Squatteři a jak na ně - Když se chce, tak to jde 2.díl

Minule jsme lehce připomněli, že co se týče doménových jmen, nežijeme stručně
řečeno v zelené džungli, kde je možné provádět cokoli a komukoli, tentokrát se

podíváme na to, proč na tuto problematiku dopadají jednotlivé části našeho

právního řádu. Nejprve ze všeho je ale nutné „pojmenovat doménová jména,“ tedy

dát dohromady to, čím doménová jména v dnešním pojetí jsou. Nejde přitom o

jejich technickou charakteristiku, ale o jejich význam společenský a zejména

ekonomický. Jestliže byla doménová jména původně plánována jako mnemotechnické

zástupné pomůcky pro vyjádření konkrétních IP adres, je jejich pozice v systému

jednotlivých prvků dohromady tvořících globální síť zcela jiná. Jejich význam

již přerostl technické intence a v dnešní době je tak možné o doménových

jménech hovořit jako o obchodních značkách, reklamních sloganech, názvech

výrobků, označení služeb a podobně.





Doménové jméno má svou hodnotu



Stalo se pravidlem, že subjekty účastnící se soutěže o komunikační potenciál

sítě internet nevystupují v této soutěži pod svými tradičními značkami (typicky

pod firmou dříve obchodním jménem), ale právě pod svými doménovými jmény. To je

logické, neboť na internetu představuje doménové jméno ten nejjednodušší

způsob, jak se s příslušným komunikačním protějškem je možné spojit, přičemž

samotná identifikace subjektu, který informace pod takovým jménem šíří, je až

druhotnou záležitostí.



Jako příklad si můžeme vzít populární český portál seznam.cz. I když se můžete

považovat za protřelé internetové harcovníky, dokážete odpovědět na otázku, jak

se jmenuje jeho provozovatel?



To, že doménová jména představují v současnosti na internetu nejdůležitější

označení vůbec, jsme si tedy jednoduše zdůvodnili. Co z toho ale vyplývá? Jak

už to obvykle bývá, vyplývají z toho velké peníze. Doménové jméno (POZOR!

nikoli služba nebo podnik), které se jednou zapíše do podvědomí internetové

komunity, má obrovskou hodnotu.





Kde se potenciál doménového jména bere?



Nebudeme se nyní zabývat tím, jak lze tento potenciál zužitkovat a přeměnit na

potenciál ekonomický to je otázka volby tzv. obchodních modelů. I komunikační

potenciál doménového jména sám o sobě může být vyjádřen ekonomickými ukazateli

tedy cenou. Potenciál, který doménové jméno obsahuje, mu přitom může být

„načerpán“ ze tří směrů, a to:



1) ipso suo (ze sebe samotného)

2) z předchozí činnosti v prostoru sítě internet

3) z činnosti mimo prostor sítě internet



Ad 1) je to zejména volbou vhodné alfanumerické kombinace, u níž lze

předpokládat, že se lehce dostane pod kůži internetové komunitě a ta takové

jméno snadno přijme. Mezi důležitá hlediska v tomto směru patří i to, jakou má

doménové jméno schopnost „prosadit“ příslušný informační obsah mezi jinými v

rámci vyhledávačů. Jako příklad uveďme jméno „banka.cz“ to je bez výhrad možné

si velmi dobře zapamatovat, dostatečně dobře charakterizuje i obsah nabízených

informací, a pokud někdo zadá do vyhledávače heslo „banka,“ bude prezentace pod

takovým doménovým jménem rozhodně na jednom z předních míst výsledného výběru.



Jsou však i taková jména, která bychom apriori za příliš atraktivní

nepovažovali, ale která si svůj obrovský potenciál získala sub 2) postupem času

tím, že jsou pod nimi nabízeny oblíbené informace. Kdyby někdo ještě před

několika lety požadoval za převod doménového jména „yahoo.com“ milionové

částky, vypadal by pravděpodobně směšně. Koupit za pár milionů korun toto jméno

dnes by však bylo učiněným podnikatelským ternem.



Svůj potenciál může konečně doménové jméno získat sub 3) i tak, že je do něj

vtěleno některé z označení, které si svoji pověst vybudovalo mimo síť internet.

Pro příklad není třeba chodit daleko. I když jsme nikdy nenavštívili stránky

„nyse.com,“ jistě se shodneme na tom, že toto doménové jméno rozhodně nepatří

mezi ty bezcenné.



Pokud budeme chtít hodnotu doménového jména vyjádřit, není to vůbec jednoduchá

záležitost skvělé doménové jméno, jehož potenciál není využit, je samo o sobě

bezcenné, naproti tomu zdánlivě nezajímavé jméno, pokud je náležitě využito,

může přinést ohromné zisky.





A co právo?



Pokud jste dočetli až sem, jistě se ptáte, co s tím má do činění právo. Smyslem

práva je v této souvislosti zajistit, aby jednotlivé zájmy vzájemně soupeřících

subjektů, respektive jejich prosazování, nenarušily křehkou rovnováhu doposud

(sice nikterak oslnivě, ale přeci) fungujících společenských vztahů. Čím

důležitější tedy doménová jména jsou, tím větší je zájem práva na tom regulovat

vztahy okolo nich.



Co je obzvláště hodno pozornosti, je to, že od vzniku sítě internet nedošlo ani

k technickým změnám co se doménových jmen týče, ani k zásadním změnám

příslušných právních odvětví. Změnil se „pouze“ způsob, jímž společnost na

doménová jména pohlíží. Je to jako v klasickém případu reprodukce Picassova

obrazu, který paní domu umístí na schodiště kousek od dveří na toaletu. Poté,

co do domu zavítá školený kunsthistorik a sdělí milé hospodyni, že kopie je ve

skutečnosti originálem, žena se chytí za nos, sundá z krbu sobolí hlavu a na

toto čestné místo obraz přestěhuje. Podobně tak i právo a právníci začali o

doménová jména jevit zájem až poté, co byla náležitě zvýšena jejich společenská

důležitost.



K tomu, aby mohlo právo účinně registraci a provozování doménových jmen

regulovat, není třeba provádět v něm nějaké dalekosáhlé změny, či přijímat

zcela nové kodexy. Je nutné pouze donutit právní praxi k tomu, aby se na tento

„obraz“ začala dívat z jiného úhlu a vyhradila mu lepší místo ve svém „domě.“ V

zahraničí se tak již stalo a už i u nás se začínají objevovat náznaky, že právo

doménových jmen sice prozatím nevytěsní pomyslné sobolí hlavy, ale že rozhodně

nebude na okraji zájmu.