Telecommuting

Telecommuting, čili v podstatě práce doma u počítače, nabývá v posledních
letech výrazně na popularitě. Jedná se o celkem jednoduchou kalkulaci, podle

které je pro zaměstnance i zaměstnavatele výhodnější, pokud je zaměstnanec doma

a s prací je spojen pupeční šňůrou rychlého internetového spojení. Řada lidí

totiž ke své práci nepotřebuje nic jiného nežli telefon, počítač a Internet.

Práce doma přináší menší stres, čas ušetřený často zdlouhavým a nepříjemným

dojížděním do práce, a ještě odpadá spěch spojený s vyzvedáváním dětí nebo s

psí procházkou. Zaměstnavatel zase ušetří na nákladech za kancelář.



Firmy mají zájem

Zájemců o tento druh práce stále přibývá: podle posledních statistik, které

však pocházejí až z roku 1997, pracuje v samotných Spojených státech tímto

způsobem více než 11 milionů lidí. Nutno k tomu ovšem dodat, že ne všichni

pracují doma kompletní pracovní týden, řada opatrnějších firem nechává některé

své pracovníky doma pouze několik dnů v týdnu, zhruba 20 procent zaměstnavatelů

pak zkouší celý systém na jednom dni z týdne. Prakticky stejný trend

zaznamenávají také v Kanadě, Evropě a na Dálném východě. Nechci tím nijak

naznačovat, že by zanedlouho již každý pracoval doma v županu, nicméně dny, kdy

pět dnů v týdnu každý z nás ráno nastoupil do práce v nějakém podniku, jsou již

asi sečteny.



Pochybnosti

Nicméně určité pochybnosti přetrvávají. Jednou z největších pochybností je

otázka, jestli se zaměstnavatel opravdu dočká nějakého zvýšení produktivity (a

nemylme se, spokojenější zaměstnanec nefiguruje na účetních listinách firmy

nijak vysoko). A hned tady narážíme na problém, protože telecommuting se

většinou týká pracovníků v kanceláři, u nichž je velice složité o nějaké

produktivitě práce vůbec mluvit, natož pak ji nějak seriózně definovat. Nejde

zde přece o nějakou výrobu šroubků, které lze lehce spočítat. Je zřejmě lepší

hodnotit podobné pracovníky v termínech jako je kvalita práce, čas nutný pro

její dokončení, nebo schopnost dělat na několika problémech najednou. Z tohoto

pohledu se mluví o 15až 25procentním zvýšení. Je pravdou, že i v případě, že k

nějakému hmatatelnému zlepšení pracovního výkonu nedojde, zaměstnavatel stále

nic neztrácí.



Rizika

Rizik ze strany zaměstnavatele mnoho není. Můžeme mezi nimi upozornit na

možnost zvýšených nákladů, protože někteří zaměstnanci budou muset investovat

do faxů, tiskáren a mobilních telefonů, zbylí zaměstnanci v kanceláři budou

někdy muset dělat dodatečnou práci, jakou je třeba zhotovování kopií nebo

skenování materiálu pro ty, kteří zůstávají doma.

Otázka, jestli se telecommuting opravdu vyplatí nebo ne, samozřejmě nedává spát

firmám, které o přechodu na tento způsob práce reálně uvažují. Řada analytiků

proto vypracovala tabulky, jež se snaží odhadnout situace, v nichž se zvýšené

náklady na zaměstnance vrátí ve formě zvýšené kvality nebo množství práce.

Překvapivým výsledkem je, že se tento způsob práce vyplatí pouze v případě

pracovníků s vyšší mzdou. V amerických poměrech se odhaduje, že se

zaměstnavateli rentují pouze domácí zaměstnanci s výplatou vyšší nežli 28 800

dolarů ročně, a to pouze v případě, že dělají doma plných pět dnů v týdnu. Při

zmenšování počtu dnů v týdnu, kdy zaměstnanci pracují doma, se potřebná mzda

zvyšuje na 30 720 dolarů při 3 pracovních dnech, a až na nečekaných 57 600

dolarů při pouhém jednom doma odpracovaném dni v týdnu.



Výhody a nevýhody

Pokud bychom chtěli nějak shrnout výhody a nevýhody tohoto typu zaměstnání,

mezi výhody patří vyšší kvalita práce, menší stres, nižší náklady na

zaměstnance, úspora času s dojížděním, možnost pracovat flexibilně podle

vlastního rozvrhu, menší absence na pracovišti. Mezi nevýhody patří pocit

určité izolace, vyšší počáteční náklady pro zaměstnavatele, horší možnosti

komunikace v případě potíží, systém může být zneužíván.

V každém případě platí, že práce doma není vhodná pro každého. Představa, že si

nebudeme muset ráno oblékat kravatu a trávit příštích 40 minut v přeplněné

tramvaji nebo nekonečným objížděním bloku ve snaze najít místo k zaparkování

plechového miláčka, ale že si pěkně pohodlně dojdeme k počítači ještě v pyžamu

a pantoflích, zní z počátku jistě velice slibně. Pyžamo se ale po čase omrzí

stejně zaručeně, jako sako od Bosse, a rutina stále se opakující práce ve

stejném prostředí na nás vystrčí svoji ohyzdnou hlavu stejně spolehlivě, jak

tomu může být i v té nejkrásnější kanceláři. Pokud rádi poklábosíme s kolegy

přímo z očí do očí, tento způsob práce asi nebude pro nás ideální. Pokud nám

ale samota nevadí, nebo pokud nám dokonce hlučné prostředí kanceláře plné drbů

leze neuvěřitelně na nervy, měli bychom o telecommutingu začít reálně uvažovat

už dnes.