Britannica na Internetu

1. 2. 2000

Sdílet

Ředitel projektu uvedl, že mají 230letou vydavatelskou zkušenost a domnívá se,že Internet umožní přitáhnout ještě více lidí podle jeho slov až 200 milionů osob. Co se týká financo...

Ředitel projektu uvedl, že mají 230letou vydavatelskou zkušenost a domnívá se,
že Internet umožní přitáhnout ještě více lidí podle jeho slov až 200 milionů

osob. Co se týká financování celého projektu, tak společnost doufá, že se jí

podaří zachovat si alespoň částečný zisk prostřednictvím reklamní přílohy na

stránce.

Poté, co nedávno Encyklopedia Britannica spustila svoji internetovou podobu a

potom pod náporem uživatelů aplikace spadla, nyní už vše opět funguje. Můžete

se tak i vy těšit z obrovského množství vědomostí, k nimž máte přístup zcela

zdarma. Aplikace je navíc rychlá a hledání je doplněno i odkazy na další zdroje.

Krátké zprávy

AT Computers & HP

Firma AT Computers od prosince 1999 rozšířila distribuční smlouvu se

společností Hewlett-Packard o produkty na úschovu dat (CD-RW, SureStore, DLT

knihovny, StorageSystems atd.). Doplňuje tak svou nabídku nejen o populární

CD-RW mechaniky, ale také o komplexní řešení zálohovacích systémů včetně

datových knihoven. Firma nabízí též plnou technickou a obchodní podporu pro

veškeré produkty společnosti Hewlett-Packard. Dále exkluzivně v ČR nabízí

veškeré produkty HP Omnibook v plné české lokalizaci, a jako jediný distributor

v ČR ihned k dodání HP Internet Brio s připojení na Internet.-SM

Majáky pro děti

PETRA MUSÍLKOVÁ

České veřejnosti byl nedávno představen ojedinělý internetový projekt Nadace

Charty 77 a společnosti INTERNET OnLine Majáky. Tento nekomerční program má za

cíl prostřednictvím Internetu zpříjemnit dlouhodobě nemocným dětem jejich pobyt

v nemocnicích, který se často počítá ne na dny, ale na týdny a měsíce. To, že

je projekt zcela unikátní, dokládala na úvodní tiskové konferenci i přítomnost

českého ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly a přítomnost jednoho

z aktérů projektu a člena Nadace Charty 77, Jiřího Lábuse.

V první fázi celého projektu, který začal na počátku podzimu, byly nemocnice

vybaveny počítači, připojeny pevnou linkou k internetové síti a byl vytvořený

speciální dětský web www.majaky.cz. Instalace počítačů, stejně tak připojení v

nemocnicích byly provedeny zdarma. Společnost INTERNET OnLine do projektu v

první fázi investoval zhruba 2 miliony korun. Pro práci na Internetu a s

počítači je proškolován personál nemocnic i děti. Ty se tak naučí ovládat

počítač, práci s Internetem a také s webovým prostředím Majáků. Počet nemocnic

by navíc neměl být konečný. Postupně by se měla připojovat i další zařízení,

kde jsou dlouhodobě hospitalizovány nemocné děti.

Internetové Majáky by měly být pro děti domovským místem, odkud se budou

vydávat na cesty Internetem a kam se mohou vracet i po svém návratu z

nemocnice. Pohyb na Síti nebude pro děti omezen. Budou mít možnost surfovat i

po jiných webech. Internet by měl podle organizátorů projektu především

zpestřit a oživit činnost dětí při jejich pobytu v nemocnici.

Děti budou mít možnost na Webu vytvářet svoje vlastní stránky, učit se

programovat v kódu HTML, hrát hry, malovat si, pořádat diskusní fóra a

chatovat. Každé dítě bude mít svou e-mailovou adresu, bude si moci vytvářet

svoje vlastní chat-roomy, například pro komunikaci s rodiči. Na webových

stránkách Majáků je mimo jiné i pohádkovník, ve kterém si mohou děti bez

rozdílu věku samy vytvořit svou pohádku.

Zbývá již jen celému projektu Majáky a zejména dětem popřát mnoho zdarů nejen

při práci s Internetem, ale především v jejich životě. Ať mají na pobyt v

nemocnici lepší vzpomínky než jejich předchůdci, kteří tyto možnosti neměli.

Kam až dospěje miniaturizace?

PETRA MUSÍLKOVÁ

Umíte si představit počítač, jehož plocha by zabírala jen asi jeden čtvereční

milimetr a na výšku byste mu nenaměřili více než setinu milimetru? Pokud by se

vám ho ovšem, nejspíš pomocí nějaké lupy, podařilo nejprve vůbec najít, že! Zdá

se vám to neuvěřitelné? Absurdní? Kdo by se pokoušel něco tak titěrného

sestrojit? A jak chce dokázat, aby taková miniaturka fungovala jako počítač?

Snílek nebo vynálezce?

Tou nejpovolanější osobou, která by vám mohla na všechny tyto otázky odpovědět,

je pan Kris Pister. Právě teď nejspíš někde ve své miniaturizační laboratoři na

jedné z kalifornských universit bádá nad tím, jak tak obrovské zmenšení

technicky provést, jak udělat počítač menším, ještě menším, až bude nejmenším

na celém světě. Cesta do hlubin Pisterovy duše by nám nejspíš odhalila, proč se

rozhodl na něčem takovém pracovat a jak si představuje, že bude jeho vynález

fungovat. Jistě bychom také zjistili, že tento vědec nebude určitě jenom tak

nějaký snílek, kterému se v hlavě zrodil další technicky neproveditelný nápad,

neboť mu jeho výzkum financuje samotné ministerstvo obrany USA. Inženýr Pister

už od něj dostal půldruhého milionu dolarů, aby svůj „inteligentní elektronický

prach“ vyvinul.

Počítače v plenkách

Označení inteligentní elektronický prach se pro chystané mikročipy užívá i ve

vědeckých kruzích a nejspíš i ve sférách vojenských, neboť se dá přepokládat,

že investuje-li ministerstvo obrany do takového druhu výzkumu, očekává

obohacení své techniky o nejnovější vymoženosti použitelné k tajným vojenským

účelům. Kris Pister si ovšem představuje hlavně daleko všestrannější a

všeobecně prospěšnější využití svého vynálezu, která nebudou mít s armádou nic

společného pokud ovšem vojáci nezačnou nosit třeba plenky. Právě v nich, stejně

jako například v kojeneckých dupačkách by se prý daly mikročipy využívat k

tomu, aby měřily teplotu dítěte, jeho tep, kontrolovaly dech a další životně

důležité funkce. No řekněte, hledali byste na podobných místech takovou

techniku? Pořídili byste svému drobečkovi počítač, abyste mohli zkontrolovat,

jestli má stále pocit sucha a bezpečí? Kromě dětských zadečků by prý mohl být

Pisterův vynález úspěšně umístěn i v etiketách a na obalech zboží a pomáhat tak

jeho dodavatelům kontrolovat stav zásilky během přepravy.

Bude součástí manuálu i lupa?

A kdy si tedy budeme moct koupit výrobek, který bude mít v etiketě instalovaný

počítač? K příštím Vánocům si takové věci asi ještě nepořídíme, ale autor

nápadu se rozhodně chystá vyvinout přístroj velikosti zrnka písku do tří let.

Toto „zrnko“ by mělo být podle jeho představ vybaveno analogovým procesorem,

senzorem, přívodem proudu a laserovou komunikací. Myslím, že to zní rozhodně

zajímavě a že bude mít pan Pister ještě hodně práce, aby své předsevzetí

splnil. Také mě ale napadlo, že by měl možná ke svému přístroji přidat

uživatelům ještě pořádné brýle, silnou lupu nebo mikroskop, aby s ním mohli

vůbec manipulovat, natož s ním nějak lidsky pracovat. Takové pochybnosti o

praktické využitelnosti a funkčnosti svého „zrnka“ by nám však vynálezce s

radostí vyvrátil vysvětlením, že naše malé „zrnko“ by bylo napojeno na větší

počítač, jehož prostřednictvím bychom s ním mohli komunikovat. Tento problém už

má také navržené své řešení: zvukové signály jsou technicky příliš náročné a

vyžadují spoustu energie, a proto by měla být použita laserová komunikace,

která by fungovala oběma směry.

Za kolik?

Další otázka z řad praktiků by nepochybně mířila na choulostivou oblast cenové

dostupnosti vynalezených přístrojů, která by mohla způsobit jejich absolutní

nevyužitelnost v běžném životě. Vynálezce však navzdory všemu doufá, že jeho

konfigurace bude opravdu levná a že jeho MEMS (Microelectromechanical Systems)

budou stát v přepočtu jen asi dvacet feniků a fungovat jako součástky na časově

omezené použití. „Mojí vizí je,“ řekl Kris Pister „aby každý výrobek, který

stojí víc než deset dolarů, měl vlastní miniaturní senzor a komunikátor.

Výrobci tím budou moci kontrolovat své zásoby a zákazníci kvalitu svých

nákupů.“ Co takové vizi říkáte? Těšíte se, až bude mít za pár let počítač i

vaše dítě v plenkách a miniaturní elektromechanická zrnka se na vás posypou

odevšad jako písek na Sahaře? Nezbývá než doufat, že nás nezasypou a že nám ten

„inteligentní elektronický prach“ bude opravdu k užitku, jak si to přeje jeho

vynálezce.