Stav českého Internetu

Možnosti a perspektivy







Dnešním obsahem trendů by měla být charakteristika českého

Internetu a trendy rozvoje v nejbližší budoucnosti.

Charakterizovat současnou situaci není jednoduchý úkol, ale

mnohem těžší je zahrát si na vizionáře, a přitom se příliš

„neseknout“.

Celá řada důvodů činí tuto problematiku spletitou a

neprůhlednou. Internet se v České republice doposud rozvíjel

poněkud chaoticky. Působí zde řada společností s různou činností

a zaměřením, z nichž u některých je poskytování Internetu leckdy

pouze minoritní ve spektru jejich činností. Státní ani vládní

politika rozvoje Internetu, jako v současné době téměř ideálního

informačního a komunikačního média v moderní rozvinuté

společnosti, je téměř veškerá žádná. Ideálním je toto médium

hlavně z politického důvodu. Nechci to zde blíže rozebírat,

politiky si užijeme především v televizi více než dost, chtěl

bych jen zdůraznit, že rozvoj Internetu by mohl být ideálním

tématem pro politiky, kteří by tak přišli s užitečným programem

pro rozvoj našeho státu (a svou činnost); nikdo by je nemohl

nařknout z lobování pro jednu společnost, neboť Internet jako

síť nemá majoritního vlastníka a jedná se o docela zajímavou

problematiku, která by mohla alespoň některého z nich zaujmout

natolik, aby se o ni poněkud aktivněji zasazoval. Tedy pokud

mají ještě jiné zájmy než politikaření a posty.



Zákon



Vypadalo to na nadějné aktivity státních institucí v minulém

roce, a to především v souvislosti s připravovaným zákonem o

svobodě informací, který sice již za „pouhý“ rok konečně prošel

poslaneckou sněmovnou, narazil však opět v senátu. Protože by

měl pomoci svobodnému šíření informací v naší zemi, a především

učinit dostupnými ty informace, jež jsou pro nás užitečné

(obchodní rejstřík firem), ale mnohdy dnes již nepostradatelné

(informace úřadů a dalších státních institucí), sledoval jsem

postup při schvalování tohoto zákona. Za rok jsem však v této

činnosti poněkud ochladl a posléze rezignoval. V zákoně se přímo

nehovoří, jaké médium by mělo zabezpečovat toto svobodné šíření

informací, dnes je však naprosto jasné, že se jako médium

využije Internet. Možná že se tedy dočkáme potřebných informací

povinně uváděných na Internetu, nevěřím příliš, že to bude do

konce tohoto roku.



Budoucí uživatel



Je téměř jasné, že uživatelským prostředím bude služba WWW,

která je nejjednodušší pro ovládání a nabízí stále širší

možnosti multimediálních aplikací (obraz, zvuk, film, rozhlas,

televize atd.). Přestože lze po vlnách WWW velmi snadno

proplouvat celým světem, bude stoupat podíl uživatelů

využívajících domácí stránky, databáze a aplikace. Bude se tedy

jednat o běžné zájemce (obecně občany), a ne již jen o

„uživatele“ (jakýchkoliv systémů).

Ti se snad již konečně přestanou bát počítačů a Internetu, jako

se dnes nebojí televize nebo rádia. Mohly by k tomu přispět

snahy různých výrobců integrovat potřebnou počítačovou (PC) a

komunikační (modem) část do televizního přijímače. Pak by šlo

zjednodušit ovládání natolik, že se v relativně blízké

budoucnosti Internet může stát dalším „televizním“ programem.



Jak se připojujeme



Vraťme se však do současnosti a k problematice, která je hlavním

motivem dnešního článku. Otázkou, jak se připojit k Internetu,

dostupností po celé republice a dalšími možnostmi technické

realizace, se bude zabývat čím dál více zájemců.

Doposud nejběžnější způsob připojení uživatelů k Internetu byl

řešen pomocí sítí LAN (firmy nebo instituce) připojených pevnou

linkou (většinou pronajatou od našeho telefonního operátora) na

některého z velkých poskytovatelů. Toto je ostatně pozůstatek

minulosti Internetu jako sítě propojených akademických zdrojů a

výpočetních systémů. V tomto případě uživatele většinou netlačil

čas ani jiná omezení (např. množství přenesených dat).



Možnosti připojení



Existuje řada dalších možností, které se budou do budoucnosti

nepochybně rozšiřovat. Připojení přes datové okruhy již dnes

může nabídnout řada společností, a to ne již drátem, ale optikou

nebo mikrovlnným spojem. Bude tak možné využít výhod

konkurenčního prostřední a alternativní nabídky dalšího

operátora, jako je Aliatel s jeho silnou optickou páteřní sítí,

a ne již pouze zmíněného operátora telefonního.

Další možností je nabídka Wireless firmy Cesnet, sítě City.Way

společnosti InWay, případně sítě Eridan společnosti SnisNet.

Tato řešení jsou založena na celulárních systémech – tedy

pokrytím území jednotlivými buňkami. Pro přesnost dodávám, že

netvrdím, že výčet firem a možností je úplný, naopak

předpokládám v této oblasti velmi dynamický rozvoj. Důkazem je

například množství nezávislých a nově vybudovaných sítí

postavených na mikrovlnných spojích. Ty již dnes propojují řadu

menších měst v různých regionech po celé ČR. Tvoří tak většinou

zcela nové poskytovatele připojení k¦Internetu, s vysokou

přenosovou rychlostí mezi svými uzly.

Obecně lze říci, že meziměstské linky zvyšujícího se počtu

poskytovatelů stále více využívají mikrovlnných spojů, ať již

např. firmy RadioNet nebo třeba vlastními zařízeními. Zcela

zřetelné je to třeba v případech sítí IPnet, PVT NET, Cesnet,

VOL atd.

Novinkou je poslední nabídka snížených cen (k 1. březnu) za

pronájem linek 64, 128 a nově 192 Kb/s od SPT Telecom, která

zcela jistě reaguje na uvedené alternativní možnosti připojení,

vede k celkovému snížení cen linek a tento trend dále přibližuje

Internet menším firmám a institucím



Domácí dial-up připojení



Uživatelé toužící se připojit k Internetu z domova mají dnes

řadu možností, probereme je tedy ve zkratce s možným výhledem do

budoucnosti. Domácí zájemce nemající větších zkušeností může

zvolit některý z internetových kompletů a nemusí tak ztrácet čas

s hledáním informací, co je pro připojení třeba. Všechny kity

mají řadu společných rysů; neobsahují vlastní počítač a jsou

určeny pouze pro PC a pro systém Windows 95 (někdy i pro 3.11),

pro zprovoznění není třeba odbornějších znalostí, ke všem je

přiložen český návod pro zapojení a instalaci. Uživatelé, kteří

mají k dispozici PC a modem, mají možnost volby z dalších

produktů, jež obsahují pouze software a licenci do nějaké sítě.

Pro zájemce bez hardwaru někteří dodavatelé počítačových dílů

nabízejí ke svým kompletům i licenci k připojení do některé ze

sítí tuzemských poskytovatelů Internetu. Takovéto řešení může

být jednoduchou vstupenkou do Internetu, ne však vždy tou

nejvýhodnější. Rozdíly mezi nabídkami poskytovatelů mohou být

veliké, a to nejen z technického hlediska (interní kapacity

linek sítí, kapacity linek do zahraničí), ale i co se týče

možností služeb (mezinárodní služby a specifická řešení), a

největší rozdíly bývají v cenové nabídce (rozdílná obchodní

politika).

Spolu se vzrůstajícím zájmem o Internet se zvýšila i nabídka

modemů. Je důležité vybrat si vyhovující typ od solidního

výrobce. Každý model dnes nabízí nejméně 33,6 Kb/s (V.34+),

převládá však nabídka typů s rychlostí 56 Kb/s možností upgradu

na standard V.90 jako výsledek kompromisu mezi protokoly k56flex

a X2. Při snaze o dosažení jednotného standardu převládne

protokol V.90, a to ke spokojenosti uživatelů i poskytovatelů.

Zde se tedy nedají zatím očekávat nějaké převratné novinky, snad

jen ta, že budou zbývající analogové telefonní ústředny

zmodernizovány na digitální. Pak padne omezení při používání

rychlosti 56 Kb/s, vyplývající z nutnosti, aby komunikační cesta

od poskytovatele po uživatelovu telefonní centrálu byla plně

digitální.



Doma alternativně



Doposud uvedené informace se týkaly dial-up připojení pomocí

běžné telefonní linky. Klesající cena a zvyšující se nabídka v

pokrytí jednotlivých regionů přibližují potenciálním uživatelům

kvalitního připojení technologii ISDN s garantovanou datovou

kapacitou. Obecně se poskytovatelé předhánějí v rozšiřování

nabídek jak připojení 56 Kb/s, tak ISDN, z nichž každý

upřednostňuje něco jiného.

Jednou z nejnovějších možností připojení k Internetu je využití

sítí kabelových televizí. Potřebná technologie je k¦dispozici: v

místech rozvodu kabelů stačí připojit speciální kabelový modem,

a (nejméně) 64Kb/s linka je skutečností. Bohužel je však zde

několik ale; tyto rozvody jsou jen málokde k dispozici a zdaleka

není pokryta ani Praha. Za tisícikorunu má zmíněné připojení

(nejlevnější varianta) omezení 100 MB dat, každý další MB pak

stojí 5 Kč. 100 MB se může zdát hodně, kdo je však zvyklý

stáhnout „telefonem“ za večer 30 MB (není to zdaleka takový

problém), tento limit velmi brzy překročí. Další otázkou je

konektivita kabelových sítí k některému z poskytovatelů. Při

připojení středně velikého sídliště přes hypotetickou kabelovou

síť si dokáži představit nutnou kapacitu linky do sítě ISP, a

toto se mi jeví, zejména mimo Prahu, zatím jako velké omezení.

Snad největší problém v této oblasti však není technického, ale

obchodního charakteru. Když jsem se např. zeptal zástupce firmy

Dattel (na tiskové konferenci z konce roku 98), kde jsou již

realizované rozvody jejich sítě, jaké jsou obchodní podmínky a

kdy budou pokryty další lokality a jaké, dostalo se mi odpovědi,

že všechny informace jsou uveřejňovány v programech jejich

kabelové televize. Pouze jsem s úsměvem poděkoval. Napadlo mne

však, jak informují jiné firmy své potenciální „kabelové“

zákazníky. Mají potenciální noví zákazníci všechny potřebné

údaje pro případnou volbu kabelové televize?

Pro úplnost dodávám, že řada poskytovatelů přišla s cenově

přijatelnými nabídkami připojení pevnou linkou s kapacitou 33

Kb/s i méně, které jsou zajímavé pro menší firmy i pro

jednotlivé uživatele.



Stav poskytovatelů v ČR



Firmy poskytující připojení Internetu v ČR prodělaly bouřlivý

vývoj. Mohutný nástup Internetu převálcoval všechny snahy o

různá řešení proprietárních on-line komunikačních systémů

jednotlivých firem. Pokud se jednalo o komerčně uvažující firmy,

začaly nabízet možnost přístupu do Internetu. Zájem postupně

projevily i další společnosti, které do té doby nepůsobily v

sektoru IT, a soukromé firmy, toužící nezávisle ve svém regionu

nabízet tento technický fenomén.

Firmy nabízející připojení k Internetu lze rozdělil do

následujících kategorií:

Předně to jsou společnosti primárně a většinou nejdéle působící

jako poskytovatelé, firmy s velkou zkušeností, širokou nabídkou

služeb a s rozvinutou sítí přípojných bodů po celé ČR, se sítí,

která je víceméně homogenní.

Jedná se o"veterány" – společnost Eunet Czechia (Internet CZ), a

firmu CESNET, která spravuje kromě své také novou

vysokokapacitní vědeckou síť TEN-155. K nim lze zařadit skupinu

firem disponujících vlastními sítěmi a nabízejících připojení

později, zpočátku jako doplněk ke své nabídce služeb. Jsou to

firmy PVT s hustou celorepublikovou sítí PVT NET, a donedávna

společnost IBM Č.R., spravující českou část celosvětové sítě IBM

Global Network (IGN) – nyní to bude AT&T. Firma SPT Telecom

nepůsobí jako poskytovatel dlouho, vlastní však hustou síť pro

profesionální i domácí připojení (IOL). Do této skupiny lze

nejnověji zařadit společnost MOPOS se sítí IPnet a firmu INEC se

sítí INECnet.

Druhou skupinou jsou mladší firmy působící na našem trhu nověji,

které při stavbě republikových sítí investují do nákupu sítí

jiných, případně spolupracují s relativně samostatnými subjekty.

Jedná se o firmy GTS se sítí GTS CzechNet, která nedávno koupila

síť NetForce, dále Telenor Internet, jež koupila síť OASAnet a

předtím Terminal Bar. Do této skupiny bych zařadil i firmy Video

On Line a Telenor ČR.

Třetí skupinu tvoří relativně mladé dynamické společnosti nebo

seskupení firem, které vycítily příležitost a zájem uživatelů a

které tuší zisky z připojování a poskytování internetových

služeb v budoucnosti. Do této skupiny lze zařadit firmu

Bohemia.Net (Datac), síť CZECH-NET (Luko), a konečně společnost

CZCOM se stejnojmennou sítí.

Poslední skupinu tvoří společnosti, které se soustřeďují na

poskytování služeb připojování dalších poskytovatelů, nemajících

svou vlastní zahraniční linku. Částečně by do skupiny patřila

již zmiňovaná IBM se sítí IGN s řadou připojených regionálních

sítí nezávislých poskytovatelů, jednoznačně pak společnost

Global One a nejnověji firma InWay.



Další vývoj poskytovatelů



Všechny jmenované společnosti jsou přímí poskytovatelé, kteří

disponují vlastním připojením do některého ze zahraničních uzlů

sítě Internet pevnou linkou, optickým kabelem, satelitní linkou

atd. Dále jsou členy společenství NIC.CZ s konektivitou řádově

Mb/s do stejnojmenného uzlu (Neutral Internet eXchange).

Více jak stovka dalších firem představuje nezávislé subjekty,

tvořící některý z uzlů sítí výše zmíněných přímých

poskytovatelů, případně nové nezávislé poskytovatele..

Pokusil jsem se charakterizovat největší poskytovatele a jejich

poslední vývoj – přetřásanou otázkou dneška je jejich další

vývoj a především počet. Objevuje se řada názorů, od varianty s

minimem cca 5 sítí po jejich desítky. Zastávám následující

mínění podložené mým dlouhodobým sledováním situace v ČR; počet

sítí se v nejbližší budoucnosti cca jednoho roku podstatně

nesníží, provozovatelé stávajících velkých sítí totiž do jejich

rozvoje investovali příliš vysoké prostředky a nebudou se jich

tak chtít zbavit. Otázkou je, co by se stalo, kdyby přišel

opravdu kapitálově silný zahraniční ISP investor. Mám sice

nějaké zprávy o připravovaném vstupu dalších firem, ale až

koncem roku (kolem INVEXu). Zatím však ani Telenor Internet, ani

GTS nijak významně svými akvizicemi nezamíchali kartami. Naopak

si myslím, že se zvýší počet samostatných malých poskytovatelů v

menších městech.



Zahraniční připojení a NIX



Celková konektivita poskytovatelů se zahraničními linkami již

činí řádově stovky Mb/s, připočítám-li i připojení sítě TEN-155

a pražský uzel Ebone. Zde lze spatřit zdaleka největší pokrok za

poslední rok a tady je také potenciální příslib dalšího rozvoje.

Kapacity linek se každoročně zmnohonásobují z důvodů zvyšujícího

se počtu uživatelů Internetu, stejně jako intenzivnějším

využívání jeho zdrojů. Náročnost aplikací spolu s nově

přicházejícími možnostmi zvyšují potřebu širších „kanálů“ do

světových sítí.

Někteří poskytovatelé započítávají do své konektivity i linky do

uzlu NIX. Jde samozřejmě o důležité linky, zpřístupňující domácí

zdroje jako neustále důležitější součást obsahu Internetu. Na

rozdíl od minulého roku jsou již všechny hlavní sítě v podstatě

propojeny. Zde byl tedy učiněn také značný pokrok.

Peeringové centrum NIX neboli Neutral Internet eXchange se

doposud nachází v desátém patře televizního vysílače Praha –

město na Žižkově v malé místnosti. Podle nejnovějších zpráv

poskytovatelé zvažují přemístění do středu města a zřejmě do

dosahu metropolitní optické sítě PragoNet. Poskytovatelé zřejmě

nejsou spokojeni se stávajícími mikrovlnnými linkami do uzlu na

věži: Jejich kapacity se za poslední rok mnohdy několikanásobně

zvýšily, a zejména do budoucna očekávám výrazné posilování

konektivit do NIXu

Skupina NIX sdružuje všechny poskytovatele se zahraniční

konektivitou. Aktuální údaje o jednotlivých členech a

realizovaných propojeních najde zájemce na adrese www.nix.cz .



Perspektivy Internetu



Je naprosto jasné, že budoucnost Internetu v naší zemi, tedy

poskytovatelů všech sítí a jednotlivých uzlů obzvláště, silně

odvisí od hospodářské situace firem působících v daných

regionech. Výhledy do budoucna nyní nejsou nijak růžové.

S perspektivami však souvisí i všeobecná informovanost o

Internetu nejen jako o informačním médiu s interaktivními a

multimediálními možnostmi, které nelze jinde najít, ale také

jako médiu inzertním. Doposud inzerenti příliš nevěřili v

inzertní sílu českého Internetu. Počet uživatelů se však již

začal zvyšovat, hovoří se o stovkách tisíc, a to je již

množství, které je zajímavé jak pro inzerenty, tak pro vytváření

zajímavých zdrojů a aplikací.

Věřil jsem, že k celkovému zvýšení počtu uživatelů přispějí i

domácí, především dial-up uživatelé. Doposud nevyjasněná situace

ohledně tarifikace internetového volání, spolu s drastickým

zdražením telefonních poplatků, mne však naplňuje jistými

obavami.

Při současném tempu šíření Internetu a pokroku za poslední rok v

pokrytí regionů a dále vzhledem k množnostem výběru

konkurenčních firem si však troufám odhadovat situaci za rok,

kdy Internet bude dostupnější, uživatelů (zejména domácích) bude

více a možnosti a nabídka služeb pro uživatele mnohem širší.

V úvodu zmiňovaný připravovaný zákon o svobodě informací by mohl

zatraktivnit Internet zejména neodborné veřejnosti, neboť pokud

bude nakonec schválen, bude povinností nejen všech státních

institucí placených z veřejných peněz, ale každého úřadu v

každém městě uvádět veškerá data na svých stránkách na Internetu.