SGI a svět NT

1. 2. 1999

Sdílet

V prvním týdnu tohoto roku uvedla do světa firma Silicon Graphics (SGI) novouřadu svých počítačů, premiérově postavených na procesorech Intel Pentium a operačním systému Windows NT. T...

V prvním týdnu tohoto roku uvedla do světa firma Silicon Graphics (SGI) novou
řadu svých počítačů, premiérově postavených na procesorech Intel Pentium a

operačním systému Windows NT. Tyto pracovní stanice, označované jako Visual

Workstation 320 a 540, představují první počítače SGI světa Wintel.

V pozadí rodiny Visual Workstation je očividně snaha o vybojování si místa v

bouřlivě se rozvíjejícím světě platformy Windows NT. Modely jsou odvozeny od

architektury unixových „silikonů“ vycházejí z architektury Integrated Visual

Computing (IVC), která je těsně integrovanou kombinací sběrnic (paměti,

grafiky, videa) postavenou na vlastním čipsetu Cobalt. Z hlediska propustnosti

dnes Visual Workstation představuje pracovní stanici, jež využívá výhod

kompatiblity a cenových relací PC, ovšem jednotlivé slabé články řetězu byly

nahrazeny osvědčenými prvky unixových pracovních stanic.

Výsledkem použitého čipsetu Cobalt je například zvýšení propustnosti paměti

SDRAM z 512 MB/s (highendová PC) na 3 200 MB/s. Podobně byla zvýšena rychlost u

grafiky i diskových operací. Zmiňované modely jsou cíleny na kreativní

uživatele z oblasti grafiky, videa, ale i na techniky ze sféry vizualizace

informací. Protože se mnoho z nich rekrutuje z prostředí UNIXu a Macintoshe,

nabízejí nové SGI bundle hardwaru a softwaru, který by splňoval vyšší standardy

na těchto platformách jako například podporu pro formáty souborů a jejich

síťové sdílení nebo USB klávesnici s připojenou USB myší. Nesmíme ovšem

zapomenout na estetičnost designu, vynikající především při připojení LCD

monitoru SGI, jenž byl navrhován přímo pro tyto počítače. Působivá je ale

zejména celková, a tím spíše multimediální funkčnost počítače (opět postavená

především na čipsetu Cobalt). U modelu 320 jsou to mimo jiné 1–2 procesory

Pentium II na 400–450 MHz, 128 až 1 024 MB paměti, 3 PCI (dva 64bitové) sloty,

10/100 ethernet, nezbytné 32× CD-ROM a Ultra-ATA či Ultra-SCSI disky, především

rozhraní S-video a kompozitní PAL-SECAM (vstup/výstup). Premiéru tu mají dva

konektory IEEE 1394 alias FireWire (400 Mb/s), spolu s USB zřejmě nejtypičtější

rozhraní budoucnosti. Se svou schopností zpracovávat dva proudy

nekomprimovaného videa a zmíněným FireWirem je dnes SGI 320 zřejmě

nejideálnějším entry-level PC pro práci s digitálními videem. Model SGI 540 jde

dále především v celkovém výkonu, s podporou až 4 procesorů Intel Xeon II, 2GB

ECC SDRAM, čtyř 64bitových a dvou klasických 32bitových sběrnic.

Vzhledem k možnostem v oblasti videa a 3D grafiky a také ceně, začínající někde

na hranici 100 000 Kč, si nové SGI své zákazníky určitě okamžitě najdou;

přinejmenším poměrem multimediální výkon/cena budou pro nejbližší dobu asi v

oblasti PC nedostižitelné. Premiéra pro PC nováčka to bude nepochybně úspěšná,

uvidíme, jak si SGI povedou na reálném válečném poli neustálých novinek,

klesajících cen a stále větším příklonu k low-endové oblasti.



LCD skutečně nastupuje

Jaroslav Zapletal

LCD monitory se pomalu objevují na scéně, ovšem většinou jsou malé rozměry,

rozlišením i počtem barev, zato za působivě vysokou cenu. Tato technologie je

však na samotném počátku dráhy, a tak o překvapení a skoky ve vývoji nemusí být

nouze. To firma SGI spolu s partnerskou společností Number Nine zřejmě vidí

jako zřetelnou mezeru na trhu a také jako ideální příležitost pro svůj

marketing a cestu do světa PC. A tak SGI nedávno uvedla na trhu svůj nový LCD

monitor 1600SW, který právě takovým technologickým skokem je.

To všechno se stalo pozadím pro vývoj LCD monitoru, cíleného primárně na

uživatele počítačů PC, a možná až v druhé řadě pracovních stanic SGI. To, čím

1600SW může vzbudit náš zájem, jsou především technické parametry,

ultrafuturistický vzhled a kupodivu v dané kategorii docela nevídaná cena.

Za oblast technickou je tu poprvé obraz formátu SuperWide, 1 600 × 1 024 bodů

při reálné úhlopříčce obrazovky 17,3 ". Podotkněme, že rozměry tu mohou klamat,

vzhledem k poměru stran monitoru 16 : 10 tedy přibližně poměr obrazu na discích

DVD (16 : 9) nebo digitální televize HDTV. Tím pádem tu máme primát rozlišení

cca 110 dpi (bodů na palec) při vzdálenosti zobrazovacích bodů pouhých 0,23 mm.

Případným problémem by tu mohla být rychlost překreslování, nicméně tato

zobrazovací jednotka při testování zvládla celoobrazovkové zobrazování videa

bez známek setrvačnosti obrazu.

Kvalitu obrazu a níže uvedené předpokládané cenové relace kromě dozrávající

technologie výroby LCD umožňuje jedna věc čistě digitální rozhraní OpenLDI. U

dosavadních monitorů a LCD řešení totiž probíhá dvojí převod dat:

digitálně»analogový u počítačových grafických karet, které mají všechny

výstupní konektory analogové, a analogově»digitální opět za analogovým vstupem

uvnitř monitoru. Po standardu čistě digitálního spojení počítač-zobrazovací

jednotka výrobci touží už dlouho, protože mimo čistoty obrazu přinese i

zjednodušení, a tudíž i zlevnění zobrazovacího řetězce. Vedlejším přínosem je

potom úspornost podobných řešení v tomto případě je celý LCD monitor se

stojanem těžký pouhých 8 kg při spotřebě cca 30 W.

Odpor případných zastánců klasických technologií (a manželek obzvláště)

změkčuje vlastní design, na němž se nešetřilo a v neposlední řadě hloubka 3 "

(bez podstavce, upevnění na zdi), která vám ušetří m2 vašeho bytu, jinak

zabraný nějakou 21palcovou mastodontí obludou.

Celý tento zázrak bude stát okolo 3 000 dolarů, ovšem včetně high–endové 32MB

grafické karty Number Nine Visual Technology nezapomínejte, že monitor se

připojuje jen přes digitální rozhraní, které asi vaše dosavadní karta nemá. To

je cena v oblasti kvalitního zobrazení 1 600 × 1 000 bodů relativně nízká, tím

spíše, že jde o premiéru nové generace výrobků. Dává tak naději na rychlé

rozšiřování podobných LCD technologií.