Bios od A do Z

Poznejte svůj BIOS od A až do Z – počínaje nastavením parametrů operační paměti
a konče třeba přístupovými právy. Dozvíte se všechno o ladění výkonu počítače,

které vás nebude nic stát, a zjistíte, jak prostřednictvím BIOS Setupu zvýšit

bezpečnost svého systému.



BIOSe, otevři se! Většinou stačí stisk jedné klávesy a už jste uvnitř. A právě

zde začíná cesta plná tajemných zákoutí. Co se skrývá za všemi těmi těžko

srozumitelnými položkami? Které parametry počítač stabilizují a které vám

naopak umožní vyždímat z něj ještě poslední zbytky rezerv? Zkuste rozluštit

tajemné názvy a po úspěšném průzkumu si nastavte BIOS podle svého!



BIOS – řídící centrála vašeho počítače

BIOS je firmware, tedy software, který je uložen v čipu ROM a je tedy pevnou

součástí samotného hardwaru. Čip s pamětí ROM, v níž je uložen BIOS, se nachází

na základní desce. Obsahuje základní informace o hardwaru umožňujícím spustit

počítač. Vedle operačního systému je BIOS prakticky jediným softwarem, jenž ve

velké míře ovlivňuje hardware počítače. Z toho vyplývá, že veškeré změny v

BIOSu byste měli provádět s maximální obezřetností. Do nastavení BIOSu, tzv.

BIOS Setupu, se dostanete při zapnutí počítače, a to prostřednictvím klávesy či

nějaké klávesové zkratky. Tato informace se objevuje při spuštění počítače na

monitoru. Velmi často je klíčem ke vstupu do BIOSu klávesa <delete>.



Přetaktování kontra stabilita

Z výroby je BIOS nastaven tak, aby byl celý systém maximálně stabilní. K

zatuhnutí počítače a ztrátě dat by tak vůbec nemělo docházet, jelikož BIOS

nastavuje parametry procesoru i operační paměti přesně na hodnoty dané

výrobcem. Z důvodu zachování stability doporučujeme i my nastavení těchto

parametrů zachovat. Je však vaší hlavní prioritou rychlost a chcete si systém

přetaktovat? Pak v našem článku naleznete užitečné tipy ohledně tohoto

problému. Ovšem pozor! Přetaktované komponenty běží na hodnotách, pro které

nebyly stavěny, a tudíž se mohou snáze poškodit.



Přetaktovávejte pouze po drobných krůčcích

Pro přetaktování systému si vyhraďte dostatek času. Začněte měnit vždy pouze

jeden parametr a ten měňte pouze po malých krocích, tzn. vždy pouze o jednotku

výše či méně.



Každou změnu v systému dostatečně prověřte

Každou změnu v BIOSu si dobře poznamenejte a celý systém několik hodin

zatěžujte, zda se bude chovat tak, jak očekáváte. Při změně hodnot některých

parametrů se současně mění parametry i u jiných komponent – nezapomeňte vzít v

úvahu i tuto skutečnost. Procesor a operační paměť například doporučujeme

testovat na složitých 3D hrách. Další možností je nechat testované počítače

provádět zdlouhavé výpočty přinuťte jej například provádět konverze obrázků,

hudby či souborů videa do jiných formátů. Když vám počítač začne častěji

zatuhávat, je potřeba vrátit naposledy provedenou změnu zpět. Pokud běží i

nadále stabilně, můžete v ladění opatrně pokračovat.



Rychlejší spouštění počítače

BIOS Setup nabízí celou řadu možností, jak spuštění počítače o několik sekund

urychlit. Stačí kupříkladu omezit dlouhotrvající kontrolu operační paměti a

deaktivovat nevyužívané porty, aby je mohl BIOS při kontrole přeskočit. Jenom

musíte dát pozor na to, abyste nezapomněli, které komponenty jste vypnuli.

Doporučujeme vám proto, abyste si na monitor přilepili lísteček s podrobným

seznamem všech takto vypnutých komponent. Může se totiž stát, že v budoucnu si

k deaktivované zásuvce připojíte nové zařízení a s podivem zjistíte, že to

počítač vůbec nebere na vědomí. A vida, pak si narychlo nevybavíte, že jste

kdysi v BIOSu port, k němuž je připojeno nové zařízení, deaktivovali.



Záchrana: Standardní nastavení

Provedli jste v BIOS Setupu změny, některá nastavení jste dále vylepšovali a s

některými jen tak experimentovali. Nyní však nefunguje vůbec nic. K tomu všemu

jste zapomněli, které parametry jste vlastně změnili. V takovém případě vám

BIOS Setup nabízí záchranný kruh. V hlavním menu BIOS Setupu se nachází položka

s názvem typu Load BIOS Setup Defaults. Zvolte ji a BIOS nastaví parametry,

které jsou výrobcem přednastaveny. Jejich hodnoty jsou upraveny tak, aby se

systém choval stabilně a počítač pracoval bezchybně.



Operační paměť

BIOS standardně načítá z modulů operační paměti takové hodnoty frekvence, které

jsou pro ně výrobcem určeny. Díky nim pak běží tato paměť stabilně. Hodnoty

frekvence si však můžete také nastavit sami, ale pozor: rozhodně neměňte

všechny parametry současně. Jednotlivé možnosti konfigurace pro operační paměť

najdete v menu BIOSu s názvem Advanced Chipset Features. Někdy se pak budete

muset ponořit ještě o něco hlouběji do podmenu jako Advanced DRAM Control nebo

DRAM Timing Control.



1)Configure S(DRAM) Timing by

Účinek: Reguluje rychlost přístupu dat do paměti

Doporučujeme: „SPD“

BIOS Setup je standardně konfigurován tak, aby se systém choval stabilně. Pro

operační paměť to znamená, že se všechny parametry stanovené pro daný čip

výrobcem automaticky načítají přímo z paměťového modulu. Chcete-li pak operační

paměť přetaktovat, musíte místo volby SPD (Serial Presence Detect) použít volbu

User, popřípadě Manual. Tím vypnete automatickou konfiguraci operační paměti a

získáte přístup k nastavení všech možných parametrů. Popisovaná volba se také

někdy označuje Dram Timing Selectable.



2)CAS Latency Time

Účinek: Reguluje rychlost přístupu dat do paměti

Doporučujeme: Výchozí nastavení BIOSu

Chcete, aby váš systém běžel stabilně? V tom případě ponechte frekvenci na

hodnotě, která se načítá z modulu SDRAM. Frekvence se liší podle druhu modulu a

je uvedena na štítku nalepeném na paměťovém čipu. Pokud na něm naleznete údaj

PC2700U-2533, máte v ruce modul PC2700 (označovaný také jako DDR 333) s

nastavenou CAS Latency (čekáním) 2,5 taktu – to jsou ony dvě číslice za

pomlčkou. Chcete-li přidělit paměti větší rychlost, zmenšete její hodnotu –

leží většinou mezi 2 a 3 – o jeden krok. Tak nastavíte u modulu PC3200 (DDR

400) hodnotu 2,5, u PC 2700 (DDR 333) číslo 2,0 a u PC 2100 (DDR 266) hodnotu

(pokud je možná) 1,5. Popisovaná volba se rovněž někdy označuje jako (S)DRAM

CAS# Latency.



3)(S)DRAM RAS# to CAS# Delay

Účinek: Reguluje rychlost přístupu dat do paměti

Doporučujeme: Výchozí nastavení BIOSu

Práci bez zatuhnutí počítače lze garantovat pouze tehdy, pokud použijete

přednastavené parametry. Chcete přesto vyzkoušet přetaktování, při němž by vaše

paměť rychleji četla i zapisovala? Pak zadanou standardní hodnotu o jeden

stupeň snižte. U modulů PC3200 (DDR 400), PC2700 (DDR 333) a u PC2100 (DDR 266)

to bude číslo 2,5. Snížíte tak počet taktů, kdy bude čipová sada čekat po

vytvoření adresy řádku (RAS, Row Address Strobe), dříve než vytvoří adresu

sloupce (CAS, Column Address Strobe). Také toto zpožďování RAS/CAS specifikuje

výrobce na modulu RAM. Např. pro modul PC2700U-2533 se čeká 3 takty (třetí

číslice za pomlčkou). U pamětí SDRAM se zmiňovaná volba nazývá SDRAM RAS# to

CAS# Delay, u pamětí DRAM pak DRAM RAS# to CAS# Delay. Občas ale můžeme najít i

položku RAS to CAS Delay.



4)(S)DRAM RAS# Precharge

Účinek: Reguluje rychlost přístupu dat do paměti.

Doporučujeme: Výchozí nastavení BIOSu

Kdo chce zachovat svůj systém stabilní, měl by se hlavně řídit výchozími údaji

nastavenými v BIOSu. Chcete přesto, aby vaše operační paměť zapisovala

rychleji? Pak snižte hodnotu o jeden stupeň. Opět budete mít u modulů PC3200

(DDR 400), PC2700 (DDR 333) a u PC2100 (DDR 266) vždy údaj 2,5. Tímto způsobem

snížíte počet taktů mezi načtením obsahu jedné paměťové buňky a jejím zpětným

zápisem. Hodnota RAS Precharge je opět uvedena na modulu, například u

PC2700U-2533 vidíte číslo 3 (čtvrtá číslice za pomlčkou).



Bootování

Preferujete při startu počítače co možná nejvyšší rychlost nahrání systému,

anebo chcete při každém bootování mít k dispozici co nejvíce disků, z nichž

byste mohli počítač spustit? Možností je spousta potřebné volby pak naleznete v

Advanced BIOS Features, Advanced BIOS Features/Boot Seq & Floppy Setup,

Advanced/Advanced BIOS Features či Boot.



5)First (Second, …) Boot Device

Účinek: Rychlejší spuštění počítače

Doporučujeme: HDD-0

Ve výše popisovaných menu určujete, v jakém pořadí má BIOS prohledávat disky a

hledat na nich spustitelný operační systém. Nechcete-li při spouštění počítače

ztrácet zbytečně ani sekundu, pak nastavte jako bootovací disk ten, jenž

obsahuje operační systém. Většinou se jedná o pevný disk připojený jako Master

na primárním kanálu, jemuž odpovídá v BIOSu označení HDD-0 (HDD-1 je disk

zapojený na primárním kanálu jako Slave, HDD-2 je disk Master na sekundárním

kanálu a HDD-3 je disk Slave na sekundárním kanálu). Chcete občas bootovat z

diskety nebo z CD-ROM mechaniky? Pak k položkám First Boot Device, Second Boot

Device přiřaďte postupně parametry Floppy a CD-ROM. Bootovatelný pevný disk

(HDD-0) musí být vždy až na poslední pozici, tedy jako Third Boot Device. BIOS

se totiž vždy spustí z prvního média, které obsahuje bootovatelný systém. Občas

BIOS Setup nabízí i položku Fourth Boot Device. Pak můžete jako Third Boot

Device nastavit ještě nějaké další zařízení a pevný disk umístit opět až jako

poslední bootovatelné zařízení. Postrádáte možnost bootování z USB disků? Mnohé

BIOSy mají pro tuto variantu speciální položky. Často BIOS nabízí místo

jednotlivých disků k výběru přímo jednotlivé typy zařízení, např. Hard Disk či

Removable. Pomocí dalších nastavení se pak dá upřesnit, která konkrétní

zařízení se jimi myslí. V BIOSu se také mohou popisované položky objevovat pod

názvy 1st/2nd/3rd Boot.



6)Other Boot Service

Účinek: Spuštění počítače

Doporučujeme: Enabled

Tato volba je obvykle variantou k položce Fourth Boot Device. Můžete však u ní

nastavit pouze možnosti Enabled nebo Disabled. U mnoha BIOSů je nastaveno

Disabled, což umožňuje bootovat pouze z prvního zařízení (First Boot Device),

parametr Enabled pak aktivuje zbylá bootovací zařízení (Second, Third atd.) U

jiných variant BIOSu se nastavením parametru Enabled vedle v tipu č. 5

uvedených možností zpřístupní i ostatní bootovatelná média, nastavením Disabled

pouze First až Fourth Boot Device. Popisovaná položka BIOSu se někdy také

nazývá Boot Other Device.



7)USB Boot

Účinek: Bootování z USB komponent

Doporučujeme: Enabled

Vlastníte nějaké USB zařízení, například USB disk, který není uveden v seznamu

bootovatelných médií, popisovaném v tipu č. 5? Pak právě zde musíte vybrat

položku Enabled. Pokud bude i nyní USB zařízení v seznamu chybět, uložte v BIOS

Setupu provedené změny a restartujte počítač. Poté už by mělo být zařízení v

seznamu uvedeno.



CPU

I v případě procesoru se BIOS standardně řídí frekvencemi specifikovanými

výrobcem. Obvykle se tyto údaje dají snadno upravit, takže z procesoru snadno

dostanete větší rychlost. Ovšem pozor: přetaktování procesoru se týká i

komponent umístěných v AGP či PCI slotech. Potřebná nastavení se provedou

většinou v menu Advanced, Advanced/Frequency/Voltage nebo

Advanced/Frequency/Voltage Control.



8)CPU Frequency Multiple

Účinek: Určení frekvence procesoru

Doporučujeme: Auto

Na jistotu tady sázíte nastavením na hodnotu Auto. Pokud si chcete počítač

trochu vyladit, a to pouze procesor, pak jste na správném místě. Tato volba

totiž ovlivňuje pouze frekvenci procesoru. Vypočítává se z frekvence FSB a z

interního násobiče frekvence procesoru (Multiplier): Pentium 4 3,0 GHz s FSB na

800 MHz (4 × 200) má kupříkladu multiplikátor 15 (15 × 200 MHz = 3 GHz). U

nejnovějších modelů procesorů AMD a Intel je multiplikátor nastaven pevně. V

tom případě pak procesor nastavení provedená v BIOSu ignoruje. U některých

procesorů AMD však lze násobič odblokovat. Popisovaná volba BIOSu se rovněž

někdy označuje jako CPU Clock Ratio či CPU Ratio.



9)CPU Host Frequency

Účinek: Nastavení frekvence sběrnice

Doporučujeme: Auto

Váš systém poběží stabilně, pokud budete mít volbu nastavenou na Auto. Ale ten,

kdo potřebuje svůj systém účinně přetaktovat, musí zvýšit frekvenci FSB (Front

Side Bus), jež spojuje procesor s čipovou sadou. Zmíněná frekvence ovlivňuje

nejen frekvenci procesoru, ale i frekvenci sběrnic AGP či PCI. Při větší

hodnotě FSB tedy běží rychleji i komponenty na AGP či PCI sběrnici, čímž běží

podle parametrů, pro které nebyly určeny. Přetaktování FSB provádějte proto jen

po velmi malých krocích a velmi opatrně – při přetaktování se nemusí nutně

zablokovat procesor, ale třeba grafická karta, jež nesnáší vyšší frekvenci AGP

a způsobuje tím zatuhnutí systému. Dříve než změníte frekvenci FSB, musíte v

BIOS Setupu nastavit položku s názvy typu CPU Internal Frequency nebo Auto

Detect CPU and DRAM Frequency na Manual, popřípadě na Disabled. Popisovaná

volba se také může jmenovat CPU External Frequency, CPU Frequency, FSB

Frequency nebo CPU External Freq. (MHz).





Disketová mechanika

Všechna důležitá nastavení pro tuto stále používanou mechaniku naleznete v

BIOSu v menu Advanced/Advanced BIOS Features, Advanced/Boot Seq&Floppy Setup,

Advanced/Floppy Configuration, popřípadě v menu Boot, Main či Standard CMOS

Features.



10)Legacy Disc A

Účinek: Připojuje disketovou mechaniku

Doporučujeme: 1,44 MB, 3 1/2 nebo 1,44 M, 3,5 in.

Na tomto místě určujete typ disketové mechaniky. Občas na stejném místě najdete

i možnost pro konfigurování druhé disketové mechaniky – Legacy Disc B. Tuto

možnost však nastavte na Disabled – samozřejmě pokud ovšem skutečně nemáte v

počítači dvě disketové mechaniky. Popisovanou položku naleznete v BIOSu rovněž

pod názvem Floppy A či Drive A.



11)Swap Floppy Drive

Účinek: Výměna písmen disketových mechanik

Doporučujeme: Disabled

Zde si můžete vyměnit písmena disketových mechanik, takže z mechaniky s

písmenem A se stane mechanika s písmenem B a obráceně. Popisovaná položka se

také jmenuje Onboard FDC Swap A&B s parametry Swap, popřípadě No swap.



12)Boot Up Floppy Seek

Účinek: Rychlejší spuštění počítače vyřazení hledání bootovací diskety

Doporučujeme: Disabled

Nastavením této funkce na Disabled ušetříte při spouštění počítače několik

sekund. V případě nastavení na Enabled totiž BIOS při každém spuštění počítače

testuje, zda disketová mechanika pracuje se 40 stopami nebo s 80 stopami.

Vzhledem k tomu, že se již asi 20 let používá varianta s 80 stopami, je při

volbě Disabled automaticky nastavena právě tato. Jinak se zmiňovaný parametr

BIOSu nazývá rovněž Seek Floppy.



13)Disk Write Protect

Účinek: Ochrana proti zápisu na diskety

Doporučujeme: Disabled

Tato volba by měla být nastavena na Enabled pouze při požadavku maximální

bezpečnosti počítače. Dovoluje totiž z diskety pouze číst, nikoliv na ni

zapisovat. Ale pozor! Toto nastavení sice dokáže počítač ochránit před

potenciálními zloději vašich dat, ale nedovoluje na disketu zapisovat ani vám.

Rozhodnete-li se tuto volbu aktivovat, určitě byste si měli pro přístup do BIOS

Setupu nastavit heslo Supervisora. V opačném případě by si kdokoliv mohl

provedené nastavení změnit zpět. Popisovaná volba se také nazývá Floppy Disc

Access Control s parametry R/W pro Read/Write, tedy čtení/zápis, nebo Read only.



Úspora elektrické energie

Pokud chcete, aby váš počítač nespotřebovával více energie, než je potřeba,

potřebujete právě položky v menu Power, Power Management Setup a Power

Management Features.



14)ACPI Suspend Type

Účinek: Šetří elektrickou energii

Doporučujeme: S3/STR

Máte na počítači MS Windows 2000 nebo XP? Pak můžete použít úsporný režim ACPI

(Advanced Configuration and Power Interface), který je těmto operačním systémům

vlastní. Podmínkou ovšem je, aby základní deska tento režim podporovala.

Poznáte to tak, že ve Správci zařízení pod popiskem Počítač uvidíte položku

Jednoprocesorový osobní počítač s rozhraním ACPI či podobnou. Více o tomto

tématu pak najdete v nápovědě k operačnímu systému. Pro úsporný režim jsou

rozhodující nastavení Windows, ale odpovídající konfiguraci si můžete zvolit i

v BIOSu. Většinou máte na výběr mezi variantou S1, jež do úsporného režimu

uvádí pouze procesor, anebo účinnější režim S3, při němž je počítač vypínán

kompletně celý. Popisovaná položka BIOSu se rovněž označuje jako Sleep State,

popřípadě ACPI Standby State.



Pevné disky

Nový pevný disk můžete připojit k IDE řadiči, spustit počítač a začít na něj

hned zapisovat. Také si ale můžete odskočit do menu pro pevné disky v BIOS

Setupu a tím si urychlit nejen spuštění počítače, nýbrž se postarat i o větší

bezpečnost dat. Odpovídající položky najdete obvykle v menu jako jsou

Advanced/IDE Configuration, Advanced/Drive Configuration, Main/Standard CMOS

Features, Integrated Peripherals či Integrated Peripherals/OnChip IDE Device.



15)Translantion Mode

Účinek: Konfigurace pevného disku

Doporučujeme: Auto, LBA

Zde určujete, jaké jednotlivé sektory pevného disku se budou adresovat. V

případě, že si zvolíte u typu pevného disku položku Auto, pak se sem

automaticky doplní výrazy Auto či LBA. Funkce Translation Mode se rovněž nazývá

Mode či Translation Method.



16)Block Mode

Účinek: Rychlejší spuštění počítače

Doporučujeme: Auto, Enabled

Pro rychlejší spouštění počítače nastavte tuto volbu na Enabled nebo Auto. Tato

volba způsobí, že požadavky na čtení z disku nebo při zápisu na něj se

nevyřizují po jednom, nýbrž se rovnou po celých blocích vyřizuje několik po

sobě následujících požadavků. Tento režim najdete v BIOSu rovněž pod názvem

Block Transfer.



17)SMART

Účinek: Varuje při potížích s pevným diskem

Doporučujeme: Auto, Enabled

Každý má na svém pevném disku důležitá data. Proto je jen dobře, že BIOS Setup

poskytuje funkci, která vás bude včas varovat, pokud se na pevném disku

vyskytnou nějaké problémy. Proto nastavte SMART (Self Monitoring, Analysis and

Reporting Technology) na Auto či Enabled. BIOS pak bude při spouštění počítače

prověřovat pevný disk z hlediska výskytu chyb. Popisovaná volba se rovněž

nazývá S.M.A.R.T. Protection nebo SMART Monitoring.



Grafické karty

Nejen počítačoví hráči požadují po grafické kartě co možná nejvyšší výkon, ale

ocení jej i obyčejné aplikace. Většina parametrů BIOSu se zde točí okolo režimu

AGP. Najdete je v menu Advanced Chipset Setup a Advanced/Chip Configuration,

někdy také v menu Advanced BIOS Features.



18)Graphics Aperture Size

Účinek: Hry poběží stabilněji a rychleji

Doporučujeme: 128 MB nebo 256 MB

Tato volba vymámí z vaší grafické karty větší výkon a tím pádem budou i

počítačové 3D hry běhat rychleji. Aperture je oblast v operační paměti

počítače, kterou může používat grafická karta AGP kromě své vlastní paměti.

Jsou-li kupříkladu textury v nějaké hře tak velké, že se do paměti karty

nevejdou, umístí je systém právě do operační paměti počítače. Ideální velikost

paměti Aperture závisí na velikosti paměti v grafické kartě a v počítači,

stejně jako na hře samotné. V naprosté většině případů vyhoví hodnota 128 nebo

256 MB. Při hodnotě Aperture Size rovné 32 MB se častěji objevuje zatuhnutí

počítače, nastavení hodnoty větší než 512 MB pak nemá na výkon žádný vliv.

Položku Graphics Aperture Size naleznete rovněž pod názvem AGP Aperture Size.



19)AGP Mode

Účinek: Rychlost grafické karty

Doporučujeme: 8×, Enabled

Maximální výkon z vaší grafické karty dostanete pouze tehdy, pokud bude běžet v

tom nejrychlejším režimu AGP. AGP 8× je už po dva roky jakýmsi standardem.

Aktuální režim vaší grafické karty vám prozradí sharewarový program Powerstrip

3.9, který naleznete na našem CD nebo na internetu na adrese

http://www.entechtaiwan.com (PSTRIP-I.EXE, 1,09 MB). Režim AGP 8× však musí

podporovat i vaše základní deska, což je splněno pro všechny novější typy

základních desek (viz manuál). Pakliže váš počítač při hraní her často

zatuhává, měli byste režim AGP snížit, samozřejmě za předpokladu, že nepomohlo

ani nahrání záplat pro hru, ani instalace nových ovladačů a ani instalace

nových ovladačů pro čipovou sadu. U grafických karet s čipem ATI existuje

funkce Smartguard, jež testuje, v jakém režimu AGP karta poběží stabilně.

Popisovaná položka BIOS Setupu se rovněž někdy nazývá AGP Capability.



Hyper Threading

Technologií Hyper Threading dokáže operační systém vytvořit z jednoho fyzického

procesoru dva procesory logické. Ty pak mohou pracovat nezávisle na sobě, což

urychluje běh programů. Tuto funkci však můžete aktivovat pouze tehdy, pokud ji

podporují procesor, operační systém i základní deska. Odpovídající položku

naleznete v menu Advanced BIOS Features nebo Advanced/Configure Advanced CPU

Settings. Máte základní desku a procesor Pentium 4, oba podporující Hyper

Threading, a přesto vám v menu BIOSu chybí odpovídající položka? Pak zcela

jistě pomůže update BIOSu, jenž získáte u výrobce počítače nebo vaší základní

desky.



20)Hyper Threading Technology

Účinek: Urychluje běh programů

Doporučujeme: Enabled

Jestliže váš počítač podporuje technologii Hyper Threading, měli byste ji

povolit ještě před instalací Windows. Pak operační systém nainstaluje všechny

potřebné ovladače. Pokud máte již Windows nainstalována, můžete podporu Hyper

Threadingu dodatečně zapnout pouze tehdy, když ve Správci zařízení máte pod

záznamem Počítač položku Jednoprocesorový (víceprocesorový) osobní počítač s

rozhraním ACPI. Podrobnější informace a návody naleznete v článku BIOS: Přísně

tajné, který byl publikován v PC WORLDu 10/2003 na straně 104. Zmíněná položka

BIOSu se také někdy vyskytuje pod jménem CPU Hyper Threading či Hyper Threading

Function.



Informace

V BIOS Setupu ale nekonfigurujete pouze počítač. Velmi pohodlně se zde dají

najít nejrůznější systémové informace, a to aniž byste museli nahrát operační

systém či další software. Informace tohoto druhu většinou najdete v menu

Power/Hardware Monitor, Main, Main/Additional System Information,

Advanced/Hardware Monitoring, Hardware Monitor, HW Monitor a PC Health.



21)Teplota procesoru

Účinek: Informace o zahřívání procesoru

Doporučujeme: –

Tato položka vám prozradí aktuální teplotu vašeho procesoru. Jak vysoká tato

teplota může být, závisí na druhu procesoru. Naměřené hodnoty však nebývají

příliš přesné. Obecně platí, že by teplota neměla přesáhnout 70°C, ideální je v

intervalu 60–65°C. Pokud se váš procesor přehřívá, musíte jej lépe chladit,

kupříkladu pomocí výkonnějšího větráčku umístěného na procesoru či v počítačové

skříni. Další příčinou může být to, že ventilátor nepracuje naplno nebo dokonce

vůbec.



22)System Temperature

Účinek: Informace o teplotě uvnitř skříně

Doporučujeme: Tento údaj vám udává teplotu uvnitř počítačové skříně. Ta by

neměla přesáhnout 40 °C. Tato položka se také někdy nazývá MB Temperature nebo

Zone 1/2 Temperature.



Jumper

Mnohé základní desky nabízejí možnosti nastavení, které jsou dostupné až tehdy,

pokud nastavíte jumper do určité pozice. U novějších základních desek Intel

existuje kupříkladu možnost zasadit jumper (přepínač) do několika pozic můstku

s názvem BIOS Setup Configuration Settings. K dispozici jsou varianty Normal

(piny 1 a 2) a Configure (piny 2 a 3). Pouze v naposledy zmíněném režimu se v

BIOS Setupu objeví položka Maintenance. Z manuálu své základní desky se pak

můžete dozvědět, zda i vaše deska podporuje takové další možnosti konfigurace.



23)Clear All Passwords

Účinek: Smaže všechna hesla pro přístup do BIOSu

Doporučujeme: Cancel

Když zapomenete heslo pro vstup do BIOS Setupu, přijde vám tato možnost v menu

Maintenance pravděpodobně vhod. Zvolíte-li možnost OK, všechna hesla budou v tu

ránu odstraněna.



Chlazení

Chlazení počítače a především procesoru ovlivňujete prostřednictvím menu PC

Health Status nebo Power/Hardware Monitor.



24)CPU Warning Temperature

Účinek: Ochrana proti přehřátí

Doporučujeme: 60–65°C

Zde nastavujete, při jaké teplotě vás má BIOS varovat vydáním zvukového signálu

z reproduktoru počítače, pokud se procesor přehřívá.



25)CPU Fan Fail Warning

Účinek: Ochrana proti přehřátí

Doporučujeme: Enabled

Mnoha procesorům velmi vadí třeba i jen krátký výpadek činnosti větráčku. Pouze

Pentium 4 a Athlon 64 snižují při příliš vysoké teplotě svoji frekvenci,

popřípadě celý systém rovnou vypnou. Abyste mohli v případě výpadku ventilátoru

okamžitě reagovat, může vás BIOS upozornit vydáním zvukového signálu za to

odpovídá volba CPU Fan Fail Warning, anebo počítač vypnout – volba Shutdown

When CPU Fan Fail.

Pozor: U velkých a pomalu se otáčejících ventilátorů procesoru interpretuje

BIOS nízké otáčky jako výpadek – v tomto případě doporučujeme popisovanou volbu

v BIOSu nastavit na Disabled.



Disky

Váš systém najde instalované disky pouze tehdy, pokud jsou jejich parametry v

BIOS Setupu správně nastaveny. Možnosti pro konfiguraci disků většinou

naleznete v menu Advanced/IDE Configuration, Advanced/Drive Configuration,

Standard CMOS Features, Integrated Peripherals, Integrated Peripherals/OnChip

IDE Device, popř. Main.



26)Primary Master

Účinek: Konfigurace disků

Doporučujeme: Auto

Zde si můžete určit, které zařízení máte připojeno jako Master na primárním

kanálu IDE řadiče. Může to být pevný disk, CD-ROM mechanika nebo třeba ZIP

mechanika. Vzhledem k tomu, že automatická konfigurace pracuje v BIOSu

bezproblémově, můžete zde ponechat položku Auto. Pokud i v podmenu u položky

Type nastavíte Auto, pak se nějakou detailnější konfigurací rovněž nemusíte

zabývat. Automaticky se totiž nastaví i režim UDMA, Translation apod. Položky

pro ostatní IDE kanály se většinou nazývají Primary Slave, Secondary Master a

Secondary Slave a fungují obdobně. Není-li na některém z nich připojeno žádné

zařízení, nastavte pro něj parametr None. Počítač se vám odmění o něco

rychlejším spuštěním.



27)Primary Master UDMA

Účinek: Urychluje práci pevného disku

Doporučujeme: Enabled nebo Auto

Prostřednictvím tohoto parametru nastavujete, zda má pevný disk pracovat v

režimu Ultra DMA. Pokud tento režim zakážete, bude počítač o něco pomalejší.

Nastavení pro ostatní disky funguje analogicky. Alternativním označením této

funkce je Primary Master DMA Mode či Primary Master Ultra DMA.



28)ATA Configuration

Účinek: Připojení disků

Doporučujeme: Enhanced nebo Native

Má-li vaše deska kromě klasických IDE kanálů i zásuvky S-ATA (Serial ATA),

můžete teoreticky do počítače připojit více než čtyři disky. V tomto případě

ale musíte u této položky vybrat možnost Enhanced nebo Native. Dále musíte mít

na počítači nainstalována Windows 2000 nebo XP – tyto systémy si s více než

čtyřmi disky poradí. Pokud pracujete ve Windows 95/98/ME nebo NT4, pak je třeba

v BIOSu nastavit možnost Compatible nebo Legacy a rozhodnout se pro právě čtyři

disky – které to budou nastavíte u položky s názvem Legacy IDE Channels nebo

IDE Port Settings.



29)Primary IDE

Účinek: Konfigurace pevného disku

Doporučujeme: Enabled

Ponechte zde parametry zadané BIOSem pro primární řadič EIDE. Ten musí být vždy

aktivní, protože právě na něm je připojen váš pevný disk C:



Víceprocesorový systém

Pokud máte počítač s více procesory, musíte to BIOSu oznámit. To učiníte v menu

BIOS Features Setup nebo Power.



30)MPS Version

Účinek: Koordinace procesorů

Doporučujeme: 1.4

U starších základních desek s podporou více procesorů zde nastavujete, podle

které verze specifikace multiprocesorových systémů bude operační systém tyto

procesory spravovat. Vyberte verzi 1.4. Pouze v případě, kdy vám např. Windows

NT 4 nenabootují, zkuste parametr 1.1. Alternativním názvem pro tuto položku je

MPS Revision.



Počítačové sítě

Většina novějších základních desek standardně poskytuje nějaký způsob, jak

počítač připojit do sítě. V BIOS Setupu naleznete odpovídající možnosti v menu

Advanced/Chipset nebo Integrated Peripherals, nastavení pro funkce probuzení

počítače přes síť pak najdete v menu Power Management Setup nebo Power.



31)Onboard LAN

Účinek: Umožňuje připojení k síti

Doporučujeme: Enabled

Tuto funkci byste měli mít nastavenou na Disabled skutečně pouze v případě, kdy

nechcete používat v počítači integrovaný čip Onboard LAN, ale svoji vlastní PCI

síťovou kartu. Pak totiž BIOS vypne všechny možnosti pro nastavení řadiče pro

podporu sítě. Nastavením popisované volby na Enabled se často objeví ještě

další parametr – Onboard LAN Boot ROM. Ten vám umožňuje nabootovat počítač přes

síť, a to prostřednictvím čipu ROM na základní desce.



32)Wake on LAN

Účinek: Probouzí počítač z klidového režimu

Doporučujeme: Disabled

Většina uživatelů nepracuje v síti, takže může tuto funkci bez problémů

postrádat. Ta totiž probouzí počítač z úsporného režimu nebo z režimu spánku

přes síť. Starší síťové karty potřebují pro podporu této funkce speciální Wake

on LAN kabel, který je nutno připojit na odpovídající konektor základní desky.

Pro síťové karty splňující minimálně specifikaci PCI 2.2 je pro účely probuzení

počítače přes síť určena položka BIOSu Wake Up on PME nebo Wake-Up by PCI Card.

Tyto karty žádný dodatečný kabel nepotřebují. Pro využití popisované funkce je

třeba, aby zdroj napájení dodával i v režimu spánku do počítače dostatek

elektrického proudu.



33)Onboard PCI IDE

Účinek: Uvolňuje IRQ

Doporučujeme: Disabled pro každý volný kanál

Jestliže máte v počítači pouze dva disky připojené jako Master a Slave na

primárním kanálu IDE, pak byste měli v BIOSu sekundární kanál IDE deaktivovat,

tedy nastavit na Disabled. Tím uvolníte přerušení IRQ 15 a elegantně tak

vyřešíte případné problémy se sdílením přerušení.



34)AC97 Audio, AC97 Modem

Účinek: Konfiguruje zvukový a modemový čip na základní desce

Doporučujeme: Auto

Prakticky všechny základní desky jsou dnes vybaveny řadičem AC97, který

zprostředkovává funkce modemu a zvukové karty. Tento v čipové sadě integrovaný

řadič můžete v BIOS Setupu vypnout nebo zapnout. Variantu Disabled vyberte

tehdy, pokud zmiňované funkce nehodláte využít. Při volbě parametru Auto BIOS

sám určí, zda je některá z odpovídajících karet již nainstalována.

Alternativními názvy pro tuto položku BIOSu jsou Onboard Audio a Onboard Modem.



IDE

Zvukové, televizní a síťové karty využívají pro posílání dat sběrnici PCI. Aby

se zabránilo tlačenici na sběrnici, musí se karty konfigurovat podle určitých

pravidel. Možnosti konfigurace se v tomto případě nacházejí v menu Advanced/PCI

Configuration a PnP/PCI Configuration.



35)PCI Latency Timer

Účinek: Vyšší propustnost sběrnice PCI

Doporučujeme: Standardní nastavení

Latency Timer určuje, jak dlouho může nějaké PCI zařízení posílat svá data přes

PCI sběrnici. Vyšší hodnota sice znamená větší datovou propustnost komponenty,

která právě data vysílá, na druhou stranu musejí ostatní komponenty déle čekat,

než přijdou na řadu. Má-li váš počítač při přehrávání DVD filmů či hudby často

výpadky, zadejte do tohoto nastavení vyšší hodnotu.



36)Delayed Transaction

Účinek: Rychlejší opětné uvolnění sběrnice PCI

Doporučujeme: Enabled

Zatímco PCI zařízení komunikuje s pomalejší komponentou, je PCI sběrnice pro

ostatní zařízení zablokována. Pokud popisovanou položku BIOSu nastavíte na

Enabled, uloží čipová sada všechna data, která mají být přenesena tak, aby byla

sběrnice co nejrychleji uvolněna. Upozornění: u základních desek s VIA

Southbridge 686B může tato volba kvůli chybě v čipové sadě vést ke ztrátě dat!

Zde musíte bezpodmínečně tuto volbu nastavit na Disabled.



Rychlý start

Při každém spuštění počítače testuje BIOS operační paměť. Tato časově náročná

procedura se však dá zkrátit. Odpovídající možnosti naleznete v menu Advanced

BIOS Features nebo Boot.



37)Quick Boot

Účinek: Urychluje spuštění počítače

Doporučujeme: Enabled

Standardně BIOS testuje instalované moduly na výskyt chyb třikrát. Čím více je

nainstalováno operační paměti, tím déle tato kontrola trvá. Teprve když je

otestován poslední bit, jde se dále. Tento několikanásobný test je však nutný

pouze u nově nainstalovaných modulů. V ostatních případech stačí testovat

paměťové moduly jen jednou v režimu Quick Boot. Tato volba se rovněž nazývá

Quick Power on Self Test.



Systémové prostředky

Počítačové komponenty potřebují systémové prostředky, jako například hodnota

přerušení (IRQ) a DMA kanál (Direct Memory Access). Rozdělování systémových

prostředků můžete ovlivnit v menu PNP/PCI Configuration, Advanced/PCI

Configuration nebo Advanced BIOS Features.



38)APIC Mode

Účinek: Spravuje systémové prostředky

Doporučujeme: Enabled

Prostřednictvím hodnot přerušení systémové prostředky ohlásí, že chtějí něco

vykonat. Často jsou právě hodnoty přerušení velmi přetíženy. Klasický

Programmable Interrupt Controller (PIC) dokáže obsluhovat až 15 požadavků, jeho

novější varianta APIC (Advanced PIC) podporuje například ve Windows XP až 24 a

více přerušení a ještě k tomu zvládá koordinovat spolupráci mezi několika

procesory. Toto nastavení byste však rozhodně měli provést ještě před instalací

Windows: operační systém totiž musí v opačném případě provést výměnu řady

ovladačů na úrovni systému, což se ne vždy povede bez problémů. Někdy se toto

nastavení také nazývá Interrupt Mode. V něm stačí pak vybrat položku APIC.



39)PCI Slot 1 IRQ

Účinek: Řeší problémy s přidělením prostředků

Doporučujeme: Auto

Většinou platí, že se dvě PCI zařízení dokáží o jednu hodnotu přerušení svorně

podělit. V případě, že se spolupráce mezi nimi nedaří, můžete právě na tomto

místě přidělovat jednotlivým komponentám určitou hodnotu IRQ. Tento způsob však

nefunguje u počítačů s rozhraním ACPI (viz tip č.14), neboť zde veškerou vládu

nad přerušeními přebírají Windows. Kromě toho nesmějí být dvě zásuvky pro PCI

karty fyzicky spojeny přes INT (viz manuál k základní desce). Popisovaná volba

se rovněž jmenuje Slot 1 IRQ.



40)Set IRQ to PCI or ISA

Účinek: Pevné IRQ pro ISA kartu

Doporučujeme: Auto

Ten, kdo ještě používá ISA kartu, ji může nakonfigurovat právě zde. ISA karty

se neumějí o přerušení rozdělit, proto jim musíte nějakou hodnotu přerušení

pevně přidělit. Zmíněná volba se rovněž nazývá IRQ 1 Reserved.



Zásuvky

Přes zásuvky (porty) proudí data k zařízením, která jsou k počítači připojena,

např. do monitoru, klávesnice, tiskárny, skeneru a modemu. Pokud jsou správně

nakonfigurovány, probíhá výměna dat mezi nimi rychle. Špatná nastavení přenos

přinejmenším zbrzdí nebo dokonce vůbec nedovolí. Nejdůležitější položky najdete

v menu Integrated Peripherals nebo Chipset Features. Upozornění: Více o druzích

zásuvek si přečtete v odstavci USB (tipy č. 45–47) a Grafické karty (tipy č.

18–19).



41)Serial Port 1/2

Účinek: Přenos přes sériový port

Doporučujeme: Disabled

Zařízení pro přenos prostřednictvím sériového portu, například některé druhy

modemů nebo zařízení pro přenos infračerveným zářením, jsou dnes spíše

výjimkou, takže sériové zásuvky jsou užívány jen zřídka. Abyste předešli

konfliktům při sdílení hodnot přerušení, nastavte u nevyužívaných sériových

portů v BIOSu volbu Disabled. V případě zásuvky COM 1 si uvolníte přerušení 4,

u portu COM 2 přerušení 3. Pokud nějakou sériovou zásuvku skutečně potřebujete,

pak pro ně určitě ponechte nastavení, která jsou standardizována. COM 1 totiž

pracuje s adresou 3FG a COM 2 s adresou 2FG.



42)UART Mode

Účinek: Konfigurace přenosu pomocí infračerveného záření

Doporučujeme: Disabled

Pokud se vám v BIOS Setupu objeví tato položka, máte pravděpodobně povolenou

zásuvku COM 2, neboť právě u ní se tato volba většinou objevuje. Pro zařízení s

infračerveným portem se tu nastavuje přenosová rychlost, která dané komponentě

odpovídá. Potřebujete-li port COM 2 využívat pouze pro přenos přes sériový

kabel, vyberte zde položku Disabled. Mnohé varianty BIOSu tuto položku označují

rovněž jako UART2 Use Infrared nebo v nich najdete funkci pro infračervený

přenos ve zvláštní položce nezávislé na portu COM 2.



43)Parallel Port

Účinek: Přenos dat pro staré tiskárny

Doporučujeme: Disabled

Už asi tři roky používají nové tiskárny téměř výlučně USB port. Je-li to případ

i vašeho výstupního zařízení, deaktivujte paralelní port nastavením položky na

Disabled. Pokud přece jen občas používáte tiskárnu připojenou na paralelní

port, pak aktivujte položku Auto, aby byla v případě potřeby zásuvka tiskárně k

dispozici. V podmenu se pak rozhodněte, v jakém režimu má port pracovat (jedná

se o Port Mode). Pokud to vaše zařízení umožňuje (viz manuál), vyberte režim

EPP. Ten dokáže posílat data rychlostí až 3 MB za sekundu a je stejně tak

rychlý jako režim ECP, který ale vyžaduje hodnotu přerušení. Nejpomalejším

režimem je SPP s rychlostí 120 KB za sekundu. Ten doporučujeme používat

skutečně už jen u tiskáren starých minimálně 10 let. Popisovanou položku

naleznete někdy i pod názvem Onboard Parallel Port.



Klávesnice

Bez vstupního zařízení nejde nic. Klávesnice jsou k počítačům připojeny

většinou přes kulatou PS/2 zásuvku, kterou BIOS automaticky rozpozná. Z tohoto

důvodu v BIOSu zpravidla položka pro klávesnice typu PS/2 chybí. USB klávesnice

se však konfigurovat dají, a to zpravidla v menu Integrated Peripherals. I

přesto, že jsou klávesnice takřka bezproblémové komponenty, mohou vám při

opuštění BIOS Setupu způsobit nepříjemné překvapení. Stisknete-li klávesu <y>,

ve skutečnosti tisknete <z> (viz rámeček Y znamená Z: Zádrhel v BIOSu)



44)USB Keyboard Support

Účinek: Rozpoznání USB klávesnice

Doporučujeme: Enabled

Používáte-li USB klávesnici a máte-li v BIOS Setupu volbu typu USB Controller,

musí být nastavena na Enabled. Windows sice dokáží i při deaktivované volbě

klávesnici rozpoznat, avšak na úrovni DOSu jste „mimo“. Přístup do BIOS Setupu

se vám pak podaří pouze přes nějakou PS/2 klávesnici.



USB

USB (Universal Serial Bus) je nejoblíbenější zásuvkou pro periférie. Možnosti

jejího nastavení najdete v BIOSu v menu Integrated Peripherals nebo Advanced.



45)OnChip USB Controller

Účinek: Rozpoznává USB zařízení

Doporučujeme: Enabled

Abyste mohli používat kterékoliv USB zařízení, musíte mít popisovanou položku

nastavenou na Enabled. Samozřejmě to nemá smysl, pokud žádné USB zařízení

nepoužíváte. Je-li totiž položka nastavena na Disabled, jsou všechny USB

zásuvky vypnuty. Pokud někdy později k takto nakonfigurované zásuvce připojíte

USB zařízení, nic se nestane a vy určitě budete hledat chybu v zařízení, kabelu

nebo ovladači a na BIOS si možná vůbec nevzpomenete. Proto ani neomezujte počet

připojených USB zařízení, ale nechte ho na přednastavené hodnotě 6. Tato řídící

centrála pro USB se také někdy jednoduše nazývá USB Controller.



46)USB Legacy Support

Účinek: Rozpoznává USB zařízení v DOSu

Doporučujeme: Enabled

Pokud připojujete ke svému počítači USB klávesnici nebo USB myš, měli byste

tuto položku nastavit na Enabled. Operační systém díky technologii plug&play

obě vstupní zařízení automaticky rozpozná, pokud byste ovšem chtěli někdy do

BIOS Setupu nebo pracovat v DOSu, můžete tato zařízení používat pouze v

případě, kdy máte tuto položku aktivovanou. Rovněž i v případě, když žádnou USB

klávesnici nepoužíváte, byste měli tuto možnost nechat povolenou – samozřejmě

vyjma případů, kdy by nastaly konflikty s přerušením (ty by vám ukázal Správce

zařízení). Popisovaná položka se také někdy jmenuje Legacy USB Support.



47)USB Mouse/Storage Support

Účinek: Rozpoznává USB zařízení v DOSu

Doporučujeme: Enabled

Pokud tuto volbu nastavíte na Enabled, získáte ke zmíněným komponentám trvalý

přístup. Pokud pracujete prakticky neustále ve Windows, můžete bez obav použít

volbu Disabled. Popisovaná položka BIOS Setupu totiž přímo určuje, která USB

komponenta má být na úrovni DOSu přístupná a která ne. Windows sama za sebe USB

zásuvky kontrolují a připojená zařízení pak integrují do systému

prostřednictvím vlastních ovladačů.



Obrana proti virům

Ani váš počítač není chráněný proti virům obranné prostředky jsou přímo

nutností. Vedle nepostradatelného nasazení profesionálního antivirového

programu se dá počítač ochránit proti virům i přes BIOS. Odpovídající položky

naleznete v menu Advanced BIOS Setup, Advanced BIOS Features nebo Standard CMOS

Features.



48)Boot Sector Virus Protection

Účinek: Ochrana před viry

Doporučujeme: Enabled při nainstalovaných Windows

V případě, že tuto položku nastavíte na Enabled, jste ochráněni před viry,

které zkoušejí proniknout do bootovacího sektoru a do partition tabulky pevného

disku a modifikovat je. Při pokusu o takovou nekalou činnost vás BIOS upozorní

vydáním varovného signálu. Aktivovaná ochrana tohoto druhu nechrání jenom před

viry na tomto disku, ale zabraňuje bohužel i korektní instalaci operačního

systému Windows. Z tohoto důvodu je standardně vypnuta. Rozhodně vám

doporučujeme ji po instalaci operačního systému ihned zapnout. V BIOSech tuto

volbu můžete najít i pod názvy Anti-virus Protection, popřípadě Virus Warning.



Probuzení

Příchozí e-maily, faxy nebo přístup přes síť to všechno může váš počítač

probudit z režimu spánku, ovšem pouze za předpokladu, že jste v BIOS Setupu

provedli patřičná nastavení. Všechny možnosti naleznete v menu Power, Power

Management Features, Integrated Peripherals nebo Power Management Setup.



49)USB Device Wakeup From S3

Účinek: Probouzí počítač

Doporučujeme: Enabled nebo Auto

Pokud chcete, aby se operační systém probudil z režimu spánku (S3) při projevu

aktivity ze strany USB zařízení, klávesnice nebo myši, musíte mít tuto volbu

nastavenu na Enabled. Mnohé varianty BIOSu mají pro USB zařízení funkci

probuzení speciálně pro klávesnici – ta se pak nazývá USB KB Wake-Up S3 .



50)Set WakeUp Events

Účinek: Probouzí počítač

Doporučujeme: Podle potřeby

Když stisknete klávesu <insert>, objeví se podmenu. V něm je seznam několika

možností, jak váš počítač z režimu spánku probudit. Vyberte si z těchto

možností tu pro vás nejvýhodnější a u ní nastavte parametr Enabled, u ostatních

vyberte Disabled. Na výběr zpravidla máte možnosti: Resume on Mouse, Resume on

Modem, Resume on KBC (klávesnice). Spuštění počítače prostřednictvím klávesnice

se dá konfigurovat ještě podrobněji – přes předem definovanou klávesu (Wake-Up

Key), případně pomocí hesla (Wake-Up Password).

Tato položka se rovněž někdy nazývá POWER ON Function a obsahuje podmenu Hot

Key Power ON nebo KB Power ON Password. Pro modem pak existuje také možnost

Power On by Ring.



51)Resume By Alarm

Účinek: Probouzí počítač

Doporučujeme: Podle potřeby

Tato volba způsobí, že se váš počítač spustí v přesně zadaný čas. Pokud bude

tato položka nastavena na Enabled, objeví se podmenu, v němž můžete přesně

zadat datum a čas pro spuštění.



Přístup do počítače

V BIOS Setupu se dají nastavit hesla, jež ochrání před neoprávněným přístupem

buď do Setup BIOSu, anebo dovolí spuštění počítače až po správném zadání hesla.

Odpovídající položky jsou Set Supervisor Password a Set User Password.



52)Supervisor/User Password

Účinek: Zabezpečí přístup do počítače

Doporučujeme: Nastavit heslo

Většinou si můžete v BIOS Setupu nadefinovat dvě hesla, jedno přes položku Set

Supervisor Password a druhé přes Set User Password. Supervisor Password vám

umožní přístup do BIOS Setupu a umožní spustit počítač, User Password pouze

umožní spuštění počítače. Do mnoha BIOS Setupů se ovšem máte možnost dostat i

při pouhém zadání User Password, ale můžete v nich nastavovat jen omezené

množství parametrů. Obě hesla mohou být maximálně buď šest, nebo osm znaků

dlouhá – nerozlišuje se mezi malými a velkými písmeny. Hesla smažete tak, že si

vyberete možnost pro zadání hesla a při dotazu na nové heslo pouze stisknete

klávesu <enter>.



53)Password Check

Účinek: Zabezpečí přístup do počítače

Doporučujeme: System

Pokud si můžete v BIOS Setupu na ochranu počítače před neoprávněným přístupem

nastavit pouze jedno heslo, pak si touto volbou zadáváte, pro co má platit.

Volba Setup zabraňuje přístupu ke všem položkám BIOSu, volba System zabrání

spuštění počítače.



Zapomněli jste heslo – co teď?

Hesla v sobě skrývají riziko; co když je člověk zapomene? Zvlášť k zlosti je to

tehdy, když si nemůžete vzpomenout na heslo pro přístup do BIOS Setupu. Pak se

do BIOSu nijak nedostanete a horším případě ani nemůžete spustit počítač. V

tomto případě existuje velmi jednoduché řešení: Smažte všechna nastavení BIOSu,

uložená v paměti CMOS. K tomu je potřeba buď nastavit odpovídající jumper do

určité pozice (viz manuál k základní desce), anebo můžete asi na 20 minut

vyndat baterii napájející CMOS. BIOS se pak spustí se standardními nastaveními.

Pokud jste pouze zapomněli heslo pro přístup do BIOS Setupu a jinak vám počítač

normálně funguje, pak občas pomůže provést update BIOSu nebo nové nahrání verze

BIOSu, kterou již v počítači máte. I v tomto případě se totiž BIOS uvede do

výchozího nastavení. Samozřejmě předpokladem je, že jste v BIOSu předtím

nenastavili položku zakazující provádět flashování BIOSu (viz manuál k základní

desce). Další alternativou je využít zdarma dostupných utilit Cmospwd 4.3

(CMOSPWD-4.3.ZIP, 111 KB) nebo Bios 3.20 (BIOS320.EXE, 46,1 KB), které dokáží

heslo uložené v BIOS Setupu přečíst. Cmospwd 4.3 naleznete na internetové

adrese http://www.cgsecurity.org, Bios 3.20 na internetové adrese

http://www.11a.nu. Samozřejmě jsou pro vás připraveny i na našem CD.



Y znamená Z: Zádrhel v BIOSu

Už jste se dlouho probírali BIOS Setupem a nyní byste jej chtěli opustit.

Přesunete se tedy na položku Save to CMOS and EXIT (Y/N), která se nachází v

hlavním menu. Když se nyní řídíte upozorněním a stisknete klávesu <y>, vypadá

to, že ve skutečnosti tisknete písmeno <z>, protože se z BIOSu ven nedostanete.

Důvodem je, že se BIOS řídí rozložením americké klávesnice. Vy proto musíte

vlastně stisknout klávesu <z>, neboť ta se na české klávesnici nachází na

místě, kde americká klávesa <y>. Chcete raději pracovat se starým nastavením

BIOSu? Pak změny, které jste provedli, neukládejte. Stiskněte klávesu <n> -ta

je naštěstí na stejném místě jak na české, tak i na americké klávesnici.



</n></y></z></z></y></enter></in­sert></z></y></delete>