Temné konce pirátů a hackerů

Při ohlédnutí zpět na vše, co se udělalo proti trestné činnosti

spojené s¦informačními technologiemi, člověk lehce zjistí hlavní

nosný motiv celé diskuse: „Nedělejte to, je to špatné“. Tuto

kampaň charakterizují celkem zdařilé reklamy softwarových

společností jako „Normální, je nekrást“. Bez ironie. Chci tím

poukázat na jednoznačnou mírumilovnost těchto aktivit. Hlavně

šlo o to přesvědčit co nejvíce uživatelů, že slušný člověk užívá

legální software a nelegální odmítá, případně ničí. Jistě jde o

pozitivní myšlenky. Já si ale myslím, že trochu předběhly dobu.

Věřím, že se s¦takovým přístupem dá apelovat na uživatele v¦USA

nebo v¦Německu, ale nejsem přesvědčen, že to jde u nás. Proč?

Z¦několika důvodů.



Ať se bavíte s¦kýmkoliv, vždy se dá shodnout na tom, proč je u

nás asi 60 –70 % nelegálního softwaru. Jediné neshody plynou

z¦různého pořadí těchto důvodů. Dají se seřadit takto – morálka,

peníze, příležitost, apod. Tím chci říci, že bezesporu každý

uživatel nelegálního softwaru má jistě důvod, proč tak činí. Ale

je zde jedna zásadní příčina, proč by se tak chovat rozhodně

neměl. Je to pud sebezáchovy. Před hrozbou trestu.



Možné tresty v¦každé rozumné společnosti obsahuje trestní zákon,

který je vlastně jakýmsi seznamem jednání, jež daná společnost

považuje za trestná. Není to jistě ideální řešení, ale to

nejlepší, na jaké člověk zatím přišel. Obecně se dá říci, že

pokud není nějaké jednání popsáno v¦trestním zákoně, tak není

trestné. To samozřejmě platí i naopak. V¦našem případě je to §

152 trestního zákona, který by měl vehnat chmury do tváře

každého neoprávněného uživatele počítačový programů. Co je tam

uvedeno? Ve zkratce toto ustanovení říká, že kdo s¦dílem, jež je

předmětem ochrany podle práva autorského .neoprávněně nakládá

způsobem, který přísluší autoru .nebo jinému nositeli těchto

práv, anebo jinak tato práva porušuje, bude potrestán.



Každý, kdo má na pevném disku svého počítače software, jehož

není oprávněným uživatelem, nebo vyrobil více kopií než mu

umožňuje autorský zákon, anebo ještě hůře, kopie vyrábí a

prodává – porušuje zákon se všemi negativními následky pro svou

osobu. Je dobré si všimnout, že zákon nehovoří o důvodech, proč

tak kdosi činí. Sebelepší výmluva neobstojí v¦konfrontaci s¦tvrdou

realitou policejní práce. Jestli stojí za to riskovat problémy a

nechat se vláčet jako obviněný a později jako odsouzený, je

svobodné rozhodnutí každého občana.



Naprosto samostatnou kapitolou je tzv. hacking. Činnost, jejímž

cílem je překonání ochrany serveru a získání neoprávněného

přístupu. Zažil jsem již spousty rozhovorů, ve kterých se mě

kdosi snažil přesvědčit, že se jedná vlastně o zábavu. Vždy si

představuji správce serveru po zjištění, že mu někdo zcela

zničil webovskou stránku. Jistě k¦popukání. Dalším stupínkem je

zneužití získaného neoprávněného přístupu k¦různým dalším

aktivitám. Například k¦placenému vstupu na přístupové oprávnění

někoho jiného. Určitě velká legrace pro plátce za služby. Tím

chci poukázat na maličkost, která hackerům obvykle uniká.

Poškozením či zničením dat se vystavují trestnímu stíhání,

tentokrát pro porušení ustanovení § 257a trestního zákona. Zde

je uvedeno, že kdo v¦úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu

nebo získat sobě či jinému neoprávněný prospěch získá přístup

k¦nosiči informací a takových informací neoprávněně užije, zničí

je, poškodí nebo učiní neupotřebitelnými, anebo učiní zásah do .

programového vybavení počítače, bude potrestán. Ve vztahu

k¦takové činnosti jsem naprosto nekompromisní. Samozřejmě, že

jsem se setkal s¦různými dětinskými teoriemi o beztrestnosti

určité činnosti. Jako je nápad o pouhém zjištění přístupového

hesla. A pak rychle pryč. Stačí si přečíst trestní zákon, a je

jasno.



Myslím si, že softwarové pirátství a hacking na Internetu jsou

témata pro dlouhý rozhovor. Nechci vést neustále dlouhé

monology, protože bych sklouzl do mentorského opakování a navíc

byste nedostali odpovědi na otázky, kterých je vždy spousta.

Proto bych chtěl otevřít pravidelnou rubriku otázek a odpovědí.

Snad tak bude mít každý šanci dostat odpověď.



Pozn. red.: Jakékoli dotazy pro p. Jiřího Dastycha, týkající se

počítačového pirátství a hackingu, můžete posílat e-mailem

(pcworld@idg.cz), faxem (02/652 08 12) nebo poštou na adresu

redakce PC WORLDu, Seydlerova 2451/11, 155 00 Praha 5. Budeme se

těšit na zajímavou diskusi.