Volnost bez hranic - Všestrannost externích zařízení

Chcete být pružní a mobilní? Pak si pořiďte externí zařízení. Ta jsou schopna
okamžitého nasazení.



Představte si, že jste byli pozváni na návštěvu k přátelům, a chcete jim při

této příležitosti ukázat nejnovější fotografie z dovolené. Vyvstává před vámi

problém, jak všechny vaše soubory s obrázky transportovat. Vzít si vypalovačku

a vypálit fotografie na CD disk? Nebo s sebou vzít paměťovou kartu? Doufejme,

že počítač u známých bude mít nějaký slot, s jehož pomocí budeme moci data z

karty přečíst. Když všechny způsoby jsou tak zdlouhavé! Přitom velmi

jednoduchým a elegantním řešením je použití externího pevného disku. Doma jej

od počítače odpojíme a k cizímu počítači jej opět připojíme a to je vše. Ve

většině případů se přitom zpravidla nemusíte starat ani o ovladače, ani o

případné rozmontování počítače. Dokonce můžete disk připojit k již zapnutému

počítači. Jednodušeji to snad už ani nejde! V našem článku vám představíme ty

nejdůležitější druhy zásuvek pro externí zařízení a prozradíme vám, jaké se

nejlépe hodí právě pro ten který konkrétní účel.





ZÁKLADY



Takže všeho nechat a okamžitě vyrazit do obchodu nějaké externí zařízení

koupit? Tak jednoduché to zase není. Externí zařízení jsou obecně vždy dražší

než jejich dvojníci v interním provedení. Nákup je nutné předem promyslet.







1. Druh zásuvky pro externí zařízení záleží na tom, k čemu budete dané zařízení

používat



Mobilita a pohodlí to je právě to, co pro každodenní práci potřebujete. Tak

kupříkladu potřebujete pohodlně přetransportovat data z práce domů, z počítače

Apple MacIntosh do PC, a to všechno hlavně bez větších technických obtíží.

Přesto si však nejste jisti, přes jakou zásuvku by měla být vaše vypalovačka,

případně váš nový pevný disk k počítači připojeny. Obecně máte na výběr mezi

zařízeními s rozhraním USB či Firewire, dále je možné připojit zařízení přes

rozhraní SCSI a konečně nesmíme zapomenout i když je tato možnost v současnosti

spíše teoretická na připojení prostřednictvím rozhraní Serial ATA.



Na USB zařízení by měli vsadit zvláště ti, kteří nejsou moc technickými typy,

anebo ti, co nemají čas příliš se zabývat a marnit čas jejich testováním a

konfigurací. V současnosti představují ve své třídě takový dobrý standard. Jsou

vhodná pro aplikace, jež nemají příliš vysoké nároky. Na tato zařízení totiž

nemůžete klást příliš velké požadavky, jelikož při velkém očekávání byste mohli

být nejspíš zklamáni. Na druhou stranu je pravdou, že kromě daného zařízení už

prakticky nemusíte do ničeho dalšího investovat, protože každá novější deska je

vybavena alespoň dvěma USB zásuvkami. Dvě USB zařízení pak můžete společně

propojit pouze tehdy, když pocházejí od stejného výrobce a jsou příslušně pro

tento účel vybaveny. Jako příklad lze uvést fotografickou tiskárnu CP-100 a

digitální fotoaparát Ixus 300, oboje od firmy Canon (potřebné informace

naleznete na internetové adrese http://www.canon.cz).



Disky v provedení Firewire jsou těmi správnými pro ty z vás, kteří vlastníte

videokameru. Tato zařízení totiž většinou svoje data přenášejí do počítače

právě přes rozhraní Firewire. Takže co by mohlo být za daných podmínek

jednodušší, než pořídit si vypalovačku či pevný disk komunikující také výše

zmíněným způsobem? I při vysokých nárocích vám bohatě vystačí přenosová

rychlost, kterou vám toto rozhraní nabízí. Další výhodou je i to, že zařízení s

rozhraním Firewire dokáží komunikovat navzájem i bez počítače stačí jednoduše

svůj digitální fotoaparát připojit k tiskárně a vámi požadovaný obrázek si

můžete okamžitě vytisknout.



Naproti tomu se takové SCSI disky vyplatí pouze lidem, kteří již nějaký systém

SCSI vlastní, kupříkladu protože používají počítače se systémy Windows a

MacIntosh. SCSI samotné je totiž poměrně drahou záležitostí. Základní desky

mají toto rozhraní od výrobce zabudováno jen zřídka, takže nějakou korunu

musíte vydat za zakoupení přídavného modulu. Konečně i samotná zařízení si

nechávají výrobci pořádně zaplatit. Za to všechno ale se SCSI dostanete v

závislosti na vybavení skutečně extrémně výkonný systém.



Rozhraní Serial ATA je na trhu s výpočetní technikou doposud velmi krátce,

ovšem interní zařízení se už pořídit dají. Externí zařízení se prozatím v

dohledné době na trh jen tak nedostanou. Proto jsou toto rozhraní a jeho

budoucnost ve využití pro externí zařízení ještě nepředpověditelné.







2. Co přinášejí externí zařízení v praxi



Flexibilita je sice věc krásná a bezesporu i prospěšná, ovšem nesmí se

zapomenout na podstatnou věc, kterou je výkon. Ten očekáváme alespoň takový

jako u zařízení vnitřních. Ale jak je tomu ve skutečnosti s výkonem u externích

zařízení?



Zařízení s rozhraním USB 2.0 mohou teoreticky dosahovat přenosové rychlosti

přes sběrnici až 60 MB/s. V praxi to znamená, že například externí USB 2.0

vypalovačka CD-RW dosahuje stejné rychlosti jako její kolega v interním

provedení. Podle našich testů byla v některých ohledech externí varianta

dokonce o něco málo rychlejší! Ovšem vypalovaček CD disků určených pro USB 1.1

byste si neměli raději ani všímat, i když jsou cenově tak výhodné. Teoreticky

tato zařízení mohou zapisovat šestinásobnou rychlostí, avšak v praxi se

skutečná rychlost pohybuje na hranici čtyřnásobné. Práce s takovým zařízením je

přece jenom poněkud zdlouhavá. USB 1.1 můžete akceptovat tak maximálně u myší

nebo klávesnic, kde vystačí bohatě přenosová rychlost do 1,5 MB/s. Pro všechna

ostatní zařízení požadujte USB 2.0. Ještě snad jedna výjimka, kterou jsou pevné

disky. Ty totiž v našich testech dosáhly při kontinuálním čtení a zápisu hodnot

okolo 17 MB/s, což jistě není nic omračujícího, ale na většinu každodenních

operací na počítači to ještě stačí.



Disky s rozhraním Firewire oproti výše zmíněným pevným diskům dosáhly v testu

hodnot okolo 30 MB/s při čtení a 25 MB/s při zápisu dat. To sice například pro

profesionální práci s videem nestačí, ovšem pro aplikace jakými jsou kupříkladu

textové editory a případně pro ukázky filmů na DVD by to stačit mělo. I ostatní

zařízení s rozhraním Firewire jsou dostatečně výkonná.



SCSI rozhraní je pro CD či DVD vypalovačky, jakož i pro DVD-ROM mechaniky více

než dostatečné, protože ani ta nejrychlejší vypalovačka tuto sběrnici maximálně

nevytíží. To samé platí i pro pevné disky, u nichž přes SCSI dostanete takové

přenosové rychlosti, že tyto disky můžete použít prakticky na vše, co vás

napadne. Už i „jednoduché“ SCSI provedení, nazývané Ultra 160 SCSI, vám nabízí

přenosovou rychlost, kterou vám ani ty nejnovější disky nemohou poskytnout. Při

našich testech dosáhly SCSI disky při čtení a zápisu hodnot mezi 42 a 55 MB/s.

Ovšem vše, co tyto disky dokáží, vám předvedou při zapojení v diskovém poli

RAID. Tady při našich testech stoupla přenosová rychlost až na 75 MB/s na jeden

disk při čtení a zápisu. Uznejte, že s těmito hodnotami vám zůstávají otevřené

dveře pro účinné použití prakticky jakékoliv aplikace.



Standardu Serial ATA využívá v současnosti pouze několik interních pevných

disků, jež při našem testování dosahovaly při čtení a zápisu dat hodnot v

rozmezí 30–36 MB/s. Teoreticky může toto rozhraní přenášet data maximální

rychlostí až 150 MB/s.







3. Připravte svůj počítač na různé způsoby připojení externích zařízení



Chtěli byste nejen z důvodu pohodlnosti přejít na externí USB disk? Novější

základní desky jsou vybavovány minimálně dvěma USB 2.0 porty, takže když si

kupříkladu koupíte novou USB vypalovačku, můžete ji okamžitě ke svému počítači

připojit. Máte ale počítač se starší základní deskou bez USB portů, případně s

porty USB 1.1? Pak máte dvě možnosti buď celou základní desku vyměníte, nebo si

pořídíte speciální USB 2.0 kartu. Ty mají povětšinou tři zásuvky a jejich cena

se pohybuje okolo 600 Kč.



Rozhodli jste se pro rozhraní Firewire? Pak se nejprve podívejte do manuálu k

vaší základní desce, zdali je tato vybavena řadičem IEEE 1394. Jestliže se

rozhodnete koupit si novou základní desku, pak se prodejce zeptejte, zda od

této desky existuje speciální varianta s Firewire. Ta by měla být řádově o 500

Kč dražší.



Jiná cesta vede přes rozšíření přídavnou kartou IEEE 1394/Firewire do slotu

PCI. Tato má tři zásuvky a stojí asi 900 Kč. V prodeji jsou rovněž přídavné PCI

karty se čtyřmi zásuvkami.



Chtěli byste používat SCSI rozhraní, ale nemáte patřičně vybavený počítač? Pak

potřebujete SCSI Host Adapter, jakým je například DC-390U3W v provedení Ultra

160 od firmy Tekram za asi 6 000 Kč. Existuje i varianta Ultra 320 od firmy

Adaptec. Označení výrobku je 39320-R a cena se pohybuje přibližně okolo 13 000

Kč.



Zásuvky Serial ATA naleznete v současnosti asi na každé třetí sériově vyráběné

desce. Kromě toho existují od spousty základních desek jejich varianty, jež

právě toto rozhraní obsahují. Jestliže vaše základní deska toto rozhraní nemá,

dá se koupit speciální přídavná karta Serial ATA, kupříkladu 29183 SATA od

výrobce Advance Peripherals, a to v ceně okolo 3 000 Kč.







4. Instalace je povětšinou velmi jednoduchá



Koupili jste si přídavnou kartu, protože vaše základní deska vámi požadované

zásuvky jednoduše nemá? Když zmíněnou kartu správně nainstalujete, jste již

více jak na půli cesty. V případě USB disku vám ve Windows 2000 a XP stačí

pouze zařízení připojit. Na ovladač nemusíte myslet vůbec, neboť tyto operační

systémy instalují USB zařízení automaticky samy. A to nejlepší nakonec: USB

disky můžete připojovat za plného provozu počítače, nemusíte jej tedy vypínat a

po připojení disku znovu zapínat.



Výše napsaný text platí i pro zařízení s rozhraním Firewire. Co se týče

ovladačů, ty budete potřebovat pouze pro řadič. Ten se nachází buď přímo na

základní desce, nebo na přídavné kartě.



Oproti tomu ne zrovna jednoduchá je instalace SCSI disků. Zde potřebujete

rovněž ovladač pouze pro SCSI Host Adapter. Ovšem dále musíte každému SCSI

disku přiřadit pomocí přepínače jeho identifikační číslo (ID) v rozsahu 0–6,

protože v opačném případě SCSI Host Adapter disk nerozpozná. Konečně u

posledního disku musí být provedeno tzv. terminování (ukončení pomocí

speciálního prvku), aby nedocházelo k odrážení signálu, což by mohlo vést v

nejhorším případě ke ztrátě dat.



Pro připojení disku s rozhraním Serial ATA stačí pouze připojit příslušnou

zásuvku do odpovídající zdířky. Ovladač je potřeba pouze pro řadič, pro disk

žádný ovladač není nutný.







5. Na co dávat pozor při koupi kabelu



Pro připojení externího zařízení k počítači samozřejmě potřebujete vhodný

kabel. Zařízení s rozhraním USB 2.0 mají takový už přiložený. Můžete však pro

připojení zařízení s USB 2.0 použít i kabel pro USB 1.1 a to bez ztráty

přenosové rychlosti. Co se týče délky kabelu, musí být maximálně pět metrů

dlouhý a smí jím procházet maximální proud o velikosti 500 mA. Jak je na tom

vámi používaný kabel, se dozvíte z údajů na jeho obalu.



I zařízení pro rozhraní Firewire jsou dodávána s odpovídajícím kabelem. Pokud

tomu tak není, dá se bez problémů takový zakoupit. Smí být maximálně 4,5 metru

dlouhý, a například takový 1,6 m dlouhý kabel pořídíte asi za 400 Kč.



SCSI disky se obvykle dodávají bez kabelu. Nejlepším řešením je koupě kabelu

přímo s koupí daného zařízení, neboť tento musí přesně odpovídat typu SCSI. A

od tohoto důvodu se také odvozuje jeho maximální délka. V případě Ultra SCSI

tato činí 1,5 m, u Ultra 160/320 SCSI až 12 metrů.



Základní deska s řadičem Serial ATA a popřípadě se Serial ATA pevným diskem má

potřebný kabel většinou přiložený. V opačném případě se dá tento kabel pořídit

za asi 300 Kč. Ten může být maximálně 1 metr dlouhý.







6. Kolik zařízení můžete připojit



Rádi byste u vašeho počítače používali externích zařízení několik, ale jak

velké množství jich vlastně můžete připojit? V případě USB rozhraní platí, že

kolik zásuvek ve svém počítači máte, tolik USB zařízení můžete připojit. Pokud

je jejich počet pro vás nedostatečný, existuje možnost pořídit si hub, jejž na

jednu USB zásuvku připojíte. Tento hub vám pak podle typu zvýší množství USB

portů o dva až čtyři.



Huby pro USB 2.0 patří povětšinou mezi aktivní, mají tedy i vlastní zdroj

napájení. Jako zástupce můžeme jmenovat např. Hub-4+ od firmy Adaptec, jehož

cena se pohybuje okolo 3 300 Kč.



Na druhou stranu ale také existují huby, které pracují aktivním i pasivním

způsobem, což znamená, že proud do 100 mA odebírají přímo přes počítač. Takové

kombinované huby jsou však pouze v provedení pro USB 1.1 a jejich cena se

pohybuje okolo 1 500 Kč.



Nebo byste chtěli připojovat raději více Firewire zařízení, než vám umožňuje

vaše základní deska? Pak budete potřebovat další kartu s Firewire s co možná

nejvíce zásuvkami. Takovou je kupříkladu karta DC-1394 od firmy Dawicontrol,

která umožní připojení až tří zařízení. Její cena se pohybuje okolo 1 600 Kč.



Pokud ale připojované zařízení obsahuje ne jednu, nýbrž dvě Firewire zásuvky,

pak můžete bez problémů do jedné z nich připojit ještě například Firewire pevný

disk. Tento způsob připojování zařízení se nazývá Daisy Chain.



Na SCSI Host Adapter se dá připojit až sedm SCSI zařízení či disků. Externí

SCSI disky mají vždy dvě zásuvky, takže se dají tato zařízení připojovat velmi

jednoduchým způsobem postupně za sebou.



K zásuvce Serial ATA se dá připojit pouze jedno zařízení. Pokud požadujete

připojení více, musíte sáhnout pro přídavnou kartu.







7. Propojení počítačů bez síťové karty



K USB či Firewire zásuvkám nemusíte připojovat pouze externí zařízení. Tímto

způsobem můžete připojit svůj stolní počítač či notebook k počítači svého

kolegy a to všechno bez síťové karty. Ne-příjemné je, že v případě USB budete

potřebovat speciální kabel, který se nazývá USB Link. Jeho cena se pohybuje

okolo 850 Kč.



Další nevýhodou je skutečnost, že kabel, který na obou stranách obsahuje

zástrčku a uprostřed malý elektronický modul sloužící jako řadič, existuje

zatím pouze ve verzi pro USB 1.1, takže přenos dat není zas až tak moc úžasný,

jak by se mohlo zdát.



Chtěli byste takto propojit počítačů několik? V tomto případě budete potřebovat

USB síťový kabel (MHE Cable USB Network Link), který je opět v současné době k

dispozici pouze pro USB 1.1. Jeho prostřednictvím můžete rozšířit síť stávající

a propojit tímto způsobem až 17 počítačů.



Dva počítače můžete propojit i přes zásuvky Firewire, a to v operačních

systémech Windows ME a XP opět bez síťové karty, a dokonce i bez speciálního

kabelu. V případě operačních systémů Windows 98, NT4 a 2000 budete navíc

potřebovat aplikaci Firenet od firmy Unibrain (další informace lze nalézt na

internetové adrese http://www.unibrain.com).



Komunikace mezi počítači přes rozhraní SCSI či přes kabel připojený k zásuvce

Serial ATA však možná není.







8. Jak udělat z interního zařízení externí



Každé externí zařízení (výjimkou je SCSI), a to ať se jedná o pevný disk či

vypalovačku, je vlastně „zabalené“ zařízení EIDE, u něhož se stará o komunikaci

mezi EIDE a zásuvkou speciální čip. Z toho vyplývá, že si i vy můžete ze svého

EIDE disku vytvořit ve vlastní režii disk externí. Avšak každá legrace něco

stojí. Tak kupříkladu taková skříň, například 3,5" Firewire/USB 2.0 Combo od

firmy Arktis, jež přemění váš EIDE pevný disk na disk s připojením přes USB

2.0, stojí přibližně 4 500 Kč. U skříně Map-911 Firewire, jež umožní připojení

přes Firewire, zaplatíte asi 3 500 Kč. Vytvoření Ultra SCSI disku z obyčejného

EIDE vás pak přijde přibližně na 8 000 Kč.



Úplnou novinkou se v současné době stávají skříně pro konverzi EIDE zařízení na

připojení přes Serial ATA.







Řešení pro USB připojení



Připojit zařízení přes USB není vskutku nic moc obtížného. Jednoduše zasunete

zástrčku daného zařízení do odpovídající zásuvky, a hned jej můžete začít

používat. Žádné ovladače nejsou potřeba, říkají jejich výrobci, už žádné

restartování nebo vypínání a zapínání počítače. A to už ani nemluvíme o tom, že

bychom snad museli otevírat počítačovou skříň. Přes všechny výše zmíněné výhody

se ale v praxi občas stane, že se všechno nepodaří tak, jak říká teorie. V

následujících řádcích vám nabízíme pomoc při řešení těch nejčastěji

vyskytujících se problémů při práci s USB zařízeními.





1. Nové USB zařízení nefunguje



Problém: Připojili jste do počítače nové USB zařízení a pro toto v daném

případě nainstalovali odpovídající ovladače, jenže se vám jej nepodařilo

zprovoznit.



Řešení 1: Vypněte počítač a USB zařízení, a následně je znovu zapněte nejprve

počítač, potom USB zařízení. Někdy ale stačí pouze krátce vytáhnout zástrčku ze

zásuvky USB a pak ji znovu dát zpět.



Řešení 2: Je také možné, že jste při instalaci zařízení nepostupovali takovým

způsobem, jakým jste měli. Podívejte se do manuálu dodaného výrobcem spolu se

zařízením, jaký je zde popsaný doporučený postup. Obvykle platí, že nejprve se

instaluje ovladač, a teprve potom se připojuje zařízení. Pokud jste postupovali

obráceně, odpojte USB zařízení od počítače a odinstalujte ovladač. Poté

postupujte doporučeným způsobem. Výborné bude, když si z internetové stránky

výrobce zařízení stáhnete ty nejnovější ovladače.



Odinstalování ovladače se provádí přes instalační program výrobce, případně

přes Nabídku Start/Nastavení/Ovládací panely a zde ikonu Přidat nebo odebrat

programy. Pokud ani jeden z výše uvedených postupů nepovede k cíli, je třeba se

na internetu podívat po aplikaci pro odinstalování ovladače. Když žádná taková

neexistuje, určitě najdete nějaké upozornění či přímo postup, jak kýžený

ovladač korektně a úplně odinstalovat.



Poslední cesta vede přes Správce zařízení když v něm naleznete nekorektně

nainstalované komponenty, jednoduše je smažte. Pokud se to nepodaří, zkuste

tuto akci provést po restartu počítače v nouzovém režimu (při spouštění

počítače držte stisknutou klávesu <f8>.



Řešení 3: Běží na vašem počítači na pozadí spuštěný antivirový program? To, co

je při běžném provozu počítače považováno za dobré řešení, může při instalaci

nového hardwaru činit potíže. Právě takový hlídač proti napadení počítače virem

může snadno způsobit nekorektní nainstalování ovladače. Myslíte-li si, že právě

toto je i váš případ, pak odinstalujte ovladač, dočasně deaktivujte antivirový

program a ovladač znovu nainstalujte.



Řešení 4: Aktualizujte BIOS vašeho počítače. Nové verze BIOSu jsou k nalezení a

ke stažení na internetových stránkách výrobce vaší základní desky.



Řešení 5: Nainstalujte nové ovladače pro čipovou sadu vaší základní desky.

Zvláště aktuální je tato akce u desek s čipovou sadou VIA, kdy instalujte

ovladač Hyperion (dříve nazývaný 4 in 1). Naleznete jej také

(VIAHYPERION4IN1445V.EXE,1,29 MB), případně je možné stáhnout si jej z

internetové adresy http://www.via.com.tw.



Ale ani u základních desek s čipovou sadou Intel žádný update nemůže uškodit.

Potřebné soubory se nalézají na internetových stránkách firmy Intel tj.

http://www.intel.com.



Řešení 6: Možná se jedná o zvláště zatvrzelé USB zařízení v provedení pro USB

1.1, které na USB 2.0 odmítá pracovat. Obecně vzato by mělo být USB 2.0 zpětně

kompatibilní. Přesto zkuste takové zařízení připojit k zásuvce pro USB 1.1

mnohé počítače mají oba typy zásuvek. Tímto způsobem se zprovoznilo nejedno

zařízení.



Řešení 7: V praxi se rovněž velmi osvědčuje zapojit problémové zařízení ne na

hub, ale přímo do zásuvky USB umístěné na základní desce.



Řešení 8: Máte již na počítači nainstalované ovladače pro některá další USB

zařízení? Pak se může stát, že se vám jednotlivé ovladače dostanou vzájemně do

konfliktu. Zaktualizujte si je všechny. Pokud to nepomůže, pak musíte zkusit

jiné pořadí instalace ovladačů jednotlivých zařízení. Jestliže si překážejí

jednotlivá USB zařízení navzájem, pak nezbývá, než právě nepoužívaná zařízení

dočasně odpojit.







2. USB klávesnice funguje jen ve Windows



Problém: Nahradili jste svoji starou PS/2 klávesnici novou v USB provedení. Ve

Windows vše funguje bez problému, při spuštění počítače se však nemůžete dostat

do BIOS Setupu.



Řešení: Povolte v BIOSu položku USB Legacy Support, nazývanou také USB

Keyboard. Povětšinou ji naleznete v menu Integrated Peripherals, popřípadě pod

názvem Advanced. K tomu účelu však samozřejmě musíte použít svoji starou PS/2

klávesnici.



V případě, že BIOS žádnou takovou volbu nenabízí, možná pomůže update BIOSu. Je

docela možné, že výrobce mezitím tuto možnost do BIOSu implementoval. Jak již

bylo zmíněno výše, nové verze BIOSu se dají najít na internetových stránkách

výrobce základní desky.







3. Z USB disku se nedá nabootovat



Problém: Vlastníte USB disk a chtěli byste z něj bootovat, on však funguje

pouze ve Windows.



Řešení: Přesuňte se do BIOS Setupu a zde do menu Advanced BIOS Features, příp.

Boot. Přiřaďte vašemu USB disku pro bootování nejvyšší prioritu, a to tak, že

jej nastavíte pro bootování jako první disk (First Boot Device nebo přiřaďte

číslici 1). U základních desek firmy Intel je třeba nejprve povolit nastavení

Boot/USB Boot, pak restartovat počítač a nato opět v BIOS Setupu nastavit USB

zařízení pro bootování.



Ne každý BIOS ale umožňuje bootování z USB zařízení a pokud ano, tak to také

nemusí být z každého zařízení, jaké si vzpomenete. Pokud v BIOSu výše

zmiňovanou volbu nenaleznete, opět nezbývá, než jej aktualizovat. Řada

moderních BIOSů nabízí bootování z USB CD-ROM, USB disket, USB pevných disků,

popřípadě z USB ZIP disků. Odpovídající položky menu se pak nazývají USB-CDROM,

USB-FDD, USB-HDD a konečně USB-ZIP.



Jestliže váš počítač za žádnou cenu nechce z USB zařízení nabootovat, možná

pomůže spouštěcí disketa pro operační systém MS-DOS, která nahraje odpovídající

ovladač pro vaše USB zařízení. První zastávkou pro takový ovladač vašeho

zařízení by měla určitě být internetová adresa výrobce zmíněného USB zařízení.

Pokud zde nebudete úspěšní, zkuste se podívat na internetovou adresu

http://www.usb-drivers.com/. Zde naleznete celou řadu různých ovladačů pro USB,

jakož i skutečné programy, s nimiž se dají výše zmiňované spouštěcí diskety

vytvořit.







4. USB tiskárna v prostředí MS-DOSu netiskne



Problém: Připojili jste tiskárnu k počítači přes USB zásuvku. Ve Windows sice

tiskne svižně, ale s aplikacemi pro MS-DOS nepracuje vůbec.



Řešení: Starší aplikace pro MS-DOS rozpoznávaly pro tisk pouze dva typy zásuvek

paralelní (LPT) a sériovou (COM). V opačném případě existovala pouze možnost

tisku do souboru. Zmiňovaný problém se však dá obejít několika triky, musí ale

být splněno pár podmínek: Prvním předpokladem je, že aplikace, z níž chceme

tisknout, běží v okně v operačním systému Windows, dále tiskárna, na kterou

chceme tisknout, funguje ve Windows bez problémů, a konečně jestliže nechceme

tisknout pouze prostý text máme nainstalovaný patřičný ovladač tiskárny pro

aplikaci běžící v prostředí systému MS-DOS. Například pro editor Wordperfect

najdete na internetových adresách

http://www.columbia.edu/~em36/wpdos/prin­ters51.html, popřípadě

http://www.columbia.edu/~em36/wpdos/prin­ters6×.html ovladače i pro ty

nejmodernější tiskárny.



Varianta 1: Pracujete-li v prostředí Windows 2000 nebo XP a máte počítač

připojen k síti trvale, můžete tiskárně přiřadit alias LPT1. Aplikace pro

MS-DOS to nepozná. Nejprve zjistíme jméno počítače v síti, jež lze najít v okně

Vlastnosti systému (klepněte pravým tlačítkem na Tento počítač a z menu zvolte

příkaz Vlastnosti). Ve Windows XP tento údaj naleznete na záložce Název

počítače v poli Úplný název počítače, ve Windows 2000 na záložce Identifikace v

síti v poli Úplný název počítače. Nyní klepněte na nabídku Start/Nastavení/

Tiskárny a faxy (ve Windows 2000 pouze Tiskárny), klepněte pravým tlačítkem na

ikonu USB tiskárny a z menu vyberte Sdílení. Na záložce Sdílení napište krátké

jméno, pod nímž bude tiskárna sdílena (bez mezer a písmen s diakritikou). Po

klepnutí na nabídku Start/Spustit příkazem cmd otevřete příkazový řádek. Sem

zadejte do jednoho řádku následující příkaz:



net use LPT1 \\<n po>\<kr jm sd tisk> /persistent:yes



Varianta 2: Postupovat lze též oklikou přes tisk do souboru a automatické

přeposlání tohoto souboru na tiskárnu. K tomu účelu nastavte MS-DOS aplikaci

tak, že tisk bude probíhat pomocí ovladače tiskárny do souboru, například s

názvem C:\spool\out.prn.



Dále si nainstalujte freewarový program PrintFile, určený pro Windows 95/98/ME,

NT4, 2000 a XP. Naleznete jej , popřípadě je ke stažení na internetu na adrese

http://www.lerup.com/printfile (PRF215.ZIP, 197 KB). Po spuštění stiskněte

tlačítko Settings a zatrhněte Enable spooler function. Změny v nastavení uložte

a vytvořte si zástupce na ploše. Na zástupce pak klepněte pravým tlačítkem myši

a z menu zvolte položku Vlastnosti. Do políčka Cíl: vepište příkaz

„/s:C:\spool\out.prn“. Od teď spouštějte program PrintFile tímto zástupcem, a

to ještě dříve, než začnete tisknout z aplikace pro MS-DOS. Jakmile PrintFile

zjistí, že se mu v zadané složce objevil nějaký soubor, pošle jej na tiskárnu a

poté smaže. Kdybyste používali aplikaci, jež tisk do souboru nezvládá, pak vám

pomůže freewarová utilitka Prn2file. Naleznete ji rovněž , popřípadě též na

internetové stránce http://www.simtel.net/pub/pd/49067.html (PRN2FILE.ZIP, 9,61

KB). Tato prastará miniaplikace přesměrovává data vystupující na paralelní port

do souboru.









</kr></n></f8>