Sedmnáctky útočí - test 17palcových LCD displejů

Patnáctipalcové LCD displeje úspěšně bojují o svůj osud se zaběhlými CRT
monitory a na trhu se pomalu objevuje další silný produkt ploché monitory s

úhlopříčkou 17 „. Jejich hlavní výhody? Velká plocha obrazovky srovnatelná

téměř s 19“ klasickými zobrazovači, ovšem nesrovnatelně nižší prostorové nároky

a spotřeba energie. Vybrali jsme pro vás ty nejlevnější sedmnáctky na našem

trhu.



Loňský rok byl ve znamení postupného nástupu LCD monitorů zákazníci si začali

uvědomovat, že je to skutečná alternativa ke klasickým zobrazovačům nejen po

stránce technologické, ta už se běžným monitorům blíží delší dobu, ale

především po stránce cenové. Bohužel nové aplikace a hry si žádají větší

prostor na obrazovce a standardních 1 024 × 768 bodů (standard XGA), které

poskytují patnáctky, pomalu přestává stačit. 15palcové displeje s větším

rozlišením jsou možné prakticky jen u notebooků, tam se uživatelé s

miniaturními ikonkami i vyšší cenou v podstatě smířili, ale stolní zobrazovače

potřebují růst ve smyslu dostupné plochy. A právě proto se dnes zraky zákazníků

obracejí k sedmnáctkám.



Nemá cenu zastírat, že zde stále je cenový rozdíl proti patnáctipalcovým LCD, a

především pak proti 19" LCD monitorům. Vždyť ty je možné pořídit už od 6 tisíc

korun, což je suma, která je zatím nedostižná i pro lacinější LCD patnáctky.

Řekněme si tedy, v čem LCD monitory před svými klasickými CRT kolegy jasně

vedou. O rozměrech a spotřebě byla už řeč, další na řadě jsou tedy parametry

obrazu, především jeho kontrast, neuvěřitelná ostrost a velmi cenná geometrická

dokonalost. Na LCD neexistuje něco jako ztráta konvergence v rozích,

poduškovité či trapézovité zkreslení, nehomogenita barevného podání, chvění

obrazu a další vady vyplývající z podstaty principu katodové trubice v nitru

běžného monitoru.



Na druhou stranu ani LCD není bez vad v obraze, a právě ty odlišují lepší

modely od těch méně kvalitních. Největším oříškem je správný převod analogového

signálu do plně digitálního bodového rastru LCD matrice, kde nastává problém s

přesným určením barvy jednotlivých bodů. U méně kvalitních displejů je patrné

například přesahování tenkých linií do vedlejších bodů, nečisté okraje písma a

další artefakty. Právě význam těchto problémů roste v souvislosti se zvyšujícím

se rozlišením. Jak totiž roste vertikální i horizontální rozlišení obrazu,

zvyšuje se výrazně objem dat, tedy v případě analogového signálu frekvence, na

které jsou přenášeny informace o jednotlivých bodech. Ta totiž odpovídá

obrazové frekvenci násobené počtem přenášených informací.



Řešení tohoto problému je známé digitální připojení typu DVI. Bohužel jeho

implementace něco stojí jak na straně počítače, tak i na straně displeje. Za

nejlacinější DVI kompatibilní kartu dáte sice zhruba 3 tisíce korun, ale rozdíl

v ceně obdobného displeje vybaveného DVI a toho čistě analogového se může

pohybovat klidně kolem 5 tisíc. Naštěstí elektronika v samotných LCD monitorech

a také výstupní obvody v grafických kartách zvyšují svou kvalitu tak rychle, že

v mnoha případech dnes není vůbec snadné poznat, zda displej je připojen

analogovou cestou nebo digitální. Rozdíl je těžce postřehnutelný zejména u

kvalitnějších 15" LCD s rozlišením XGA, a velmi malý už dokonce u dobrých

sedmnáctek, které jsou bez výjimky k dispozici s bodovým rozlišením 1 280 × 1

024. Těžko říci, zda bude tento vývoj pokračovat i pro vyšší rozlišení a větší

LCD panely, ale faktem zůstává, že i DVI se pomalu stává v moderních grafických

kartách standardem, a ne výjimečným bonusem pro uživatele, jako tomu bylo dřív.

Testované sedmnáctky patří ale díky své ceně k tomu méně vybavenému segmentu, a

tak u nich většinou budeme právě DVI připojení hledat těžko.



Vrátíme-li se ještě k nešvarům LCD displejů, nesmíme zapomínat ani na problémy

s podsvícením. Vzhledem k principu, jakým je obraz na displeji z tekutých

krystalů vytvářen, jsou jednotlivé barevné složky v podstatě jasové filtry

určité barvy nad konstantně zářícím pozadím. K rozvedení světla rovnoměrně po

celé ploše se používá tvarovaný blok polykarbonátu, a samotným zdrojem světla

jsou katodové trubice na okrajích displeje. V případě notebookových monitorů je

to často pouze jedna, běžné patnáctky a některé sedmnáctky mají dvě, a dále s

úhlopříčkou roste i jejich počet těchto trubic. Není tedy výjimečné, že po celé

ploše displeje není stejná úroveň jasu, a tento problém je patrný zejména u

lacinější modelů.



Sedmnáctky s rozlišením 1 280 × 1 024 bodů mají ale ještě jeden specifický

problém. Jde o to, že jejich poměr stran není běžných 4 : 3, jako u rozlišení 1

024 × 768, 1 600 × 1 200 bodů a dalších, ale 5 : 4. Proto budou například

fotografie z většiny digitálních fotoaparátů, které jsou pořizovány vesměs v

poměru 4 : 3, zobrazeny se dvěma černými pruhy na horním a spodním okraji.

Stejně tak širokoúhlé video, jež na běžném monitoru tyto pruhy už má, bude mít

na 17palcovém LCD tmavé okraje ještě větší.





Jak jsme testovali



Při pohledu do tabulky jsou patrné mezi jednotlivými parametry, zejména

kontrastu, poměrně značné rozdíly. I přes veškerou snahu naše testy

neprokázaly, že by monitory s udávaným vyšším kontrastním poměrem bylo možné

paušálně ohodnotit jako obrazově kvalitnější. Jediné, co lze z vysokého čísla

odvodit, je prakticky jen dobré podání černé barvy. Stejně tak hodnoty doby

odezvy, kterými se produkty někdy i znatelně liší, nemají v reálné provozu

příliš značný dopad na vnímání jak videa, tak rychlých akčních scén v hrách, a

už vůbec ne na běžnou práci v kancelářských programech. Lze totiž říci, že i

dnes zcela běžných 25 ms odezvy plně stačí ke standardním činnostem, a tak

většina uživatelů rozdíl mezi standardními 25 a špičkovými 16 milisekudami

prakticky nepocítí.



Rozdíly mezi produkty je ale vidět v podání barev a zejména v práci s barevnou

paletou. Obvyklým nešvarem LCD monitorů, na který si stěžují především

profesionální grafici či designéři webového obsahu, je malá schopnost

rozlišovat barvy, resp. úrovně šedé, které jsou blízko zcela bílé či naprosto

černé. Pokud tedy chápeme, že při 24bitovém barevném zobrazení mohou jednotlivé

úrovně samotných složek RGB, ale i šedé odstíny nabývat hodnot od 0 do 255,

přičemž 0 reprezentuje zcela černou a 255 zcela bílou, mohou některé monitory

odstíny v rozsahu zhruba 0–5 či 251–255 zobrazovat jako stejnou barvu. To je

velký problém zejména při designu webu, neboť na CRT monitoru či na jiných LCD

panelech tyto hodnoty odlišit lze. Snadno se tedy může grafikovi stát, že na

svém (méně kvalitním) LCD monitoru nevidí například komprimační artefakty, ale

pro návštěvníka stránek už patrné jsou.



Stejně tak ve hrách se snadno můžete dostat do situace, kdy autoři zamýšleli

některou z úrovní designovat jako noční boj, avšak malá citlivost LCD monitoru

k extrémně tmavým partiím z vás může udělat velmi snadný cíl, který své

nepřátele nemusí vůbec vidět.







LCD monitory nastupují



O tom, že ploché panely z tekutých krystalů jsou atraktivním zbožím, o které

mají zákazníci zájem, není vcelku pochyb. Proto nepřekvapí ani čísla, která

zpracovala analytická společnost Bryan Norris, shrnující situaci na českém trhu

během prvního kvartálu tohoto roku. Mimo jiných dat se v jejím reportu objevilo

také zajímavé rozdělení trhu podle typu monitoru.



Z níže uvedených čísel je jasně viditelných hned několik trendů: Jednoznačně

dominujícím typem monitoru jsou u nás 17" CRT, které pokrývají více než

polovinu trh. Je to potvrzením několikaletého ústupu dříve oblíbených patnáctek

ze scény, které jsou už delší dobu plně nahrazeny sedmnáctkami. V pořadí druhou

úhlopříčkou podle oblíbenosti CRT monitorů jsou devatenáctky, které si ukously

už 11 % trhu. Konečně všechny ostatní CRT monitory, tedy 21" a větší a také

menší než 17" mají jen 5,8% podíl na českém trhu.



Všechny ploché typy monitorů, tedy jak LCD, tak plazmové, tvoří ve srovnání

počtu prodaných kusů 31,4 %, což hodnota, která každým kvartálem pravidelně

stoupá a není důvod, aby se nezvyšovala i dále. Z tohoto segmentu je více jak

polovina prodaných zobrazovačů (57,6 %) 15" LCD, což na celkovém trhu znamená

podíl zajímavých 18,1 %. Výrazně stoupající je segment 17" LCD, kterých se

prodalo z celkových 124 tisíc monitorů 10,4 % a mezi samotnými LCD mají

sedmnáctky podíl třetinový. 18" a 19" LCD displeje jsou stále poměrně drahým

zbožím, a tak dohromady netvoří ani 3 % monitorového trhu, LCD devatenáctek se

pochopitelně prodává méně, než sedmnáctek. A konečně větší LCD monitory spolu s

plazmovými obrazovkami činí 0,3 % českého monitorového trhu, což v kusových

prodejích za první kvartál znamená necelých 400 prodaných zobrazovačů.



Zdroj: Bryan Norris Associates, CZ market, Q1/03







Acer AL707



Jedna z vůbec nejlevnějších sedmnáctek, které lze na českém trhu sehnat, je

značky Acer a nese modelové označení AL707. I přes velmi nízkou cenu je její

kvalita obrazu poměrně dobrá a po automatickém nastavení parametrů lze

konstatovat, že čistota zobrazení je zcela bez výhrad. V hodnocení šedé palety

jsme nezaznamenali žádné barevné odchylky a celý obraz byl homogenní, s

plynulým přechodem od bílé do zcela černé barvy. Pozitivním faktem je určitě

také to, že lze rozeznat i extrémně jasné a extrémně tmavé odstíny. Ovládání

vychází z pseudokruhového designu, a i přes pomalou regulaci například jasu a

kontrastu je relativně příjemné. Barevnou teplotu je možné nastavovat pouze ve

dvou přednastavených hodnotách a pak také v uživatelské volbě s přímou korekcí

složek RGB. Oproti jiným modelům jsme zaznamenali nižší jas, snaha o nápravu v

menu vede k výrazným posunům v kontrastu, které už nelze dorovnat. V každém

případě je to ale za velmi laciný peníz příjemný zobrazovač.



Cena vč. DPH: 14 620 Kč







ADI MicroScan A710



Zcela nový model MicroScan A710 nasadila do našeho testu společnost ADI Czech,

a rozhodně neudělala špatně. Produkt disponuje subjektivně jasnějším obrazem s

měkkou a plynulou přechodovou paletou. Zatímco extrémně tmavé odstíny je snadné

odlišit, ty světlé firmware nekompromisně spojuje do jednolité bílé barvy.

Ovládání je lehce nadprůměrné a dá se na něj snadno zvyknout. Situace v menu je

však komplikována například tím, že k dispozici jsou pouze dvě barevné teploty,

a ty navíc nepopsané. V každém případě lze chromatické podání doladit složkově

v rovinách RGB. Vestavěné dvouwattové reproduktory lze určitě označit za ve své

kategorii velmi dobré, a ačkoliv se neřadí k hi-fi produktům, své poslání

určitě splní. Bohužel konektor pro připojení sluchátek je umístěn velmi

neprakticky až na zadní straně panelu. Za solidní cenu tedy dostanete obrazově

příjemný, úžasně kompaktní monitor, se kterým je díky nízké hmotnosti doslova

radost manipulovat.



Cena vč. DPH: 16 830 Kč







AOC LM720A



Pro řadu uživatelů je LM720A od AOC synonymem velmi levného sedmnáctipalcového

LCD monitoru, a je nutno přiznat, že si toto označení udržel i v nabité

konkurenci dalších produktů v našem testu. Je pro něj charakteristický dobrý

obraz, ale o něco nižší jas, než jakým disponují někteří soupeři. Jak extrémně

světlé, tak tmavé odstíny jsou zobrazeny přijatelně a lze v nich najít rozdíly.

Přechodová šedá paleta je sice sama o sobě plynulá, avšak v určité fázi

firmware posunuje barvy směrem k zelené složce, což může působit rušivě.

Ovládání vychází ze standardního konceptu AOC s pseudorotační nabídkou funkcí,

ve které se uživatel pohybuje dvěma směrovými klávesami. Automatické nastavení

analogového signálu je bez výhrad, avšak jasová korekce vede u hodnot nad 50 %

maxima k citelné ztrátě kontrastu a obraz je tak nepoužitelný. Zajímavostí jsou

dva reproduktory v noze, jejichž projev patří sice k nejhlasitějším, ale

vzhledem k jejich blízkosti postrádají jakýkoliv stereoefekt.



Cena vč. DPH: 14 960 Kč







Hansol H750-S



Monitory Hansol nepatří k nejčastějším účastníkům našich testů, a tak jsme byli

na výsledky modelu H750-S zvědaví. Překvapil nás doslova brilantním obrazem a

velmi čistým přechodem šedé palet bez jakýchkoliv barevných posunů. Grafiky či

webdesignéry potěší určitě fakt, že jak extrémně tmavé, tak extrémně světlé

odstíny lze od sebe výborně odlišit, a také zobrazení drobného textu je bez

jakýchkoliv výhrad. Automatické nastavení fáze i dalších parametrů obrazu

pracuje skvěle a bez jakékoliv ruční korekce poskytuje čisté zobrazení.

Vestavěné reproduktory patří k průměru, ale zdířku na sluchátka najdete až na

zadní straně panelu, což rozhodně nepotěší. Ovládání je však příjemné, a

zejména přítomnost většího množství dobře popsaných tlačítek činí z příslušných

úprav v menu doslova hračku. Horší už je to se stabilitou monitoru, která je

kvůli konstrukčnímu provedení nohy slabší. Celkově je to za výbornou cenu velmi

zajímavý monitor a zaslouženě si odnáší PC WORLD TOP PRODUKT.



Cena vč. DPH: 15 420 Kč







iiyama ProLite E430S



Koncepčně novou řadu ProLite představila v období kolem letošního CeBITu

iiyama. V případě E430S jde o designově perfektně zvládnutý monitor s extrémně

tenkým rámečkem a nízkou hmotností. Také iiyama nabízí skvělý obraz s velmi

měkkou křivkou šedé a výborným podáním drobného písma, horší je to už s

barevnými extrémy. Ty světlé splývají v čistě bílou, a tmavé v černou, což

omezuje možnost profesionálního zpracování grafiky a do jisté míry i hraní her

či sledování filmů. Je to škoda, protože například v nastavení barevných teplot

jsou k dispozici tři samostatné volby, standard sRGB a ještě si uživatel může

monitor zkalibrovat sám. Zajímavostí jsou možnosti šetření elektrickou energií,

kdy se omezí jas prosvětlujících výbojek, což je dobře použitelné při noční

práci nebo v tmavých místnostech. Horší je to s ovládáním, jež nepatří k

nejsnadnějším, důležité volby jako jas a kontrast mají naštěstí tlačítka

přímého přístupu. Monitor je bohužel nejdražším účastníkem testu.



Cena vč. DPH: 20 490 Kč







NEC MultiSync LCD1701



MultiSync LCD1701 jsme už před nějakým časem testovali, a nevedl si špatně.

Bohužel poslední dobou se vyrojilo velké množství konkurentů, kteří jej sice

nepředčí kvalitou obrazu, ale hlavně cenou. V každém případě je však obraz

produkovaný tímto monitorem na velmi vysoké úrovni s plynulou a čistou

přechodovou křivkou šedé palety, i když je třeba přiznat, že extrémně černé

hodnoty od sebe odlišit nedokáže. Při pokusu o zvýšení jasu se začnou vytrácet

barvy a kontrast, takže korekce touto cestou nevede k výsledku. Automatické

nastavení pracuje přijatelně, tu a tam drobná korekce parametru fáze neuškodí.

K ní je ovšem třeba vstoupit do menu, a to přílišnou ergonomií nedisponuje.

Navíc výbornému designu byla obětována funkčnost, a tak tlačítka tvoří tenkou

linii na spodním okraji obrazovky. Jejich popisky jsou pouze reliefní, což je

činí za běžného světla těžko čitelnými, za šera pak téměř neviditelnými. I

přesto je to ale kvalitní a reprezentativní produkt, ovšem za ne tak dobrou

cenu.



Cena vč. DPH: 17 670 Kč







Tatung L7CMT



Poměrně málo známá značka Tatung je v testu zastoupena modelem L17CTM. Už na

první pohled je vidět, že jde o robustní produkt, vždyť jeho hmotnost činí

dokonce 7,5 kg a přitom napájecí zdroj je umístěn vně, v odděleném boxu.

Robustnost ale s sebou přináší také poměrně silné okraje po stranách displeje a

nemalý zábor prostoru v kanceláři. V testu obrazu dosáhl Tatung L17CTM

přijatelných výsledků, přičemž slabšími momenty byly jak stupňovitá paleta šedé

barvy, která je dokladem, že si elektronika zjednodušuje práci a redukuje počet

barev, tak také nerozeznatelné extrémně černé i extrémně bílé odstíny. Monitor

má vestavěné reproduktory s výkonem 1,2 W na každý kanál, které jsou kryty

designově velmi spornou mřížkou ve tvaru vlny. Výstup zvuku je možný i do

sluchátek, avšak příslušný konektor je umístěn i zde až zcela na zadní straně

panelu. Výhodou je určitě vestavěný mikrofon nad displejem, takže případným

telekonferencím či internetové telefonii nestojí nic v cestě.



Cena vč. DPH: 16 070 Kč







V7 Videoseven L17MB



Černý monitor L17MB značky Videoseven nás upoutal svým úžasně kompaktním

přepravním provedením. Při jeho zprovoznění není třeba nic skládat či

rozebírat, pouze stačí nohu překlopit z transportní do pracovní polohy a panel

zapojit. Výsledným obrazem se Videoseven L17MB řadí k průměru, přičemž k

zajímavým a kladným stránkám lze určitě připočíst velmi čistou přechodovou

křivku šedé barvy bez barevného nádechu a extrémně dobré rozeznávání velmi

tmavých odstínů. Zato ty světlé splývají do jednotné bílé, z čehož nebudou mít

grafici příliš velkou radost. Menu vychází z pseudokruhového konceptu a je

poměrně snadno ovladatelné směrovými klávesami. Hlasitost vestavěných

reproduktorů s udaným výkonem 2× 1 W lze ovládat také z menu, k dispozici jsou

klávesy pro přímý přístup k jejímu nastavení, okamžité ztlumení je věcí

postupného stisku dvou tlačítek. Celý postup je na obrazovce dobře popsaný i

pro uživatele, kteří nečtou přiloženou dokumentaci.



Cena vč. DPH: 16 470 Kč