Win32? .NET? Delphi 2005!

Firma Borland se v poslední době dostala doslova mezi dva mlýnské kameny – z
javovské strany se tlačí projekt Eclipse, vývojářský svět Windows zase válcuje

redmondský obr. Není divu, že se firma snaží nacházet na trhu nové skuliny, kde

by se jí dýchalo volněji. Nicméně nevyhýbá se ani přímým soubojům na poli své

hlavní působnosti – ve vývojářských nástrojích. Dobrým příkladem je Delphi

2005, hlavní pokračovatel větve Windows.

A zdá se, že do budoucna zůstane i jediným přímým následovníkem všech dosud

oddělených produktů pro svět Windows. Ve verzi 2005 se totiž z původně

pascalovského nástroje stává vícejazyčné studio, které patrně zanedlouho pohltí

i dosud „samostatný“ C++ Builder. V této fázi Borland integroval pod jednu

střechu Delphi pro Win32 a Delphi pro .NET (jakožto vývojářské prostředí

postavené na jazyce Pascal) s prostředím pro jazyk C#.

Uživatelské prostředí (IDE) programu samozřejmě vychází z Delphi 8, i když bylo

doplněno některými funkcemi, po nichž volali uživatelé starších Delphi (třeba

možností editovat VCL formuláře mimo záložku Design Editoru). Z novinek zaujme

nová záložka „History“ v editoru kódu – zprostředkuje část funkcionality

programu pro správu verzí tím, že zpřístupní uživateli zvolený počet

historických verzí jednotlivých souborů včetně možnosti porovnání obsahu.

Hlavní novinkou editoru kódu je však tzv. refactoring, umožňující měnit

zdrojový kód tak, aby byla zachována požadovaná funkčnost, ale výsledek byl

efektivnější, přehlednější a zejména čitelnější. Implementovány jsou např.

postupy extrakce metod, přejmenování symbolů, deklarace proměnných a polí,

vyhledání jednotek a jmenných prostorů. Ruku v ruce s funkcí SyncEdit

(přejmenování všech výskytů vybraného symbolu v označeném bloku najednou)

přináší refactoring efektivnější psaní vlastního kódu. Rozšířena byla podpora

kódování HTML včetně transformace kódu do přehledné stromové hierarchické

struktury a zvýrazňování syntaxe při editaci souborů kaskádových stylů.

Provázanost prostředí Win32 a .NET je krásně patrná na vestavěných debuggerech

prostředí samo používá ten implicitně správný podle typu projektu, dovoluje

však velmi jednoduše přepnout na druhý debugger a ladit tak aplikaci i pro

druhou cílovou platformu.

Mnohá vylepšení zaznamenala oblast vývoje pro ASP.NET – např. dostanete k ruce

asistenta pro proces nasazení aplikace, rozšířena byla funkcionalita sady

webových komponent Borlandu (třeba o podporu multimediálního obsahu), přidán

byl průvodce pro tvorbu vlastních uživatelských webových komponent nebo pro

transformaci HTML prvků na serverové komponenty jediným stisknutím tlačítka.

Bouřlivým vývojem prochází technologie ECO, implementující modelem řízený vývoj

aplikací z klasických databázových aplikací se rozšířila i na aplikace a webové

služby ASP.NET, přibyla možnost generování kódu a objektově-relačního mapování

pro již existující databázovou infrastrukturu, objevily se nové komponenty pro

pooling a sdílení databázových připojení i možnost kompilovat ECO modely do DLL

knihoven a volat je z různých aplikací.

Není možné vynechat ani podporu databází – kromě podpory Sybase 12.5 byla

výrazně rozšířena práce s daty – kupříkladu pomocí funkcí BdpCopyTable můžete

programově migrovat data mezi databázemi, pomocí tříd DataHub a DataSync se

můžete připojovat paralelně k více datovým zdrojům a synchronizovat transakce

napříč zdroji. Zmíněné třídy pak ve spojení s RemoteConnection a RemoteServer

úžasně zjednodušují tvorbu distribuovaných databázových aplikací. Vývojář v

Delphi 2005 nemusí opouštět prostředí ani v případě, že potřebuje změnit

databázové schéma, struktury tabulek či pohledů, případně migrovat data mezi

databázemi – vše nyní bez problému zvládne přímo pomocí nástroje Database

Explorer. Kromě novinek opravili vývojáři také celou řadu chyb kritizovaných v

minulé verzi (třeba znepřístupnění průvodce pro konfiguraci připojení datových

zdrojů ADO.NET).

Pokud jde o použití a převod stávajících VCL aplikací, v Delphi 2005 byla

rozšířena nabídka migrovaných technologií – vylepšen byl dbExpress a BDE,

doplněny byly dbGO a DataSnap, najdete i .NET podoby technologií WebSnap a

IntraWeb. Aby se více přiblížily světy Win32 a .NET, byl rozšířen jazyk Delphi,

kupříkladu o podporu inliningu funkcí a procedur, agregaci více unit ve jmenném

prostoru, o unikódové identifikátory, dynamicky alokovaná vícerozměrná pole a

konečně i o příkaz for-in (iterace všemi prvky kolekce).

Poslední velice důležitou novinkou je oblast podpory testování. Delphi 2005

integrují schopnosti open-source testovacích prostředí DUnit a NUnit přímo do

projektu, takže je možné (a žádoucí) vytvářet testy souběžně s psaním vlastního

kódu. Následně testy sestavíte do scénářů

nebo dávek a můžete je kdykoliv znovu spustit a zjistit místa, kde nové zásahy

porušují integritu starého kódu.

Přehled zajímavostí Delphi 2005 není zdaleka úplný, nicméně i tak poskytuje

celkem jasný obraz o tom, že Borland svůj potenciál ještě zdaleka nevyčerpal a

má vývojářům stále co nabídnout. Možnost paralelního vývoje pro Win32 a .NET,

podpora testování, integrace více jazyků, databázová funkcionalita a v

neposlední řadě unikátní technologie ECO – to vše jsou pozitiva, kvůli nimž by

Delphi 2005 neměly uniknout pozornosti vývojářské komunity.



K recenzi poskytla firma: Borland, s. r. o., Na Pankráci 30, Praha 4,

http://www.borland.cz

Cena: 29 500 Kč (Pro), 68 400 Kč (Enterprise), 95 900 Kč (Architect)