Chcete snadno tvořit aplikace? Revolution 1.1 pro Windows, MAC OS, UNIX a Linux

1. 1. 2002

Sdílet

Programátorské řemeslo je dnes oblastí velmi rozlehlou, komplikovanou anesmírně různorodou. Cesta adepta tohoto umění je lemována úskalími různých programovacích jazyků a mnohými me...

Programátorské řemeslo je dnes oblastí velmi rozlehlou, komplikovanou a
nesmírně různorodou. Cesta adepta tohoto umění je lemována úskalími různých

programovacích jazyků a mnohými metodami použití algoritmů při práci s daty.

Příchod graficky orientovaných operačních systémů rovněž stvořil kategorii

programátorů, jejichž snahou není optimalizovat náročné algoritmy, ale sestavit

uživatelsky orientovanou aplikaci. Právě tento trend dal vzniknout produktům,

jako jsou Visual Basic či např. Delphi. Dnes bychom vám rádi představili

zajímavé vývojové prostředí, jež náleží právě do této skupiny, a navíc nabízí

skvělou možnost vyvíjet graficky orientované programy pro různé platformy (tedy

to, oč se, samozřejmě v mnohem sofistikovanější podobě, snaží v poslední době

Borland s Kylixem a Delphi). Z titulku je zřejmé, na které operační systémy

můžete programy portovat, a navíc je tu důležitý fakt nástroj je dostupný

zdarma! naleznete verze pro Linux, MacOS, MacOS X a Windows, takže si vyberte

dle libosti. Následující průvodce ukazuje skutečně nejzákladnější použití pro

další studium naleznete potřebné informace přímo v samotném programu.





Co si vyzkoušíme?



V tomto podrobném návodu si spolu připravíme jednoduchý program (v prostředí

Revolution nazývaný „stack“) a ukážeme si na něm, jak se v tomto nástroji

vytváří uživatelské rozhraní a jak zařídíme ukládání a načítání údajů z datové

struktury typu pole. Nedělejte si těžkou hlavu, pokud hned neporozumíte

programovému kódu hlavním cílem je seznámit se s nástrojem pro tvorbu

grafického rozhraní. Samotnou aplikaci a zdrojový kód vytvářeného prográmku

naleznete na našem CD.





Začínáme v nástroji Revolution



Spusťte aplikaci Revolution a poté klikněte na tlačítko New na levém okraji

nástrojové lišty. Po vytvoření nového projektu vyberte v menu Object volbu

Stack Properties obrazovka by měla vypadat jako na našem prvním obrázku. Plocha

obsahuje nějaká okna v levé části paletu nástrojů (Tools palette), uprostřed je

váš nový projekt (stack), v horní části již zmíněná nástrojová lišta a vpravo

jsou náhled aplikace (Application Overview) a vlastnosti projektu (Stack

Properties). Není-li náhled aplikace otevřen, vyberte jej z menu View. První

věc, kterou byste o Revolution měli vědět, je metaforické názvosloví, používané

pro označení vytvářených programů. Tvorba je vizuálně zaměřena, a proto je

každé okno či obrazovka označeno jako card (karta) a celá aplikace pak

jednoduše jako stack (stoh těchto karet). Pouze jediná karta může být zobrazena

v jakoukoliv chvíli, avšak pokud vaše aplikace potřebuje zobrazit vícerá okna,

musíte si vytvořit násobný program (tzv. multiple stack). Tak, a to nejtěžší

máme za sebou teď již pojďme vytvářet!





Tvorba rozhraní



Klikněte na svém projektu a vyberte Stack Properties v menu Object. V poli Name

zadejte „Example Stack 1“. V poli Label vložte název „Contacts Manager“,

hodnotu v poli width (šířka) nastavte na 450 a v poli height (výška) na 300.

Tyto úkony by měly změnit vzhled vašeho stacku na obrazovce. Nyní si přidáme na

plochu karty (card) nějaké prvky a začneme dvěma velkými rolovacími okny.



Na paletě nástrojů (Tools Palette) vyberte nástroj s prvkem „pole s rolovacím

seznamem“ (Scrolling list field obr. 2-A) a přetažením jej umístěte na

rozpracovanou plochu-kartu. Zopakujte proceduru a druhý prvek umístěte pod

předchozí. Dvojklikem na horním ze dvou prvků vyvolejte jeho paletu vlastností

(Properties palette) a vložte „Contacts“ jako jméno tohoto pole. Operaci

zopakujte u spodního pole s tím, že jméno bude „Details“.



Déle si přidáme dva prvky s názvy a využijeme při tom nástroj pro pole s názvem

(Label field tool obr. 2-B). U obou prvků postupně otevřete paletu vlastností

(Properties Palette) a zvolte položku Tab. Zde je k dispozici textové pole pro

zadání vlastní hodnoty pole s názvem u horního prvku použijte „Contact:“, u

dolního pak logicky „Contact Details“.



Stejným způsobem postupně přidejte do středu karty prvek pro pole jméno (name),

e-mailovou adresu (email) a telefonní číslo (telephone number). Opět použijte

výše popsaný postup. Pro úpravu zobrazeného textu v prvcích opět použijte

dvojkliku a následně zobrazeného dialogu Properties Palette. Zvolte Field tab a

vložte postupně texty, jež mají být zobrazeny „Name:“ do prvního, „Email:“ do

druhého a „Phone:“ do třetího textového pole.



V hotové ukázkové aplikaci (či na obrázku) si můžete na pravé straně všimnout

tří prázdných textových polí. Přidejte si je podobným postupem pomocí prvku

pole (field tool) a pojmenujte je postupně „name“, „email“ a „phone“. Pod ně

ještě potřebujeme umístit tlačítko postupujte podobně a pojmenujte je „Add“.

Úplně nakonec potřebujete umístit popis s textem „Add contact:“ a i zde je

postup analogický".





Přidáváme skripty



Dosud jsme se věnovali návrhu uživatelského rozhraní, nyní nadešel čas vytvořit

kód, jenž bude zajišťovat funkcionalitu. Proto jednoduše poklepejte myší na

tlačítko „Add“, zvolte Script tab a zadejte dále uvedený kód programu. Prozatím

se netrapte, pokud vám jeho obsah příliš neříká.



global gContacts

on mouseUp

if the number of lines in field „Contacts“ >= 10 then

answer „You have entered 10 records!“

exit mouseUp

end if

put „Email:“ && the text of field „Email“ & cr & „Phone:“ && the text of



field „Phone“ into gContacts[the text of field „Name“]

lock screen

set the text of field „Contacts“ to keys(gContacts)

put empty into field „Name“

put empty into field „Email“

put empty into field „Phone“

unlock screen with visual effect dissolve very fast

end mouseUp





Luštíme kód krok za krokem



Nyní si obsah použitého skriptu vysvětlíme blíže. Důležité jsou především řádky

„on mouseup“ a „end mouseup“, jež stručně řečeno ohraničují vše, co bude

provedeno při stisku přiřazeného tlačítka. Všimněte si, jak je použit příkaz

„put“ pro uložení údajů do datového pole (gContacts) a do objektů v

zobrazovaném rozhraní (např. v prvku Name"). Příkaz „set“ je používán k

nastavení vlastností objektu v tomto příkladu byl využit pro definování

textového obsahu pole „Contacts“.



Příkaz „If“ je v prostředí Revolution podobný známé funkcionalitě z jiných

programovacích jazyků. V našem příkladě jsme jej použili pro kontrolu počtu

přidaných kontaktů. Při překročení hranice deseti záznamů je použit příkaz

výstupu, je zobrazena varovná zpráva ve speciálním okně a na závěr je příkazem

„exit“ ukončeno provádění skriptu.



Nicméně je-li záznamů v seznamu méně než deset, zbytek kódu se bude provádět.

Nejdříve skript uloží, pomocí příkazu „put“, obsah prvků email a phone do

proměnné typu pole s názvem gcontacts. Revolution umí uložit položky do pole a

odkazovat se na ně použitím jmen či čísel v tomto příkladu je použit jako

klíčový údaj pro odkaz jméno osoby. Tento klíč jednoduše ukazuje do na položku-

záznam ve vytvořeném poli.





Dokončujeme kód



Již se blížíme k závěru! Vše, co nyní musíte udělat, je zvolit rolovací pole

Contact a v něm dále otevřít okno pro editaci skriptu (script editing window),

vše pomocí kliknutí. Vložte následující kód:



global gContacts

on mouseUp

put gContacts[the hilitedText of me] into field „Details“

end mouseUp



Určitě si pamatujete, že pole bylo uloženo se jménem jako odkazovacím klíčem.

Uvedený skript zprostředkuje, že po kliknutí na seznam bude určité jméno

zvýrazněno. Vybrané jméno bude je skriptu vráceno jako vlastnost „hilitedText“

a následně použito jako klíč pole. Právě tento klíč je poté použit pro otevření

pole na příslušném místě a obsah záznamu je zobrazen v okně v poli „details“.





Jsme u konce!



Právě jste dokončili vaši první aplikaci v prostředí Revolution, gratulujeme!

Pro její spuštění jednoduše klikněte na prohlížeči (browse tool ikona s rukou

při levém okraji nástrojové lišty). Vyzkoušejte zadávání všech údajů, následně

funkci „přidávacího“ tlačítka a zkontrolujte si, že se údaje korektně

zobrazují. Můžete samozřejmě vyzkoušet také výběr jména a zobrazení detailů v

příslušném okně. A je to!



Jak jsme zmiňovali na počátku, tento příklad je skutečně velmi, velmi

jednoduchý. Nástroj Revolution nabízí značně pokročilé možnosti a bude záležet

jen na vás, jak dalece jeho možnosti využijete.







Opravdové možnosti



Z uvedeného příkladu by mohlo mylně vyplynout, že vám představujeme hračku

nepoužitelnou při opravdu praktické tvorbě aplikací. Nenechte se zmást lehce

infantilním příkladem pro naprosté začátečníky, vše je samozřejmě jinak

Revolution je zcela plnohodnotné vývojářské prostředí, s jehož pomocí lze

vytvářet velmi kvalitní aplikace s grafickým uživatelským rozhraním. Výsledek

vaší práce lze pochopitelně spouštět nejen z vývojářského rozhraní, ale

především v binární podobě, tedy jako kompilovaný klasický program, a to na

řadě platforem. Zde se právě projeví síla tohoto produktu, neboť při tvorbě

např. ve Windows lze kód zkompilovat např. pro Linux či jiný UNIX.



Mezi slušně propracované části rovněž patří konektivita k databázím. Revolution

nabízí komponenty, s jejichž pomocí dobře zvládnete spolupráci s datovými

zdroji, a umožní vám tak vybudovat opravdu kvalitní a seriózní aplikace.



Poměrně kvalitním a obsažným zdrojem pro další studium jsou příručky v samotné

aplikaci klasická nápověda obsahuje dosti obsáhlé příručky s řadou příkladů,

referenčními informacemi a popis jazyka (skriptu). Tento zdroj vám bude

bezesporu dostačovat pro velmi slušné zvládnutí tohoto prostředí a odhalení

jeho zajímavých možností.



Jakékoliv informace naleznete na adrese www.runrev.com a instalaci programu

včetně příkladů v tomto článku najdete.