Tučňák ve světě účetnictví - zákazníci žádají Linux

Operační systém Linux byl v posledních letech mediálně „proprán“ opravdu
důkladně. Od prozatím nerealizovaných ambicí o nasazení tohoto systému ve větší

míře na běžné desktopy přes racionální diskuse o využití v serverové oblasti

jsme se dostali do doby, kdy tomuto OS mimo jiné vyslovují (a realizují) velkou

podporu i silní hráči na celosvětovém trhu. Uživatele však, jak jinak, zajímají

především reálné možnosti využití, neboť stará pravda říká, že systém bez

vyhovujících aplikací jakoby nebyl. Rádi bychom vás zde seznámili s řešením,

jež má skutečnou podobu a díky němuž zákazníci opravdu mají důvod instalovat

Linux i v případě programů, u nichž to dosud rozhodně nebylo zvykem.



Společnost Aktis je prvním producentem na tuzemském trhu, jenž reálně nabízí a

implementuje ekonomický systém na platformě Linux. Sám výrobce do projektu

vstupoval sice po předběžných konzultacích se zákazníky, jež do jisté míry

ospravedlňovaly vývoj tímto směrem, avšak přeci se značnou dávkou očekávání.

První měsíce reálného nasazování nového systému ABRA G3 však ukázaly, že zájem

předčí původní optimistická očekávání.





Linux na svém místě



Zcela nový produkt ABRA G3 byl od počátku (1. polovina roku 1997) zamýšlen jako

systém klient-server s třívrstvou architekturou. Právě důsledné oddělení

serverové části a „tlustého“, relativně soběstačného a komfortního klientu na

uživatelské stanici umožnilo později zvolit jako jednu z platforem Linux.

Výrobce si byl pochopitelně vědom, co klienti používají na běžných stanicích, a

proto v první fázi vsadil na serverovou stranu. Zde se totiž Linux buďto běžně

vyskytuje, případně představuje zajímavou a srovnatelně náročnou variantu i při

zcela nové instalaci. V současné době je tedy nabízen a u zákazníků

implementován ekonomický systém, u nějž je možno si vybrat ze dvou rovnocenných

serverových variant na Windows a Linuxu.



Cesta k tomuto stavu samozřejmě byla poměrně trnitá, neboť využití unixové

platformy s sebou přineslo řadu dalších problémů. Jedním z klíčových rozhodnutí

byla volba databázového SQL serveru, jenž běží v pozadí jako nezbytný datový

motor. Přestože již v prvotním návrhu figurovala InterBase firmy Borland a

dříve využívaná FoxPro byla jednoznačně opuštěna, několikrát se během

vývojového období tvůrci neubránili pokušení využít MS SQL Server.



Vše ovlivnily především dvě okolnosti: jako vývojové prostředí bylo již na

počátku zvoleno Delphi, a v průběhu roku 2000 byla InterBase uvolněna firmou

Borland do oblasti Open Source. Když poté stejná firma uvedla nástroj Kylix,

jakési dvojče Delphi do prostředí Linuxu, Aktis neváhal a vzápětí oznámil cíl

portovat svůj systém na tuto platformu. Bezesporu právě proto, že v podstatě

první RAD nástroj na Linuxu jim dovolil využít stávající zdrojový kód s

relativně malými úpravami.





Souvislosti netušené



Příprava takto náročného systému, jakým nesporně pokročilý ekonomický software

s distribuovanou architekturou je, přinesla rovněž řadu dalších potíží. Jedním

z hlavních úskalí bylo řešení míry nezávislosti aplikačního serveru na

operačním systému, což samozřejmě souvisí i se stabilitou a výkonností. Na

počátku stálo v té době pochopitelné rozhodnutí využít implementaci

distribuovaných systémů od Microsoftu, tedy tzv. DCOM. Později během vývoje

však nastaly vážné potíže a vývojáři sáhli k poměrně odvážnému kroku, jenž

nakonec rovněž pomohl k možnosti portace na Linux byla vyvinuta vlastní,

platformově nezávislá varianta DCOMu. Filozoficky podobným způsobem byla

vyřešena i otázka programových modulů, kde tvůrci sáhli k vlastnímu způsobu

registrování potřebných DLL souborů nezávisle na operačním systému. Dalším

zajímavým postupem je využití technologie XML při vnitřních přesunech dat. I v

tomto případě bylo připraveno řešení, jež využívá parser nezávislý na

platformách Microsoftu.



Horké chvilky tvůrci rovněž zažili v poslední fází vývoje kvůli již zmíněné

databázi InterBase. Na počátku roku 2002 byla zjištěna závažná chyba ve verzi

6.01, projevující se pouze na Linuxu. Úsilí problém řešit dospělo až k vlastní

opravě a kompilaci zdrojových kódů databáze (resp. jejího klonu FireBird), což

nakonec situaci zachránilo. O dobře odvedené práci zde svědčí i fakt, že

samotná firma, jež FireBird sestavuje, přijala opravné postupy Aktisu do své

nové distribuce.





Vize realitou



Ekonomický software je nesporně klíčovým programovým vybavením prakticky každé

firmy. Domnívám se, že implementace tohoto druhu aplikace na platformu Linux je

reálná cesta jak ukázat, že tento operační systém má své pevné místo i mimo

vyhraněné oblasti, jimiž jsou klasické síťové služby či firewally. Důvěru

reálných zákazníků (a ne nezávazných experimentátorů) si může získat jedině

opravdový a fungující software, jejž někdo v praxi potřebuje a využívá.



Systém ABRA G3 pravděpodobně čeká zajímavá budoucnost. Strategické úvahy jsou

směrovány také na klienta zásadní volbou je, zdali bude portován na Linux či

spíše převeden na „tenkou“ formu, nezávislou na platformě. Ve hře je rovněž

tvorba otevřeného rozhraní, takže se možná dočkáme praktické realizace dalšího

marketingového hitu, webových služeb.