný

disk SCSI se souborovým systémem NTFS? Pak aby váš disk pracoval rychleji, je

třeba si nainstalovat Service Pack 1 od Microsoftu. Naleznete jej na

internetové adrese http://www.microsoft.com/cze/win­dows/xp/pro/downloads/sp1/ a

má velikost asi 135 MB. Zejména při kopírování velkého množství malých souborů

potřebují Windows XP daleko více času, než je třeba.



2. příčina: Váš starý pevný disk je pomalejší než ten nový, čímž při kopírování

omezuje rychlost přenosu dat.



3. příčina: Výsledky testů benchmarkových programů byste neměli brát

bezpodmínečně za ty jediné správné. Zvláště u programu Sandra se upozorňuje na

to, že se jedná o tzv. „syntetický“ benchmark, který podle zkušeností s

reálnými aplikacemi nemusí odpovídat pravdě. Anglickou verzi programu Sandra

2003 Standard určenou pro Windows 98/ME, 2000 a XP naleznete , případně na

internetové adrese www.sisoftware.co.uk (SANDRA2003.EXE, 5,06 MB).



Takzvaný „Drive Index“ je hodnota, jež je počítána blíže nespecifikovaným

způsobem z přenosových rychlostí získaných při náhodném a sekvenčním čtení a

zápisu na disk. Na našem testovacím počítači jsme se například dostali při

standardním nastavení programu Sandra na index o hodnotě asi 30 MB/s, hodnota

získaná pro sekvenční čtení byla 42 MB/s, pro náhodné čtení pouze 6 MB/s,

hodnoty pro zápis byly 38 MB/s, resp. 10 MB/s.



Získané výsledky představují mezní hodnoty, údaje naměřené v praxi se pohybují

v intervalu mezi nimi. Kupříkladu při kopírování jednoho souboru o velikosti 1

GB na jiný, stejně rychlý disk můžete dosáhnout rychlosti 30 MB/s. Pokud ale

vezmete 10 000 souborů o celkové velikosti opět 1 GB, můžete na počítači

naměřit pouze 6 MB/s. Zmíněná hodnota může při ještě větším počtu souborů ještě

klesnout, jelikož s narůstajícím počtem souborů rostou nároky na správu

samotného systému souborů Windows. Zatěžuje se tak nejen disk, ale i procesor,

operační paměť a odkládací soubor. Nehledě k tomu, že jistou roli zde hraje i

stupeň fragmentace souborů na disku.



4. příčina: Při kopírování dat v rámci jednoho disku je rychlost přenosu dat

ještě nižší žádný disk totiž nedokáže současně číst a zapisovat. Při kopírování

jednoho velkého souboru v rámci jednoho disku jsme na našem testovacím počítači

dosáhli přenosové rychlosti přibližně 7 MB/s, u kopírování mnoha malých souborů

pouze 4 MB/s.





8. Po odstranění složek a souborů pořád není na disku dostatek místa



Problém: Když ze svého pevného disku odstraníte spoustu nepotřebných dat,

množství volného místa se nezvýší vůbec, anebo jen nepatrně.



Řešení: Při standardním nastavení Windows data, která se rozhodnete smazat,

neodstraňují, nýbrž je přesouvají do koše. Pokud v Průzkumníku povolíte funkci

Zobrazovat skryté soubory a složky (ve Windows XP tuto volbu naleznete

například v menu Nástroje/Možnosti složky na kartě Zobrazení), ukáže se vám ve

stromové struktuře každého diskového oddílu složka Recycled, případně Recycler.

Abyste si na disku udělali více místa, potřebujete koš vysypat. Klepněte pravým

tlačítkem na pracovní ploše nebo v Průzkumníku na ikonu koše a z kontextového

menu vyberte příkaz Vysypat koš. Celý tento přístup k mazání souborů můžete

změnit, když si klepnete pravým tlačítkem myši na ikonu koše a z kontextového

menu zvolíte příkaz Vlastnosti. Když zde kupříkladu zaktivujete položku

Nepřesouvat soubory do koše, ihned je odstraňovat, koš vlastně nikdy

nepoužijete. Chcete-li z důvodu úspory místa, bezpečnosti či rychlosti

jednotlivé soubory vždy kompletně odstraňovat, je další možností používání

klávesové zkratky <shift><delete>.





9. Pevný disk pracuje jen několik hodin



Problém: Váš pevný disk začíná po dvou až čtyřech hodinách vydávat podivné

zvuky. Krátce nato zatuhne počítač. Po novém spuštění počítače BIOS pevný disk

nerozpozná a operační systém nenastartuje. Teprve až poté, co horký pevný disk

ochladíte, začne počítač znovu fungovat ovšem zase jen dvě až čtyři hodiny, pak

vše začíná nanovo.



Řešení: Nejprve je třeba vyloučit fyzické poškození disku. K tomu účelu

použijte testovací program výrobce vašeho pevného disku získáte jej téměř vždy

na jeho internetových stránkách. Ten vám umožní prostřednictvím vašeho

operačního systému vytvoření spouštěcí diskety na bázi operačního systému

MS-DOS, která navíc bude obsahovat diagnostický program. jsme pro vás

připravili následující utility:



1. IBM Drive Fitness Test 3.20 (DFT32V320.EXE, 2,09 MB), najdete jej i na

internetu na adrese www.storage.ibm.com/hdd/sup­port/download.htm#DFT



2. Maxtor Powermax 3.04 (POWERMAX.EXE, 2,26 MB), na internetu je na adrese

www.maxtor.com/en/support/dow­nloads/powermax.htm



3. Seagate Seatools Disc Diagnostic 1.05 (SEATOOLD.EXE, 1,61 MB), k dispozici i

na adrese

http://download.seagate.com/se­atools/registration.nsf/d_fi­le_return?openform



4. Western Digital Data Lifeguard 10.0 (DLGINSTALL₁₀_0.EXE, 1,41 MB), který je

k dispozici na internetové adrese http://support.wdc.com/dow­nload/index.asp



5. Fujitsu ATA Diagnostic Tool 6.01 (FJDT6_01.ZIP, 158 KB), ten se dá stáhnout

na adrese http://www.fdg.fujitsu.com/ho­me/product.asp?L=en&PID=225&IN­FO=swr



6. Samsung DOS-Tool Shdiag 1.25 (SHDIAG.EXE, 166 KB) pro starší pevné disky a

Hutil 1.08, který je představován dvěma soubory (HUTIL.EXE, 297 KB a

HUTIL111.CFG, 1,33 KB) pro modernější varianty, oba na internetové adrese

www.samsungelectronics.com/hdd/sup­port/utilities/utilities_in­dex.html



Pokud diagnostický program nenalezne žádné poškození disku, pak se zřejmě váš

disk během provozu přehřívá. Zkuste proto zlepšit odvod tepla. Máte-li v

počítačové skříni dostatek místa, postarejte se o to, aby byl disk umístěn tak,

že pod i nad ním bude volný prostor. Máte počítačovou skříň už přeplněnou,

případně vám výše zmíněná rada nepomohla? Pak zkuste použít čelní stěnu nebo

výměnný rámeček se zabudovaným větráčkem. Jestliže váš počítač nemá ve skříni

žádný větráček, můžete vylepšit proudění vzduchu pomocí větráčku

namontovatelného do slotu počítače.





10. Na disky zapojené do systému Raid nelze instalovat operační systém



Problém: Chtěli byste použít pevné disky zapojené v systému Raid jako

bootovací. Instalace operačního systému však vždy skončí předčasně s chybou.



Řešení: Pro úspěšnou instalaci operačního systému na pevné disky zapojené do

systému Raid musí být splněno několik předpokladů.



Nejprve musí být řadič Raid nastaven jako bootovací zařízení. Vyhledejte proto

v BIOSu položku jako Boot Sequence, Boot Order apod. Často se nachází v menu

BIOS Features Setup. Zde jako bootovací disk vyberte položku Add-in board a v

ní, pokud je to možné, zvolte přesně volbu Raid Controller. Pokud taková

možnost k dispozici není, nastavte volbu SCSI. To ale platí pouze pro řadič

Raid v provedení EIDE. Položka SCSI v tomto případě slouží jen k tomu, aby byl

počítač donucen vyhledávat bootovací médium někde na kartě PCI a je jedno, zda

se jedná o SCSI nebo EIDE. Jestliže váš počítač nemá k dispozici ani volbu

SCSI, je třeba provést update BIOSu, který najdete buď na internetové stránce

výrobce vašeho počítače, či vaší základní desky. Jestliže žádný update

nenaleznete, pak se musíte smířit s tím, že z disků zapojených do systému Raid

jednoduše počítač nespustíte.



Další problémy, které mohou nastat, se projevují tím, že BIOS sice dokáže

rozeznat pevné disky zapojené v systému Raid, přesto při instalaci Windows

dochází k hlášením typu „Setup did not find any hard disk drives installed in

your system“. Zde je očividně vina na straně operačního systému, který Raid

systém nerozpoznal. Je tedy potřeba nainstalovat ovladač pro Raid systém.

Jestliže jste tento nedostali společně s řadičem, určitě bude k dispozici na

internetových stránkách výrobce. Po jeho stažení zopakujte instalaci operačního

systému. Jakmile se zobrazí upozornění pro instalaci ovladačů SCSI nebo Raid,

přerušte instalaci stiskem odpovídající klávesy většinou se jedná o <f6> či

<f2> a ovladač nainstalujte. Nyní by měla instalace Windows proběhnout bez

problémů.









</f2></f6></delete></shift></r></f10>