Zbavte se diskety a ne svého času - O tom, že je třeba se konečně zbavit disketové mechaniky a o tom, jak neztrácet zbytečně čas

Podle všech pravidel světa osobních počítačů je 3,5" disketa, a s ní
související mechanika, asi tak stará, jako například biblické svitky od Rudého

moře. A pokud se týče možností směny dat, situace není o mnoho lepší.



Malá disketa s kapacitou 1,44 MB přišla na svět společně s nepříliš šťastným

IBM projektem systému PS/2 v roce 1987. Tehdy jste si mohli koupit PS/2 s

mikrodisketou, s operačním systémem DOS 3.30, 10 MHz procesorem 80286, operační

pamětí 1 MB a s pevným diskem 20 MB. To všechno tehdy stálo „pouhých“ 3 595

dolarů. Samozřejmě bylo třeba přidat monitor a grafickou kartu, a tím se cena

vyšplhala ještě podstatně výše.

Dnes byste museli vynaložit dosti značné úsilí a vynalézavost nemluvě o

absolutní lhostejnosti k finančnímu rozpočtu firmy abyste za nové PC utratili

takovou částku. V této ceně byste mohli pořídit Dell Dimension XPS T500 s

Windows 98, procesorem Pentium III na 500 MHz, 256 MB operační paměti, pevným

diskem 25,5 GB, 19" monitorem, 16 MB TNT grafickou kartou, s interfacem pro

práci na síti, luxusními reproduktory, výtečnou zvukovou kartou a s 250 MB

ZIPem. Avšak jedna věc se od dob PS/2 nezměnila: váš stroj by stále ještě musel

mít 1,44 MB disketovou mechaniku.

Průmyslový standard, který by nahradil 1,44 MB disketu, je již dnes opožděn o

celá léta. Nejpravděpodobnější kandidáti na náhradu jsou uvedeni v článku „Kdo

zbije disketu“ od Stana Miatkowského. Stan v článku názorně ukazuje, že 1,44 MB

diskety přežívají hlavně proto, že příslušná mechanika je až dosud standardně

zabudovávána do každého nového PC. Výrobce počítačů bude nutno přesvědčit, aby

začali do svých výrobků zabudovávat vyjímatelná média s mnohem větší kapacitou.

Podobně jako disketa 1,44 MB, musí být i nové náhradní médium bootovatelné, aby

bylo možno využít ho v případě havárií pevného disku nebo jiných náhlých

příhod. Bylo by obrovskou výhodou, pokud by nové vyjímatelné médium, které se

stane průmyslovým standardem, bylo schopno číst diskety 1,44 MB, neboť tím by

se zajistil hladký přechod od starého standardu k novému. Vskutku, tři z nových

alternativních mechanik dokáží číst staré diskety: SuperDisk, Caleb a HiFD.

Tyto tři mechaniky poskytují sice nepříliš velký pokrok co do kapacity, ale na

druhou stranu jsou ze všech alternativ nejméně nákladné. A skok v kapacitě od

1,44 MB na nějakých 120 až 200 MB by učinil standardní výměnné médium mnohem

výhodnější alternativou pro stahování souborů ve srovnání s dnešní praxí, kdy

stahujete, stahujete a stahujete, aby nakonec těsně před dokončením tohoto

martyria došlo k výpadku a museli jste všechno začít znovu.

Dokonce i v případě, že nová standardní mechanika nebude schopna číst staré

diskety, má šanci na úspěch. Pokud se takový standard zavede, bude jednoduše

zaveden a zůstane s námi, ať již se nám to líbí nebo ne. Lidé se vyrovnají s

tím, že budou muset mít jak starou mechaniku pro udržení zpětné kompatibility,

tak i mechaniku novou, pro dosažení tolik žádoucí vyšší kapacity. Ať již bude

udržena zpětná kompatibilita či nikoli, výrobci mohou ustanovit nový standard

tím, že jej budou zabudovávat do každého nového počítače. V této souvislosti je

jistá pouze jedna jediná věc: výmluvy výrobců, proč až dosud nezavedli nic

nového a stále se drží staré disketové mechaniky 1,44 MB, by se na jednu 1,44

MB disketu nepochybně nevešly.



Stále ještě prohledáváme

Ten samý počítač, na jehož disketu se nevejde téměř nic, hledí prostřednictvím

Internetu do světa, který obsahuje takřka všechno. Někde to tam přece musí

být…, jen kdyby to bylo možné najít v nepřeberné hromadě většinou

irelevantních informací, kterou vám naservíroval váš oblíbený vyhledávač. Je

sice pravda, že probírat se masou takovýchto informací je lepší, než prostě

bezcílně bloudit od jedné webovské stránky ke druhé a snažit se vyhledat

všechno, co potřebujete, úplně sám, tak říkajíc „ručně“, ale kdyby vyhledávače

vykonávaly svůj jistě nelehký úkol poněkud šikovněji v tom smyslu, že by ve

většině případů poskytovaly informace, které potřebujete získat někde poblíž

začátku seznamu potom by asi neexistovalo tolik různých vyhledávačů, a také

bychom asi netoužili jich tolik neustále používat.

Určitou úlevou vám může být rubrika Komunikace a v ní články ukazující na to

zajímavé.



Berte, dokud je to zadarmo

Ekonomické aspekty Webu jsou natolik bizarní, že se vám z nich zatočí hlava,

potom odpadne, skutálí se dolů vaší ulicí a bude ničit všechny konvenční

představy založené na zdravém rozumu, na které cestou narazí. Společnosti

nechtějí vůbec nic za poskytované informace a služby. Nic nikomu neplatíte.

Nicméně všichni, kdo se dali do spolku s Internetem, neustále bohatnou díky

zhodnocování jejich akcií a dokonce i hodnota vašeho penzijního fondu také

získala na ceně. Tato metoda bohatnutí, založená na hnutí „dej to k dispozici

zdarma a neustále doplňuj zásoby,“ naplňuje mnohé lidi nejistým tušením, že

někde musí být v celé věci nějaký skrytý háček.

V čem tedy spočívá onen háček? Je to prosté: mnoho služeb zdarma vás pouze

okrádá o váš drahocenný čas. Ve snaze dosáhnout kýženého cíle narážíte na jedno

zdržení za druhým. Váš čas však není zadarmo a také ho nikdy nemáte tolik,

abyste si mohli dovolit jím plýtvat.



9 0351/DĚD