Windows XXL - používejte operační systém budousnosti již nyní!

To, co Microsoft teprve připravuje, vy můžete mít již nyní, a to zdarma!
Ukážeme vám, jaké nové funkce bude obsahovat příští verze Windows zvaná

Longhorn, a jak si zmiňovaná vylepšení integrovat do systému již nyní.



Jiný Průzkumník, hezčí uživatelské prostředí, lepší vyhledávání mnoho uživatelů

není se současnými Windows XP už kvůli jejich „konfekčnímu“ vzhledu spokojeno a

zabudovává si do nich řadu dalších sharewarových či freewarových programů. I

samotný Microsoft si je toho vědom a chystá se svá nová Windows vybavovat

funkcemi, které v nich uživatelé doposud postrádají. Pod prozatímním označením

Longhorn se připravuje nová verze Windows, která by se měla objevit s největší

pravděpodobností v roce 2005. Celý projekt se zatím nachází ve své rané fázi,

ale cesta, kterou se bude ubírat, je víceméně daná, což se dá pozorovat i na

již dnes dostupných alfa-verzích. Ty se sice nijak dramaticky neliší od Windows

XP, přesto zde lze najít některé novinky, jež rozhodně stojí za povšimnutí.

Uživatelské rozhraní je rozhodně funkčnější než u předchozích verzí Windows,

přibyla sem nová lišta nástrojů, která umožní rychlejší navigaci mezi prvky

systému, ale hlavně Průzkumník Windows bude rozšířen o možnosti vyhledávání a

filtrování položek.



Myslíme si, že se určitě vyplatí jednotlivé oblasti Windows trochu podrobněji

probrat. Děláme to hlavně s úmyslem, abychom se mohli pokusit nové funkce

zabudovat do dnešních verzí Windows. Dozvíte se tedy nejen to, co Microsoft

vlastně v nových Windows zamýšlí, nýbrž vám poskytneme užitečná rozšíření pro

vaše Windows. Tyto zdarma dostupné utility vám budou běhat nejlépe na systémech

s nainstalovanou nejnovější verzí Internet Exploreru.





Systém souborů



Co je nového: K nejzajímavějším novinkám budoucích systémů Windows bezesporu

patří Windows Future Storage (Win FS). Ten nahradí dnes používané systémy

souborů NTFS a FAT32. Win FS je založen na SQL databázi, jejíž dotazovací

funkce byly integrovány právě do prostředí Průzkumníka Windows. To vše by mělo

vylepšit organizaci a možnost přístupu k datům. Celá databáze totiž dokáže

zobrazit a odfiltrovat všechny požadované soubory, přičemž vůbec nezáleží na

tom, na jakém disku či v jaké složce se nachází. Filtrování souborů bude možné

podle celé řady kritérií (název souboru, typ, čas vzniku, další informace jako

například meta-tagy u MP3 souborů). Otázka fyzického umístění dat pak přestane

pro uživatele hrát významnější roli, a to jak při vytváření, tak při přístupu k

souboru. Celý systém souborů bude spuštěn na pozadí, takže se uživatel vlastně

nebude muset o nic starat.



Již v alfa-verzi Longhornu je mimo jiné zabudována funkce kalendáře, který

umožní přístup ke všem souborům vytvořeným v jistém časovém období. Jako takové

upozornění na Win FS a jeho možnosti pak slouží například nově vytvořený panel

nástrojů na levém okraji okna Průzkumníka Windows. Ten nahrazuje ve Windows XP

se vyskytující oblast „Úkoly“, sloužící k zobrazování odkazů pro práci se

složkami. V Longhornu se na tomto místě vyskytuje zadávací políčko k zadávání

výrazu pro vyhledávání (Filter by). V závislosti na obsahu složky se potom

objeví další předdefinované filtry, např. „Název souboru“ nebo třeba „Žánr“,

půjde-li o zvukové soubory. Klepnutím na takovou položku se pak obsah okna

Průzkumníka omezí skutečně pouze na soubory odpovídající námi zadaným

požadavkům.



Vzhledem k tomu, že Win FS může při takovém způsobu dotazování dosáhnout

slušných výsledků jen tehdy, jestliže celá databáze bude trvale v operační

paměti a bude se neustále aktualizovat, nezbytností se stane počítač s takovým

procesorem, operační pamětí a pevnými disky, které tento nápor zvládnou. Win FS

totiž bude neustále zaměstnáván katalogizováním všech souborů na pevných

discích, jelikož tato operace bude prováděna na pozadí. Testy v naší redakci

prováděné na alfa-verzi Longhornu potvrdily fakt, že všechny úkoly prováděné

samotným Win FS vyžadují skutečně velmi výkonný hardware.



Na základě zmiňované alfa-verze však nebylo možné konstatovat, zda Microsoft

výše popisovanou databázi nechá otevřenou alespoň pro vytváření políček

samotnými uživateli. I když na druhou stranu má Longhorn před sebou ještě dva

roky vývoje a Microsoft v něm zajisté provede ještě celou řadu úprav.







1 )Pro hledávání systému souborů: INDEX.VBS



Co jde už dnes: Nový systém souborů pro Windows vám samozřejmě nabídnout

nemůžeme. Existují však osvědčené způsoby, jak značně zjednodušit přístup k

rozsáhlým souborům dat. Skript INDEX.VBS (3,36 KB), který naleznete , vám

umožní vyhledávání podle částí názvů souborů, tedy například „dopis 2001“.

Tento výraz způsobí vyhledání všech souborů, jejichž název obsahuje řetězce

„dopis“ a „2001“.



Jako základ pro vyhledávání dat vždy slouží celý popis cesty, tzn. INDEX.VBS

zobrazí podle výše zadaného předmětu vyhledávání i všechny soubory, které se

nacházejí v podsložce Moje dopisy (pokud taková složka obsahující řetězec

„dopis“ existuje) a mají v názvu souboru pouze výraz „2001“. Tento způsob

vyhledávání podle několika částí jména souborů není v dialogovém okně pro

vyhledávání souboru v současných verzích Windows možný. Abyste mohli tímto

způsobem nalezené soubory okamžitě otevřít, vytvoří skript ve složce

%windir%\Links jejich dočasné zástupce a otevře je v okně Průzkumníka.



Je samozřejmé, že ze všeho nejdříve si potřebuje skript vytvořit seznam všech

souborů. Na rozdíl od automaticky aktualizovaného systému souborů si musíte vy

sami tento seznam čas od času aktualizovat, pokud jste v prohledávaných

složkách provedli nějaké změny. Při prvním spuštění skriptu si toto skript

zajistí automaticky, ovšem při dalších spuštěním se vás vždy bude ptát, zda má

shromážděná data aktualizovat.



Seznam souborů si můžete vytvořit i ze souborů na několika discích či složkách.

Ty si pohodlně zvolíte v dialogovém okně Vyhledat složku. INDEX.VBS si všechny

položky seznamu nahraje do operační paměti. Soubor INDEX.LST se bude načítat

pouze při spuštění skriptu.



Tato utilita se zvláště hodí pro velká množství dat, která musíte často

prohledávat, ovšem která se zase tak často nemění. V opačném případě vyžaduje

od vás její použití u průměrného počítače jistou dávku trpělivosti.







2 )Průzkumník v provedení a` la Excel: INDEX.XLS



Co jde už dnes: Na rozdíl od VB skriptu INDEX. VBS, jenž umožňuje vyhledávání

pouze podle zadané cesty, nabízí tabulka INDEX.XLS pro přístup k souborům pět

důležitých parametrů: Název souboru, složku, velikost, datum posledního

přístupu a konečně cestu k souboru. K tomu máte navíc k dispozici všechny

funkce pro třídění a filtrování databáze. INDEX.XLS běží v Excelu 97, 2000 a

XP, a naleznete jej jako soubor o velikosti 52,5 KB.



I zde je nutno všechny soubory nejprve načíst a čas od času tuto databázi

aktualizovat s tím, jak některé soubory odstraňujete a naopak jiné přidáváte.

Tuto aktualizaci spustíte prostřednictvím červeného tlačítka v nejhořejším

řádku, průběh aktualizace je podobný jako u skriptu INDEX.VBS. Po načtení pak

získáte jednoduchého, ale jinak velmi všestranného excelovského Průzkumníka.

Pro otevření souboru v nějaké aplikaci stačí poklepat na odpovídající buňku ve

sloupci A. Pro současné otevření několika souborů použijte po jejich označení

ve sloupci A modré tlačítko v nejhořejším sloupečku. Pozor je však třeba dát

tehdy, kdy použijete filtr, protože v tomto případě Excel označuje automaticky

i ty buňky, které jsou skryté. Označování skrytých buněk zabráníte označováním

souborů se stisknutou klávesou <ctrl> (místo klávesy <shift>). Vámi požadované

soubory si pak můžete zobrazit přes funkci automatického filtru, který si

otevřete pomocí tlačítka se symbolem šipečky (přesně taková se používá pro

rozevírací nabídku) v prvním řádku. Při jeho stisknutí se vám objeví seznam

všech položek, a právě první tři položky vám umožňují funkci automatického

filtrování. Když budete chtít vyhledat nějakou složku, pak použijte tlačítko

šipečky ve sloupci B. Po vyhledání složky se vám navíc objeví ještě i soubory,

které v této složce leží. Dokonce můžete používat i pokročilejší databázové

funkce, jako například „Prvních 10 …“, abyste kupříkladu nalezli ty největší

soubory. Také si můžete nastavit svůj vlastní filtr. Excel se svými možnostmi,

jako „Má na začátku“, „Obsahuje“, „Je větší než“ apod., vám v tomto případě

nabízí tolikero možností, že není takřka možné, abyste nenašli tu svoji.

Poklepáním na libovolnou buňku ve sloupci B pak všechny nastavené filtry nebo

jejich kombinace odstraníte.



Pravděpodobně jako velmi často používaný filtr bude sloužit tlačítko Hledání

řetězců v názvech souborů. Přesně vzato se jedná o pohodlnější přístup k

excelovské funkci „Obsahuje“.



Do Excelu je možné načíst maximálně 65 000 souborů, větší počet tato aplikace

nezvládá. Dalšími omezeními jsou možnost výběru pouze z pěti sloupečků,

popřípadě omezenější možnosti pro přístup k jednotlivým souborům.



Relativně jednoduchý zdrojový kód (jedná se o současné použití VBA a VB

skriptu) však dovoluje skriptováníznalým uživatelům prakticky libovolné úpravy

tohoto souboru. Počítač vybavený systémem souborů FS našeho excelovského

Průzkumníka zcela jistě potřebovat nebude, i když pro práci s počtem souborů

řádově ve stotisících budete potřebovat minimálně počítač s procesorem o

taktovací frekvenci 500 MHz. S takovým nebo lepším počítačem pak budete

příjemně překvapeni, jak rychle probíhá načítání dat a hlavně jejich filtrování

a třídění.







3 )Větší přehled: Průzkumník s filtrem



Co jde už dnes: vám nabízíme ně-meckou utilitu s názvem PCWBand (PCWBAND.ZIP,

612 KB). Její schopnosti jsou do značné míry srovnatelné s tím, co nabízí

funkce filtrování v Průzkumníku operačního systému Longhorn. Pro její instalaci

stačí archiv rozbalit do libovolné složky, například do C:\Program

Files\PCWBand. Nakonec spusťte dávkový soubor REG.BAT. Nyní si otevřete

Průzkumníka a v menu Zobrazit/Panely nástrojů zatrhněte položku PC-WELT.



Nová lišta nástrojů je nyní prakticky neviditelná, jelikož leží u pravého

okraje vedle naposledy zobrazené lišty. Přetáhněte lištu PC-WELT myší na vámi

zvolenou pozici. V této nové liště můžete uprostřed vidět zadávací políčko pro

předmět vyhledávání. Zadejte kupříkladu řetězec „.doc“ a stiskněte tlačítko

Filter. V Průzkumníku se vám zobrazí pouze soubory s příponou DOC. Tlačítko

Select slouží k označení všech těch souborů, jež splňují kritérium zadané pro

filtrování. Jestliže pak budete znovu chtít vidět všechny soubory a složky,

stiskněte tlačítko Refresh, popřípadě stiskněte klávesu <f5>.



Speciální filtr pro MP3 soubory aktivujete zatržením položky MP3. Pro správné

fungování této volby musí být zobrazen panel Adresa a dále funkce úplného

zobrazování cesty k souborům (nastavuje se v menu Nástroje/Možnosti složky/

záložka Zobrazení/položka Zobrazovat úplnou cestu v adresním řádku). V opačném

případě tato utilita cestu k souborům nenalezne. Jestliže jsou všechny výše

uvedené podmínky splněny a položka MP3 je zatrhnuta, filtruje PCWBand tyto

soubory ne podle názvů souborů, nýbrž podle tagů v ID3V1 formátu obsažených

právě v MP3 souborech. Průzkumník Windows zobrazí (nebo označí) pouze ty

soubory, které obsahují odpovídající řetězec v tagu Artist, Album, Year či

Genre.



Upozornění: PCWBand přísně rozlišuje mezi malými a velkými písmeny, protože

pracuje s poměrně složitým vyhledávacím algoritmem. Tuto utilitu můžete rovněž

s výhodou použít pro vyhledávání textu v Internet Exploreru. Všechny potřebné

informace naleznete v přiloženém souboru PCWBAND.CHM, a to v německém jazyce.



Pro odinstalování programu spusťte dávkový soubor UNREG.BAT a pomocí Editoru

registru smažte v registru klíč Hkey_Current_User\Software\PC-WELT\pcwBand.







4 )Jak zjistit obsah textu: Služba Indexing Service a utilita Wilbur



Co jde už dnes: Ve Windows 2000 a XP je pro vyhledávání v textech určena

speciální služba s názvem Služba Indexing Service. Ta vám umožňuje komplexní

vyhledávání celých textů v dokumentech. Kromě toho je rychlejší ve zpracování

dotazů než standardní funkce pro vyhledávání, kterou vyvoláte přes nabídku

Start/Hledat. Standardně však tato služba není ani spuštěna, ani

nakonfigurována.



Přitom Služba Indexing Service byla jako příslušenství obsažena již ve Windows

NT4. Tam byla ještě pod názvem Microsoft Index Server součástí WWW serveru s

názvem Internet Information Server. Tady měla úkol umožnit dotazování týkající

se obsahu WWW serveru pro internet či intranet. Ve Windows 2000 Microsoft

rozšířil server indexování o možnost prohledávání libovolných složek na

lokálním pevném disku. Služba Indexing Service však zpracovávala pouze formáty

HTML, TXT a soubory Office, jakož i Internet Mail a elektronické zprávy.



Tato velmi šikovná, i když opomíjená funkce má na druhou stranu tu nevýhodu, že

značně zpomaluje běh celého operačního systému. Proto byste si měli při jejím

používání ze všeho nejdříve vytvořit nový katalog, jenž bude obsahovat pouze

složky, jejichž soubory musíte velmi často prohledávat. Při vytváření katalogu

pak postupujte následujícím způsobem:



1. Klepněte si na nabídku Start/Nastavení/Ovládací panely/Nástroje pro správu/

Správa počítače a zde si ve stromové struktuře rozbalením oddílu Služby a

aplikace označte položku Služba Indexing Service. Z kontextového menu položky

si pak vyberte příkaz Nový/Katalog.



2. V dialogovém okně Přidat katalog zadejte vámi zvolené jméno katalogu,

například Můj archiv, a zadejte cestu pro soubory katalogu. Pokud tato složka

ještě nebude existovat, Windows ji automaticky vytvoří.



3. Z kontextového menu právě vytvořeného katalogu zvolte příkaz Nový/Adresář a

v dialogovém okně Přidat adresář zadejte cestu ke složce, jejíž obsah budete

chtít přidat do indexu vyhledávání. Tento krok poté zopakujte pro každou

složku, kterou budete později chtít prohledávat.



4. Ve standardním katalogu System je již několik složek pro indexování

standardně předvoleno, kupříkladu složka Documents and Settings. Pokud některou

z těchto složek budete chtít z indexování vyloučit, poklepejte na ni a v poli

Zahrnout do indexu zvolte parametr Ne.



5. Službu spustíte, když ve stromové struktuře označíte položku Služba Indexing

Service a v kontextovém menu klepnete na příkaz Spustit.



6. Pokud budete chtít, aby se tato služba v budoucnu spouštěla automaticky,

musíte se ve stromové struktuře přesunout na oddíl Služby a v seznamu poklepat

na položku Indexing Service. Na kartě Obecné pak nastavte v poli Typ spouštění

hodnotu Automaticky.



Po spuštění služby můžete ve struktuře Služby opět vybrat položku Indexing

Service. Ve sloupci Stav služby se nejprve objeví termín Spouštění a za chvíli

Spuštěno. Počkejte, dokud se neobjeví výraz Spuštěno v tuto chvíli je

indexování skončeno. Nyní můžete přes dotazovací formulář zadat dotaz pro

vyhledávání. Hledání se dá rozšířit ještě na další typy souborů, pokud je k

dispozici odpovídající filtr. Na internetové adrese

http://www.sharepointserver­.com/ifilters.html najdete filtry například pro

soubory PDF, ZIP, RTF a řadu jiných.



Dalším nešvarem je bohužel to, že samotný formulář pro zadávání dotazů je jen

velmi obtížně dostupný, a to právě přes ikonu Správa počítače v Ovládacích

panelech. Navíc výsledky vyhledávání standardně zobrazují pouze název

dokumentu, jeho velikost, datum vytvoření a cestu. Přesto existuje možnost, jak

zmíněný formulář vyvolat rychleji a jak získat více informací o nalezených

dokumentech.



Jak již bylo zmíněno, formulář pro zadávání dotazu vyvoláte přes ikonu Správa

počítače, když ve stromové struktuře zvolíte v oddílu Služby a aplikace položku

Služba Indexing Service a nato vyberete vhodný katalog. Poté ještě musíte

klepnout na položku Dotaz pro katalog. Windows pak otevřou HTML soubory

CIADMIN.HTM, CIQUERY.HTM a IXQLANG.HTM. Tyto soubory se nacházejí ve složce

\Winnt\Help. Vlastní formulář je pak obsažen v souboru CIQUERY.HTM, takže jej

můžete snadno otevřít pomocí Internet Exploreru zadáním adresy



file:///<diskov jednotka>:/Winnt/Help/Ciqu­ery.htm#machine=<n po>,

catalog=<n katalogu>



Výrazy v hranatých závorkách přirozeně musíte nastavit podle údajů

odpovídajících vašemu počítači.



Při zadání dotazu se nemusíte omezovat pouze na výskyt nějakého výrazu v textu,

nýbrž lze vyhledávat i podle dalších kritérií, kupříkladu podle autora

dokumentu vytvořeného ve Wordu, či podle data vzniku. Tak zadání výrazu

#DocAuthor=Pavel Novák vám zobrazí všechny dokumenty, u nichž se zadané jméno

ve vlastnostech dokumentu vyskytuje. Podrobnější popis syntaxe dotazů pak

můžete najít v on-line nápovědě Služby Indexing Service.



Pokud vám zmiňovaná služba připadá přes všechna možná ulehčení stále ještě

poněkud složitá, pak můžete vyzkoušet pro prohledávání textu utilitu Wilbur.

Naleznete ji ve verzi 2.1, popřípadě na internetové adrese wilbur.redtree.com.

Je určena pro Windows 95/98/ME, NT4, 2000 a XP (WILBUR21B21.ZIP, 1,19 MB).

Wilbur vám pomůže pomocí vyhledávání indexů rychle najít vámi požadované

textové pasáže například v dokumentech s příponami TXT, HTML, případně

souborech vytvořených ve Wordu.







Plex Design



Co je nového: Microsoft si nikdy při uvádění nových verzí Windows nenechal ujít

možnost opatřit tyto verze modernějším, a pokud možno neotřelým vzhledem. Ten

nejnovější se bude u Windows nazývat Plex a můžete jej obdivovat již v

alfa-verzích Longhornu. Jednotlivá menu, titulky oken a dialogy zůstaly světle

modré, ovšem záložky jsou zde standardně nastaveny na zelenou barvu.



Co jde už dnes: V tomto případě se nejedná vůbec o nic nového. Stačí jedna

změna v souboru UXTHEME.DLL, a nové grafické rozhraní máte i v současných

Windows XP. Plex vlastně není nic víc než jeden z takzvaných motivů. Vámi

prováděné úpravy vzhledu pomocí těchto motivů jsou však ve Windows XP

Microsoftem omezeny. Zmiňovaná DLL knihovna akceptuje změny motivů pouze v

případě, kdy je nový motiv digitálně podepsán Microsoftem. Jinak se vám totiž v

seznamu možných schémat vůbec neobjeví. Proto v případě, kdybyste si chtěli

změnit vzhled svých Windows, pak byste byli za normálních okolností odkázáni na

Plus Pack či právě na novou verzi Windows.



Ovšem i toto omezení vytvořené Microsoftem se dá obejít. Hlavní část práce

přitom za vás již vykonali tvůrci freewarových aplikací. Budete potřebovat

soubory WINXP_THEME_PATCH.RAR (587 KB, pro Windows XP bez nainstalovaného

Service Packu 1), popř. THEMEXP_PATCH₂.RAR (567 KB, pro Windows XP s

nainstalovaným Service Packem 1). Oba je naleznete , nebo si je můžete stáhnout

na internetové adrese winxp.hilfebullet.de, když klepnete na odkaz Databáze a

poté na kategorii Windows XP Patches. Archiv si vyextrahujte, ovšem pozor pro

extrahování souborů z archivů je třeba použít buď program UNRAR.EXE, či

aplikaci Winrar. Ostatní programy nejsou s formátem RAR 3.x kompatibilní!

Aplikaci Winrar vám proto přinášíme i ve verzi 3.11, případně si ji můžete

stáhnout na internetové adrese http://www.rar.cz (WRAR311CZ.EXE, 981 KB). Po

rozbalení archivu spusťte soubor SETUP.EXE. Konečně po restartu Windows vám

budou Windows XP díky modifikaci zmiňované knihovny přijímat i nepodepsané

motivy.



Velký výběr motivů naleznete např. na internetové adrese themexp.org. Po

klepnutí na odkaz Visual Styles se vám zobrazí možnost výběru asi z 800

schémat, mezi nimi pak naleznete i různé motivy vycházející z Longhornu. Vámi

vybrané schéma pak stačí pouze rozbalit do složky %windir%\resources\themes.

Poté klepněte pravým tlačítkem myši na pracovní plochu a z kontextového menu

vyberte příkaz Vlastnosti. Pokud autor vámi vybraného schématu dodal k němu

soubor ve formátu *.theme, uvidíte toto schéma na záložce Motivy. Pokud tomu

tak není, klepněte na záložku Vzhled a svoje schéma si vyberte pod položkou

Okna a tlačítka.



Nedoporučujeme vám však příliš se zabývat stahováním rozličných variant schémat

Longhornu, protože řada z nich už s jeho původem moc společného nemá.









Sidebar



Co je nového: Spolehněte se jednoduše na Sidebar je to jakýsi plovoucí panel

nástrojů, který se v Longhornu bude vyskytovat na pracovní ploše. Jeho úkolem

bude zobrazovat všechny pro vás nepostradatelné informace, případně přebírat

provádění úkolů od jednotlivých aplikací tak, aby se mohl zpřístupnit zbylý

prostor na pracovní ploše.



Každý, kdo používá Linux, zřejmě zná princip fungování prostředí GNOME a KDE,

jejichž panely nástrojů jsou rovněž vystavěny z nejrůznějších miniaplikací. U

dosud nejnovější alfa-verze Longhornu je však nabídka přece jen ve srovnání s

prostředím Linuxu neporovnatelně slabší k dispozici je zobrazování času, náhled

pro obrázky, seznam naposledy spuštěných programů a lišta pro otevření až čtyř

virtuálních pracovních ploch, což už tady také jednou bylo. Ostatně celý

Sidebar se ukazuje jako velmi málo flexibilní a neschopný z pohledu integrace

nových panelů či co se týče reakce na akce typu drag&drop. Do doby, než se nová

verze Windows vypustí na trh, budou muset vývojáři ještě celou řadu věcí

zlepšit. Ohlas na zabudování Sidebaru byl totiž tak výrazný, jako by se jednalo

o klíčovou funkci Longhornu.







1 )Bluebar PC WORLDu: Lišty Longhornu pro všechny



Co jde už dnes: Ve Windows Longhorn dostane Sidebar pouze toto nové jméno a na

výběr bude několik různých částí, z nichž si budete moci sami vybrat ty, které

v této liště budete chtít mít. Jejich funkce se však nebude nijak významně

odlišovat od lišt nástrojů známých ze starších systémů Windows. Prostřednictvím

několika triků se i obyčejné panely nástrojů projeví jako dokonalí mistři

převleků, neboť se dají s trochou úsilí přeměnit na mnohostranné prvky, které

vám budou poskytovat nejrůznější systémové informace. Obecně vzato jsou tyto

poměrně rozměrné lišty vhodné samozřejmě pouze pro monitory používající vyšší

rozlišení (minimálně 1 024 × 768 bodů), případně při nižším rozlišení a

současném použití dvou monitorů.



Internet Explorer přinesl ve své verzi 5 rozšíření obyčejných panelů nástrojů,

tzv. Browser Bands. S jejich pomocí se dá libovolný obsah ve formátu HTML

zobrazit na pracovní ploše, popř. na Hlavním panelu. Takto vytvořená lišta

nástrojů se potom chová jako miniaturní okno Internet Exploreru. Všechno, co

dokáže internetový prohlížeč zobrazit, se tedy dá rovněž v takovém panelu

ukázat.



Abyste mohli takovým lištám doslova vdechnout život, nepotřebujete kromě HTML

dokumentů žádný další software. Požadovaný obsah sami obdržíte prostřednictvím

několika úprav v registru Windows jako nové položky v kontextovém menu Hlavního

panelu.



Samozřejmě ne každý soubor se hodí pro zobrazování ve formě lišty panelu

nástrojů. Nezbytným požadavkem pro to, aby se dal k výše zmíněnému účelu použít

je skutečnost, že smí zabírat jen velmi málo místa, neboť umístění lišty se

předpokládá k okraji pracovní plochy, kde má být „ukotvena“. jsme pro vás

připravili balíček s názvem Sidebar PC WORLDu (BLUEBAR.ZIP, 7,51 KB), v němž

naleznete několikero předpřipravených HTML souborů, jež jsou speciálně

koncipovány pro fungování jako lišty nástrojů. Konkrétně se jedná o lišty

zobrazující datum a zadávací políčko k prohledávání prostřednictvím vyhledávače

Google.



Ve Windows 2000 a XP máte možnost využít ještě dalších tří nikde

nedokumentovaných lišt nástrojů, kterými můžete náš Sidebar obohatit. Umožní

vám zobrazit libovolnou složku v Průzkumníku Windows, takže se budete moci

rychle přesunout na vámi požadovanou složku, a následným klepnutím si ji můžete

otevřít v novém okně Průzkumníka. Další možností je zobrazení položky Oblíbené

a konečně lišta umožňující zobrazit kompletní historii Průzkumníka. Na náhradu

v Longhornu existující lišty pro prohlížení obrázků jsme záměrně zapomněli,

protože si myslíme, že nemá valného smyslu, stejně tak jako na podle našeho

názoru velmi předimenzované hodiny v Sidebaru Longhornu. Snažili jsme se totiž

upřednostnit funkčnost a účelnost před formou.



Abyste nemuseli upravovat registr Windows pro každou lištu nástrojů zvlášť,

připravili jsme pro vás usnadnění ve formě HTA skriptu s názvem BLUEBAR.HTA.

Dynamický obsah ve formátu HTML u našich souborů ale vyžaduje nainstalovaný

Internet Explorer ve verzi 5.5 a vyšší.



Instalace spočívá pouze ve zkopírování všech souborů Bluebaru do libovolné

složky. Nyní spusťte poklepáním skript BLUEBAR.HTA. V seznamu se vám objeví

všechny námi nabízené lišty, které můžete pomocí klepnutí myší postupně

vybírat. Po skončení výběru klepněte na tlačítko Potvrdit, čímž svůj výběr

potvrdíte. BLUEBAR.HTA za vás automaticky provede všechny potřebné úpravy v

registru Windows.



Provedené změny nejsou okamžitě viditelné, ze všeho nejdříve je třeba klepnout

na volné místo na pracovní ploše a následně stisknout klávesu <f5>, čímž se

provede aktualizace pracovní plochy. Po uplynutí několika sekund uvidíte v

kontextovém menu Panely nástrojů u Hlavního panelu nové položky.



Vyberte si ze seznamu vámi požadované lišty a přetáhněte je se stisknutým levým

tlačítkem myši k okraji pracovní plochy. Ušetříte poměrně hodně místa, když z

kontextového menu lišty, které vyvoláte klepnutím pravým tlačítkem myši na

lištu, zrušíte zatrhnutí u položky Zobrazit text. Pokud budete později chtít

lištu nástrojů nejen odstranit, nýbrž odebrat odkaz na ni i z kontextového menu

Hlavního panelu, spusťte jednoduše skript BLUEBAR.HTA, odstraňte zatržítko před

požadovanou položkou a stiskněte tlačítko Potvrdit.



Další podrobnosti k těmto poměrně složitým lištám nástrojů získáte z nápovědy.

Uživatelé znalí skriptování se mohou navíc dozvědět celou řadu dalších

informací z komentářů ve zdrojovém kódu souboru BLUEBAR.HTA.







2 )Ještě více Sidebars: Alternativy na internetu



Co jde už dnes: Komu v předcházejícím tipu uvedené naše řešení prostřednictvím

prostředků Windows nepostačuje, ten se může na internetu poohlédnout po celé

řadě obdobných Sidebars šířených ve formě zdarma dostupných doplňků. V

následujících řádcích vám prozradíme některá z nejzajímavějších řešení.



„Codename: Dashboard 1.1“: Tento freewarový doplněk zabuduje do systémů Windows

Sidebar, podobnou té v Longhornu. Je vhodný pro verze Windows 98 SE a vyšší.

Naleznete jej , popř. na internetové adrese http://www.snpsoftware.com

(DASHBOARDSETUP-V11-FRAMEWORK11.EXE, 2,44 MB) Vzhled Dashboardu se nastavuje

pomocí skinů.



Aby vám Dashboard vůbec běžel, je třeba mít na počítači nainstalovaný .NET

Framework verze 1.1 (viz kapitola Nové programy). Program samotný je aplikace

typu Host pro vyměnitelné komponenty, jež poskytují vlastní funkce a obsah.

Stáhnutí .NET Framework verze 1.1 představuje balíček o velikosti okolo 23,7

MB, ovšem naleznete jej i . Dashboard vyžaduje ve Windows 98 SE 64 MB RAM, ve

Windows XP 128 MB RAM.



Y#z Dock 0.8.1: Uživatelé počítačů MacIntosh si jsou jisti, že Mac-OS X se svou

pracovní plochou Aqua by prostředí Windows jenom prospěl. Všichni, kteří se k

tomuto názoru připojují, by si měli rozhodně prohlédnout Y#z Dock 0.8.1. Tento

Sidebar je určen pro systém Windows XP a naleznete ho , nebo na internetové

adrese yz.designtechnika.com/sof­tware/yzdock/index_en.html (YZ_DCK0081.ZIP, 833

KB). Při jeho nasazení musí být na monitoru nastavena barevná hloubka minimálně

16 bitů. Freeware nabízí „vodní“ efekty v úzkém Sidebaru. K tomu účelu utilita

napodobuje z Mac-OS známý „Dock“, což je jakási alternativa pro panel nástrojů

Rychlé spuštění, která zobrazuje zástupce nejčastěji spouštěných aplikací.

Další externí komponenty jsou k dispozici na internetové adrese

marvila.freeplace.net .



Celá aplikace je sice ve stadiu beta-verze, ovšem chová se stabilně. Instalační

rutina v programu chybí, ostatně pro instalaci stačí pouze soubory v archivu

rozbalit do libovolné složky a následně spustit soubor YZDOCK.EXE. Na výběr

máte standardně anglickou a japonskou jazykovou mutaci, ovšem dají se najít i

další jazyky, kupříkladu jazykový modul s němčinou najdete jako soubor

DEUTSCH.ZIP o velikosti 14,5 KB , popřípadě jej lze stáhnout na internetové

adrese yz.designtechnika.com/sof­tware/yzdock/index_en.html. Soubor s jazykovým

modulem (například německý DEUTSCH.LANG) stačí potom zkopírovat do podsložky

Languages programu Y#z Dock.



Command Prompt Explorer Bar 1.1: Potřebujete Příkazový řádek stejně tak často

jako Průzkumníka Windows? Zmíněný freewarový program, který rovněž můžete

nalézt (COMMANDBARSETUP.MSI, 201 KB), vám poskytne obojí současně. Programátor

napsal v jazyku C# rozšíření pro Průzkumníka Windows původně jako ukázkový

příklad pro komunitu vývojářů (viz internetovou stránku

http://www.codeproject.com). Ten, kdo si tuto utilitu chce stáhnout z

internetové adresy http://www.codeproject.com/cshar­p/commandbar.asp, neunikne

registraci zdarma jako nový člen této komunity.



Přesto ten, kdo nechce mít s programováním absolutně nic společného, se také

může z této opravdu vydařené utility těšit. Po jednoduché instalaci máte k

dispozici integrovaný Příkazový řádek v Průzkumníku Windows verzí 2000 a XP. Ve

formě panelu nástrojů pro pracovní plochu však tento program neběží, dá se

použít pouze jako panel nástrojů pro Průzkumníka, takže jej v případě potřeby

můžete vyvolat v Průzkumníku přes menu Zobrazit/Panel aplikace Explorer/Command

Prompt /Ctrl+M/. Příkazový řádek je pak vždy nastaven na cestě ke složce,

kterou máte právě v Průzkumníku označenou. Standardně je zabudovaná i podpora

funkcí maker.







Kontrola uživatelů



Co je nového: Správci systémů budou v budoucnu moci přes Ovládací panely

zabránit uživatelům bez patřičných oprávnění spustit počítač. Stejně tak bude

možné nastavit zákaz spuštění počítače v předem nastaveném časovém intervalu.

Ve Windows Longhorn je možné omezit přihlašování určitého uživatele pouze na

určité časy. Všechna potřebná nastavení a zákazy spuštění se provádějí velmi

pohodlně a přehledně pomocí okna, v němž je kalendář. Další možnost zabezpečení

v Longhornu spočívá v tom, že lze nastavit spouštění her a vyhodnocovat obsah

internetových stránek na základě věku přihlášeného uživatele. Takže je možné

kupříkladu provést nastavení, že náš vlastní potomek bude moci na internetu

pouze na ty stránky, jež jsou vhodné pouze pro děti do patnácti let.





1 )Časová omezení: S příkazy net ve Windows 2000/XP



Co jde už dnes: Možnost stanovit funkčně srovnatelná pravidla pro správu

počítače je reálná už dnes, a to ve verzích Windows 2000 a XP. Rozdíl spočívá

pouze v tom, že v Ovládacích panelech chybí pro pohodlnou obsluhu odpovídající

aplet. Proto musíte ve Windows 2000 a XP používat Příkazový řádek. Základním

předpokladem ale je to, že do systému musíte být přihlášený jako administrátor.

Pro omezení spouštění počítače v určitých časových intervalech použijeme příkaz

net user. Tak například příkaz



net user anna /times:Po-Pá,16–20



nastavuje pro uživatelku Anna, že se může do systému přihlásit pouze v pracovní

dny (pondělí až pátek) a navíc pouze od 16 do 20 hodin. Časy, kdy se může

nějaký uživatel do systému přihlásit, se však dají specifikovat daleko

přesněji. Vícero časových intervalů v tomto případě stačí oddělit středníkem.

Například příkaz



Po,14–16;Út,14–16;St,14–16



Upozornění: Při zadávání časového intervalu se nesmí používat mezery. Chybné

zadání časového intervalu pak povede k tomu, že se zmiňovanému uživateli do

systému vůbec nepodaří přihlásit. Proto si v každém případě svoje zadání

zkontrolujte pomocí příkazu



net user



bez dalších parametrů. Pro daného uživatele se vám zobrazí časové intervaly, v

nichž mu je dovoleno se přihlásit. Konečně pomocí příkazu



net user /times:all



všechna nastavená časová omezení můžete opět zrušit.







2 )Zákazy: Jak zabránit spouštění aplikací



Co jde už dnes: Spouštění programů můžete omezit ve všech verzích Windows

patřičným zásahem do registru Windows. Spouštění nebo naopak zákaz spuštění

programů se však nedá nastavit v závislosti na věku uživatele.



Jak na to? Otevřete si Editor registru a přesuňte se do klíče

Hkey_Current_User\Software\Mi­crosoft\Windows\Current Version\Policies\Explorer.

Musíte ovšem být přihlášeni jako uživatel, pro nějž mají dále prováděná omezení

platit. Vytvořte v klíči Policies podklíč se jménem RestrictRun a v něm

vytvořte novou textovou hodnotu se jménem „1“. Jako údaj hodnoty zadejte

spouštěcí soubor programu, který dovolíte zmiňovanému uživateli spustit

(například WINWORD.EXE). Pak postupně vytvářejte podklíče s názvy „2“, „3“, „4“

atd. a každému z nich přiřazujte spouštěcí soubory, které uživateli dovolíte

spouštět. Po vytvoření seznamu, odhlášení a následném přihlášení začnou všechna

nastavení účinkovat. Všechny programy, jež jste nedovolili spustit (jejich

spouštěcí soubory nebyly zapsány do registru), přihlášenému uživateli prostě

nepůjdou.



Pro Windows ME, 2000 a XP existuje ovšem i obrácená cesta. Všechny programy je

dovoleno spouštět, pokud některý z nich nezakážeme. Postup je v tomto případě

obdobný tomu popsanému výše, pouze místo podklíče RestrictRun vytváříme podklíč

DisallowRun. Programy, které do tohoto podklíče zapíšeme, spustit nepůjdou.



Všechna tato omezení však obecně nejsou moc spolehlivá a platí pouze pro

Průzkumníka Windows. Pokud dovolíte přihlášenému uživateli spouštět program

Příkazový řádek (představovaný souborem COMMAND.COM, popřípadě CMD.EXE), pak je

možné z něj spouštět všechny programy, na které si on vzpomene. Dokonce i když

na počítači dovolíte spustit pouze Word či Excel, zůstává vynalézavějším

uživatelům stále ještě možnost spouštět ostatní programy přes makra, anebo

název zakázané aplikace jednoduše přejmenovat a takto jej nyní už pod

nezakázaným jménem spouštět.



Nejlepší možnosti pro omezení spouštění aplikací mají Windows XP Professional.

Tady stačí přes nabídku Start/Spustit zadat do políčka Otevřít: příkaz

SECPOL.MSC, čímž se otevřou Místní nastavení zabezpečení, a v levém sloupci

klepnout na Zásady omezení softwaru. Je také možné, že budete nejprve muset

přes menu Akce/Vytvořit nové zásady tato omezení zinicializovat. To v daném

případě poznáte podle varovného hlášení v pravé části okna. Potom klepněte

pravým tlačítkem myši na tlačítko Další pravidla a zde zvolte položku Nové

pravidlo cesty. Nyní do políčka Cesta zadejte EXE soubory, popřípadě cesty, v

nichž nesmí být spuštěn žádný soubor. Položku Úroveň zabezpečení k tomuto účelu

nastavte na údaj Nepovoleno. To celé ovšem funguje i pro nastavení úrovně

bezpečnosti pro zóny internetu, pokud je stiskem pravého tlačítka myši na

položku Další pravidla přidáte do seznamu přes příkaz Nové pravidlo zóny

internetu. Zakážete-li tímto způsobem některé adresy na internetu, pak je

nadále v Internet Exploreru vůbec neotevřete.



Upozornění: Všechna výše popisovaná omezení má však smysl provádět pouze tehdy,

pokud omezovaný uživatel nemá žádná administrátorská práva. V opačném případě

se všechna omezení dají stejným způsobem nastavit zpět.







Mini Windows



Co je nového: Dnes již staromódní operační systémy Windows 9×/ME tvoří se svojí

spouštěcí disketou na bázi operačního systému MS-DOS, včetně kompletního

rozhraní systému MS-DOS, jeden opravdu mohutný záchranný systém. Nové verze

Windows nabízejí v nouzi nanejvýš silně omezenou Konzoli pro zotavení, jež ale

kromě vlastních příkazů nedokáže spustit žádné externí programy, což je velký

nedostatek, který mnozí uživatelé Microsoftu vyčítají. Firma Microsoft tento

nedostatek uznala a vyvinula Windows PE (Preinstalled Environment), jakási mini

Windows XP s poměrně značným množstvím nejrůznějších funkcí. Windows PE dokáží

provádět všemožné operace v souborových systémech FAT i NTFS tak dokáží z

těchto systémů číst, kopírovat, mazat, formátovat a vytvářet diskové oddíly.

Dále dovolují spouštění skriptů, dávkových souborů a libovolných externích

aplikací pro Windows. Windows PE jsou sice již dnes k dispozici, ovšem pouze

pro OEM partnery Microsoftu a pro nákupce velkého množství licencí. Co se týče

konečného uživatele, ten záchranný systém Windows PE získá až s novými Windows

Longhorn.



Co jde už dnes: Praktická Windows PE pro každého přesto existují, i když

vlastně neexistují. Jak to vlastně tedy je? Nizozemský vývojář a profesionál v

oblasti operačních systémů Bart Lagerweij dal na svých internetových stránkách

http://www.nu2.nu/pebuilder v polovině letošního května k dispozici vylepšenou

exkluzivní verzi Windows PE, a to včetně podpory sítí. Microsoft jej údajně

„nicely“, tedy slušně požádal, aby tuto verzi nazývanou PE Builder okamžitě ze

svých stránek odstranil. Právním důvodem byla skutečnost, že tato utilita

obsahovala dva originální soubory od Microsoftu. Všechno ostatní prováděl PE

Builder prostřednictvím právně nijak nenapadnutelných kopírovacích prostředků.

To, že se Lagerweijsův PE Builder Microsoftu vůbec nelíbil, bylo zcela logické,

když si uvědomíme, že s jeho pomocí vytvořený bootovací CD disk umožňoval

přístup na jakýkoliv počítač běžící v operačním systému NT4/2000/XP bez

znalosti přístupového hesla (!), dále pak bylo možné získat přístup ke všem

složkám na počítači a provádět s nimi vše podle libosti, takže v důsledku toho

všeho došlo při použití zmiňovaného CD disku k vyřazení všech zabezpečovacích

mechanismů těchto operačních systémů. Problémy Barta Lagerweijse s Microsoftem

mimo jiné mají pro vás čtenáře nepříjemný důsledek, a to ten, že i když tuto

konfliktní utilitu máme k dispozici, nemůžeme ji v současné době uveřejnit .

Přesto vám v následujících řádcích popíšeme její použití, neboť Lagerweij nyní

pracuje na čisté verzi 2, která by se měla každým dnem objevit znovu na adrese

http://www.nu2.nu/pebuilder, kde by měla být volně ke stažení. Vycházíme totiž

z předpokladu, že verze 2 se nebude z technického hlediska nijak dramaticky

lišit, neboli že se bude chovat obdobně jako nyní již zakázaná verze 1.



Pro vytvoření bootovacího CD disku Windows PE potřebujete počítač, na němž běží

Windows XP Professional s nainstalovaným Service Packem 1 a instalační CD disk

Windows XP Professional s integrovaným Service Packem 1. První předpoklad

nebude činit žádné problémy, horší to bude se splněním podmínky druhé. Nyní se

vám pokusíme popsat, jak vytvořit bootovací CD disk Windows XP Professional s

integrovaným Service Packem 1, a případně jakým způsobem dále do něj integrovat

nejrůznější záplaty (v angličtině nazývané Hotfixes).



Každý Service Pack podporuje zvláštní režim instalace tzv. Slipstream, s jehož

pomocí můžete modifikovat původní instalační soubory Windows. Co se týče

záplat, pro ty tento režim neplatí a pro jejich integraci je nutno patřičné

změny provést ručně. Postup je následující:



Integrace Service Packu 1: Ze všeho nejdříve budete potřebovat instalační CD

disk Windows a aktuální Service Pack. Zkopírujte všechny soubory z CD disku do

libovolné složky. V případě Windows 2000 spusťte Service Pack s parametrem /s,

následovaným cestou k cílové složce s instalačními soubory. Například pro

Service Pack ve Windows 2000 bude příkaz znít takto:



w2ksp3.exe /s:<c slo>



Pro Windows XP bude příkaz vypadat takto:



XPSP_cs_x86.exe /s:<c slo> Cílovou složkou se rozumí složka, do níž

jste předtím nakopírovali všechny soubory z instalačního CD disku. Instalační

rutina vás nyní pouze požádá o zadání složky pro dočasné soubory a zbytek pak

proběhne automaticky. Takto získáte instalační soubory Windows s integrovaným

Service Packem.



Integrace záplat: Přesuňte se do složky s instalačními soubory záplaty a tam se

přesuňte do podsložky \I386. Je třeba zdůraznit, že pro nás jsou důležité pouze

ty záplaty, které se objevily po uveřejnění posledního Service Packu. Zde v

libovolném textovém editoru otevřete soubor DOSNET.INF a do odstavce

[OptionalSrcDirs] vložte řetězec svcpack. Potom ve složce \I386 vytvořte novou

složku se stejným názvem jako výše uvedený řetězec.



Nyní přijde na řadu manuální práce. Nejdříve musíte všechny soubory záplat

přejmenovat tak, aby neobsahovaly ani první podtržítko, ani žádný text za ním.

Tak kupříkladu záplata s názvem Q311967_W2K_SP3_X86_CS.EXE dostane po

přejmenování název Q311967.EXE. Potom zkopírujte všechny přejmenované soubory

do složky \Svcpack. Přesuňte se do této složky a všechny soubory rozbalte to

provedete prostřednictvím parametru /x, takže například zadáte příkaz



q3111967 /x



Jako cíl zadejte libovolnou složku pro dočasné soubory. Poté zkopírujte všechny

rozbalené soubory zpět k instalačním souborům, a sice podle níže uvedeného

vzoru.



Soubory katalogů (s příponou CAT) patří do složky \Svcpack. Všechny ostatní

soubory je třeba zkopírovat vždy do té složky, ve které se nacházely na

originálním CD disku Windows. Výjimkou jsou soubory: UPDATE.EXE, UPDATE.INF,

SPMSG.DLL, SPCUSTOM.DLL, SPUNINST.EXE, UPDATE.VER jakož i soubory v podsložce

\Symbols. Celou práci nejlépe provedete pomocí příkazu Xcopy. Předpokládejme,

že instalační soubory Windows máme ve složce C:\Wininst a záplaty ve složce

C:\Hotfix. Pak použijete příkaz



xcopy c:\hotfix* c:\wininst \i386 /s /r



Nyní odstraňte soubory vyskytující se dvakrát, nebo spíše zkomprimované původní

soubory z instalační složky a podsložek. Použijte k tomu Průzkumníka v

zobrazení Podrobnosti a klepněte na sloupec Název souboru. Vždy tam, kde se

vyskytuje název souboru lišící se pouze příponou, smažte ten soubor, který

obsahuje v příponě podtržítko. Celou operaci potom zopakujte pro všechny

podsložky složky \I386.



Pokud teprve kontrolujete dočasnou složku pro záplaty ( v našem příkladu

C:\Hotfix) a její podsložky, můžete rychle posoudit podle rozbalených souborů,

které soubory se stejným jménem máte v instalační složce hledat.



Po této namáhavé proceduře už stačí pouze smazat soubor SVCPACK.IN_ a vytvořit

soubor s názvem SVCPACK.INF, jehož obsah pro Windows 2000 bude následující:



[Version]

Signature=„$Windows NT$“

MajorVersion=5

MinorVersion=0

BuildNumber=2195

[SetupData]

CatalogSubDir=„\i386\Svcpack“

[ProductCatalogsToInstall]

Q326830.CAT

Q326886.CAT

Q327269.CAT

[SetupHotfixesToRun]

Q326830.EXE /q /n /z

Q326886.EXE /q /n /z

Q327269.EXE /q /n /z



Pokud používáte Windows XP, je třeba je třeba řádky 4 a 5 upravit na



MinorVersion=1

BuildNumber=2600



Od řádku 9 si musíte názvy souborů odpovídajícím způsobem upravit podle názvů

souborů vašich záplat. Výše uvedeným způsobem jste si nyní integrovali všechny

záplaty, a tyto budou automaticky při příští instalaci Windows do systému

zabudovány.



Nyní máte integrovány v instalační složce Windows 2000/XP Service Packy včetně

všech záplat. Jak teď vše vypálit na bootovací CD disk?



Pro instalační CD disky používá Microsoft bootovací formát ElTorito. Pro

vytvoření vlastního vypáleného bootovacího disku potřebujete pouze složku s

instalačními soubory a bootovací sektor originálního CD disku od Microsoftu.



Pro zkopírování bootovacího sektoru vám doporučujeme použít utilitu Bart#s Boot

Image Extractor ve verzi 1.0 určenou pro Windows NT4, 2000 a XP. Naleznete ji ,

popřípadě je možné si ji stáhnout z internetové adresy http://www.nu2.nu

(BBIE10.ZIP, 19,2 KB). Utilita se spouští z Příkazového řádku a jako argument

zadáváte pouze písmeno vaší CD-ROM mechaniky (například E:). Příkaz tedy bude

znít



bbie e:



Získáte soubor o velikosti 2 KB se jménem IMAGE1.BIN. Pomocí tohoto souboru

uděláte ze svého CD disku bootovací. To se dá provést prostřednictvím

libovolného softwaru podporujícího vytvoření bootovacího CD disku na základě

Image souboru. Jako název Image souboru pro bootovací sektor zadáte IMAGE1.BIN,

jako typ emulace zvolíte volbu No Emulation, počet sektorů 4. Jako výrobce

udejte firmu Microsoft a systém souborů ISO 9660 s podporou Joliet.



Nejprve CD disk vypalte na CD-RW médium a zkuste z něj nabootovat počítač.

Nezapomeňte jako bootovací disk v BIOSu nastavit vaši vypalovačku. Pokud se

bootování povede, můžete data vypálit na obyčejný CD-R disk.



Nyní, když je vše připraveno, vložte instalační CD disk s Windows XP

Professional s integrovaným Service Packem 1 do mechaniky a spusťte

Lagerweijsovu aplikaci PE Builder (ve verzi 1 se jednalo o soubor PEBLDR.EXE).

Následně budete vyzváni k zadání písmena jednotky CD mechaniky a složky, v níž

máte nainstalovaná Windows. Dále bude utilita potřebovat složku, kde budou

umístěny všechny soubory potřebné pro pozdější vytvoření CD disku. Tato složka

může obsahovat i další aplikace, které si budeme přát na tento CD disk umístit.

Posledním požadavkem bude prostor na disku pro umístění obrazu CD disku (ISO

Image). Hotový obraz můžete libovolným programem pro vypalování zkopírovat na

CD disk.



Výše uvedeným způsobem vytvořený bootovací CD disk vám umožní přístup na

libovolný počítač, na němž běží operační systém Windows. Budete mít sice k

dispozici pouze příkazový řádek (bez cesty, bez českého rozložení klávesnice),

na druhou stranu ovšem nezanedbatelnou možnost pohodlně spouštět externí

aplikace pro Windows.







Nové programy



Co je nového: Windows Longhorn budou prvním operačním systémem, jenž bude mít

přímo od výrobce integrovanou podporu pro .NET aplikace. Prostředí označované

jako .NET Runtime vám dá k dispozici všechny potřebné programy či knihovny

potřebné pro běh libovolné aplikace. Vhodné aplikace pro technologii .NET jsou

programátory vyvíjeny pomocí Microsoftem vytvořeného vývojářského prostředí

Visual Studio .NET. Takto vytvořené programy mají mimo jiné efektivnější správu

paměti a lepší ochranu před přetečením zásobníku (Buffer Overflows). Samotný

Microsoft očekává od takto vytvářeného softwaru vyšší stabilitu a lepší ochranu

před bezpečnostními děrami. Technologie .NET chce ovšem zatočit i s jiným

nešvarem, a to s ledabyle naprogramovanými instalátory. Ty totiž čas od času

poškozují funkčnost již nainstalovaných aplikací, či dokonce destabilizují celý

operační systém. Bez našeho vědomí totiž samy nahrazují společně používané

komponenty (DLL soubory) jejich staršími verzemi, při odinstalování je bez

skrupulí odstraní, nebo mažou důležité položky v registru Windows.



U programů založených na technologii .NET budou DLL soubory umístěny ve stejné

složce spolu se spouštěcími EXE soubory, čímž budou chráněny před neoprávněným

přístupem jiných aplikací. Při společném používání některých komponent budou

dodatečně chráněny i konfigurační soubory, tak aby daná aplikace vždy našla jí

odpovídající komponenty. Různé verze stejných DLL souborů se tedy budou

nacházet v různých složkách. Důsledkem všech těchto úprav bude skutečnost, že

programy vytvořené technologií .NET budou zabírat více místa než obyčejně

naprogramované aplikace.



Co jde už dnes: EXE soubory vytvořené technologií .NET nemohou běžet na

systémech bez nainstalovaného rozhraní .NET Runtime. Ovšem uživatelé Windows

98/ME, NT4, 2000 a XP nemusejí čekat na Longhorn. Svůj operační systém si mohou

aktualizovat do nejnovějšího stavu instalací právě tohoto rozhraní. Pro Windows

95 se však žádný update neplánuje.



Nejjednodušším způsobem aktualizace je použití funkce Microsoft Update. V

seznamu dostupných downloadů vám Microsoft nabízí i možnost .NET Runtime. Ten,

kdo si všechny updaty raději instaluje sám ručně, může využít balíček, který

naleznete , případně se též dá zdarma stáhnout na internetové adrese

http://www.microsoft.com/downloads. Jedná se o soubor DOTNETFX.EXE o velikosti

je asi 23,1 MB. Mezi jazykovými verzemi si vyberete tu českou a pod políčkem

Produkt/Technologie pak položku .Net. Následně klepněte na položku Balíček k

opětovné distribuci rozhraní Microsoft .NET Framework verze 1.1.



Nechcete .NET aplikace pouze spouštět, ale chtěli byste se touto technologií

dále zabývat a třeba si zkusit napsat i nějaký program? V tomto případě si

zdarma stáhněte .NET Framework SDK Version 1.1 od Microsoftu. Vedle překladačů

a nejrůznějších utilit je k dispozici celá řada ukázkových programů a velmi

podrobná dokumentace k jazykům založeným na technologii .NET. Zmíněnou aplikaci

najdete opět na webových stránkách Microsoftu jako soubor SETUP.EXE o velikosti

asi 106 MB.









</c></c></f5></n></n></dis­kov></f5></shift></ctrl>