AI mění podobu pracovišť i samotné práce

Podle analytiků ale už končí éra nadšeného „hraní si“ s chatboty a nastupuje tvrdá realita hybridních pracovišť spojených s autonomními AI agenty. Zároveň se ale musejí řešit i obavy zaměstnanců, které tuto změnu paradigmatu práce logicky doprovázejí.

Jaké trendy v oblasti digitálních pracovišť lze tedy v letošním roce očekávat? V minulém vydání našeho magazínu jsme se zaměřili na nutnost přepracovat samu podstatu práce a na potřebu zachovat určitý podíl lidí na činnostech, které bude vykonávat umělá inteligence, dnes přinášíme další aspekty současného přerodu digitálních pracovišť.

Nástup křemíkové armády

I když platformy pro týmovou spolupráci zůstávají základním kamenem portfolia digitálního pracoviště, do hry agresivně vstupují nástroje generativní a agentní AI.

Kromě současného vysokého stupně integrace AI v oblasti zákaznické podpory totiž dodavatelé kancelářských řešení rychle rozšiřují i automatizované funkce pro podporu prodeje, které pomáhají generovat nové obchodní příležitosti a dovolují prodejcům jednoduše spravovat celý prodejní kanál.

Nově koncipované platformy pro týmovou spolupráci tak budou nejen bohatší o další funkce, ale zároveň budou bořit technologické a organizační hranice – zaměstnanci budou moci dosáhnout více za méně času, vysvětluje Gregg Willsky, analytik společnosti GlobalData.

Aby ale takové hybridní digitální pracoviště fungovalo efektivně, podniky musejí vytvořit podmínky pro konzistentní zaměstnanecké zkušenosti, ať už člověk pracuje z kavárny, nebo z centrály firmy, podotýká analytická firma ISG.  

Klíčovým prvkem pro to jsou podle ní prediktivní analytika a automatizace. IT oddělení bude díky nim schopné identifikovat a opravit případné technické problémy na dálku dříve, než si jich zaměstnanec vůbec všimne.

Aby ale podniky mohly využít nových možností digitálních pracovišť, musejí především zvládnout otázku zajištění dostatečné úrovně kybernetické bezpečnosti. „Podniky jsou přitom pod stále větším tlakem, aby zvyšovaly produktivitu a dokázaly řídit složitější hybridní pracovní prostředí,“ tvrdí Iain Fisher, šéf ISG. 

Vzhledem k tomu, že umělá inteligence přináší přidanou hodnotu jak v rutinních, tak ve složitých případech použití, doporučuje, aby firmy, jež chtějí modernizovat svá digitálního pracoviště, vyhledaly pro pomoc poskytovatele, kteří kombinují strategické poradenské služby s inteligentními platformami.

Analytici z Juniper Research dodávají, že velké podniky v neregulovaných odvětvích patří mezi první organizace, které k automatizaci opakujících se úkolů s velkým objemem dat zavádějí AI agenty.

Aby však AI platformy přilákaly i podniky v regulovaných odvětvích a pro pokročilejší případy použití, je nezbytné klást důraz především na bezpečnost AI agentů, a to třeba prostřednictvím neměnných auditních stop a správy dat, varuje Juniper Research.

Pro zvýšení míry přijetí AI agentů ale bude klíčové především prokázat u nich měřitelné zlepšení v oblasti spokojenosti zákazníků či schopnost generovat vyšší výnosy.

A zatímco firmy budou výhody umělé inteligence pro produktivitu, jako je generování a přidělování úkolů z jednání, provádění rešerší, či dokonce komplexní plnění úkolů, vítat, zaměstnanci budou naopak pociťovat stále větší obavy z toho, že umělá inteligence způsobí, že jejich dovednosti – a tím oni sami – zastarají.

„A tento pocit se bohužel bude jen prohlubovat,“ varuje nejen Willsky z firmy GlobalData.

Kancelářské balíky v ohrožení

AI agenty a generativní umělá inteligence budou v nejbližší době představovat první skutečnou výzvu pro dosavadní mainstreamové nástroje produktivity za posledních třicet let, což vyvolá značný otřes na trhu, jenž pracuje s ročním obratem v desítkách miliard dolarů, odhaduje Gartner.

Změny v oblasti GenAI umožní organizacím využívat tyto inovace k urychlení kompletace práce, kvůli čemuž význam starších formátů a kompatibility poklesne. To v důsledku sníží bariéry ke vstupu na trh kancelářských aplikací a povede ke vzniku zcela nové konkurence ze strany široké škály dodavatelů.

Vývoj nového obsahu totiž dnes stále častěji začíná tím, že GenAI vezme obrovské množství obsahu a syntetizuje jej nesčetnými způsoby namísto toho, aby se začínalo s „prázdným papírem“. Úpravy často zahrnují to, že AI neustále přepisuje obsah namísto toho, aby to autor dělal sám ručně.

Firmy by měly požadovat nástroje vytvořené pro nové potřeby, které zahrnují prvky jako nové uživatelské rozhraní, podporu plug-inů, nové typy a formáty dokumentů apod.

Balíčky spojené s běžnou GenAI se navíc pravděpodobně budou v průběhu času měnit, přičemž dodavatelé přesunou řadu placených funkcí do bezplatné úrovně, což potenciálně učiní bezplatné produkty ještě vhodnějšími pro více uživatelů, předpovídá Gartner.

Běžné cloudy už pro digitální pracoviště nestačí 

Zatímco uplynulé dva roky patřily generativní AI jako pomocníkovi při psaní, tento rok bude patřit agentní AI – tedy přechodu od izolovaných nástrojů k autonomním systémům, které jsou schopné samostatně vykonávat komplexní obchodní procesy, předpovídají analytici firmy Deloitte.

Firmy podle ní začínají budovat „křemíkovou pracovní sílu“, která bude muset koexistovat s tou lidskou, což ale přináší obrovské nároky na podnikovou infrastrukturu.

Dosavadní tradiční cloudové modely totiž už narážejí na limity dané vyšší latencí a vysokými náklady, což zákonitě povede k renesanci hybridních architektur, kde se inference odehrává blíže zdroji dat, tvrdí Deloitte.

Zrychlený přechod na mobilitu

K rozvoji hybridních digitálních pracovišť výrazně přispívá i zrychlený přechod k práci využívající mobilní zařízení. Smartphony už nyní předstihly stolní počítače jako každodenní nástroje pro práci z domova (76 % oproti 74 %), což představuje významný zlom v chování zaměstnanců, tvrdí společnost CCS Insight.

Používání notebooků však podle ní i nadále roste – devět z deseti zaměstnanců je využívá na všech druzích pracovišť.

Zásadním zjištěním CCS ale je, že pracovníci si mobilitu stále častěji financují sami a kupují si vlastní smartphony a tablety na podporu hybridní práce, i když jim zaměstnavatelé nadále poskytují pracovní notebooky či stolní počítače. Tento trend tak ukazuje tichý přesun nákladů z organizace na samotné zaměstnance, varuje CCS.

Zaměstnanci budou placení za vyškolení svých digitálních dvojníků 

Nedávno byly programy umělé inteligence školené na dílech skutečných umělců, aby napodobovaly jejich styl, tón a chování.

V tomto roce se tento trend rozšíří na širší pracovní sílu – už se totiž začali vyvíjet digitální dvojníci nebo avataři umělé inteligence, kteří dokážou napodobit vzory činnosti vysoce výkonných zaměstnanců, nebo dokonce i generálních ředitelů, tvrdí Gartner.

Digitální repliky zaměstnanců – konkrétně jejich znalostí, zvyků a individuálního chování, která je činí úspěšnými – otevírají neprozkoumané území, pokud jde o odměňování.

Zaměstnanci totiž budou požadovat odměnu nejen za vyškolení takových nástrojů AI, ale dokonce i za pokračující používání jejich digitální podoby ještě dlouho po tom, co danou organizaci opustí.

Renesance práce v kancelářích

I když preference zaměstnanců směřují opačným směrem, organizace v poslední době posilují povinnost pracovat v kanceláři, uvádí společnost CCS Insight. Podle průzkumu této analytické firmy mezi evropskými a americkými firmami činí v současnosti počet zaměstnanců pracujících plně v kanceláři celkem 56 %, což meziročně představuje nárůst o významných 23 procentních bodů.

Možnost hybridní práce naopak klesla na 40% podíl. Navzdory tomu ale tři čtvrtiny zaměstnanců nadále upřednostňují hybridní model činnosti v zaměstnání, což poukazuje na rostoucí rozpor mezi politikou firem a preferencemi jejich pracovníků.

Regionální rozdíly jsou přitom značné: USA a Velká Británie vykazují nejvyšší docházku do kanceláře na plný úvazek, zatímco pevninská Evropa si udržuje vyváženější hybridní model. Také rozpětí mezi odvětvími jsou výrazná – nejrigidnější pracovní režimy v kanceláři vykazují zdravotnictví a veřejný sektor, nejflexibilnější v tomto směru jsou naopak technologické firmy.

Trendy ve způsobu práce zkoumali i analytici firmy Quocirca – podle její globální analýzy byl vloni podíl zaměstnanců plně pracujících v kancelářích 57 %, do roku 2030 by však měl klesnout na méně než polovinu, tedy zhruba na 49 %.

Zákaznický servis pod palbou exekutivy

Jednou ze současně nejvíce transformovaných oblastí práce digitálních pracovišť je zákaznická podpora. Jak ale ukázal nedávný průzkum Gartneru, manažerům to nestačí – více než devět z deseti manažerů těchto oddělení je totiž pod přímým tlakem nejvyššího vedení, aby v letošním roce implementovali nějakou formu AI řešení.

Tento tlak je motivovaný snahou o zvýšení efektivity samoobslužných kanálů, kdy cílem je, aby AI řešila rutinní požadavky okamžitě, čímž uvolní ruce lidským specialistům na náročnější případy.

Klíčovým parametrem zákaznických služeb tak bude schopnost nástrojů umělé inteligence vyřešit problém hned při prvním kontaktu. Nicméně analytici varují, že 80 % organizací bude muset své pracovníky v této oblasti kompletně rekvalifikovat, protože jejich dosavadní náplň práce prakticky zanikne.

AI změní nábor nových pracovníků

Nejpozději v příštím roce budou tři čtvrtiny náborových procesů zahrnovat certifikace a testování znalostí umělé inteligence už během náboru, uvádí Gartner.

Organizace zavede do svých náborových procesů praktické hodnocení znalostí umělé inteligence, což jim umožní porozumět znalostem uchazečů a vyplnit mezery v dovednostech umělé inteligence v rámci jejich pracovní síly. Tento trend bude zvláště výrazný u pracovních pozic, kde jsou hlavními složkami získávání, uchovávání a analýza dat.

Dovednosti v oblasti GenAI navíc budou mnohem více korelovat s výškou platu, takže motivovaní uchazeči budou klást mnohem větší důraz na získání dostatečných dovedností v oblasti AI a zároveň budou muset prokázat své schopnosti řešit problémy, zvyšovat produktivitu či činit správná rozhodnutí.

Trend, kdy AI zasahuje do náborů nových zaměstnanců, už zasáhl i Českou republiku. Jak uvádí Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz, „místo formálních údajů se stále více sledují skutečné dovednosti, potenciál pro další rozvoj nebo kompatibilita s týmem a firemní kulturou“.

AI algoritmy podle něj pomáhají personalistům lépe předvídat úspěšnost kandidáta na dané pozici, doporučovat méně „tradiční“ profily a zkracovat dobu výběrových řízení. Nábor se tak posouvá od intuice k datově podloženému rozhodování.

Nastavit algoritmy tak, aby se předsudečnost minimalizovala, ale bude klíčové pro využití AI v celé oblasti lidských zdrojů, zejména vzhledem k potenciálním vysokým pokutám a morálním aspektům.

Sázka na AI specialisty 

Na druhou stranu je evidentní, že si firmy lidí s dovednostmi práce s AI nástroji cení. Úsilí na jejich nábor se výrazně zvyšuje, a jak uvádí studie firmy Zapier, čtvrtina organizací je ochotná jim na platu přidat až o pětinu více.

Více než polovina dotázaných firem uvedla, že už má zaměstnance na pozicích, kde pracují s AI – ať už vytvořených od základu, nebo převedených z existujících pozic. Navíc více než 40 % firem hodlá nabírat zaměstnance s dovednostmi v oblasti AI a téměř dvě třetiny jim budou platit mzdy mnohem vyšší než u srovnatelné pozice bez AI.

Společnosti podle Zapieru už nepovažují AI za doplněk, ale budují kolem ní celé týmy, vytvářejí pozice, které před dvěma lety neexistovaly, a investují do toho spoustu peněz. U firem s více než 100 zaměstnanci se zvýšil počet pracovníků v pozicích v oblasti AI jen za posledních dvanáct měsíců o 14 %.

Navíc firmy, ač chtějí rychle využít možností AI, stále čelí potížím při realizaci svých plánů, což vytváří příležitosti pro různé konzultanty a specialisty na integraci.

Pokud jde o nejžádanější dovednosti zaměstnavatelů v oblasti AI včetně tzv. soft skills, průzkum Zapieru uvádí tyto:  

• Využití generativní AI a prompt engineering (67 %)
• Správa, zpracování a analýza dat (60 %)
• Komunikace, kreativita a řešení problémů (47 %)
• Nasazování AI a DevOps (46 %)
• Projektové řízení (42 %)

Virtuální realita a digitální onboarding 

Oblastí, kde technologie výrazně nabírají na významu, je také vzdělávání a adaptace nových zaměstnanců. Virtuální a rozšířená realita totiž umožňují simulovat pracovní situace, které by jinak byly nákladné nebo obtížně přenositelné.

„Noví zaměstnanci si budou moci bezpečně vyzkoušet krizové scénáře, obchodní jednání nebo práci s technologiemi ještě před tím, než se dostanou do reálného provozu. Digitální onboarding navíc zrychluje zapracování a snižuje riziko chyb v prvních týdnech, kdy je fluktuace tradičně nejvyšší,“ tvrdí Španěl z portálu JenPráce.cz.

Podle něj sice v tomto roce budou tyto metody stále ještě v počátcích, ale lze očekávat, že do roku 2030 to bude u velkých firem s dostatečným kapitálem poměrně běžné.

Je možné díky tomu očekávat i výrazné navýšení efektivity náborových procesů, ale bude to vyžadovat vysoké počáteční investice, takže adopce těchto technologií bude postupná, dodává Španěl.

Změny kariérních cest – od technologií k řemeslům 

S pokračujícím rozvojem umělé inteligence pracovníci v některých oborech, jako jsou vývoj softwaru, finance či profesionální služby, budou podle Gartneru muset přejít k profesím, které jsou více „odolné vůči umělé inteligenci“.

Situace se může například stočit směrem k vysoce žádaným, praktickým a kvalifikovaným řemeslným profesím, u nichž je méně pravděpodobné, že budou v blízké až střednědobé budoucnosti plně automatizované, a tudíž ovlivnitelné přicházející AI.

V letošním roce tak vzniknou programy pro rekvalifikace a rozvoj učňovského vzdělávání, které pomohou digitálním pracovníkům přejít do kvalifikovaných řemeslných profesí.

Tento příspěvek vyšel v Computertrends 4/2026.