Analýza OECD pracuje s daty o expozici jednotlivých profesí vůči AI, tedy s mírou, do jaké mohou být pracovní úkoly danou technologií podpořeny nebo zrychleny. Nejvyšší expozici vykazují IT profesionálové, následovaní obchodními specialisty, manažery, vrcholovými řediteli a inženýry ve vědeckých a technických oborech. Jde o logický důsledek toho, kam směřuje aktuální technologický vývoj – pokrok v AI se soustředí právě na kognitivní, nerutinní úkoly, které tyto profese charakterizují.
Důležité je ale rozlišovat mezi expozicí vůči AI a rizikem automatizace. Vysoká expozice neznamená automatické nahrazení pracovní síly. Profese vyžadující nerutinní kognitivní a sociální dovednosti zůstávají i přes vysokou expozici mezi těmi s nejnižším rizikem automatizace. Podle samostatné analýzy OECD, která hodnotila automatizovatelnost přibližně sta specifických dovedností a schopností, čelí naopak vyššímu riziku automatizace nízko a středně kvalifikované role v sektorech jako stavebnictví, zemědělství, výroba nebo doprava.
Konkrétně u generativní AI se ukazuje, že nejvyšší expozici vykazují profese jako programování, překlady a tlumočení – tedy obory, kde GenAI dokáže výrazně zrychlit vykonání úkolů. V letech 2022 až 2024 bylo generativní AI exponováno přibližně čtvrtina pracovníků v zemích OECD, přičemž definice expozice počítá s tím, že alespoň 20 procent pracovních úkolů je nástroji AI amenabilních. Tento podíl má podle projekcí dále výrazně růst.
Sektorová heterogenita
Taxonomie OECD odhaluje značné rozdíly mezi sektory z hlediska AI lidského kapitálu, AI inovací a expozice vůči AI. Sektor IT služeb skóruje vysoko ve všech sledovaných dimenzích. Jiné obory, například farmaceutický průmysl, vykazují výraznou heterogenitu – disponují vysokým AI lidským kapitálem, ale nízkou mírou AI inovací.
Firemní adopce AI technologií mezi lety 2021 a 2025 vzrostla z přibližně sedmi na dvacet procent podniků v zemích OECD, což souvisí především s rozšířením obecně dostupných generativních nástrojů od roku 2022. Mladší firmy a startupy vykazují silnější tendenci k adopci AI než starší podniky, což odpovídá jejich roli v prosazování radikálních inovací během nástupu nových technologických paradigmat.
Struktura požadovaných dovedností
Zpráva rozlišuje tři kategorie dovedností, které jsou pro digitální prostředí nezbytné. Základní dovednosti, tedy gramotnost, numerické myšlení a přírodovědné znalosti, umožňují participaci v digitální ekonomice jako takové. ICT dovednosti zahrnují jak základní kompetence – práci s počítačem, vyhledávání informací, používání produktivních nástrojů – tak pokročilé technické znalosti.
Mezi klíčové AI dovednosti patří programování, porozumění a implementace algoritmů strojového učení, dolování a zpracování dat, hluboké učení, zpracování přirozeného jazyka a znalost konceptů počítačového vidění, jako je zpracování obrazu nebo detekce objektů. Právě tyto pokročilé dovednosti zůstávají vzácným zbožím – podíl pracovníků, kteří je ovládají, sice od téměř o dekádu zpět téměř ztrojnásobil, stále ale tvoří jen zlomek celkové pracovní síly.
Třetí kategorií jsou komplementární dovednosti – kritické myšlení, kreativita, schopnost učení a spolupráce – které umožňují efektivní interakci s AI systémy a adaptaci na měnící se pracovní úkoly. Analýza dat z pracovních nabídek v deseti zemích OECD ukazuje, že v profesích s vysokou expozicí vůči AI požaduje 72 procent nabídek alespoň jednu manažerskou dovednost, 67 procent alespoň jednu dovednost z oblasti obchodních procesů a více než polovina nabídek vyžaduje sociální, emoční nebo digitální dovednosti.
Soutěž o AI talenty
Data OECD AI Policy Observatory ukazují, že země si mezi sebou aktivně konkurují o omezený počet vysoce kvalifikovaných AI pracovníků. Lucembursko, Švýcarsko, Irsko a Německo v roce 2024 přilákaly více AI talentů, než kolik jich ztratily. Naopak Izrael, Indie nebo Maďarsko zaznamenaly čistý odliv, což signalizuje riziko takzvaného brain drainu, kdy vysoce specializovaní pracovníci odcházejí za lepšími příležitostmi jinam.
Indie přitom vykazuje pozoruhodně vysoké tempo růstu AI talentů, které předstihuje Spojené státy, Spojené království i Kanadu, měřeno meziroční změnou počtu uživatelů LinkedIn deklarujících AI dovednosti. Pozice AI inženýra a AI konzultanta se mezi lety 2022 a 2024 umístily na prvním a druhém místě mezi nejrychleji rostoucími pozicemi ve Spojených státech.
Rostoucí význam algoritmického řízení
Zpráva zmiňuje také rostoucí využívání nástrojů algoritmického řízení na pracovišti, které zvyšuje poptávku po dovednostech spojených s obecným řízením a analýzou dat, tedy schopností pracovat s daty a interpretovat je.
Podobně malé a střední podniky uvádějí, že generativní AI zvýšila význam dovedností v oblasti analýzy a interpretace dat.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU